ČOAHKKÁIGEASSU «PREDASJON PÅ TANALAKSEN DEANULUOSA PREDÁHTORAT»

Átírás

1 ČOAHKKÁIGEASSU «PREDASJON PÅ TANALAKSEN DEANULUOSA PREDÁHTORAT» Martin-A. Svenning lea seniordutki Norgga luonddudutkaninstituhtas (NINA). Son lea máŋga jagi bargan Deanučázádaga luossamáddodagaiguin, ja lea iežas čeahppudan luossaguoli ekologiijai ja eallinhistorjái. Álggahus Deanuluosa predášuvdna lea viiddis fáddá ja dán ovdanbuktimis lea válljejuvvon giddet fuomášumi luossa eallingeardái go lea sáivačázis. Lea hástaleaddjin hállat deanuluosa predášuvdna birra, go leat leamaš hui moadde albma dutkama dán birra. Áidna čađahuvvon dutkan lea Deanunjálmmis ja iskkadeamit gusagolssiid ja meara guollešlájaid vejolaš predášuvdna smolttain go merrii vuodjá. Mii badjelis čázádagas geavvá ii leat iskkaduvvon, earret čohkkejuvvon veaháš iskosat das maid dápmot ja hávga borret. Danne diehtit uhcán deanuluosa predášuvdna birra, ja viehka uhcán makkár beaktu predášuvnnas lea luosa buvttadeapmái. Logaldallama ulbmilin lea gaskkustit dan maid diehtit predášuvdna birra Deanus ja eará čázádagain vižžojuvvon sirddihahtti dieđuid. Presentašuvdna čájeha makkár vejolaš predáhtorat čázádagas leat ja guđe oasit eallingearddis leat hearkkimusat predášuvdnii mii váikkuha luossabuvttadeamige. Deanuluosa eallingearddis lea sáivačáhcemuddu ja mearramuddu. Luossa vuodjá Deanučázádaga bajás gaskal miessemánu ja čakčamánu, ja gođđá čakčamánu gaskamuttus golggotmánu gaskamuddui. Meađđemiid rogget gođđočivrii mat veajahahttojit maŋit jagi giđa, ja ellet álgoáiggis čievrras fiskadasseahkkaveajehin. Luossa eallá nuorraguollin jogas dábálaččat 3-5 jagi ovdal go dat smoltifisere ja vuodjá áhpái giđđageasi. Dábálaččat maŋŋil 1-3 (1-5) jagi ábis jorgala luossa fas gođđat vuosttas geardde. Luosa márran Detnui muddejuvvo dáin; 1) galle smoltta vudjet jogas merrii (jahkodagain, matchmismatch hypotesa), ja 2) ceavzin mearas (heajos vai buorit smoltajagit). Videolohkamis Ohcejogas sáhttá oaidnit galle luosa gorgŋot joga ja galle smoltta mannet merrii. Videolohkan čájeha ahte smoltahivvodat Ohcejogas olggos molsašuvvá mearkkašahtti jagis jahkái (gaskal smoltta). Go ceavzin mearas lea 5 dahje 15%, de Ohcejohluosa márran sáhttá molsašuvvot vuollel 450 luosas badjelaš lussii. Jus lohká olles Deanučázádaga, de mearkkaša dát ahte deanuluosas buohkanas lohku mii máhccá sáhttá molsašuvvot rájes gitta lussii. Mii dat mearrida galle smoltta buvttaduvvojit? Dasa leat guokte dehálaš fáktora; gođđoguliid hivvodat ja nuorraguollemuttu jámolašvuohta. Oppalaččat sáhttá dadjat ahte lea hirbmat stuorra jámolašvuohta nuorraguollemuttu botta. Okta 7 kilosaš duovvi gođđá sullii meađđenčalmmi. Álgojagi, ja áinnas álgogeasi, lea stuorra jámolašvuohta. Jagi maŋŋil gođđama leat sullii ealli jahkeveajeha. Juohke daid boahtte jagiinge lea dábálaččat stuorra jámolašvuohta, ja lea vurdojuvvon ahte dušše sullii 1% meađđenčalmmit sturrot ja šaddet smoltan. Dát okta duovvi sáhttá danne buvttadit árvvu mielde 135 smoltta. «Predasjon på Tanalaksen Deanuluosa predáhtorat», ođđajagemánu 29. ja 30.beivviid

2 Predášuvdna čuozahus iešguđet eallindásiin Nuorraguollin (parr) lea luossa garra gilvvus šládjaustibiiddisguin. Dát nákkisvuođa sorjjas gilvu sáhttá dagahit sakka jámolašvuođa. Luossaveajet lea territoriála iige jogas leat geažehis sadji veajehiidda. Jus leaš olu gođđoguolli, de dat buvttada liiggás olu veajehiid. Jámolašvuohta, earret eará predášuvdna geažil, ii datte vealtameahttumit ráddje smoltta buvttadeami. Luossamáddodat mas leat uhcán gođđoguolit ii buvttat seamma olu liiggi, ja nu de nuorraguliid predášuvnna beaktu (jámolašvuohta) lassána eanet, iige buvttaduvvo nu olu smolta (Govus 1). Go nuorraguolli (parr) smoltifisere ja vuodjagoahtá áhpái, de leat nákkisvuođa sorjjas fáktorat jávkan. Jábmán smolta lea vuođđoáddejumis okta luossa uhcit mii sáhttá máhccat johkii. Datte lea alla jámolašvuohta mearasge. Dakkár dilis go 100 smolttas jábmet 30 johtimis merrii, ja 10% cevzet mearas, de 100 luosas 7 máhccet johkii. Jus dáidda ii livčče predášuvdna čuohcan johkii vuodjamis, de 100 luosas livčče 10 luosa máhccan. Smolta lea hearki, ja sáhttá leat stuorra jámolašvuohta sihke jođus jogas merrii ja álgoáiggis ábis. Govus 1: Govus čájeha teorehtalaš oktavuohta gaskal muhtin luossamáddodaga gođđoguliid logu ja smoltta logu boahtte buolvvas ("stock-recruitment geavli"). Jus lea uhcán gođđoguolli, de gođđoguoli juohke laskan dagaha eanet smoltta jogas eret. Dađis go gođđoguoli lohku laská, de ii leat lasselaskama boađus ahte vástideaddji laská smoltta buvttadeapmi. Luossaveajet lea territoriála ja lea alimus rádjá dasa man olu veajehat/nuorraguolit sáhttet šaddat. Dihto muttus ii lea nu ahte eanet gođđoguolit šaddadit eanet smoltta. Dát lea gođđoguoli dássi maid áiggošeimmet olahit hálddašeamis (gođđonálleulbmil). Gáldu: Martin Svenning. Vejolaš predáhtorat Deanus Máŋggalágan predáhtorat leat beaktilat luosa iešguđet eallindásiin. Govus 2 čájeha luosaid vejolaš predáhtoriid mat leat Deanus, main fiskes mearkkat leat dat main navdojuvvo leat fuonimus mearkkašupmi čázádaga luossaveajehiid/smoltta ceavzimii. Predášuvdna bohtosa lea hirbmat váttis mihtidit. Beaktu dáidá leat garrasamos go predášuvdna geavvá maŋŋit nuorraguolleáiggis, ja áinnas smolttain. Dalle lea dat nákkisvuođa sorjjas jámolašvuohta nohkan. Dutkamat leat maiddái čájehan ahte smoltta jámolašvuohta, predášuvdna geažil, sáhttá sakka molsašuvvat iešguđet jogaid gaskka. «Predasjon på Tanalaksen Deanuluosa predáhtorat», ođđajagemánu 29. ja 30.beivviid

3 Govus 2: Dá leat vejolaš predáhtorat deanuluosa iešguđet eallindásiin. Predáhtorat mat navdojit garrasamosit váikkuhit deanuluosa buvttadeami leat merkejuvvon fiskadin. Gáldu: Martin Svenning. Hávga predáhtoran Hávga lea beaktilis guollepredátor, boraspire ja šlájaidis borri (kannibála), mii vejolaččat borrá olu luossasmoltta ja/dahje luossaveajehiid (Govus 3). Dat lea okta daid guollešlájain mat nuortan bohte min guovlluide jagi dássái (maŋimuš jiekŋaáiggi loahpas). Dat lea dábálaš guollešládja Østlánddas ja Finnmárkkus, muhto leat maiddái biddjojuvvon máŋgga sadjái. Hávga loaktá buoremusat coages jávrriin, doažži jogain ja šattolaš guovlluin. Dat gođđá šaddodagas ja dulveeatnamiin/dasttá maŋŋil go jieŋat golget. Manit veajahahttojit dušše jándora maŋŋil, ja juo 2-3 cm guhkkosažžan borret dat guliid. Duovviguolit sáhttet šaddat gitta 130 cm guhku ja deaddit 25 kg, ja goadjin gitta 90 cm guhku ja deaddit 5 kg. Hávgga nákkisvuođa mearrida habitáhta, biebmofidnen, kannibalisma (eará hávggat borret) ja guollebivdu. Dat lea bivnnuhis lustaguolli ja buorre borranguolli, muhto ii leat olus ávkkástallojuvvon dáppe Norggas. Govus 3: Hávga. Hávgga introduseren ođđa guovlluide sáhttá garrasit čuohcat álgovuolggalaš servodahkii ja doppe šlájaide, ja dan lea hirbmat váttis jávkadit go vuos lea bisánan dohko. Čađahuvvon dutkamat čájehit ahte hávdamáddodat sáhttá jávrriin «čorget eret» ovdamearkka dihtii dápmotmáddodagaid. Hávga lihkada erenoamáš olu maŋŋil gođđanáiggi, mii sáhttá leat seamma áiggi go luossasmolta manná áhpái. Vaikko smávva hávgamáddodaga sáhttá leat stuorra váikkuhus, jus smoltta merrii johtimis ferte mannát meattá hávgaguovllu, ja ná sakka váikkuhit smoltta ceavzima. «Predasjon på Tanalaksen Deanuluosa predáhtorat», ođđajagemánu 29. ja 30.beivviid

4 Hávga lea kannibála ja borrá gitta beali iežas guhkkodaga bivddáhasaid (Govvosat 4 ja 5). Lea áicojuvvon ahte hávggat borragohtet smoltta das rájes go leat sullii cm guhku; muhto borrágo hávga luossasmoltta? Njávdánjoga iskkadeamit (1985/86 ja 2000) čájehedje ahte hávga borai luossasmoltta. Hávggain main čollosiin lei biebmu (70%) ledje 97% borran guoli, main45 % ledje luossaveajehat, ja dain lei 85% smolta. Smolta galgá mannat meattá dihto váralaš guovlluid áhpái manadettiin, ja áinnas joga goatniliin gos leat mealgat hávggat dáidet smoltii leat suojehis guovllut. Rávttošjoga ja Leavnnjajoga iskkadeamit (2000) čájehedje ahte stuora hávggat borre eanemus luossaguliid, ja ahte predášuvdna lei alimus smoltajohtimis (erenoamážit Rávttošjogas). Smávit hávggat borre eanemus gulmmehiid (erenoamážit Leavnnjajogas). Áicojuvvui maiddái ahte vaikke lei ge stuorra nákkisvuohta luossaveajehiin goappašiid čázádagain, de masá eai oppanassiige lean luossaveajehat daid mihtilmas hávga-habitáhtain. Hávga vejii máhttán garrasit baldit luossaveajehiid. Daid guovlluin gos lea geađgebodni ja buorre suodji, lea nuorraluossa suodjaluvvon, muhto smoltavuodjamis ii leat nu. Čávžojávrri Álttáeanus (1997) iskkadanbarggut/masterbargu čájehii ahte dáppege lei hávga baldán luossaveajehiid, muhto liikká navdojuvvui ahte hávgga predášuvdna vuolidii smoltabuvttadeami. Čávžojávri lea lussii dehálaš šaddanguovlun. Áicojuvvui ahte hávga, dápmot, hárri ja njáhká borre jahkeveajehiid (0+) ja ahte stuorra hávggat borre luossaveajehiid (2+, 3+, 4+). Govus 4: Hávga lea mihtilmas kannibála. Dá leat čollosat 2 kg hávggas, mii lea goddojuvvon Ciikujogas, oalgejohka Máskejogas, geassemánus 2017; uhca hávggaš. Go juo kannibalisma sáhttá leat 95% hávgamáddodaga jámolašvuođas, de sáhttá stuorra hávggaid bivdin lasihit hávgalogu, ja eará guollemáddodagaid váikkuhit heajut guvlui. Gáldu: Martin Svenning. Storelva Risøras Aust-Agderis iskkadeamit (2009) čájehedje ahte hávga borai gaskal vulosjohtti smoltta, mii gárttai sullii 30% smoltajohtimis merrii. Go smoltapredášuvdna jáhkkimis lea nákkisvuođa duohken, de hávgga predášuvnnas lea eanemus mearkkašupmi go lea heajos smoltabuvttadeapmi (ja uhcit mearkkašupmi go lea alla smoltabuvttadeapmi). Hávgamáddodat gáržžiduvvo jáhkkimis biebmofidnemis eará áiggiin jagis go smoltajohtimis merrii. Storelvas ii lean báikeolbmuin áibbas čielga vástádus dasa ahte lei go hávgamáddodat lassánan maŋimuš jagiin. Deanučázádaga bajit oasis čađahuvvui 2005 as uhcit prošeakta hávggaid geahččalanbivddus ja čollosiid iskkadeamis. Iskkadeamit eai buktán namuhan veara dieđuid hávgga mearkkašumis Deanučázádaga predáhtoran, ja ain lea eahpečielggas mii prošeavttain manai boastut. Dát deattuha man dehálaš lea buorre plánen ja čielga mihttomearri boahttevaš prošeavttain. «Predasjon på Tanalaksen Deanuluosa predáhtorat», ođđajagemánu 29. ja 30.beivviid

5 Govus 5: Hávga oktan luossasmolttaid čollosiin, bivdojuvvon Deanus 2016:s. Govven: Nils Aslak Boine. Muhto sáhttágo jávkadit hávgamáddodaga? Hávga lea mihtilmas kannibála, ja lea gávnnahuvvon ahte kannibalismma geažil sáhttet 95% hávggat jábmit (Govus 4 ja 5). Stuorra hávggaid bivdin sáhttá dagahit ahte eanet hávggat birgejit, ja ahte predášuvdna eará šlájaide (ovdamearkka dihtii luossasmoltii) duođas lassána. Bivdu geahpedahttin dihtii guoli sáhttá dahkat bahá, mii maiddái lea čájehuvvon máŋga dutkamiin Kanadas ja Norggas. Dát ii mearkkaš ahte bivdduin lea veadjemeahttun vuolidit hávgamáddodaga, muhto dat dáidá gáibidit máŋga jagi garra bivddu, iige dallege soaitte lihkostuvvat. Cealkámuš sáles: - Deanučázádaga hávgamáddodat lea maŋimuš jagiid garrasit laskan. Heaitin guolástit (smávvačalmmat) sáimmain jogas, main godde muhtin oasi predáhtoriid (omd. hávgga). Dál goddá hávgga dakkár báikkiin gos ovdal ii leat leamaš hávga. Erenoamážit oaggumis (omd. Skiippagurraguoikkas). Ovdal eai fidnen hávgga ieš Deanus (Deanu dáža beale vuolleoasis), muhto nu lea dahkan maŋimuš 2-3 jagi. - Dál sáhttá fidnet hávgga Lišmajohnjálmmis, maid ovdal ii dahkan. - Hávga lea laskan Kárášjogas ja vulos čázádaga. Hávga lea máŋgga ođđa sajis. Eanet šaddodat miehtá johkagátti lasiha sajiid gokko hávga sáhttá gođđat ja loaktá. Lassi šaddodat sáhttá boahtit das go johkagáttis eai šat leat olus šibihat. - Ovdal bivde eanet giđđadulvvis. Čuovžža dat dalle vuosttažettiin áigo (Kárášjogas), muhto muhtin hávggage bivde. - Čázádaga máŋgga saji báikkálaš guollebivdiid jearahallamat čájehit ahte lei oaidnu ahte fielmmáin lea eanet hávga. - Suoma beale Anárjoga vásáhusat; hávgamáddodat lea sakka laskan. Daid gaskkain main 1960-logus ii fidnen hávgga, goddá dál olu hávgga. Omd. Suoma bealde Goššjohnjálmmis, sihke guoikkain ja fielmmáin. Leat goddán gitta 36 hávgga (1-2 kg) moatti beaivvis. - Iešjoga vuolit oasis ii lean hávga logu loahpas, muhto go lea eanet šaddodat ravddain, de lea goddojuvvon muhtin hávgage dáppe. - Deanus ii leat máŋgga jagis leamaš albma jiekŋajohtin. Juvrán dán birra ahte sáhttá go dát váikkuhit hávgamáddodaga, go dulvi jávká/nohká dagaha ahte hávggas birgejit eanet meađđemat/veajehat. - Ohcejogas lea álohii leamaš hávga, ja dáppege lea máddodat sakka laskan. Dat bahkke gitta guoikkaide gos luossa loaktá. Báikegottiin sávvet lasihit hávgabivddu, muhto hávgga fierbmebivddu njuolggadusat leat moalkásat. «Predasjon på Tanalaksen Deanuluosa predáhtorat», ođđajagemánu 29. ja 30.beivviid

6 Borrágo dápmot luossasmoltta? Muhtin dutkamis Vossočázádagas (2016) merkejedje merrii johtán smoltta akusttalaš mearkkaiguin, ja bohtosat čájehedje ahte predášuvdna lei dat stuorámus sivva jámolašvuhtii. Predášuvdna čájehii garrasit lassáneami daid «jaskes» guovlluin (jávri, oaivvuš). Navdojuvvo ahte badjin čázádagas borai guvžá uhcimusat beali smolttas. Elfápmorusttegat jogas nuppástuhtte datte joga rávnnji, man geažil smolta anii guhkit áiggi jogas vuodjat eret, go maid muđui livčče dahkan, mii fas sáhttá lasihahttán dápmohis predášuvdnabeavttu. Deanučázádagas vuhttet guollebivdit ahte stuorát dápmohat lihkadit olu čázádagas badjin smoltavuodjama ovdal/botta, ja gávdnet smoltta dápmoha čollosiin. Radiomerkenprošeakta ( ) čájehii ahte dápmot orru beannot jagi badjin čázádagas gođđanjohtima oktavuođas. Danne lea viehka olu guvžá badjin čázádagas maiddái smoltta manadettiin merrii. Deanučázádaga guolástanhálddahus (DG) lea čohkken čoalusiskosiid dápmohiin mat čázádagas leat bivdojuvvon guokte maŋimuš jagi. Hui olu daid dápmohiin mat goddojuvvo Kárášjoga vuolit oasis, lei čollosiin smolta. Datte lea hástaleaddjin meroštallat man olu luossasmoltta/luossaveajehiid dápmohat borret Deanus, ja makkár beaktu dás lea čázádaga smoltta ollislaš buvttadeapmái. Cealkámuš sáles: - Johkadápmohat lea viehka olu laskan Kárášjogas rájes lea njáŋgosáimma guolásteaddjit lohku njiedjan. Dat moattis guđet ain bivdet fidnejit sáimmain máŋga stuorra dápmoha, ja dain leat čollosiin luossaveajehat. - Kárášjogas lea oahpes ášši ahte lea olu lihkadeapmi smoltavuodjamis merrii. Dápmohat (sihke báikái gulli ja guvžá) adnojit veajehiidda vearrábut predáhtoran go hávga. - Dápmot Anárjogas olu lihkada luosa gođđanáiggis, ja dáidá borrat sihke meađđemiid ja nuorraguliid. - Bivdu smávvačalmmat njáŋgosáimmain lea geahppánan, man geažil čázádagas lea earret eará eanet guvžá. Ovdal golgadedje lobiheamit čakčat. Dalle bivde erenoamážit dápmohiid, ja mihttun lei sihke fidnet varas guoli ja leat veahkkin joga hálddašeames. - Ovdal godde hárve dápmoha/guvžžá golgadeames golgadanáiggis giđđat. Dan moadde maid godde ledje smávvát (0,5-1 kg). Dál sáhttet seamma bivdosiiguin goddit mealgat dápmohiid, gitta 10 dápmoha ovtta suohppumis rádjajoga bajit oasis. Sáhttet goddit stuorát dápmohiidge (2-3 kg). - Báikkálaš guollebivdit leat buolvvaid čađa beroštan luossapredáhtoriid jávkadit. Vuolit Deanus muhtin luossačoahkkima čállosis 1884 as celkojuvvo: «guvžá lea bahás boraguolli». - Sávaldahkan lea gurret dápmotnáli dan muddui ahte lussii lea sadji. Cealkámuš Martin: Lea hirpmástuhtti gullat ahte ii leat dáhttu dápmoha buorebut hálddašit. Go «Laks i nord» prošeakta ( ) jođihuvvui, áddejin ahte Deanu vuolit oasi guolásteaddjit hirbmadit beroštedje guvžábivddus. Dalle dovden dan sosiála dáhpáhussan, ja hui máŋggas ledje boahtán. Dát han ledje seamma jagit go erenoamáš olu luosat gorgŋo. Gusagoalsi predáhtoran Deanunjálmmis čoahkkanit olu gusagoalssit (sullii ) geasis ja čavčča mielde molsut dolgefárdda. Dan golbma-njeallje vahku go lea smoltavuodjan (sullii 1 1,5 miljon smoltta) leat joganjálmmis sullii gusagoalssi. Juohke goalsi borrá beaivái gitta 500 grámma guoli, ja jus navdá ahte 20% golssiin borret luossasmoltta, de gártá dat gitta smoltta. Dát garrasit váikkuhivččii dasa galle luosa máhccet. «Predasjon på Tanalaksen Deanuluosa predáhtorat», ođđajagemánu 29. ja 30.beivviid

7 Gaskal 1981 ja 2000 báhččojuvvo Deanunjálmmis oktiibuot 300 gusagoalssi, main juohkehačča čollosat guorahallojuvvo. Doppe gávdne luosa/dápmohiid otolihtaid (bealljegáhkáid) dušše ovtta čoavjjis. Árvvoštallojuvvo ahte gusagoalsi borrá sullii 650 tonna guoli Deanunjálmmi orruma botta (miessemánus golggotmánnui). Čollosiid analyserema boađus čájehii ahte lei eanaš bišáŋke (60%), dasto šákša (20%), ja loahpas eará šlájat guolit (20%). Jus bišáŋke jávká, de soitet gusagoalssit borrat eanet luossasmoltta. Gusagoalssit leat jahkeviissaid čoahkkanan Deanunjálbmái, muhto lea eahpevissis man guhká ná olu goalssit leat leamaš čoahkis, soaitá dušše dan maŋimuš jagi. Muhto maid mearraguliiguin? Seamma bajis goddojuvvo Deanunjálmmis vel 600 mearraguoli (dorski, sáidi, liirodorski ja guvžá). Dávjá čoagganit olu dorskit olggobeale njálmmi vai besset borrat bišáŋkke seamma áigge go smolta vuodjá olggos Deanučázádagas. Lea gávnnahuvvon ahte dorski sáhttá borrat gitta 25% merrii vuodjan smoltta eará čázádaga njálmmiin Norggas. Datte ii gávdnon smolta mearraguliin mat leat goddojuvvo Deanunjálmmi fávllis. Govus 6: Gurut beale govus čájeha jáhku ahte dat olu gusagoalssit mat čoagganit Deanunjálbmái juohke geasi, borret viehka olu bišáŋkke ja smoltta. Dorskige navdojuvvo borrat viehka olu bišáŋkke ja oalle meare smoltta Deanunjálmmis. Govus muddejuvvui maŋŋil iskkadeami, ja olgešbeale govus čájeha ahte ii gusagoalsi iige dorski bora smoltta, ja ahte dáid šlájaid predášuvnnas Deanunjálmmis ii leat olus mearkkašupmi dasa galle luosa máhccet Detnui. Gáldu: Martin Svenning. Cealkámuš sáles: - Deanučázádaga bajás dárbbašuvvojit ain iskkadeamit. Báikeolbmot oaivvildit ahte gusagoalsenálli lea laskan čázádaga bajás. Goalsi borrá 500 grámma guoli/jándorii. Jus dat dušše smoltta borrá, de vástida dát 50 smoltta/jándorii. - Gusagoalsenálli laskan rádjagaskkas. Báikkiin gos jagi dás ovdal hárve oinnii gusagoalssi, sáhttá dál geassemánus suoidnemánu gaskamuddui lohkat bearraša 3-4 km gaskkas. - Olu gusagolssiid sáhttá oaidnit Suolonuorri guovllus čakčat (Deanus bajábealde Deanu šaldi). «Predasjon på Tanalaksen Deanuluosa predáhtorat», ođđajagemánu 29. ja 30.beivviid

8 - Ovdal lei buohkain bivddedettiin hávlabissu fatnasis. Guhte heittii váldimis hávlabissu fatnasii, lohkkojuvvui «báneheapmin». Dát čájeha ahte lei sihke biebmobivdu ja mihttun jávkadahttit čáhcelottiid. - Bajásšattadettiin badjin Anárjogas lei mauser (bissu) sajis lássalávddis, jus de oaidná čohkkanjunát čáhcelottiid. Dát lei dološ áiggi hálddašeapmi. - Go Anárjogas bážii čáhcelottiid, de daid balde. Čáhcelottit eai šat duostan máhccat. - Ođđa prošeavttas livčče buorre álgu registreret man olu goalssit duođai leat Deanučázádagas. - Go rievssat vilggoda ja luossa roggagoahtá gođđanrokkiid, de bohtet njuvččat. Daid guhkes čeabehiiguin cogget dat oivviid ja njuni čievrái. Áicojuvvon leat dađis eanet njuvččat, áinnas čakčat. Daddjojuvvo ahte njuvččat lea suoidneborrit, muhto oaivvildan ahte lea čalbmáičuohcci ahte čoahkkanit deike dan áigge, ja berrešii iskat ahte borret go meađđemiid ja nuorraguliid. Cealkámuš Martin: Gusagoalssi predášuvdna badjin Deanučázádagas ii leat dutkojuvvon. Eará jogain gal lea dutkojuvvon, earret eará Álttáeanus. Kjell Moena (váldobargu, UiT) iskkadeamis, ledje eanaš nuorraluosat biepmus čakčageasi ja čavčča. Vaikke gusagoalsi borai olu luossaveajehiid, gávnnahedje dalle ahte dát ii olus čuoza smoltabuvttadeapmái. NINA lea maŋŋil iskkadan eanet, mas gávnnahedje ahte gusagoalsi Álttáeanus borai stuorát nuorraluosaid ja pre-smoltta. Vejolaš predášuvdna modelleremis pre-smoltta Álttáeanus, meroštii NINA ahte 200 goalssi sáhtte borrat gaskal pre-smoltta mánotbajis giđđageasis. Dát čájeha ahte predášuvdna beavttus gusagolssiin dáidá leat stuorra mearkkašupmi, muhto lea ain hástalussan mihtidit dán mearkkašumi mii das lea luossasmoltta buvttadeapmái. Datte lea miellagiddevaš álgun muhtin prošektii, mii berrešii álggahuvvot kártemiin gusagoalssi lávdama ja hivvodaga miehtá Deanučázádaga. Njuorju - geađgenjuorju ja ákču predáhtoran Gažadaniskkademiid ja jearahallamiid vuođul orro ákču leamen mearkkašahtti váttisvuohtan mearraluossabivdiide, ja geađgenjuorju lea vástideaddji váttisvuohtan johkabivdiide. Goappašat šlájat dolvot guliid mearraluossabivdiid firpmiin, muhto ákču bilida rusttegiidge. Jogainge lea vuosttažettiin geađgenjuorju mii doalvu sállaša. Jagiin 1995 ja 2014 oaččuimet guollebivdiin sullii seamma vástádusaid. Ávčču biebmoiskkadeamit eará báikkiin Finnmárkkus čájehit ahte borret eanaš stáidnára, sáiddi ja dorski (vuollel 40 cm guoli). Geađgenjuorju borrá áinnas guoli mii lea vel uhcit. Eai leat čađahuvvon makkárge systemáhtalaš iskkadeamit Deanuvuonas, muhto dat moadde geađgenjurjo mat Deanunjálmmis leat báhččojuvvon ledje borran olu bišáŋkke, iige oktage dáin lean borran luossasmoltta. Cealkámuš sáles: - Geassit oidnen ahte njuorju (ákču dahje geađgenjuorju) oaguhii luosa sáttogárgos ja de čuovui dan. Oidnen dan moddii eahkedis. Dát lei Ruoksadasa buohta. - Oaivvildan ahte njuorju baldá luosa go dat orru Deanunjálmmis. - Mii giksašuvvat geađgenjurjuin mearraluossabivddu botta, áinnas Deanuvuonas. Beaivválaččat oaidnit ahte geađgenjuorju lea mearraluossarusttegiin viežžamin alcces luosa. Čeavrris lea vearrábut go geađgenjuorju firpmiin, ja ákču lea vearrámus (bilida rusttegis beali). - Ákču borrá dan maid fidne, luosage. Ii leat duohta ahte ii bora buot sturrosaš luosaid. Oaivvildan ahte ákču ferte leat deanuluosa stuorámus predáhtora. «Predasjon på Tanalaksen Deanuluosa predáhtorat», ođđajagemánu 29. ja 30.beivviid

9 - Mearradutkaninstituhtta (HI) beales leat áican njurjuid Deanunjálmmis. Dat lohku maid dutkit almmuhit ii heive dasa mii áicojuvvo. Áicojuvvon 95 geađgenjurjo ovtta baldu alde, ja lohkkojuvvon 156 seamma háve. Vuollil 200 geađgenjurjo gal eai leat Deanunjálmmis. - Maŋimuš dieđut leat gaskal 50 ja 150 njurjo (Mearradutkaninstituhtta). - Bivddán dorski firpmiin dasttán njálmmis gitta dassái go luossa goargŋugoahtá joga. Geađgenjurjo gal eai fidne firpmiide, muhto ákču soaitá darvánit. Ákču lea mearkkašahtti predáhtora stuorra guliide (nugo luosa). Ii leat datte stuorra ákčomáddodat, soaitá go riddoguolásteaddjit báhčet daid viehka olu juohke jagi. Dat datte givssida riddoguolásteaddjiid sakka go darvána firpmiide (dorskebivddus) ja bilida rusttegiid. Miellagiddevaš lea go dušše ákču lea stuorra guliid maŋis. Geađgenjuorju borrá eanaš smávit guliid, várra bišáŋkke, nugo evttohat. Ávčču goddin lei ággan buoridit vuotnadili guolásteapmái, eai biergasat šat olus biliduvvo, eai nu máŋga fierpmi gaikojuvvo ja hárve čásmagasat dorskis. - Moadde jagi dassái oasálasten Deanuvuona prošeavttas man ulbmilin lei báhčit muhtin oasi njuorjomáddodagas Deanuvuonas, ja geavahit njurjo resursan. Mii geahčaimet ávčču biepmu, ja dat borai dan maid gávnnai, luosage. Rávven lohkat prošeaktaraportta. - Ákču vahágahttá garrasit luossamáddodaga. Berrešii deattuhit geahpedit meari daid predáhtoriin mat garrasit vahágahttet luossamáddodaga. Berrešii lea bajimus rádjá dasa man stuoris máddodat sáhtášii leat, ja berrešii leat báhčinbálká. - Njuorju sáhttá vánddardit guhkás bajás jogaid. Ákču báhččojuvvui gitta Váljogas. Ovdal dan lei Čáhcesullo muhtin guolástanhálddašeaddji cealkán ahte son borrá njuoskkasnaga dan njurjo mii manná meattá Geavgŋá. Ávččus lei čoavji guorus. Miŋka predáhtoran Miŋka (johkabuoidda) lea amas šládja iige dat galgga leat Deanučázádagas ja dasa lea bivdoáigi miehtá jagi. Dat adnojuvvo stuorra váttisvuohtan eanalálli lottiide, muhto borrá maid olu guoli. Dat lea viehka ođđa ealli norgga luonddus. Šládjadiehtobáŋku (Artsdatabanken) dieđiha ahte dat ii bisánan Finnmárkui ovdal 1990-logus, muhto muhtin čoahkkinoasseváldit dadje ahte Deanučázádagas lea 1975 as báhčán miŋkka. Deanučázádaga guolástanhálddahus (DG) čađahii miŋkamáddodaga árvomeroštallama bajás oalgejoga Lákšjoga gátti (2016) oahppan ja hárjánan beatnagiiguin. Juohke nuppi kilomehteris dovddahedje leat miŋkka, ja boađus lei ahte oalgejogas lei iehčanas čivgi miŋkamáddodat. Govus 7: Buorre miŋka lea jápmamiŋka. Miŋka lea sisabuktojuvvon (álgoálggus amerihkálaš) šládja mii lea leavvan miehtá Norgga maŋŋil go lea geavahuvvon guolgaeallibiebmamis. Dan galgá garvit ja adnojuvvo unohasvuođaid ráhkadeaddjin, áinnas go jurddaša eatnama alde lottiid birra, muhto dat lea maiddái beaktilis guollepredáhtora. Gáldu: Martin Svenning «Predasjon på Tanalaksen Deanuluosa predáhtorat», ođđajagemánu 29. ja 30.beivviid

10 Cealkámuš sáles: - Goas miŋka bođii Deanučázádahkii? 1975 as báhče guhtta Anárjogas suoma bealde. - Berrešii bivdit miŋkka, rahpat čoavjji ja geahččat maid dat lea borran. Bivdit miŋkka ovdal, dan botta/ dahje maŋŋil smoltajohtima merrii. - Soaitá leat buorre jurdda geahpedišgoahtit miŋkkaid Lákšjogas. - Vuosttas miŋkamáddodaga kártemis Lákšjoga mielde almmuhuvvo prošeaktaraporttas ahte miŋka lea sturrodatválljejeaddji bivdoguoli ektui. Dat «oidá» guoli mii lea smoltta sturrodagas. - Jogažiin olggos Várjjatvuona gátti lea johkadápmot jávkan. Čeavráid lohku laskkai ráfáiduhttima maŋŋil, ja de bođii miŋka. Dál ii leat šat oktage dápmot. - Miŋka lea beaktilat bivdi go čeavrris. Lea váttis iskat mii miŋkkas lea čoavjjis, go dat čiehká olu guoli dan sadjái go borrá dan (nu go čeavrris dahká). Suoma bealde mákset miŋkabivdiide, ja dat doaibmá. Sáhtášiigo dán dahkat Norggasge? - Oaidnán olu miŋkka Uvjalánjas. Láve dápmohiid heŋget murrii, ja báhčit miŋkka go dat giktaluvvo ihtit. - Čeavrátge leat laskan čázádaga bajás, iige daid leat oaidnán ovdal. Čeavránáhkki lei bivnnut, nu daid bivde visot ovdal. Leago predáhtoriin makkárge beaktu deanulussii? Diehtit ahte máŋga guollešlája Deanučázádagas borret luosa (veajeha, nuorraguoli ja/dahje smoltta), ja ahte predášuvdnadeaddu molsašuvvá čázádagas nubbái. Máŋga dutkama leat čájehan ahte predáhtoriin sáhttá leat heajos váikkuhus, muhto mis ii leat olus diehtu man mahtodagas predášuvdna lea deanuluosa ektui. Earret gusagolssiid ja mearraguliid dutkamiid Deanunjálmmis, de lea Deanus hui uhcán (dahje ii oktage) systemáhtalaš dutkan vejolaš predáhtoriid hárrái. Predáhtoriid geahpedeapmi lea hirbmat hástaleaddji ja sáhttá čuohcat sávakeahtes láhkai. Predášuvnnas lea stuorámus mearkkašupmi erenoamážit predáhtoriid logu lasiheamis, ja go lea predášuvdna eallingearddi dan oasis mii lea sorjjasmeahttun nákkisvuođa (nugo smoltadásis). Predášuvnnas lea maiddái stuorra mearkkašupmi go muhtin luossamáddodat lea heajos dilis (nu go ovdamearkka dihtii Kárášjogas ja Iešjogas), gos máddodagaid guhkkin eret leat dievvasit olahan. Fysalaš ja dálkkádatlaš nuppástusat Deanučázádagas sáhttet leat mielde predášuvdnadeattu nuppástuhttimin. Moadde ášši lea dehálaš jurddašit go ođđa prošeavttaid ráhkkanahttá: - Lihkostuvvi prošeavttat sihke predášuvdna beavttuid kártemii, ja ainjuo vejolaš doaimmaid oktan predáhtoriid nálliid geahpedemiin, gáibida buori plánema ja čielga mihttomeari. - Ii leat diehttelas ahte predáhtoriid bivdin lea luossabuvttadeapmái buorrin beaktun, dasa lassin leat máŋga ovdamearkka dasa ahte beaktu lea leamaš nuppegežiid. Okta ovdamearka lea go geahččaluvvui geahpedit hávgamáddodagaid. - Prošeakta berrešii álgovuorus leat predášuvdna ektui mii geavvá luosa eallingearddi daid osiin mat leat sorjjasmeahttun nákkisvuođas. «Predasjon på Tanalaksen Deanuluosa predáhtorat», ođđajagemánu 29. ja 30.beivviid