Movt láhččet mánáide saji oassálastit bearašráđi mearridandoaimmaide?

Átírás

1 Movt láhččet mánáide saji oassálastit bearašráđi mearridandoaimmaide? Astrid Strandbu Mánáid ja nuoraid guvllolaš máhttoguovddáš Davvi Ođastuvvon gáhppálat, Romsa 2013

2 Ođasmahttojuvvon gáhppálaga ovdasátni 2006 juovlamánu našunála bearašsuodjalusprošeavtta raporta ovddiduvvui Mánáid- ja Dásseárvodepartementii (MDD). Váldokonklušuvdna lei ahte váhnenráđđi dagaha eanet positiiva beavttu go veardida mánáidsuodjalusa árbevirolaš vugiiguin (Falck ja Vik 2006). Dán vuođul de mearridii MDD joatkit vuoruheames bearašráđi Norggas. Dán barggu ovddasvástádus sirdojuvvui Mánáid-, Nuoraidja Bearašdirektoráhttii (Mnbdir). Jagi 2007 rájes lea Mnb-ossodat láhčen bearašráđi čađaheami buot suohkaniin Norggas. Bearašráđi modealla adnojuvvo dál buotlágan mánáidsuodjalusáššiin, sihke veahkkedoaimmaid ja fuolahusdoaimmaid oktavuođas. Mnbdir olis geahččaluvvo bearašráđi modealla systemáhtalaččat biebmoruovttuid barggus áigodagas. Lea čielga mihttomearri ahte eanet rekruteret biebmoruovttuid fulkkiid ja fierpmádagaid bakte ja maiddái vuoruhit rekruteret biebmoruovttuid main lea čearddalaš minoritehtaduogáš daid mánáide geain lea čearddalaš minoritehtaduogáš. Mnbdir gaskkusta viidáset ahte lea mihtomearri lasihit fuolke- ja fierpmádatbiebmoruovttuid logu bearašráđi bakte. Lassin biebmoruovttu suorggis, geahččaluvvo bearašráđđi maiddái systemáhtalaččat mánáidsuodjalusásahusain. Lassin mánáidsuodjalussii, lea bearašráđđi adnon eará riikkain earret eará visttihis olbmuid ektui, skuvlariidduin ja hástalusain go vuoras olbmot ain galget ruovttus orrut. Maiddái Norggas galgá bearašráđi geahččaleapmi čađahuvvot maiddái eará bálvalusain go mánáidsuodjalusas. Soames ovdamearkkat lea bearašráđđi dearvvašvuođastašuvnnain, ovttaskas vuolleahkahaš báhtareddjiid ásodagain, Pedagogalaš Psykologalaš bálvalusa, ja bearašsuodjalusa bakte. Lassin modeallaide mas máná perspektiiva oažžu duohta mearkkašumi, leat riidduvuloš áššit ja ráđđádallanáššit mánáidlága vuođul guovddáš vuoruhansuorggit bearašsuodjalusas. Bearašráđđi eará áššiin go mánáidsuodjalusas lea ovddasmanni bargu mii čuoččáldahttá miellagiddevaš čuolbmabeliid sihke fágaidrasttideaddji ovttasbarggu, bearašráđđemodealla ja máná oassálastima ektui. Soames ovdamearkkat leat: Gii lea viiddiduvvon bearaš go bearašráđđi lágiduvvo nuoraide/nuorra rávvásiidda geat šaddet fárret olggos ásodagas vuolleahkásaš báhtareddjiid dihte? Ja sáhttit go jurddašit bearašráđi bearašsuodjaluskantuvrraid bakte go mánáidsuodjalus lea váldán badjelasas mánáidfuolahusa? Mánáidsuodjalusas lea ovddasvástádus čuovvolit ja veahkehit váhnemiid, vrd. 4-5 ja 4-16 ovdamearkka dihte maŋŋil go leat badjelasas váldán fuolahusa. Bearašsuodjalus sáhttá suohkana mánáidsuodjalusa ávžžuhusa vuođul veahkehit suohkana dáinna. Mánát dárbbašit diehtit ahte váhnemat ožžot veahki, ja mii váhnemiiguin dáhpáhuvvá maŋŋil go mánát leat fárrehuvvon eret ruovttus. Mánáide lea maiddái dehálaš ahte ovttastallan čađahuvvo mánnái oadjebas vuogi mielde. Ollu mánáide lea maiddái dárbbašlaš ahte váhnemat rievdadit meanuidis ovdal vejolaš máhcaheami ruoktot. Bearašráđi čađaheapmi váhnemiid dilálašvuođa vuođul sáhttá leat buorre ja vuogas čuovvoleapmi ja veahkkin váhnemiidda go eai šat beasa fuolahit iežaset mánáid. Bearašráđi subjeakta (nappo son/sii geain birra bearašráđđi lea) sáhttá leat sihke mánná ja rávisolmmoš. Dát fáddágihpa lea áigeguovdil jus lea máná gean birra lea sáhka ja go hástalussan lea movt láhčet mánnái vejolašvuođa oassálastit bearašráđđái. Davviriikkain leat čállojuvvon guokte doavttirgráda nákkosgirjji mánáid oassálastima birra bearašráđis (Horverak 2006 ja Strandbu 2007a). Sudno čoahkkáigeassu lea ahte bearašráđi modeallain iešalddis ii sihkkaraste mánáid oassálastima. Mii diehtit ahte máná ahki ja rávisvuohta lea unnit dehálaš go lea sáhka mánáid oassálastinvejolašvuođas go dat rámmat máid iešguđetge rávisolbmot bidjet. Danin mii dán fáddágihpagis bidjat eanet fuomášumi ovddasvástádussii ja bargui mii iešguđetge rávisolbmuin lea geaiguin mánná ovttasbargá bearašráđi oktavuođas. Áššeovdamearkkain adnojit dahkkon namat. Sisdoallu Kapihttaliid oahpásmahttin ja ovdanbuktin 3 Mánáperspektiiva bearašráđi viđat vuođđogeađgi 5 Máid mearkkaša oassálastin ja movt sáhttá ákkastallat mánáid oassálastima? 9 Mánáid oassálastima málle 15 Máná ovttasbargu iešguđetge rávisolbmuiguin bearašráđi plánemis, čađaheames ja čuovvoleames 22 Symbiosalaš gaskavuohta gaskal oassálastima ja suddjema 31 Loahppa 34 Fáddágihpa lea 2008 čállojuvvon fáddágihppaga ođasmahttojuvvon gáhppálaga mielde, mas ulbmiljoavkkut ledje mánáidsuodjalusa áššemeannudeaddjit, Mnb-suorggi fágabargit, bearašráđi koordináhtorat ja mánáid doarjjaolbmot go mánát leat bearašráđis. Eaktuduvvo ahte bearašráđi modealla lea dovddus ja oahpis. Maiddái dát ođasmahttojuvvon gáhppálat lea čállojuvvon mánáidsuodjalusa kontekstii, mas bearašráđđi ferte ipmirduvvot mánáidsuodjalusbálvalusaid lága áigumušaid mielde. Fáddágihpagis lea maiddái mearkkašupmi lohkkái guhte galgá láhčet vejolašvuođa mánáide oassálastit go bearašráđđi geavahuvvo eará bálvalusain ja surggiin go mánáidsuodjalusas. Dát lohki šaddáge nu ieš dulkot áššemeannudeami doahpaga (son guhte álggaha ja ovddasvástida bearašráđi) dasa mii lea mávssolaš su kontekstii, ovdamearka dihte soabaheaddjin bearašsuodjaluskantuvrras, oahpaheaddjin dahje birasbargiin ovttaskas vuolleahkásaš ásodagas. Fáddágihppaga vuođđun lea mu doavttirgráda nákkosgirji, man Dearvvašvuohta ja Veajuiduhttin lea ruhtadan. Bargu nákkosgirjjiin lea čađahuvvon ovttasráđiid Rávvásat Mánáid váste bakte. Sagastallamat bearašráđi oahppan oktiiheiveheddjiiguin suohkanlaš ja stáhtalaš mánáidsuodjalusa bargiiguin lea leamašan guovddážis gihppaga hábmemis. Giitu Dearvvašvuohta ja Veajuiduhttin ruhtadeami ovddas, Mánáid-, Nuoraid- ja bearašdirektoráhtii go ožžon dán barggu ja buohkaide geat leat ovddidan ávkkálaš mearkkašumiid. Giitu maiddái sámi guovlulaš gealboguovddáža ovddasteaddji Eilif Nordvang ja Ristin Kemi guoktái ja Mánáid ja nuoraid guvllolaš máhttoguovddáža - Davvi ovddasteaddji Else Målfrid Boinii ávkkálaš jurdagiid ja rávvehusaid ovddas dán ođasmahttojuvvon gáhppálaga bargui. Romsa 2013 miessemánnu Astrid Strandbu Almmuheapmi: Barne- ungdoms- og familiedirektoratet 2013 Cuoŋománnu Deaddilanlohku: 1000 Hápmen: Virtual Garden Design Deaddileapmi: Andvord Grafisk AS Giella: Sámegiella Govvideapmi: Kai Myhre 2

3 Kapihttaliid oahpásmahttin ja ovdanbuktin 1989 ON konvenšuvdna mánáid vuoigatvuoigatvuođaid birra, dohkkeha mánáid iešheanalaš indiviidan mas leat iežaset vuoigatvuođat. Earret eará lea mánáin vuoigatvuohta searvat digaštallamiidda ja mearridanmannolagaide dakkár áššiin mat sidjiide leat dehálačča. Jagi 2003 mánáidkonvenšuvdna ovttastahttojuvvui Norgga láhkii. Vai galgá leat buoret oktiivástádus gaskal mánáidkonvenšuvnna ja Norgga lágaid de vuoliduvvui rádji goas mánás lea riekti searvat mearrádusaide mat mánáide leat dehálačča 12 ahkásaš dásis 7 ahkásaš dássái. Mánáidlága 31 cealká: Dađistaga go mánná oahppá ja máhttá iežas oaiviliid háhkat dan áššái mas lea sáhka, de galget váhnemat guldalit máná oaiviliid ovdalgo mearridit persovnnalaš beliid mánnái. Sii galget deattuhit dan máid mánná oaivvilda máná rávisvuođa ja agi vuođul. Dat seamma guoská maiddái earáide geaid luhtte mánná orru dahje geain lea mannulágan gaskavuohta mánnái. Go mánná leat deavdán 7 jagi, de mánná galgá beassat ovddidit oaiviliiddis ovdal go mearriduvvojit áššit mat persovnnalaččat gusket mánnái, earret eará áššis mas lea sáhka goappá váhnema luhtte mánná galgá orrut. Go mánná lea deavdán 12 jagi, de galgá sakka deattuhit dan máid mánná oaivvilda. 1 3

4 Mánáidláhka mudde gaskavuođa váhnemiid ja mánáid gaskkas. Lea váhnemiid duohken movt sii mánáide čilgejit ja movt sii mánáid guldalit go galget mearridit ášši mii lea mánáide dehálaš. Peter lea ovcci jahkásaš. Son lea sealvvas ja aktiiva bárdni guhte liiko spábbačiekčama ja olgunastima. Jagi áigi Petera váhnemat earráneigga. Petera áhčči lea huksemin viesu. Son áigu fárret oktii ođđa ássanguimmiin. Peter orru ovttas etniin ja servvoštallá áhčiinis juohke nuppi vahkkoloahpa ja juohke vahku gaskavahkus duorastahkii. Norggas leat buot earránan/sierranan váhnemat, geain leat vuolil 16 jahkásaš mánát, geatnegahttojuvvon čađahit soabaheami. Dale go Petera váhnemat earráneigga, soai čađaheigga geatnegahtton soabaheami bearašsuodjaluskantuvrras. Ulbmil soabahemiin go váhnemat earránit lea gávdnat mánáide buoremus čovdosiid. Nu lei maiddái Petera váhnemiid soabahemiin. Eadni ja áhčči leigga šiehttan ahte Peter galggai orrut eatnis luhtte. Soabaheami oktavuođas ii oktage hupman Peterin das movt suinna lei dahje makkár sávaldagat sus ledje go váhnemat earráneigga. Oanehis áiggi maŋŋil go áhčči fárrii olggos, de skuvla dieđihii mánáidsuodjalussii. Peter lei fuolastuhttán sin. Petera eadni lei maŋimus jagiid silolaččat buohcan, ja dilli vearránii maŋŋil ovttaseallima boatkaneami. Son lei geahččalan iežas sorbmet ja lei ožžon divššu. Dál son ii sealgan iđđes lihkkat ja lei sutnje váttis áimmahuššat Petera skuvlavázzima ja astoáiggeberoštumiid. Peter lei čađat balus massimis eatnis. Son háliidii áinnas leat ruovttus ovttas etniin. Mánáidsuodjalus váivašuvvá Petera diliin ja eatni lei miehtan vuostáiváldit bearašráđi fálaldaga. Bearašráđis galggai fierpmádat geahččalit gávnnahit movt Peter galggai oažžut veahki joavdamis skuvlii rivttes áigái ja čorgemis skuvlabiergasiid. Sii galge maiddái ságastallat sáhtu birra ruoktot ovddas spábbačiekčanhárjehallamiidda disdagaid. Galggai go Peter beassat searvat bearašráđi ságastallamiidda? Mánáidsuodjaluslága 6-3 daddjo: Mánná guhte leat deavdán 7 jagi, ja nuorabut mánát geat nagodit ásahit ja hálddašit iežaset oaiviliid, galget oažžut dieđuid ja maiddái galgá sidjiide láhččojuvvot vejolašvuohta oainnuset ovddidit ovdalgo ášši mii sidjiide guoská mearriduvvo. Máná oaivil galgá deattuhuvvot máná agi ja rávisvuođa mielde. Bearašráđis galget čuolbmabealit mat leat dehálačča Peterii ságastallojuvvot. Erohus mánáidlága ektui, mas váhnemat mearridit galgá go ja movt mánná galgá fátmmastuvvot go áššit mat gusket mánnái galget mearriduvvot, de mánáidsuodjalusa áššemeannudeaddjit leat geatnegahttojuvvon láhččet mánáide vejolašvuođa searvat mánáidsuodjalusa mearridanmannolagaide. Peteris leage nu riekti searvat dáid ságastallamiidda. Danin dán fáddágihppaga gažaldat ii leat dan birra ahte leago mánáin riekti vai ii searvat bearašráđđái, muhto movt rávisolbmot sáhttet láhčet dili buoremus lági mielde mii seammás vuhtiiváldá máná. Oassálastima mállet leat dávjá hábmejuvvon rávisolbmuid oassálastima mielde, ja nu hilgot erenoamášvuođaid mat mánás leat. Nu lea maiddái bearašráđi málliin. Dalle go bearašráđi málle ovdánahttojuvvui New Zealand s 1980-logu loahpas, mas vuođđun ledje maori eamiálbmoga árbevierut movt riidduid gálgat ja movt fuolahit mánáid, de mánáid oassálastin ii obage deattuhuvvon, muhto rávisolbmuid searvan mánáid priváhta fierpmádagaide. Mánát geat galget oassálastit bearašráđi mearridanmannolagaide galget ovttasbargat máŋga ja iešguđetlágan rávisolbmuiguin geat leat iešguđetge posišuvnnain ja rollain. Rávisolbmot geat mannu oktavuođas leat guovddážis bearašráđi oktavuođas leat mánáidsuodjalusa áššemeannudeaddjit, eará almmolaš informántat, bearašráđi koordináhtor, máná doarjjaolmmoš ja buot rávisolbmot geat gullet máná iežas fierpmádahkii. Guovddážis dán fáddágihppagis lea ahte fuomášuhttit movt ovddasvástádus ja bargodoaimmat máná oassálastimannolagas juhkkojuvvojit dáid rávisolbmuid gaskkas. Fáddágihppagis leat vihtta kapihttala. Vuosttaš kapihttalis ovdanbuktit lahkaneapmi mánáidperspektiiva doahpagii. Nuppi kapihttalis jearrat máid oaivvilduvvo oasálastimin ja movt máná oassálastinvuoigatvuođa sáhttá vuođuštit. Lea šaddan dáhpin ahte sihke praktihkkarat ja dutkit, mánáidustitlaš buorredáhtolaš miellaguottu vuođul, ákkastallet mánáidperspektiiva ja mánáid oassálastinvuoigatvuođaid beali, almmá jearramis máid dát geavatlaččat duođaid máksá ja mearkkaša. Analyhtalaš filosofat gal deattuhit doahpagiid ipmirdeami ja mii daid sisdoallu lea, máid dat mearkkašit ja mii daid lea vuolggahan. Lea lagas oktavuohta iežamet daguid ja dihtomielalaš eallima gaskkas, mas doabaipmárdus lea guovddážis (Opdal 1983). Doahpagat leat daguid ja jurddašeami eavttut ja go čielggasmahttit doahpagiid, de mii čielgaseappot oaidnit daguid máid mii geavatlaččat doaimmahit. Mánáid oassálastima málle, man ovdanbuktit goalmmát kapihttalis, de čalmmustahttit makkár bargovuogit leat dárbbašlačča jus máná ollásit lea oassálastin bearašráđi oktavuođas. 1 Njealját kapihttalis guoskkahat rollaid ja bargodoaimmaid iešguđetge rávisolbmuide geaid mánná deaivvada bearašráđi oktavuođas, ja movt dát rávisolbmot iešguđetge ládje sáhttet sihke eastadit ja ovddidit mánáid oassálastinvejolašvuođaid. Viđát kapihtal digaštallá mánáid oassálastinvuoigatvuođa eará mánnávuoigatvuođa olis, namalassii mánáid suodjalusvuoigatvuođa. Loahpageahčen lea čoahkkáigeassu. Iešguđetge dásit máná oassálastima mannolagas ferte árvvoštallát bearašráđi mannolaga čađaheamis, ja iešguđege rávisolbmuid ektui geaiguin mánná ovttasbargá. 4

5 Kapihtal 1 Mánáperspektiiva bearašráđi viđat vuođđogeađgi

6 Riikkaidgaskasaš girjjálašvuođas bearašráđi birra de dávjá dat njeallje vuođđogeađggi namuhuvvojit giellagovvan čilgemis málle deháleamos dovdomearkkaid. Vuosttažettiin lágiduvvo bearašráđđi viiddiduvvon bearrašis mas leat mielde olbmot geat gullet máná priváhta fierpmádahkii ja geat dovdet máná ja atnet mánás fuola. Doahpagiin viiddiduvvon bearaš mearkkaša ahte sáhttet leat sihke sogalaččat, ránnát ja buori ustibat. Váhnemat ja mánát dat mearridit geat viiddiduvvon bearrašis galget bovdejuvvot searvat bearašráđđái. Bearašráđi málle lea vuođđuduvvon dan doaivaga nala ahte geasuheames mielde sin geat buoremusat dovdet máná ja su birrasa, lea dárbbašlaš vai mearrádus šaddá mánnái buoremus mearrádussan. Nubbi vuođđogeađgi lea ahte viiddiduvvon bearaš (dieđuid vuođul máid mánáidsuodjalus ja eará almmolaš informántat buktet) galgá beassat ságastallat almmá almmolaš ovddasteddjiid oassálastima haga. Maŋŋil go mánáidsuodjalus ja vejolaš almmolaš ovddasteaddjit (omd. oahpaheaddji) leat buktán dieđuid bearašráđi vuosttaš oasis, de sii guđđet lanja gos bearašráđđi lágiduvvo. Goalmmát vuođđogeađgi lea ahte koordináhtor, guhte ii bargga mánáidsuodjalusas, veahkeha bearraša plánet ja čađahit bearašráđi. Njealját vuođđogeađgi lea ahte bearašráđi ságastallamiid olis galgá hábmejuvvot čálalaš doaibmaplána. Dát plána galgá leat nu dárkilit go vejolaš ja čilget mii dárbbašuvvo vai máná eallindili buorrána ja gean ovdasvástádus lea doaibmabijuid čađahit logus doaba mánáidperspektiiva váldui adnui dutkamis, politihkalaš prográmmain ja iešguđetge ásahusain mat gusket mánáide. Duogáš dasa lei earret eará ahte mánát mánáidkonvenšuvnna bakte ledje ožžon oassálastinvuoigatvuođa. Ođđa dutkan mánáid ovdáneami birra lei duođaštan ahte mánát moanaid ovdánahttinguovlluin ledje mealgat eanet gelbbolačča go máid dassážii ledje doivon, ja dutkit, praktihkkarat ja politihkkarat beroštišgohte movt dilli lei jus dili oidne mánáid perspektiivvas. Máiddái bearašráđi mállen de 1990-logus lei dábálaš hupmat mánáidperspektiivva birra. Sundell ja Hæggman (1999) leigga vuosttažat geat čilgiiba mánáidperspektiivva bearašráđi viđat vuođđogeađgin. Dan čuovvolii Horverak ja earát (2002) geat maiddái čujuhedje man dárbbašlaš lei ahte mánáidperspektiiva deattuhuvvui bearašráđi málles. 6

7 Máid oaivvildit mánáidperspektiivvain? Norgga mánáiddutki Per Olav Tiller, lei okta dain vuosttažin geat bargagohte mánáidperspektiivva doahpagiin. Su lahkaneamis son deattuhii máná: Mánáidperspektiivvain mun vuosttažettiin jurddašan konkrehtalaččat dasa movt mánná oaidná máilmmi. Lea dan máid mánná oaidná, gullá, vásiha ja dovdá mii lea sin duohtavuohta. Tiller 1991:72 Johanssonis (2003) lea sullalágan lahkaneapmi, ja merošta mánáidperspektiivva ná: dan máid mánná oaidná, máná vásáhusat, áigumušat ja oaivilat. ibid: 42 Sihke Tiller ja Johansson leaba indiviidadásis go merošteaba mánáidperspektiivva. Soai eaba bija fuomášumi dilálašvuhtii mii lea gaskal máná perspektiivva (máná duogáža, vásáhusaid ja oaivila) ja dan rávisolbmo geasa mánás lea gullevašvuohta. Mánná gaskkusta soapmásii, iige leat mielde das vaikko sus juridihkalaččat lea dat vuoigatvuohta. Mánás lea sorjavašgaskavuohta rávisolbmuide geain lea váldi sihke lihccut ja fátmmastit mánáid perspektiivva go mearrádusat galget dahkkot, ja geat dihtomielalaččat dahje fuomáškeahttá sáhttet juogo buođđut dahje diktit máná leat oasseváldin. buoremus lea dat máid deattuhit. Sii atnet dehálažžan deattuhit vuorrováikkuhusa iešguđege oaiviliid gaskkas ja ipmirdit nuppi oaidnoviidodaga gulahallama ja ákkastallama vuođul. Andersson ja Bjerkman lahkaneapmi mánáidperspektiivii fátmmasta danin deaivvadeami máŋggaid geahččanguovlluid main lea áigumuš ahte olahit oktasaš ipmárdusa. Mánáidperspektiiva bearašráđi viđat vuođđogeađgin ii sáhte fátmmastit vaikko máid, beare oasseváldit olahit ovttamielalašvuođa dahje gaskaneassoahpamuša. Váldobealit sihke mánáidkonvenšuvnnas, mánáidlágas ja mánáidlága prinsihpain lea dat mii mánáide lea buoremus. Mearrádus ferte kvalitehtalaččat dárkkistuvvot sohppojuvvon standárddaid bakte dahje oktasaš ipmárdusa vuođul das mii mánáide lea buoremus. Máiddái servodagas lea mánáidperspektiiva struktuvrralaš dásis. Mánáidperspektiiva lea maiddái konteavsttalaš, kultuvrralaš ja historjjálaš doaba. Lena Alanen (2001) maiddái guoskkaha measta dan seamma beali. Alanen mielde, gáibida mánáidperspektiiva ahte suokkarda máná eallineavttuid. Čielggadeames mánáidperspektiivva mearkkaša maiddái konteavstta ja kultuvrra, mas deattuha goas lea dáhpáhuvvan, gos máilmmis ja makkár mánnávuođa láidesteamit leat dálá lágain, konvenšuvnnain ja kultuvrras (Ibid). ON konvenšuvnnas mánáid vuoigatvuođaid birra, artihkal 30, guoskkaha kultuvrralaš, vuoiŋŋalaš ja gielalaš vuoigatvuođaid. Das boahtá ovdan ahte mánás guhte gullá minoritehtajovkui dahje eamiálbmogii lea vuoigatvuohta, ovttas eará iežas joavkku bearašmiellahtuin, eallit iežas kultuvrra eavttuid mielde, dovddastit ja doaimmahit iežas oskku ja adnit gielaset. Dán doarju maiddái Sámeláhka. Norggas leat máŋga minoritehtajoavkkut, ja daid gaskkas leat sápmelaččat geat maiddái leat eamiálbmogat. Sámi mánáid ektui mearkkaša mánáidperspektiiva ahte mearrádusaid oktavuođas maiddái sámi kultuvra, giella ja servodateallin deattuhuvvo. Vaikko eadni ja áhčči earráneaba, dahje mánná šaddá biebmoruktui, de galgá mánná nu guhkas go fal lea vejolaš oažžut vejolašvuođa bisuhit iežas kultuvrralaš ja gielalaš gullevašvuođa ja dan mii lea leamašan máná árgabeaivi. Go mánná galgá leat mielde bearašráđis de lea áibbas dehálaš ahte lea ovttasdoaibma iešguđet almmolaš ja priváhta rávisolbmuiguin. Dáid rávisolbmuid perspektiiva lea mánná. Go rávisolbmuid perspektiiva lea mánná, de dat dávjá ipmirduvvo mánáidperspektiivan. Go Andersson ja Bjerkman (1999) merošteaba mánáidperspektiivva de sudno lahkaneapmi sisttisdoallá sihke mánáid iežaset oaidnoviidodaga ja rávisolbmuid geat oidnet máná, geahččalit ipmirdit máná ja mánnái 7

8 Mánáperspektiivva golbma oasi Jus čoahkkáigeassit, de mánáidperspektiivvas leat golbma oasi. Vuosttaš oassi lea historjjálaččat ja kultuvrralaččat ipmirdit máná sajádaga ja mánáid vuoigatvuođaid nu mo dat lea čállojuvvon norgga lágaide, mánáidkonvenšuvdnii ja sámeláhkii go bearašráđđi guoská sámi mánáide. Mánáidkonvenšuvnna bajitdási prinsihppa lea dat vuođđojurdda mii mánnái lea buoremus. Mánáidkonvenšuvdna dulkojuvvo ja doahttaluvvo iešguđetge ládje iešguđetge stáhtain. Mearrideames ja árvvoštallamis dan mii mánnái lea buoremus, rievddada sihke áiggi, báikki ja riikka lágaid vuođul ja maiddái dan mielde mii sin virolaš jurddašeami mielde lea buoremussan mánáide. Dása lassin, de maiddái eamiálbmot- ja minoritehtakultuvrralaš dilálašvuođat gullet mánáidperspektiivva vuosttaš oassái, jus mánná gullá minoritehtajovkui dahje jus bearašráđđi lea sámi máná birra. Norggas lea máná oassálastinvuoigatvuohta guhka juo leamašan guovddážis politihkalaš digaštallamis. Dat adnojuvvo sihke dehálažžan ja riekta ahte mánáide láhččojuvvo vejolašvuohta oassálastit. Mánáin lea vuoigatvuohta oassálastit, ja stáhta lea geatnegahttojuvvon dan duohtandahkat dan mielde mii mánnái lea buoremus (vrd. mánáidkonvenšuvnna artihkkaliid 3, 4 ja 30). Dat ipmárdus ahte oassálasti mánás lea riekti searvat, ii gal dárbbaš harmoneret dainna oainnuin mii hierárkkalaš bearašortnet bearrašiin ja kultuvrrain lea mánáid ja mánáid sajádagaid ektui. Dát dagaha earenoamáš hástalusaid bearašráđi jođiheddjiide ja earáide geat galget láhčet mánáide oassálastima go plánejit ja ráhkkanahttet bearašráđi deaivvadeami. Mánáidperspektiivva nubbe bealli lea juste dan birra movt rávisolbmot máná konteavsttas oidnet ja ipmirdit máná. Dainna vuolggasajiin go dovdet juste dán máná ja máná birrasa, de dáid rávisolbmuin lea áigumuš gávdnat juste dan čovdosa mii mánnái lea buoremus. Jus dan galggaš olahit, de lea dárbbašlaš ahte rávisolbmot gávnnahit máid mánná jurddaša ja oaivvilda. Mánáidperspektiivva goalmmát oassi lea juste máná iežas perspektiiva. Danin rávisolbmot fertejit sihke deattuhit dan máid sii oaivvildit mii mánnái lea buoremus ja geahččalit ipmirdit máid mánná oaivvilda ja háliida. Mánáperspektiiva bearašráđi viđat vuođđogeađgin eaktuda ahte mánnái láhččojuvvo vejolašvuohta soapmásiin hupmat iežas dili, jurdagiid ja oaiviliid birra. Jus máná eatnigiella ii leat dárogiella, ja mánná lea eanemus dorvvolaš go beassá iežas eatnigiela hupmat, de galgá, nu guhkas go vejolaš, mánnái láhččojuvvot vejolašvuohta ságastallat iežas eatnigillii. Sámi kultuvrras máinnašuvvo sámegiella váimmu giellan. Dáinna oaivvilduvvo ahte leat álkit hupmat dovdduid ja iežas siskkáldas eallima birra iežas eatnigiela bakte. Mánáperspektiiva, nu movt dás čilgejuvvo, lea analyhtalaš reaidun man bakte fuomášit ja digaštallat makkár hástalusat lea ovddabealde go galget mánnái láhčet saji bearašráđi oasseváldin. Mánáidperspektiivva golbma oasi mat leat bearašráđi viđat vuođđogeađgin sáhttet govviduvvot čuovvolaš vuogi mielde: 1: Historjjálaččat ja kultuvrralaččat ipmirdit máná (lágain ja konvenšuvnnain) Mii lea mánnái buoremus? Máid háliida mánná? Máid háliidan mun? Máid oaivvildan mun? 2: Movt rávisolmmoš ipmirda dán máná 3: Máná oaidnoviidodat Govus: Mánáperspektiiva bearašráđi viđat vuođđogeađgin (Strandbu 2007a:29) Dán fáddágihpagis leat dat guokte maŋimus oasi ja oktavuohta daid gaskkas mat earenoamážit lea guovddážis. váldogažaldahkan lea: Movt sáhttet máná jurdagat, oaivilat ja sávaldagat fuomášuhttojuvvot bearašráđi oktavuođas? Gii/geat sáhttet máná veahkit dán proseassas? Movt iešguđetge rávisolbmot sáhttet ipmirdit máná perspektiivva? Movt sáhttet iešguđetge rávisolbmot váikkuhit dasa ahte máná perspektiiva duođaid vuoruhuvvo, árvvoštallojuvvo ja fátmmastuvvo bearašráđi mearridanproseassaide? 8

9 Kapihtal 2 Máid mearkkaša oassálastin ja movt sáhttá ákkastallat mánáid oassálastima?

10 Ollugat moite go mánáidsuodjalusláhka ja mánáidláhka 2003 s rievdaduvvui nu ahte mánáid oassálastima ahkemearri vuoliduvvui 12 jagis 7 jahkái. Fuonášeaddjit čuoččuhedje ahte smávva mánát gal eai ieža máhte mearridit. Sii balle ahte dat mánát geat serve váttis ja moalkás mearridanproseassaide maŋŋil galge dovdat ovddasvástádusa das mii mearriduvvui. Vuođđoeaktun mii dás lea dehálaš čielggasmahttit lea dat ahte mánáid oassálastimis ii leat sáhka ahte mánát ieža galget mearridit váttes áššiid iige ahte mánná galgá guoddit ovddasvástádusa mearrádusain. Lea rávisolbmuin geain lea ovddasvástádus mearrádusain. Sihke mánáidkonvenšuvdna ja norgga láhka lea áibbas čielggas das ahte áššiin main mánát galget searvat, de lea vuosttažettiin mielmearrideamis mas dat lea sáhka. Seammás dát mearkkaša mieđiheami das ahte lea ovdáneapmi mii dađistaga mielddisbuktá lassáneaddji mielmearrideami agi ja rávisvuođa mielde. Váhnemiid riekti mearridit mánáid persovnnalaš dilálašvuođain dađistaga unnu go mánná rávásnuvvá, ja prinsihpalaččat loahpahuvvá go mánná deavdá 18 jagi. Dađistaga go mánná rávásnuvvá de mánnái galgá - go lea háhkan doarvái vuođu ieš mearrádusaid váldit, láhččojuvvon vejolašvuohta ieš beassat mearridit. Sihke mánáidlágas ja mánáidsuodjaluslágas hábmejuvvo dát nu ahte máná oaivilat galget deattuhuvvot máná agi ja rávisvuođa mielde. Oassálastinvuoigatvuohta ovddasta vuđolaš olmmošvuoigatvuođa, namalassii rievtti oažžumis dieđuid ja ieš leat mielde váikkuheames dehálaš dilálašvuođaid iežas eallimis. Lea vuđolaš dárbu beassat iežas eallima váikkuhit. Nu lea maiddái mánáide. Oassálastimis lea sáhka ahte muhtomin beassá leat mielde mearrideames. Čoahkkáigeasus dutkamušas mánáid oassálastima birra mánáidsuodjalusáššiin boahtá ovdan ahte mánát áinnas háliidit ahte sin jiena galget guldalit, ja dihtet maiddái bures ahte sii ieža gal eai sáhte mearridit. Máŋga dutkamuša duođaštit ahte mánát eai hálit akto mearridit váttes gažaldagaid, muhto sii háliidit leat mielde ovddideames iežaset jurdagiid go áššit mat sidjiide gusket galget mearriduvvot. Deháleamos mánáide lea vásihit ahte sin oaivil guldaluvvo (Eide 2001, Thomas 2000). Jus dán vásáhusa galgat addit mánáide de lea dehálaš ahte gávdno sajádat ja ahte ásahuvvojit gulahallanvuogádagat gos mánáid oaivilat ovddiduvvojit ja gos rávisolbmot duođaid deattuhit ja vuhtiiváldet mánáid oaiviliid go sii árvvoštallet ja dulkojit mánáid dili. Vai rávisolbmot galget movttiidahttojuvvot láhčet mánáide saji ja vejolašvuođa searvat, de lea dehálaš ákkastallat manne lea riekta ja dehálaš ahte mánnái láhččojuvvo vejolašvuohta searvat mearridanproseassaide go leat áššit mat sidjiide gusket. Dás leat soames ákkat ja vuođustusat. Eará riikkaid ektui máilmmis lea Norga ovddasvázzinriikka go lea sáhka juridihkalaš njuolggadusain main mánáid oassálastin mearriduvvo. Ahte mánáin lea riekti oassálastit lea iešalddis vuođuštussan dasa ahte mánát galget beassat oassálastit bearašráđi mearridanproseassain. Jus mánát eai beasa oaiviliiddiset ovddidit doaimmaide mat mánáidsuodjalusášši oktavuođas álggahuvvojit, de dat adnojuvvo áššemeannudeami meattáhussan. Dát eahpenjuolgadit mearkkaša ahte mánát galget váldot mielde go áššit mat sidjiide gusket galget mearriduvvot, jus mánná ieš háliida searvat. Muhto mánáid oassálastin sáhttá čilgejuvvot maiddái guhkkelii go dat duohtavuohta ahte mánáidsuodjalusbálvalus lea láhkageatnegahttojuvvon láhčet mánáide searvanvejolašvuođa. Fátmmastit mánáid oaiviliid sáhttá maiddái leat mearrideaddjin go galgá hábmet buori plána máná boahtteáiggi hárrái. Mánáidsuodjalusášši váldoprinsihppa lea mearridit dan mii mánnái lea buoremus. Mánáin leat earenoamáš vásáhusat ja mánáid jurdagiid ja oaiviliid lea dehálaš fátmmastit go galgá mearridit dan mii mánnái lea buoremus. Mánát dárbbašit oažžut vástádusaid gažaldagaide, ovddidit iežas jurdagiid ja oaiviliid. Mánná guhte oažžu dieđuid ja beassá searvat ságastallamiidda gos su dilli ja doaibmabijut ságastallojuvvojit sáhttá buorebut ipmirdit ja dohkkehit dan mii loahpalaččat mearriduvvo. Dát eaktuda ahte ságastallamat čađahuvvojit dakkár gillii man mánná ipmirda ja hálddaša. Joatkagis čilget dárkileappot vuođuštusaid mánáid oassálastima birra guovtti áššiid bakte. 3 Mánná ferte oassálastit jus galget mearridit dan mii mánnái lea buoremus Álggogeahčen oahpásnuvaimet ovcci jahkásaš Peteriin. Petera viiddiduvvon bearrašis galge ságastallat movt Peter galggai beassat spábbačiekčanhárjehallamii ja movt čorget iešguđetge diliid Petera skuvlavázzimis. Bearašráđđái serve Petera eadni, Petera eatni váhnemat, Petera áhčči, áhči váhnemat, Petera eatni ustit ja Petera ristáhčči guhte lea Petera áhči vilbealli. Peter lei ovttas áhčiinis juohke nuppi vahkkoloahpa ja vahkkosaččat gaskavahkus duorastahkii. Petera áhčči ii háliidan ahte Peter galggai leat mielde bearašráđi digaštallamiin. Son oaivvildii ahte dilli mii lei čuožžilan juo iešalddis lei váigadin ja váttisin Peterii ja son háliidii suddjet Petera daid unohasvuođaid vuostá mat sáhtte badjánit bearašráđi digaštallamis. Petera eadni ii lean 10

11

12

13 maŋimus jagiid obage hupman áhčibeale áhkuin ja ádjáin, vaikkovel orroge seamma ránnágottis. Sii eai leat goassege leamašan riekta burežagat. Dan áiggi go máná fierpmádaga ovddasteaddjit digaštalle lei Peter eará lanjas ovttas oktiiheiveheddjiin, áššemeannudeddjiin ja mánáidsuodjalusa studeanttain. Bearašráđis mearriduvvui earret eará ahte ovttastallanbeaivvit áhčiin galge rievdaduvvot. Peter galggai leat ovttas áhčiinis disdagas gaskavahkkui iige gaskavahkus duorastahkii. Dat dagahii áhččái vejolašvuođa vuoddjit Petera hárjehallamiidda disdat maŋŋelgaskabeivviid. Buohkat geat ledje čoahkkimis ledje hui duhtavačča mearrádusain, muhto makkár oaivilat ledje Peteris dasa mii lei mearriduvvon? Ii oktage lean Peteris jearran. Dakkaviđe go son gulai máid sii ledje mearridan, son šattai bahámillii ja čierrugođii. Son dajai: Duorastagaid lea min skuvllas mátkebeaivi. Áhčči láve juohke duorastat iđida munnje vuoššat kakáo. Peter háliidii spábbačiekčanhárjehallamii, muhto sutnje lei maiddái dehálaš mátkebeivviid oažžut mielde kakáo nu movt eará ohppiinge lei. Jus son galggai leat eatnis luhtte gaskavahkus duorastahkii, de ii ožžon kakáo. Peter háliidii danin joatkit ovttastallama nu movt dán rádjai lei doaibman. Áhčči oaivvildii ahte Peter lei hearkkes dilis. Son háliidii suddjet máná liige nođiin dakkár dilálašvuođaid oktavuođas mat bártnážii ledje váddásat. Dat gal lea áddehahtti. Eatnasat geat das ledje gal áinnas háliidedje dán unna bártnáža sallut ja jávkadit buot su váivviid ja bákčasiid danin go su eatni lei psyhkalaš buohccin. Muhto dás lea maiddái nubbe bealli. Váikkuhus dainna vugiin movt bártnáža galge suddjet, lei ahte sii eret válde bártnáža vejolašvuođaid beassat gaskkustit dehálaš bienaid su beaivválaš eallimis. Ággan manin lea dehálaš ahte mánát besset oassálastit lea ahte mánáid oaivilat ja ákkat leat dehálačča jus galggaš ášši čielggadit doarvái bures. Juohke áidna mánás leat earenoamáš vásáhusat ja movt son ipmirda dan dili mii lea čuožžilan, ja máná iežas muitalus lea dehálaš fátmmastit go áigumuššan lea mearridit dan mii mánnái lea buoremus. Dat mii Petera bearašráđis mearriduvvui, dat lei dušše rávisolbmuid perspektiivva vuođul. Dan perspektiivvas leat deattuhan beaktilvuođadeasttaid ja praktihkalaš hástalusaid go galget bártnáža doalvut hárjehallamii ja fas viežžat ruoktot maŋŋil hárjehallama. Mánáin leat eará dárbbut ja vuoruheamit go rávisolbmuin, man lea dehálaš adnit muittus go galgat mearridit dan mii mánnái lea buoremus. Buorredáhtolaš rávisolbmuide lea váttis diehtit mii mánáide lea dehálaš, go mánás eai jeara. Oassálastin ja rievdadanmokta Go mánná lea mielde ja oassálastá bearašráđi digaštallamis, sáhttá maiddái leat dehálaš jus jurddaša dan áigodaga mii čuovvu maŋŋil bearašráđi ja go doaibmaplána galgá čađahuvvot. Lea dan bakte go oassálastá mearridandigaštallamiidda ahte mearrádus duođaštuvvo mánnái. Jus mánná ii oaččo gullat ákkastallamiid áššis, de dat dáidá mánnái šaddat váttisin mearrádusa dohkkehit. 14 jahkásaš Frank bearašráđđi duođašta dán váldobeali. 14 jahkásaš Frank fierpmádat lei čoahkkanan digaštallamii mas lei sáhka gos Frank galggai orrut. Soabatmeahttunvuohta sihke áhčiin ja biebmoáhčiin, dagahii ahte Frank ii sáhttán orrut goappáge váhnemiid luhtte. Maŋimus jagi ovdal bearašráđi deaivvadeami lei Frank eallán johttieallima. Son lei orron njealji iešguđege báikkiin. Mánáidsuodjalusa áigumuš lei ásahit stáđis orrundili Frank ii. Sii barge Frank ii gávdnamis biebmoruovttu, muhto lágidedje bearrašii vejolašvuođa gávdnat heivvolaš čovdosa bearašráđi bakte. Frank ieš gal háliidii fárret láigolatnjii. Sus ledje čuovvovaš jurdagat ja oaivilat iežas dili birra: Mun gal sáhtán muitalit movt mun jurddašan. Ii dat gal leat munnje váttisin. Go lea sáhka mu eallimis, de leat mus golbma váldobeali. Ii leat stáđisvuohta (son boagusta) muhto ruđat, báiki gos sáhtán leat ja biebmu ( ) Dus ferte leat stáđisvuohta eallimis dá, dá, dá Lea dego ahte lean dájáskeamen. Lea seamma go ahte mu meannudit dege stoaida mánnán gitta dassážii go deavddán 18 jagi. Iigo? Mun in hálddaš gal ahte mu galget meannudit dego livččen golmma jahkásaš mánná. Ovdamearkka dihte ahte in sáhttán akto orrut danin go rávisolmmoš mu galggai gozihit. Dát ii obage leat vejolaš! Lea dego livččen guovtti jahkásaš mánná. Frank lei mielde bearašráđi digaštallamiin. Su viiddiduvvon bearaš doarjjui mánáidsuodjalusa oaivila ahte Frank lei beare nuorra láigolatnjii fárret. Sii digaštalle eará čovdosiid ja gávnnahedje ahte Frank galggai fárret eatni vilbeali lusa. Son dovddai Frank mánnávuođa rájes, ja sudnos lei buorre gaskavuohta. Dát lei mearrádus man Frank dađistaga anii buorren. Soames mánuid maŋŋel lágiduvvui ođđa bearašráđđi ja doaibmaplána árvvoštallojuvvui. Dalle mearriduvvui ahte mánáidsuodjalus galggai čielggadit eatni vilbeali dainna áigumušain ahte son galggai dohkkehuvvot Frank biebmoruoktun. Dađistaga maiddái Frank oaivvildišgođii ahte son dáiddii leat beare nuorra dalle nagodit iežas eallima hálddašit. Su mielas 13

14 lei buorre čoavddus dat man bearašráđis hutke. Mánát geat ožžot dieđuid ja vejolašvuođa ovdanbuktit iežaset oaiviliid, buorebut ipmirdit dilálašvuođaid mat su eallimis deaividit ja leat eanet gergosat ovttasbargat čovdosiid gávdnamis. Dat go Frank beasai čuovvut ságastallamiid ja ákkastallamiid bearasráđis lei dehálaš. Sutnje šattai álkibun ipmirdit dáhpáhusaid mat deaividedje. Jus mánná ipmirda dan mii lea mearriduvvon, de lea maiddái álkibun movttiidahttit máná go plána mii bearašráđis lea sohppojuvvon galgá čađahuvvot. 14

15 Kapihtal 3 Mánáid oassálastima málle

16 Váldobealli bearašráđi málles lea ahte bearaš ja fierpmádat digaštallet ja gávnnahit mii sáhttá dahkkot vai máná eallindilli buorrána mánáidsuodjalusa dahje eará almmolaš ovddasteddjiid oassálastima haga. Bearašráđi málle namuhuvvo okta mánáidsuodjalusa bargomálliin mii buoremusat bearrašii ja fierpmádahkii lágida válddi ja ovddasvástádusa, muhto ii dat danin dárbbaš mearkkašit ahte máná oaivilat guldaluvvojit bearašráđi deaivvadeamis. Dán kapihttalis ovdanbuktit mánáid oassálastima modealla. Modealla čájeha máid mánát dárbbašit vai sáhttet oassálastit mearridanmannolagaid. Modealla vuolggasadji lea ahte mánás lea riekti searvat go lea ášši mii guoská mánnái. Modealla vuođđun lea dat teoriija mas čállojuvvo eavttuid birra jus galgat olahit buori ja demokráhtalaš proseassaid (Skivenes 2002). Dutkan duođašta ahte mađi eanet váikkuhanfámu nuoraide láhččojuvvo árrat juo mearridanproseassas, dađi buoret doibmet nuorat ja váldet stuorit ovddasvástádusa iežaset dilálašvuođa rievdadeamis (Horverak 2006). Máná oassálastimis ii leat dušše das sáhka ahte searvá bearašráđi deaivvadeapmái, muhto ahte lea oassin gulahallanproseassas nu ahte mánná juo álggu rájes lea mielde. Máná searvan galgá dáhpáhuvvat bálddalasat bearašráđi proseassain. Bargui ahte ráhkkanahttit, plánet, čađahit ja čuovvolit bearašráđi proseassa meroštallojuvvo bistit sullii mánu. Govviduvvon áigelinjjá bakte, de dát proseassa sáhttá govviduvvot ná: Govus: Bearašráđi plánen-, čađahan- ja čuovvolanbarggu proseassa. Soahpamuš Plánen Čađaheapmi Čuovvoleapmi 1. oassi Dieđut almmolaš oassálastiin 2. oassi Bearraša iežas digaštallan 3. oassi Doaibmaplána ovdanbuktin ja digaštallan Ovdal soahpamuščoahkkima, mii lea bearašráđi plánema álggaheapmi, de galgá áššemeannudeaddji bargat iežas ráhkkanemiin. Máná fuolaheddjiide ja maiddái mánnái/ mánáide galgá ášši čilgejuvvon nu bures ahte sii dihtet masa sii mihtet. Mánáidsuodjalus galgá maiddái čielggadan iežaset oaiviliid das máid sii galget digaštallat bearašráđis ja dan digaštallat váhnemiiguin ja vejolaččat maiddái nuoraiguin. Bearašráđi čuolbmabealit galget mearriduvvot ovttasbargama bakte mánáidsuodjalusa, váhnemiid ja vejolaš nuoraid gaskkas. Go váhnemat ja vejolaččat maiddái nuorat leat miehtan lágidit bearašráđđái, de álggahuvvo bearašráđi deaivvadeami plánenbargu. Áiggi dáfus lea dát oassi bearašráđi proseassas áddjás bargu ja iešguhtege rávisolbmos ja fágabargis leat iešguđet barggut. Dan oasi lagabui geahčadat čuovvovaš kapihttalis. Bearašráđđi lea juhkkojuvvon golmma oassái (geahča govvosa). Goalmmát ja maŋimus oasis de galgá doaibmaplána mii hábmejuvvui bearašráđis čađahuvvot ja čuovvoluvvot. Go mánát galget searvat bearašráđi mearridanproseassaide de sii dárbbašit earenoamáš láhčima ja čuovvoleami maiddái kultuvrralaččat ja gielalaččat. Máná oassálastinproseassa sáhttá leat juhkkojuvvot viđa ceahkkái: 2 : 16

17 Diehtojuohkin Veahkki oaivilvuođđudeapmái Vejolašvuohta ovddidit iežas oaiviliid Mánáid oaiviliid fátmmasteapmi Ođđa mearrádusaid čađaheapmi Mii ovddasguvlui oahpásmahttit buot dásiid mánáid oassálastima málles. Dássi 1 Dieđut Vuosttažettiin galget mánát oažžut dieđuid. Sinclair (1998) lea dutkan mánáid oasálastima mánáidsuodjalusa áššemeannudeamis Englánddas. Son gávnnai ahte mánát dávjá vásihit ahte leat hejot ráhkkanahttojuvvon deaivvademiide. Sii eai dieđe man birra ságastallan lea ja lohket deaivvademiid láittasin. Mánát dovdet iežaset badjelgehččojuvvon ja váttisvuođat muitalit máid sii ieža oaivvildit (Ibid). Mánáid eavttut iežas beali hupmat rievddada agi, rávisvuođa ja vásáhusaid mielde. Dattege lea govda ovttamielalašvuohta dasa ahte mánát geat galget searvat digaštallamiidda váttes gažaldagaid oktavuođas dárbbašit earenoamáš láhčima ja mánát galget ráhkkanahttojuvvot dasa mii galgá dáhpáhuvvat. Mánáidkonvenšuvnna 13. artihkkala ja mánáidsuodjaluslága 6-3 mielde galgá mánáide muitaluvvot dilálašvuođaid birra mat sidjiide gusket. Mánná dáidá dárbbašit dieđuid mánáidsuodjalusa birra ja min sin doaibma lea. Gávcci jahkásaš nieiddaš guhte galggai vuosttaš deaivvadeapmái mánáidsuodjalusa áššemeannudeddjiin dajai ná go bođii kantuvrii: Dá go lea mánáidsuodjalus? Mun gal doivon ahte mánáidsuodjalus lei giddagas. Áššemeannudeaddji muitalii ahte nieiddaš orui hirpmahuvvon ja jorbbodan dalle go čoahkkimii bođii. Mánáin ii leat vuogádatmáhttu seamma ládje go mii eanas rávisolbmuin lea, ja dat dieđut máid mánná lea ožžon ruovttuin eai dáidde álot doallat deaivása. Dieđut mánáid iežaset gažaldagaid vuođul, sáhttet čielggadit vejolaš boasttuipmárdusaid ja muhtun oktavuođain unnidit mánáid balu. Mánná dárbbaša diehtit mii bearašráđđi lea ja mii bearašráđi čađaheami proseassa lea. Mii doppe galgá dáhpáhuvvat, geat doppe leat, ja makkár doaibma iešguđege olbmuin lea, ja mii mánás vurdojuvvo? Várra dárbbaša mánná dieđuid juste su mánáidsuodjalusášši birra. Peter ektui, gean birra logaimet dás álggus, de dát ovdamearkka dihte sáhttet leat dieđut mánáidsuodjalusas das movt eatni psyhkalaš buozanvuohta váikkuha su meanuide, ja manin mánáidsuodjalus fuolastuvvet Peter dilliin. Mánnái ferte maiddái muitaluvvot ahte galget su oaiviliid guldalit ja maiddái ahte lea su eaktodáhttu háliida go maidege dadjat. Mánná dárbbaša dieđuid vai mentálalaččat galgá sáhttit ráhkkanit boahttevaš digaštallamiidda. Danin sihke mánáidsuodjalusa, bearašsuodjalusa ja psyhkalaš dearvvašvuođas maiddái vuoruhit ságastallat mánáin go bearrašiin leat váttisvuođat. Dieđut leat maiddái dehálačča jus galggaš háhkat iežas oaiviliid. Mánná ferte oažžut dieđuid dan gillii máid buoremusat hálddaša, áinnas iežas eatnigillii. Dát sáhttá mearkkašit ahte muhtun bearašráđiin šaddet ávkkástallat dulkka. Lea dehálaš oažžut dieđuid jus olmmoš galgá háhkat iežas oaiviliid. Oaivilvuođđudeapmi lea čuovvovaš dássi máná oassálastin proseassas. 17

18 Dássi 2 Veahkki oaivilvuođđudeapmái Vuđolaš bealli olbmo gulahallancuokkas lea dat movt mii háhkat oaiviliid ja movt ipmirdit oaiviliid. Mánáidsuodjaluslága 6-3 čuožžu ahte: mánát geat lea deavdán 7 jagi, ja nuorabut mánát geat nákcejit ovdanbuktit iežaset oaiviliid, sidjiide galgá addot vejolašvuohta muitalit iežaset oaiviliid (teakstačálli fuomášuhttin). Mánáidlága 31 čállojuvvo: Dađistaga go mánná oahppá háhkat iežas oaiviliid áššis man birra lea sáhka, de galget váhnemat guldalit máná oaiviliid ( ) Soai galgaba deattuhit dan máid mánná oaivvilda máná agi ja rávisvuođa vuođul. Muhto oainnut ja oaivilat eai dáidde álot leat gergosat almmuhuvvot. Soames mánáide mat leat earenoamáš váttes dilis, de sáhttá leat váttis háhkamis iežas oainnuid ja oaiviliid. Sáhttá leat nu ahte mánná ovdamearkka dihte oaivvilda dan seamma go máid eadni oaivvilda. Rávisolbmuide geat galget láhčet mánnái vejolašvuođa oassálastit, dáidá danin leat ávkkálaš jurddašit veaháš dan birra movt oaivilat vuođđuduvvojit, ja nu veahkehit máná dan mannolagas. George Herbert Meads teoriija perspektiivvadoahttaleami birra čájeha movt olmmoš oažžu diđolašvuođa iežas birra ja dan vuođul de sáhttá háhkat iežas oaiviliid. Dat ahte máhttit nuppi olbmo perspektiivva oaidnit, ja dasto iežas dan perspektiivvas oaidnit leat su teoriija vuođđoprinsihpat (Mead 1934). Mánát geat galget leat mielde bearašráđis dávjá vásihit dilálašvuođa mas riiddut ja beroštusvuostálasvuođat leat guovddážis. Mađi nuorat mánná lea mađi riidovuloš dilis mánná eallá, dađi váddáseabbon sáhttá leat mánnái identifiseret ja ovdanbuktit oaiviliid mat gullet su iežas dillái. Oasseváldin bearraša sosiála searvevuođas lea mánná oassin iešguđetge perspektiivvain. Heahtedilis sáhttá vásihit ahte dovddut leat vuostálaga ja eahpevárdosat ja oaivilat vásihuvvot eahpečielggasin. Mánáid sorjjasvuohta váhnemiidda dagaha sin vuoimmehis dillái. Mánáide geat man nu ládje sáhttet manahit iežas váhnemiid sáhttá dilli šaddat lossadin sihke dovdduid ja kognitiiva dáfus ja dagaha ahte váldá nuppi beali ja dan bakte identifisere iežas oaiviliid. Vai galgá sáhttit ovdanbuktit iežas jurdagiid ja oaiviliid, de dárbbaša mánná danin veahki oaidnit iežas dilálašvuođa dan áššis. Dát lea dihtomielalažžan dagaheami proseassa mii dáhpáhuvvá ovttasráđiid ja ságastallama bakte earáiguin. Hupmamis earáiguin iežas dili birra oažžu mánná vejolašvuođa iežas oaidnit nuppi olbmo perspektiivvas. Dán Mead gohčoda objektiveren. Dat sáhttá dáhpáhuvvat go mánná gulahallá áššemeannudeddjiin ja jođiheddjiin, earenoamážiid máná gulahallamis doarjjaolbmuin. Ságastallamiin earáiguin ovdal bearašráđi de oažžu mánná veahki ovdanbuktit iežas dovdduid ja vásáhusaid ja dan ságastallama bakte de sáhttet máná sávaldagat, dárbbut ja oaivilat ja oainnut čielggasmahttojuvvot mánnái ja earáide. Dássi 3 Gaskkustit iežas oaiviliid Goalmmát dássi mánáid oassálastima málles lea ahte mánáide galgá láhččojuvvot vejolašvuohta gaskkustit iežaset jurdagiid ja oaiviliid. Vai galgá sáhttit váikkuhit mearrádusaid, fertejit máná jurdagat ja oaivilat almmuhuvvot máná viiddiduvvon bearraša rávisolbmuide. Soames bearašráđiin lea oaivillonohallama proseassa bures juo álggahuvvon ovdal go oasseváldit deaivvadit digaštallamiidda bearašráđi deaivvadeamis. Viiddiduvvon bearraša olbmot dáidet juo deaivvadan ja humadan ášši birra dahje leat gulahallan telefovnna bakte. Dattetge ii leat sihkar ahte mánná lea leamašan mielde dáid digaštallamiin. Lea bearašráđđi mii leat dat deháleamos sajádat gos máná oaivilat ovddiduvvojit earáide máná fierpmádagas. Dan máid mánná dárbbaša go galgá ovdanbuktit iežas oaiviliid, ferte árvvoštallat máná agi ja rávisvuođa mielde ja mii dat govvida dili ja gažaldagaid mas mánná galgá leat mielde. Mánáidsuodjaluslágas celkojuvvo ahte mánnái galgá láhččojuvvot vejolašvuohta oainnuset ovddidit. Lea dehálaš deattuhit mánnái ahte leat eaktodáhttu háliida go ovddidit iežas oaiviliid ja ipmárdusaid bearašráđi oktavuođas. Dat máid galget digaštallat bearašráđis leat áinnas dovdduid dáfus váttes áššiid. Dat sáhttet leat riiddut máná bearrašis ja dáidá leat nu ahte mánná ii obage hálit ovddidit iežas jurdagiid bearašráđis. Mánás lea dattetge vuoigatvuohta oažžut dieđuid. Nu lea mánás vejolašvuohta háhkat iežas oaiviliid ja son sáhttá daid maŋŋil ovdanbuktit, jus fal ieš dan háliida. Mánáid eavttut ovdanbuktit iežas oaiviliid rievddadit. Muhtun mánát ja nuorat čađat muitalit máid sii jurddašit ja oaivvildit. Dan sii nákcejit vaikko makkár dilis sii leat ja beroškeahttá gii ságastallanbealli lea. Danin sii eai dárbbaš earenoamáš veahki. Earát eai huma earáiguin iežaset oaiviliid birra, ja danin lea áibbas dehálaš ahte gelbbolaš rávisolmmoš gii sáhttá veahkehit sin muitalit dan mii sin mielas lea dehálaš. Mánná sáhttá máŋgga ládje gaskkustit iežas oaiviliid ja rávisolbmot geat dán dilis galget mánáid veahkit galget dan dahkat máškidis ja hutkás vuogi mielde. Dán geahčadit lagabui go čuovvovaš guovtti dásit máná oassálastinproseassas lea čilgejuvvon. Dássi 4 Mánáid oaiviliid fátmmasteapmi Njealját dássi mánáid oasálastinproseassas lea dan birra ahte galgá go guldalit mánáid oaiviliid ja daid duođas váldit. Árvvusatnit máná bearašráđi digaštallamiin mearkkaša ahte máná ákkaid galgá guldalit ja árvvoštallat seamma dásis go eará árvalusat ja ákkat. Ulbmil bearašráđiin lea gávdnat čovdosiid mat mánnái leat buoremus. Mii mánnái lea buoremus lea normatiiva gažaldat masa eai leat čielga vástádusat. Buoremussan olahit lobálaš mearrádusaid normatiivva gažaldagain lea go buoremus ákkat dohkkehuvvojit jierpmálaš ákkastallanproseassas. Buoremus ákkas dat galgá leat čađahanfápmu. vi 18

19 19

20 Guovddážis lea man muddui mánáid oaivilat dohkkehuvvojit ja doahttaluvvojit vuolgá das movt mánná nákce ovddidit iežas oaiviliid juogo akto dahje go lea ovttas iežas doarjjaolbmuin. Mearrideaddjin lea dattetge maiddái makkár fápmu rávisolbmuin lea mánáid badjel ja movt dát fápmu adnojuvvo ja sáhttá maiddái boastut adnojuvvot. Fámu sáhttá čilget nugomat:..gaskavuođain ásymmehtralaš bealli, nu ahte oassádalli A sáhttá dagahit ahte oassádalli B dahká juoga máid muđui ii livčče dahkan. (Engelstad ja Ødegård 2003: 11). Rávisolbmot doaimmahit fámu iešguđetge ládje mánáid ektui, sihke dihtomielalaččat ja fuomáškeahttá. Fápmu lea positiivvalaš ja dárbbašlaš bealli sihke servodateallimis ja bearašeallimis. Mii dárbbašat guhtet guimmiideamet, ja dat addá midjiide fámu guhtet guimmiideamet badjel. Mánáide ii livčče lean vejolaš bajásšaddat ollislaš indiviidan almmá fápmogeavaheami haga. Fámu ii galgga garvit, muhto rávisolbmot fertejit leat dihtomielalaččat fámu ektui, ja jurddašit movt fápmu adnojuvvo. Go máná oaivilat galget guldaluvvot bearašráđis de sáhttá čuožžilit riidu máná ja váhnemiid beroštumiid gaskkas. Leago máná fierpmádaga rávisolbmuin dáhttu árvvusatnit ja deattuhit máná ákkaid, jus dat leat daid rávisolbmuid beroštumiid vuostá? Sierraláganvuođat gaskal rávisolbmuid ja mánáid fámus sáhttet váikkuhit go lea sáhka galget go vai eai go galgga vuhtiiváldit máná beroštumiid bearašráđis. Ii leat dat mii leat váldooassi ahte mánát álot galgat olahit dan máid sii dáhttot. Baicca lea váttisvuohtan leat dat jus máná oaivilat eai vuhtiiváldojuvvo go mánás leat buori ákkat. 20

21 Dássi 5 Plána čađaheapmi ja čuovvoleapmi Mánáid oassálastima viđat oassi lea dilálašvuođa birra mii čuožžila maŋŋil go leat mearridan ášši. Go mánná lea oassálastán bearašráđi de lea dehálaš iskat movt máná dilli lea ja ahte leago mánná ipmirdan dan máid leat mearridan. Doaibmaplána berre hábmejuvvot máná eatnigillii ja eará giellahámiide juohke bearašráđi ektui. Máid jurddaša mánná dan birra mii bearašráđis dáhpáhuvai, iežas oassálastima birra ja dan birra mii doppe lea mearriduvvon? Dárbbašago mánná oažžut čilgejuvvot juoga mii sutnje dáidda leat eahpečielggasin? Sáhttá ahte mánná dovdá dorvvohisvuođa ja dárbbaša soapmása geainna sáhttá humadit maŋŋil bearašráđi deaivvadeami. Muhtun bearašráđiin hábmejuvvojit doaibmaplánat nu ahte mánáidsuodjalusas ii leat makkárge doaibma máná iige bearraša ektui. Danin lea dehálaš ahte mánná diehtá geainna sáhttá hupmat jus leaš juoga mii lea dahje orru váttisin, dahje ahte áššemeannudeaddji šiehttá mánáin ahte son sáhttá čuojahit jus son háliida humadit áššemeannudeaddjin. Dan dásis mii čuovvu maŋŋil go ášši lea mearriduvvon ja doaibmaplána galgá hábmejuvvot, de galgá plána čađahuvvot. Dát sáhttá mielddisbuktit ođđa mearrádusaid. Mánáidsuodjaluslága 6-3 mearrádusa mielde galgá mánná... dieđuid oažžut ja vejolašvuođa oainnustis ovdanbuktit ovdalgo ášši mii sutnje guoská mearriduvvo. Mánáidsuodjaluslága sátnegeavaheapmi sáhttá ipmirduvvot dan guvlui ahte mánná galgá beassat oassálastit dušše bearašráđi bajitdási čuolmma dahje čuolbmabeliid digaštallamin. Muhto juohke mánáidsuodjalusáššis leat máŋga beali mat galget mearriduvvot. Bearašráđis mearriduvvo mii galgá dahkot. Muhto go doaibmaplána galgá čađahuvvot de ilbmet ođđa gažaldagat earret eará dasa movt dat mii leat mearriduvvon galgá čađahuvvot. Hábmejuvvon doaibmaplána galgá maiddái árvvoštallojuvvot čuovvoleaddji bearašráđi bakte. Dán vuogi mielde mánáid oassálastima modealla dásiid eai čuovo maŋŋálaga lineára proseassan mii álgá dieđuiguin ja loahpahuvvo doaibmaplána čađahemiin ja čuovvolemiin. Mánáid oassálastin go dehálaš mearrádusat galget dahkkot máná dálá ja boahtteáiggi birra, lea sirkulára proseassa mii ii goassege loahpahuvvo. Dat sáhttá govviduvvot čuovvovaš vuogi mielde: 1. Dieđut 2. Oaiviliid háhkan 5. Čuovvoleapmi 3. Oaiviliid ovdanbuktit 4. Oaiviliid fátmmasteapmi Govus: Modealla man mielde mánát oassálastet mearridanproseassaide Leat máŋga iešguđetlágan rávisolbmo geat doibmet bearašráđi oktavuođas. Vai mánáid oassálastima modealla geavatlaččat galgá čuvvojuvvot, de dát rávisolbmot fertejit gávnnahit dan máid mánát háliidit ja oaivvildit. Iešguđetge rávisolbmuin geat oassálastet leat iešguđetge doaimmat ja rollat go plánejit ja čađahit bearašráđi ja go ovttasbarget mánáin. Čuovvovaš kapihttalis mii oahppat movt doaimmat ja ovddasvástádus daid gaskkas lea juhkkojuvvon. 21

22 Kapihtal 4 Máná ovttasbargu iešguđetge rávisolbmuiguin bearašráđi plánemis, čađaheames ja čuovvoleames 22

23 Rávisolbmot máná viiddiduvvon bearrašis Áššemeannudeaddji Máná doarjjaolmmoš Koordináhtor Eará almmolaš informántat Lea eanaš háve áššemeannudeaddji guhte hupmagoahtá bearašráđi birra, dakko bakte go mánáidsuodjalus bearašii fállá bearašráđi. Gávdnojit maiddái ovdamearkkat dasa ahte bearraša advokáhtta lea jearahan bearašráđi go mánáidsuodjalus lea plánen fuolahusášši ovddidit fylkkalávdegoddái. Eará oktavuođain ahte bearrašat, geat leat gullan bearašráđi modealla birra, váldán oktavuođa mánáidsuodjalusain ja ohcalan bearašráđi. Go soahpamuš mas lea mearriduvvon ahte bearašráđi galgá lágiduvvot lea vuolláičállojuvvon, de koordináhtor álggaha ovttasbarggu mánáin, váhnemiiguin ja fierpmádagain. Koordináhtor, guhte ovttasbargá lahkalaga váhnemiiguin ja mánáiguin bearašráđi plánemis, galgá leat máhtolašvuohta máná konteavstta, kultuvrra ja giela birra. Koordináhtor galgá fuolahit ahte mánná oažžu doarjjaolbmo guhte gullá máná iežas fierpmádahkii. Doarjjaolmmoš galgá mánnái fuolahit dieđuid, veahkehit máná čielggasmahttimis iežas oaiviliid ja doarjut máná go oaiviliiddis galgá ovddidit bearašráđis (dássi okta, guokte ja golbma mánáid oassálastima modeallas). Doavttirgrádadutkosis, mas ledje čohkkejuvvon dieđut jagiid 2001 ja 2002 áigodagas, bođii ovdan ahte doarjjaolbmot dávjá ledje hejot ráhkkanan. Sii ipmirdedje ahte sis lei dehálaš bargu ja sis lei mokta bargat nu buori barggu go fal nákcejedje, muhto sii eai riekta diehtán máid mearkkašii leat máná doarjjaolmmožin. Das maŋŋelis sis ciekkai dakkár dovdu ahte eai lean nagodan ollašuhttit dan máid gálge doarvái bures (Strandbu 2007a). Lea dehálaš ahte koordináhtor doaimmaha doarjjaolbmuide doarvái dieđuid vai sii sáhttet doaimmahit dan máid galget. Sáhttá leat buorre jurdda ahte koordináhtor ja doarjjaolmmoš deaivvadeaba mánáin oktanaga vai sihkkarastá ahte doarjjaolmmoš lea ipmirdan mii su fápmudus lea. Dábálaččat doarjjaolbmos ii leat ovddalgihtii diehtu bearašráđi modealla birra iige dáidde diehtit nu ollu mánáidsuodjalusa birra ja movt láhččet vejolašvuođa mánáide oassálastit mearridanproseassaide. Danin dán kapihttalis earenoamážiid deattuhat máná doarjjaolbmo rolla ja máná ovttasbarggu doarjjaolbmuin. Álggus mii geahččat movt máná iežas fierpmádaga rávisolbmot ja mánná ovttasbarget. Máná oassálastin ja máná fierpmádaga rávisolbmot Guovddážis bearašráđi modeallas lea luohttevašvuohta ahte mánás ja viiddiduvvon bearrašis lea dehálaš máhtolašvuohta mii lea dehálaš ja dárbbašuvvo go máná dili galgat buoridit. Modealla áigumuš lea fátmmastit ja válddálažžan dagahit mánáid, váhnemiid ja viiddiduvvon bearraša. Struktuvrralaš gaskavuođaid bakte bearašráđi modealla áigumuš lea dásset fámu gaskal almmolaš ja priváhta beliid. Earret eará leat priváhta fierpmádagas eanet oasseváldit go almmolaš. Lupton ja Nixon (1999) mielde ferte baicca bidjat fuomášumi fámu dássehisvuhtii siskkáldasat bearrašis, earret eará gaskal rávisolbmuid ja mánáid. Horverak (2006) gávnnahii ahte 9 nuora oktiibuot 20 nuorain vásihit ahte sin oaiviliid eai guldal bearašráđis. Máná doarjjaolbmo ortnegiin lea ulbmil leat fápmodássedeaddjin. Vaikko doarjjaolmmoš bargá buori bargu ovdal bearašráđi ja maiddái bearašráđi oktavuođas, de lea máná fierpmádaga rávisolbmuin stuorra váikkuhus dasa man muddui dohkkehit ja vuhtiiváldet mánáid oaiviliid go doaibmaplána hábmejuvvo. Dát leage eahpenjuolgadis oassi 23

24 bearašráđi logihkas ahte viiddiduvvon bearaš akto beassá ságastallat doaibmaplána sisdoalu. Movt dát digaštallan dáhpáhuvvá ja man muddui mánná lea mielde digaštallamiin eai almmolaš oasseválddit dárkkis. Mánáidsuodjalus baicca ovdanbuktá iežas oaivila doaibmaplánii bearašráđi goalmmát oasis, ja sáhttet ovdalgo plána dohkkehit sihkkarastit kvaliteahta ja maiddái dárkkistit ahte leatgo máná oaiviliid guldalan. Vai máná oaivilat galget gullot ja vuhtiiváldot, de fertejit máná fierpmádaga rávisolbmot leat gergosat luoitit iežaset bajimusmearridanválddi go lea sáhka árvvoštallan- ja mearridanfámus dakkár gažaldagain main mánás maiddái leat iežas oaivilat ja sávaldagat. Máná oaivila ferte duohtan váldit ja árvvoštallojuvvot duođalaš árvalussan áššis. Mearrideaddji njuolggadussan sáhttá leat dat ahte galgá sáhttit ovddidit ulbmillaš ákkaid jus juo galggaš hilgut máná árvalusaid ja oaiviliid. Go lea sáhka rávisolbmuid višus ahte duođas váldit máná ákkaid, de leat máŋga dilálašvuođa mat das sáhttet leat positiivan. Vuosttažettiin sáhttet ságastallamat máid koordináhtor lea čađahan juohke áidna oasálaččaiguin bearašráđi ráhkkaneami oktavuođas leat dehálačča. Muhto maiddái bearašráđi álgodásis, go koordináhtor buohkaide sávvá bures boahtima, lea vuogas liiba deattuhit ahte mánás lea vuoigatvuođa sihke ovdanbuktit iežas oaiviliid ja ahte daid galget guldalit. Sáhttá maiddái lea veahkkin sihke mánáide ja nuoraide ahte sis lea vejolašvuohta mielde váldit lagas ustiba dahje moarsi/irggi go galget leat mielde bearašráđis. Máná ovttasbargu mánáidsuodjalusa áššemeannudeaddjin Ovdalgo bearaš sáhttá miehtat ja dohkkehit bearašráđi, de galgá áššemeannudeaddji ášši bures čilgen máná ovddasteddjiide ja mánnái. Muhtun suohkaniin leat ávkkástallan hárjánan oktiiheiveheddjiid dieđuid almmuheames bearašráđi birra. Hárjánan koordináhtor sáhttá buorebut vástidit gažaldagaid jus oktage jearrá mii bearašráđđi lea, go áššemeannudeaddji guhte vuosttaš geardde ovddasvástida bearašráđi. Lea dehálaš ahte bearaš diehtá masa sii leat miehtan searvat, ja ahte sii ieža háliidit ahte galgá lágiduvvot bearasráđđi. Váhnemat ja mánát galget diehtit mii bearašráđđi lea ja movt bargu plánet ja lágidit bearašráđi čađahuvvo. Go bearaš lea miehtan, de áššemeannudeaddji ovttasráđiid váhnemiiguin ja vejolaččat mánáin, hábme gažaldagaid mat galget digaštallojuvvot bearašráđis. Go lea mearriduvvon ahte galgá lágiduvvot bearašráđđi, de áššemeannudeaddji váldá oktavuođa almmolaš olbmuiguin geat dovdet máná ja bovde sin buktimis dieđuid bearašráđi vuosttaš oasis. Áššemeannudeaddji galgá maiddái leat čállán áššečilgehusa mii oktanaga čuolbmabeliiguin ovdanbuktojuvvojit bearašráđi vuosttaš oasis. Áššemeannudeaddjái sáhttá leat hástaleaddjin go galgá hábmet čilgehusa mii lea sihke informatiiva ja áššálaš, seammásgo galgá movttiidahttit oasseváldit digaštallamiid vuođul gávnnahit čovdosiid. Bearašráđi goalmmát oasis lea áššemeannudeaddji ovddasvástádus árvvoštallat sáhttá go dohkkehit bearraša plána vai ii. Plána man ovttamielalaččat leat lihtodan čađahit gohčoduvvo doaibmaplánan. Bearašráđi čoahkkima loahpas galgá áššemeannudeaddji jearrat ahte galgá go doaibmaplána čuovvoluvvot ja árvvoštallojuvvot (jus dat juo ii leat mearriduvvon). Dehálaš fáddán ovddasguvlui lea maiddái das makkár oktavuohta galgá leat gaskal mánáidsuodjalusa ja bearraša maŋŋil go leat geargan ja loahpahan bearašráđi. Dalá rájes go bearašráđđi Norggas, mii lágiduvvui dušše oktii, adnojuvvui mearrideaddji modeallan, de adnojuvvo dálá bearašráđi modealla ovttasbargovuohkin mánáidsuodjalusáššis. Dábálaš bargovuohkin lea ahte bearašráđis mearriduvvo goas čuovvovaš bearašráđđi galgá lágiduvvot, áinnas gaskal guokte ja golbma mánu maŋŋil lágiduvvon bearašráđi. Mánáidsuodjalusáššis ii gal leat eahpedábálaš ahte dollojit máŋga bearašráđi čoahkkima. Árbevirolaš mánáidsuodjalusbarggu ektui, de mánáidsuodjalusas lea eará doaibma dalle go bearašráđi modealla adnojuvvo. Ovddasvástádus gal lea juste seamma. Mánáidsuodjalus galgá sihkkarastit ahte dat mii bearašráđis mearriduvvo čuovvu mánáidsuodjaluslága mearrádusaid, mas dat mii mánnái lea buoremus lea bajitdási prinsihppa. Áššemeannudeaddji lea maiddái geatnegahtton sihkkarastit ahte mánáid oassálastinvuoigatvuohta vuhtiiváldojuvvo bearašráđi oktavuođas. Mánáidsuodjalus cuiggoduvvo go beare hárve hupmet mánáiguin mánáidsuodjalusáššiid oktavuođas. Nu movt mánáidsuodjalusbálvalusa jođiheaddji dajai: mánát leat guovddážis mánáidsuodjalusa fuolastuvvamis. Muhto lea váhnemiid ektui ahte min oktavuohta, ságastallan ja beaivválaš ja praktihkalaš bargu lea heivehuvvon. Lea singuin mánáidsuodjalus gulahallá (Øymo Solbakk 2007: 95) Áššemeannudeaddji galgá fuolahit mánnái doarvái dieđuid. Mánná dárbbaša diehtit mii mánáidsuodjalusa rolla lea, mii bearašráđđi lea, máid doppe galget digaštallat ja mánnái galgá muitalit ahte su oaiviliid galget guldalit. Mánnái sáhttá maiddái leat ávkkálaš oažžut čilgejuvvot manin mánáidsuodjalusbálvalusa ja váhnemiid mielas bearašráđđi lea ávkkálaš. Gažaldat lea maiddái ahte galget go mánát (nuorat) maiddái leat mielde mearrideamen ahte galgágo bearašráđi lágiduvvot vai ii. Horverak (2006) gávnnahii ahte nuorat geat ledje leamašan mielde mearrideames ahte galggai lágiduvvot bearašráđđi, ledje eanet aktiivvalaččat bearašráđi čađaheami oktavuođas. Dát nuorat maiddái válde eanet ovddasvástádusa unnideames jávkama skuvllas, ja 24

25

26 geahpideames dahje oalát bissehit gárihuhttinmirkkuid návddašeami. Áššemeannudeaddji berre maiddái ovttasbargat mánáin, iige dušše váhnemiiguin, go bargagoahtá hábmemis gažaldagaid bearašráđđái. Masa lea máná mielas dehálaš gávdnat čovdosa? Mii dat lea máid mánná háliida bearašráđis digaštallojuvvot? Buorre vuohki lea ahte mánát maiddái gálget oažžut vejolašvuođa hábmet gažaldagaid bearašráđđái. Áššemeannudeaddjái lea okta dain stuorimus hástalusain go bearašráđi oktavuođas galgá hábmet buori ja rievttes gažaldagaid. Oppalaš čuolbmabeliid ipmirdeapmi mii boahtá ovdan ášši iskkadeamis galgá gáržžiduvvot soames čielga gažaldagaide. Jus áššemeannudeaddji nagoda ovttasbargat mánáin dán proseassas, de áššemeannudeaddji mánás sáhttá oažžut ávkkálaš árvalusaid. Earenoamážiid go lea sáhka nuorain, geat servet bargui go čuolbmabealit ja áššeovddideapmi hábmejuvvo, de dat sáhttá leat mearrideaddjin dasa ahte nagodit go boktit beroštumi bearašráđđái ja dan bargui mii dan maŋŋil galgá čađahuvvot. Dehálaš prinsihppan, berre leat ahte áššemeannudeaddji muitala mánnái, iige dušše váhnemiidda ja fuolaheddjiide, máid mánáidsuodjalus áigu deattuhit áššeovddideamis bearašráđi vuosttaš oasis. (Horverak 2006) dutkan čájeha ahte mánát vásihit bearašráđi vuosttaš oasi, mas mánáidsuodjalus ovdanbuktá ášši duogášdieđuid mii sin fuolastuhttá, váddásepmosiin. Almmolaš informánttaid giella sáhttá ipmirduvvot vierisin, vaikko sii geavahit máná eatnigiela. Maiddái bearašráđi goalmmát oasis, mas bearraša plánaárvalus ovddiduvvo ja digaštallojuvvo, galgá áššemeannudeaddji atnit muittus máná vuoigatvuođa ahte oainnustis beasat ovddidit. Ii leat daddjon ahte mánás lea leamašan vejolašvuohta ovdanbuktit iežas oaiviliid ja jurdagiid bearašráđi deaivvadeamis. Nuppi kapihttalis ledje dása guokte ovdamearkka, ovcci jahkásaš Petera bearašráđis. Ovdalgo áššemeannudeaddji dohkkeha plána, de sáhttá leat vuogas bargovuohkin ahte áššemeannudeaddji (juogo ovttas koordináhtoriin ja/dahje doarjjaolbmuin) ovdanbuktá plána mánnái ja bovde máná buktit vejolaš evttohusaid ja mearkkašumiid. Áššemeannudeaddji berre maiddái hupmat mánáin maŋŋil go bearašráđđi lea čađahuvvon. Máná ovttasbargu koordináhtoriin Koordináhtor álggaha ovttasbarggu mánáin ja máná fuolaheddjiiguin maŋŋil go bearaš lea dohkkehan bearašráđi. Lea vuogas ja heivvolaš ahte go koordináhtor álgá de geardduha daid dieđuid máid áššemeannudeaddji juo lea almmuhan bearašráđi modealla ja bargoproseassa birra. Koordináhtoris lea áibbas eará sajádat ja doaibma bearraša ektui go mii áššemeannudeaddjis lea. Plánemis bearašráđi koordináhtor ovttasbargá fuolaheddjiiguin ja mánáin go galgá gávdnat geat priváhta fierpmádagas galget bovdejuvvot bearašráđi deaivvadeapmái. Lea dehálaš ahte koordináhtor gulahallá máná fierpmádaga ovddasteddjiiguin geat galget lea mielde bearašráđis. Jus vejolaš, de galgá koordináhtor galledit buohkaid geat bovdejuvvojit bearašráđđái. Dain ságastallamin leat máŋga áigumuša. Vuosttažettiin dárbbašit sii geat máná fierpmádaga bealis servet, diehtit mii bearašráđđi lea, manin galgá bearašráđđi lágiduvvot ja mii sin rolla dahje doaibma galgá leat. Nuppe bealis galgá koordináhtor geahččalit movttiidahttit máná fierpmádaga olbmuid boahtit ja searvat digaštallamii dan birra mii mánnái lea buoremus. Koordináhtor ferte maiddái ságaškuššat ja čielggadit jávohisvuođageasku singuin geat galget searvat bearašráđđái, vai dieđut mat ovdanbohtet bearašráđis eai doalvvuhuvvo almmolašvuhtii. Koordináhtoris galgá mánná leat guovddážis go bargá ja pláne bearašráđi deaivvadeami ja lea dehálaš ahte sidjiide geat servet bearašráđđái muitaluvvo ahte lea mánná ja máná eallindilli mii galgá leat guovddážis. Goalmmádassii de lea maiddái dehálaš ahte sidjiide geat galget searvat doaimmahuvvojit dieđut ahte máná oaivilat galget guldaluvvot ovdalgo mihkkege mearriduvvo. Nu go ovdal juo lea daddjon, de dát ii gal mearkkaš ahte máná oaivilat meannuduvvojit dušše miehtemielain. Oasseváldit galget jurddašit mii sin mielas mánnái lea buoremus, ja maiddái geahččalit ipmirdit ja fátmmastit máná iežas perspektiivva (vrd. govus. 1 Mánáidperspektiivva s. 8). Lea koordináhtora bargun fuolahit ahte mánás lea doarjjaolmmoš veahkkin bearašráđi oktavuođas. Mánnái berre lágiduvvot vejolašvuohta ieš árvalit gii galgá leat su doarjjaolmmoš. Lea koordináhtor ovddasvástádus fuolahit ahte válljen lea vuogas ja buorre ja ahte doarjjaolmmoš lea ipmirdan máid mearkkaša leat doarjjaolmmožin. Mánáid-, Nuoraid- ja Bearašdirektoráhtta lea hábmen gihppaga doarjjaolbmo rolla birra. Ovttas dáinna fáddágihppagiin, lea rávagihpa dehálaš veahkkin go koordináhtor galgá fuolahit dieđuid doarjjaolbmui. Doarjjaolbmos galgá maiddái barggadettiin leat vejolašvuohta váldit oktavuođa koordináhtoriin, jus son dárbbaša digaštallat iežas ovttasbargama mánáin. Koordináhtor galgá leat láhččojeaddji, iige galgga iežas seaguhit áššái. Go koordináhtor ovttasbargá doarjjaolbmuin de lea dehálaš leat dihtomielalaš erohusas gaskal prinsihpalaš beali mánáid oassálastima rámmas ja struktuvrras, ja mihtilmasvuođas go lea sáhka máná oassálastimis bearašráđi deaivvadeamis. Máná ovttasbargu doarjjaolbmuin Doarjjaolmmoš galgá váikkuhit dasa ahte mánná beassá čilget ja gaskkustit iežas vásáhusaid ja oaiviliid. Danin lea dehálaš ahte doarjjaolmmoš deaivvada mánáin ovdal bearašráđi ja ráhkkanahttá máná dasa mii galgá dáhpáhuvvat. Dán ovttasbarggus sáhttá doarjjaolmmoš vásihit iešguđetlágan hástalusaid. Iige leat daddjon ahte mánná ieš diehtá máid son oaivvilda. Danin lea dehálaš ahte mánná ovddalgihtii beassá hupmat ja ságastallat ášši birra, áinnas máŋgga geardde. Mánáide geat ellet riidovuloš dilálašvuođas sáhttá leat váttisin nagodit earuhit iežas ja earáid sávaldagaid ja oaiviliid gaskkas. Go doarjjaolmmoš mánáin humada máná dilálašvuođa birra de son láhče dili nu 26

27

28 ahte mánná nagoda iežas oaidnit dan dilálašvuođas ja dakko bakte nagoda čielggadit iežas dárbbuid. Dán proseassas lea dehálaš ahte doarjjaolmmoš gahččala čuovvut máná perspektiivva ságastallamis, iige rievdat ságastallama fáttá ovdalgo mánná dan dahká. Mánát geat galget gárvvistit iežaset oaivila ja oainnu dárbbašit doarjaga ja veahki dan ektui movt mánná ieš vásiha dili, muhto lea maiddái dárbbašlažžan hástalit máná vai mánná beassá iskkadit iežas ipmárdusa ja oaiviliid. Vaikko vel mánná leage ieš beassan leat mielde válljemis dan gii galgá leat doarjjaolmmožin, de ii leat daddjon ahte mánná háliida humadit doarjjaolbmuin dan birra mii galgá dáhpáhuvvat ja digaštallojuvvot. Jus nu dáhpáhuvvá, de sáhttá leat dárbbašlažžan jurddašit ja gávdnat mii dasa sáhttá sivvan. Biehtada go mánná danin go son lea mášoheapme, vai dovdágo mánná ahte doarjjaolmmoš lea eahpesihkar ja dovddaha vuostehágu hupmat mánáin dan birra mii lea váttis? Mánát hui bures dovdet man muddui rávisolbmot leat gergosat vuostáiváldit ja guldalit sin muitalusa. Mánná ii gal muital maidege jus rávisolmmoš čájeha ahte son ii leat gearggus guldalit dahje vuostáiváldit daid dieđuid máid máná muitala. Go galgá láhčit smávit mánáide oassálastima, de sáhttet gulahallanveahkkeneavvut nugomat máná čoahkkingirji ja diamánta rangeren leat veahkkin. Daid lea vejolaš gávdnat neahttačujuhusas ( ja daid sáhttá koordináhtor čálihit báberhápmái. Sihke máná čoahkkingirji ja diamánta rangeren leat ráhkaduvvon dainna ulbmiliin ahte veahkihit gaskal 7 ja 12 jahkásaš mánáid oassálastimis čoahkkimiid váttes mearridanproseassaid oktavuođas. Maiddái doarjjaolbmui sáhttá leat ávkkálaš jurddašit báikki ja konteavstta mearkkašumi go mánáiguin ságastallá. Min gielas lea sátnádanvuohki mii čatná oktavuođa gaskal báikki ja su iežas buorredohkálašvuođa. Ovdamearkka dihte dadjat mii: Mun nu bures liikon leat barttas. Mii molssašuddi ládje liikot iežamet iešguđetge báikkis. Gávdnat báikki ja dilálašvuođa mii dagaha ahte mánná sáhttá iežas bures liikot, lea buorre vuolggasaddjin ságastallamii mas ulbmil lea movttiidahttit máná rahpasit humadit ja iskkadit máid son ieš oaivvilda dan birra máid galget ságastallat. Muhtumiidda sáhttá gáffádat dat mii dagahit buori ja oadjebas birrasa. Earáide sáhttá fysalaš doaibma dat mii vuolggaha dárbbašlaš liiggi ja mii movttiidahttá hupmat váttis áššiid birra. Nieiddažiin guhte berošta heasttain ja riidemis dáidá álkit hupmat ja muitalit go lea heastastáljas. Danin ii leat dušše dehálaš jurddašit gos galgá humadit mánáin, muhto maiddái goas ja movt ságastallan galgá čađahuvvot. Mánáidsuodjalusa áššemeannudeaddjit ja ásahusa bargit áinnas namuhit ahte vuojidettiin lea buorre liiba mánáid- ja nuoraiguin humadit dan birra mii lea váttisin. Sámi mánáidbajásgeassimis lea doaba buohtalaga ságastallan. Else Boine (2006) govvida dán ságastallanvuohkin man sámi áhčit ávkkástallet iežaset bártniid ektui go galget singuin hupmat duođalaš dahje dehálaš áššiid birra. Buohtalaga ságastallan dáhpáhuvvá go áhčči ja bárdni juoga bargaba ovttas, ovdamearkka dihte go leaba váris, guolásteamen dahje bargaba seammás go hupmaba ášši birra. Sihke vuojidettiin ja buohtalaga ságastallan, leat gulahallanvuogit mas litna vugiin sáhttá ságastallat dan birra mii vásihuvvo váttisin. Buohtalaga ságastallamis sáhttá mánná válljet háliida go geahččat rávisolbmui geainna humada vai dan doibmii mii dáhpáhuvvá. Ii leat dušše ságastallan, muhto maiddái dat máid soai/ sii barget ovttas mii lea guovddážis. Vaikko eai humat, de lea dattetge juoga mii dáhpáhuvvá. Danin ii dušše šatta jaskatvuohta. Movt sáhttá dasto máná oaiviliid ovdanbuktit vai earát geat leat mielde bearašráđi digaštallamis besset gullat máid mánná oaivvilda? Máná oaiviliid sáhttá máŋgga ládje ovdanbuktit, sihke njálmmálaččat, čálalaččat, tevnnegiid ja eará vugiid bakte. Holland ja earát (2006) čájehit movt doarjjaolmmoš veahkehii muhtun nuora hábmet iežas vásáhusaid ja oaiviliid čálalaš hápmái. Daid dieđuid vuođul máid bárdni muitalii doarjjaolbmui, de soai ovttas čáliiga divtta bártni dilálašvuođa birra. Bártnáš muitalii maŋŋelis ahte son vásihii ahte dán vuogi bokte su fierpmádat guldalii dan máid son muitalii. Ledje muhtumat geat ganjalčalmmiiguin vuostáiválde go bártnáš divtta bakte muitalii dilis birra, máid son vásihii váttisin ja masa son dárbbašii veahki. Dán bártnážii lei ávkin go iežas fierpmádaga rávisolbmot besse gullát su vásáhusaid birra ja movt dilálašvuohta váttisvuođat su mielas ledje. Maŋŋil bearašráđi deaivvadeami de bártnáža ja bearraša dilli rievddai positiivva guvlui. Mánát sáhttet searvat bearašráđđái juogo njuolga dahje eahpenjuolgadit. Njuolga oassálastin mearkkaša ahte mánná lea mielde bearašráđis ja čuovvu digaštallamiid ja beassá ovdanbuktit iežas perspektiivva. Go eahpenjuolgadit lea mielde, de lea doarjjaolmmoš guhte ovdanbuktá dan máid mánná sutnje lea muitalan. Vaikko mánná ieš ii hálit lea mielde bearašráđis, de sáhttá mánná doarjjaolbmo ovttasbargama bakte váikkuhit danin go doarjjaolmmoš ovdanbuktá máná oaiviliid, mat fátmmastuvvojit go mearrádusat dahkkojit. Eaktun dasa ahte doarjjaolmmoš galgá sáhttit máná oaiviliid ovdanbuktit, lea ahte son ovddalgihtii lea humadan mánáin, vai son diehtá máid mánná oaivvilda. Eahpenjuolgadis oassálastima bakte de lea dehálaš ahte doarjjaolmmoš ja mánná leaba ovttamielalačča das máid son galgá ovdanbuktit bearašráđis ja makkár dieđut galget bissut máná ja doarjjaolbmo gaskkas eaige earáide doalvvuhuvvot. Lassin dasa ahte doarjjaolmmoš galgá fuolahit máná oassálastima, de galgá doarjjaolmmoš ovttas máná fuolaheddjiiguin ja máná fierpmádaga ovddasteddjiiguin áimmahuššat máná bearašráđi oktavuođas. Doarjjaolbmui dát mearkkaša earret eará ahte son ferte váldit sáni jus leaš dárbu ovttaskas olbmuid oadjudit. Sáhttá maiddái leat dárbun doalvut máná olggos čoahkkinlanjas jus bearašráđis šaddet garra digaštallamat, dahje ahte mánná 28

29 29

30 eará sivaid dihte ii hálit leat doppe. Sáhttá leat vuogas ahte doarjjaolmmoš ja mánná ovdagihtii leaba šiehtadan dihto mearkka dahje signála, vai doarjjaolmmoš ipmirda jus galgá máná doalvut olggos čoahkkinlanjas. Dat ahte leat doarjjaolmmožin mearkkaša ahte galgá čájehit viisodaga. Mánát leat iešguđetláganat gierdilvuođa ja hearkivuođa dáfus ja máná fierpmádaga rávisolbmot eai álot nagot čađahit bearašráđi dakkár hámis mii lea heivehuvvon dasa máid mánná galgá dárbbašit vásihit. Iige leat daddjon ahte mánát galget hástaluvvot ovdanbuktit buot máid jurddašit bearašráđis gos leat mielde ollugat geat gullet máná fierpmádahkii. 14 jahkásaš bártni doarjjaolmmoš muitalii ahte son šattai jaskkodahttit muhtun rávisolbmuid geat gulle bártni fierpmádaga ja geat bággejedje bártni muitalit: Lei ollu sáhka dan birra ahte bártni ii doahttalan áhčis. Ustiba eatni jearai máŋgii; manin don it doahttal áhččát ja manin don it hálit leat áhččát luhtte? Dalle dadjen ahte sii eai galgan bágget bártni. Mun dihten ahte son sáhtii buktit unohis dajaldagaid. Bárdni ii háliidan buohkaid ovddas muitalit. Danin mun dihtomielalaččat dadjen ahte bártni eai galgan bágget hupmat. 6-3 mielde lea mánnái, eaktodáhtolaš háliida go muitalit iežas oaiviliid. Jus mánná ii hálit dadjat maidge, de lea dehálaš doarjjaolbmui geahččalit gávnnahit mii dat lea mii dagaha ahte mánná dovdá unohasvuođa, jus doarjjaolmmoš ii dan juo leat ipmirdan. Jus mánná ii hálit muitalit dehálaš beliid bearašráđi čoahkkimis, de sáhttiba mánná ja doarjjaolmmoš lihtodit goabbá sudnos dan galgá maŋŋil čoahkkima ovdanbuktá máná oaiviliid. Máná doarjjaolmmoš berre ovdagihtii jurddašan man ládje máná oaiviliid galgá gaskkustit bearašráđđái. Leago mánná gearggus ieš ovdanbuktit iežas oaiviliid ja jurdagiid, vai šaddágo doarjjaolmmoš hubmát máná ovddas? Muhtun bearašráđiin lea doarjjaolbmo rollan leat máná ovddasteaddjin, ja hupmá máná beali. Eará bearašráđiin de mánná buori muddui ieš muitala ja hupmá iežas ovddas. Nu movt oaidnit Holland ja earáid (2006) dutkosa ovdamearkkain de dat vuohki movt máná oaivilat ovdanbiddjojit, leat mearrideaddjin dasa movt máná perspektiiva deattuhuvvo. Máná oassálastin ja eará almmolaš informánttat Lassin mánáidsuodjalusa áššemeannudeaddjái, servet maiddái olbmot eará almmolaš ásahusain dieđuid buktimis bearašráđi vuosttaš oasis. Ovdamearkka dihte dát sáhttet leat Mánáid- ja Nuoraid Psykiatriija psykologa, oahpaheaddji dahje ovdaskuvlaoahpaheaddji. Dát rávisolbmot dovdet máná eará oktavuođain ja sáhttet leat veahkkin girjjohallat ja dárkilastit mánáidsuodjalusa dieđuid. Lea dehálaš ahte almmolaš muitaleddjiide láhččojuvvojit dieđut vai sii dihtet mii bearašráđđi lea ja mii sin doaibma bearašráđis lea. Almmolaš muitaleddjiide lea ráhkaduvvon sierra diehtojuohkingihpa. Máná mokta ja dáhttu leat mielde váikkuheamen bohtosa bearašráđi váldooasis (oassi 2), vuolgá das máid almmolaš informánttat muitalit ja deattuhit iežaset ovdanbuktimis (oassi 1). 10 jahkásaš nieidda bearašráđis, barggai oahpaheaddji hui buori barggu. Guovddážis das máid oahpaheaddji muitalii ledje dieđut nieidda jávkama birra, goas son bođii beare maŋŋit skuvlii ja skuvlabargguid máid ii lean bargan. Oahpaheaddjis ledje mielde tevnnegat ja govat máid nieida lei ivdnen. Gasku sáhkavuorustis son humadii nieiddain dáid birra. Oahpaheaddji muitalii man áŋgirit nieida barggai skuvllas daid beivviin go rievttes áigái joavddai, go lei ruovttus ožžon veahki ja lei bures ráhkkanan. Son čájehii gova máid nieida lei ráhkadan mannán gaskavahku. Dan beaivve son lei boahtán skuvlii ovdal eará ohppiid. Son veahkehii oahpaheaddji skuvlalanjas seammásgo ráhkkanii dan bargui máid galge doaimmahit vuosttaš skuvladiimmus. Seammás go nieida humai ja muitalii de oahpaheaddji humadii nieiddain dan skuvlabeaivvi birra. Nieida lei juohkán ivdnenskáhpuid buohkaide. Dasto lei son ivdnen dan gova mii oahpaheaddjis lei mielde ja man son čájehii bearašráđis. Nieida lei ilus go oahpaheaddji humai ja muitalii. Lei čielggas ahte son lei rámis. Oahpaheaddji loahpahii ja dajai ahte čielgasit lei stuora erohus das movt nieida barggai ja stađai skuvllas daid beivviid go joavddai rievttes áigái ja daid beivviid go joavddai maŋŋit ja eará oahppit juo ledje bargat álgán. Oahpaheaddji loahpahii ja sávai buohkaide lihku bearašráđi deaivvademiin. Dan máid oahpaheaddji muitalii lei máŋgga dáfus dehálaš. Nieidda viiddiduvvon bearaš oaččui dieđuid nieidda skuvlavázzima birra. Dilli lei mealgat vearrát go máid ledje doivon. Seammás son muitalii buori beliid nieidda skuvlaárgabeaivvis. Nieiddas lei buorre oktavuohta oahpaheddjiiguin ja sus ledje buori ja dehálaš vásáhusat skuvllas. Oahpaheaddji hupmanvuohki movttiidahtii bearašráđi digaštallamiid. Sii geat guldaledje oahpaheaddji ovdanbuktima ja su ságastallama nieiddain diehttelasat sávve ahte nieida dávjjibut galggai vásihit seammasullasaš skuvlabeivviid go dan gaskavahku man birra oahpaheaddji muitalii. 30

31 Kapihtal 5 Symbiosalaš gaskavuohta gaskal oassálastima ja suddjema

32 Vai bearašráđđi galgá ovddastit buorit olbmuidgaskasaš deaivvadeami mii vuolggaha positiiva rievdadandoaimmaid, de leat máŋga dilálašvuođa mat leat dehálačča. Vuosttažettiin de lea dehálaš ahte áššemeannudeaddji, koordináhtor ja doarjjaolmmoš leat áicilat viiddiduvvon bearraša riidodási. Ryburn ja Atherton (1996) čuoččuheaba ahte mánát álot sáhttet leat mielde bearašráđis. Dattetge lea mearri máid mánná galgá dárbbašit oaidnit ja gullat. Ollu sáhttá leat čielggakeahttá go viiddiduvvon bearaš deaivvada bearašráđis. Bearašráđis digaštallet váttis fáttáid ja áššiid ja digaštallamiin sáhttet ođđa bálgát rahppasit maid mánát eai leat ovdal duolmmadan. Soames háve sáhttá leat váttisin ovdagihtii einnostit goas lea dárbun mánáid haga čađahit deaivvadeami. Mánáid oassálastin váttis mearridandoaimmain bidjá gáibádusaid rávisolbmuid árvvoštallancoakcái ja ahte sii nagodit dássádallat oassálastin- ja suodjalanvuoigatvuođaid gaskkas. Lea dehálaš ahte doarjjaolmmoš barggadettiin lea sihke njuovžil ja hutkái. Sáhttá leat riekta ja dehálaš ahte doarjjaolmmoš dahje earát váldet máná mielde olggos čoahkkinlanjas, ja dađistaga fas máhccet. Soames bearašráđiin sáhttá maiddái leat jierpmálaš jurddašit máná oassálastima vaikko mánná fysalaččat ii leat bearašráđi lanjas. Go mánná oažžu veahki iežas doarjjaolbmos de mánná eahpenjuolgadit lea mielde bearašráđis. Eará dilálašvuohta mii maiddái sáhttá váikkuhit dan movt mánná vásiha iežas oassálastima ja ahte leat doppe bearašráđis, lea gallis leat mielde bearašráđis. Nuorat geaid leat jearahallan oaivvildit ahte eai berre leat beare unnán eaige beare ollu olbmot mielde bearašráđis (Horverak 2006). Maiddái Holland ja earát (2006) ovdanbuktet dehálaš máhtolašvuođa go mánáid oassálastin ja searvan bearašráđđái ráhkkanahttojuvvo. Sii čujuhit dasa ahte lea erohus das movt mánát ja rávisolbmot vásihit bearašráđi. Rávisolbmuide lea dehálaš ahte bearašráđis šiehtadit konstruktiiva čovdosiid ja plána mii dasto dohkkehuvvo. Mánáide ges lea vuoigŋa mii bearašráđis lea dat mii sidjiide lea deháleamos. Lassin dasa ahte mánná oažžu veahki ja doarjaga rávis ovddasvástideaddji doarjjaolbmos, sáhttá mánná maiddái váldit olbmás mielde bearašráđđái. 14 jahkásaš bárdni, Strandbu (2007a) dutkosis, lei váldán mielde ovtta nieidaustiba ja guokte olbmá bearašráđđái. Hástalus dán bearašráđis lei ahte digaštallamis bártni bearaš čájehii negatiiva guottuid bárdnái. Bárdni muitalii ahte danin leige dehálaš ahte su ustibat doppe ledje mielde. Su ustibat dovde bártni eará ládje go máid su fierpmádaga rávisolbmot dahke, ja ustibat dorjo su. Bárdni muitala: Sii čohkkájedje mu bálddas. Sii dihte máid mun háliidin ja hupme mu beali, earenoamážit mu buoremus olmmái Fredrik. Son dajai ahte sii gal ožžot vuolgit jus dain ii lean mihkkege positiiva máid sáhtte dadjat mu birra. Son fuomášii ahte ii lean maságe ávki jus dušše galge das čohkkát ja duššiid hupmat. Sii han čájehedje maid mun rievtti mielde mearkkašan sidjiide. 32

33

34 Loahppa Go mánáide galgat mieđihit vuoigatvuođa oassálastit bearašráđi, de iešguđetge rávisolbmuide láhččojuvvojit dihto doaimmat. Vuosttažettiin galget rávisolbmot áimmahuššat máná olles mannolagas, sihke gielalaččat ja kultuvrralaččat. Oassálastin ii galgga dagahit mánnái nođiid mat leat beare stuorrát máná agi, rávisvuođa ja dan dili ektui mas mánná lea. Go mánáid galgá váldit mielde bearašráđi mearridanproseassaide de berre máná oassálastinvuoigatvuohta symbiosalaččat čadnot gažaldahkii ahte mii dat lea man vuostá galgá máná galgá suddjet ja várjalit. Maiddái galget rávisolbmot láhčet mánáide oassálastinvejolašvuođa leat mielde bearašráđi mearridanproseassas. Mánáid oassálastima modeallas leat mii oaidnán ahte dan fertet dulkot proseassan mas leat vihtta dási dahje ceahki: 1) Mánná dárbbaša dieđuid. 2) Mánná berre beassat earáiguin hupmat iežas dili ja bearašráđi birra mii galgá lágiduvvot. Mánná dárbbaša veahki oaidnit iežas dili ja dan bakte háhkat iežas oaiviliid. 3) Máná oaivilat galget man nu ládje ovddiduvvot ja muitaluvvot máná viiddiduvvon bearraša olbmuide. 4) Máná fierpmádaga rávisolbmot galget máná vásáhusaid ja oaiviliid váldit duođas, nu ahte máná oaivilat árvvoštallojuvvojit seamma dásis go eará evttohusat mat ovddiduvvojit. 5) Mánáid oasálastin mearkkaša maiddái čuovvoleami maŋŋil bearašráđi, ja mearrádusat čilgejuvvojit mánnái, nu ahte mánná oažžu vejolašvuođa kommenteret, reágeret ja jearrat jus juoga orru eahpečielggas. Mánná galgá maiddái beassat leat mielde ságastallamis dan birra movt dat mii lea mearriduvvon geavatlaččat galgá čađahuvvot. Máná oassálastin bearašráđi mearridanproseassas galgá ipmirduvvot sirkulára proseassan (vrd. govus 3, s. 21). Proseassas mánáid oasálastima oktavuođas, de lea juohke rávisolbmos dihto doaibma ja ovddasvástádus. Čoahkkáigessojuvvon oanehaččat ná, áššemeannudeaddji fuolaha dehálaš dieđuid mánnái. Koordináhtor ovttasbargá mánáin bearašráđi praktihkalaš beliiguin bearašráđi lágideamis. Doarjjaolmmoš lahkalaga ovttasbargá ja digaštallá ášši mánáin. Máná ovttasbargan doarjjaolbmuin sáhttá leat mearrideaddjin dasa ahte máná fierpmádaga rávisolbmot árvvusadnet ja duođas váldet máná oaiviliid. Máná fierpmádaga rávisolbmot leat dehálačča buot dásiin máná oassálastinproseassas, muhto ii dáidde gal álot leat nu diehttalas ahte máná fuolaheaddjit ja earát álot fuolahit ahte mánná duođas beassá oassálastit iežas bearašráđi. Okta hehttehus sáhttá leat rávisolbmuid fápmu mánáid badjel go rávisolbmot áimmahuššet iežaset beroštumiid ovdalii mánáid. Nubbe eará hehttehusain sáhttá leat ahte rávisolbmuid oaidnu ii soaba dainna oainnuin ahte mánát galget beassat oassálastit váttis mearridanproseassain. (Nu movt dat ovdamearka mii lei Petera birra, mas áhčči háliidii suddjet Petera.) Digaštallan mii lea leamašan guovddážis sihke Norggas ja eará riikkain, lea ahte sáhttá go bearašráđi málle geavahuvvot mánáidsuodjalusáššin main veahkaválddálašvuohta lea váttisvuohtan. Min mielas Norggas sáhttá bearašráđđi adnot buotlágan mánáidsuodjalusáššiin. Nu movt álggus namuheimmet de Mánáid- nuoraid ja bearašdirektoráhtta jagi 2011 álggahii riikkaviidosaš geahččaleami mas galge geahččalit bearašráđi biebmoruovttobarggu oktavuođas. Dát leat buot duođaleamos mánáidsuodjalusáššit. Dán ovdánahttinprošeavtta čuovvu Romssa Universiteahta dutkama bakte. Láhččomis máná oassálastima berre dieđusge heivehuvvot dasa makkár suodjalusa mánná dárbbaša ášši duođalašvuođa dási ja bearašráđi čuolbmabeliid ektui. Nu movt juo lea daddjon de Norggas lea ovttamielalašvuohta dasa ahte bearašráđđi dábálaččat galgá čuovvoluvvot ovtta dahje máŋga čuovvoleaddji bearašráđiid bakte. Bearašráđi málle lea namuhuvvon gulahallanvuohkin, sihke siskkáldasat priváhta fierpmádagas ja gaskal priváhta ja almmolaš eiseválddiid. Dákkár gulahallama bakte de láhččojuvvo dilli nu ahte mánná ovdánahttojuvvo olmmožin guhte ieš hálddaša iežas eallima. Ahte dohkkehit máná oassálastima sáhttá váikkuhit ii dušše mánáidsuodjalusášši mearrádusa, muhto maiddái máná ovdánahttima go earáiguin lea ovttas. Oassálastin lea guovddážis máná ahtanuššamis ja ovdánahttimis ja eaktuda ahte rávisolbmot eai deattut dušše dan mii sin mielas lea mánnái buoremus, muhto ahte sii maiddái jearahit ja ohcalit máná oaiviliid. Dán gihppaga áigumuššan lea váikkuhit dasa ahte rávisolbmot lágidit mánáide vejolašvuođa searvat, earenoamážit bearašráđi mearridanproseassain. Rávisolbmuide geat oassálastet lea dehálaš atnit muittus ahte mađi árabut mánná beassá oassálastit bearašráđi prosessii, dađi stuorit vejolašvuohta lea ahte mánná ovttasbargá go galgá doaimmaid álggahit ja čađahit. Fáddágihppaga áigumuššan lea maiddái váikkuhit dasa ahte bearašráđi viđat vuođđogeađgi, mánáidperspektiiva, ii leat seamma go dat mii mánnái lea buoremus, muhto baicca analyhtalaš lahkaneapmi láhččomis mánáide oassálastima. 34

35