Jahkedieđáhus Várdobáiki sámi guovddáš

Átírás

1 Jahkedieđáhus 2015 Várdobáiki sámi guovddáš 1

2 Sisdoallu VÁRDOBÁIKI SÁMI GUOVDDÁŠ... 3 ORGANISAŠUVDNAKÁRTA... 4 OASUSOAMASTEADDJIT... 5 Sámedikkis leat 600 ossosa STIVRRA ČOAHKÁDUS... 5 BARGIT... 6 LANJAT... 6 DOAIBMA... 6 Kulturguovddáš... 7 Giellaguovddáš... 9 Dearvvašvuođaáŋgiruššan Dearvvašvuođadeaivvadeamit Márkománák sámi mánáidgárdi Láigoheaddjit Prošeavttat RUHTADILLI LOAHPAHEAPMI

3 Várdobáiki sámi guovddáš Dát dokumeanta lea Várdobáiki sámi guovddáža jagi 2015 jahkedieđáhus. Várdobáikki doaibmaguovlu lea Davit Nordlánddas ja Lulli-Romssas ja dan kontorbáiki lea Evenášši. Guovddáš lea okta máŋgga sámi giella- ja kulturguovddážis Norggas mat áŋgiruššet sámi giela ja kultuvrra gáhttemiin ja ovddidemiin. Guovddážis lea erenoamáš ovddasvástádus guovllu márkosámi ja mearrasámi kultuvrras. Kulturguovddážis leat vihtta ossodaga: kulturguovddáš, giellaguovddáš, musea, mánáidgárdi ja dearvvašvuohta. Eará ossodagat leat vuosttažettiin jurddašuvvon kulturguovddášossodaga vuollásažžan, muhto máŋga prošeavtta ja doaibmabiju ge leat lágiduvvon njuolgga kulturguovddášossodaga vuollásažžan. Sámediggi searvvai Várdobáikki ođđa oasuseaiggádin jagi 2015 ja ođđa njuolggadusain lea mearriduvvon geat sáhttet evttohit stivralahtuid Várdbáiki OSii. Sámediggi ja dakkár oasuseaiggátjoavkkut go suohkanat, organisašuvnnat ja persovnnalaš oasusoamasteaddjit evttohedje juohkehaččat stivralahtu jagi Nordlándda ja Romssa fylkkat eai háliidan evttohit stivralahtuid jagi Guovddáš ain áŋgiruššá doaibmabijuiguin mat leat jurddašuvvon leat geavaheddjiid várás. Ollu doaimmat leat ruhtaduvvon prošeaktaruđaiguin, ja mii háliidit giitit sihke geavaheddjiid ja juolludeaddji eiseválddiid buorredáhtolašvuođa ja veahki ovddas. Čađahuvvon bođu prošeavttaid birra raporterejuvvo sierra raporttain mat sáddejuvojit doarjjaaddiide, ja sii lassin namuhuvvojit maid jahkedieđáhusas. Else Grete Broderstad Stivrajođiheaddji Kjersti Myrnes Balto Beaivválaš jođiheaddji 3

4 Organisašuvdna Ulbmil: Searvi Várdobáiki OS lea sámi guovddáš man ulbmil lea ovddidit guovllu sámi giela, kultuvrra ja servodateallima. Várdobáikki erenoamáš bargamušain okta lea oažžut ollašuhttojuvvot Várdobáikki kulturviesu plánaid. Organisašuvdnakárta Oamasteaddjit Oasusoamasteaddjit Stivra Kulturguovddáš Beaivválaš jođiheaddji Ekonomiija- /rehketdoallokonsuleanta Prošeavttat ja doaibmabijut, kulturguovddáš Várdobáikki musea Sámi giellaguovddáš Dearvvašvuohta Márkománák sámi 4

5 Oasusoamasteaddjit Sámedikkis leat 600 ossosa. Bálága suohkanis, Evenášši suohkanis, Rivttaga suohkanis, Áhkanjárgga suohkanis, Siellaga suohkanis ja Skániid suohkanis leat oktiibuot 286 ossosa. Sami searvvit ja eará joavkkut ja searvvit: Bálák sámesearvi/ballangen sameforening, Ráhkka ja biras sámiid searvi-nsr, Dielddanuorguovllu nuorak, Hársttak sámesearvi, Iinná ja biras sámiid searvi- NSR, Sámi álbmotlihttu-sff, Hålogalátti sámiid searvi-sff, Loabakáiddi siida-sff, Ofuohta sámiid searvi Márkomeannu searvi, Bellodat Rødt, Hársttak, Sáttiidvuomi giliovddidansearvi SABUS AS, Sáráhká Sellju AL (mánáidgárdevistti oamasteaddji), Skániid girjie AS (girjelágádus), Stuornjárgga sámi duodji (sámi duodjesearvi) ja Romssa fylkka boazosámiid fylkkasearvi-nbr oamastit oktiibuot 150 ossosa. 115 ovttaskasolbmos leat 207 ossosa. 138 oamasteaddji oamastit oktiibuot 1234 ossosa. Juohke oasus ovddasta ovtta jiena váldočoahkkimis. Stivrra čoahkádus Stivrras mii loahpai doaimmastis jagi 2015 váldočoahkkimis, ledje dát lahtut: Olav Andersen, stivrajođiheaddji, Ingolf Kvandahl, Svein Berg, Nanna Thomassen, Jorun Murberg Spaun, Liv Slettli, Maret Ravdna Buljo. Maŋŋá jagi 2015 njuolggadusrievdadeami leat dál 5 stivralahtu ja sierranas joavkkuide lea mearriduvvon vuoigatvuohta evttohit evttohasaid. Evttoheaddji Stivralahttu Persovnnalaš várrelahttu Doaibmanáigi Organisašuvnnat Else Grete Broderstad, váljejuvvon stivrra jođiheaddji Marit Einejord Suohkanat Svein Erik Kristiansen, váljejuvvon stivrra nubbijođiheaddji Svein Nilsen Sámediggi Sigbjørn Skåden Susanne Langstrand-Andersen Ovttaskas oasusoamasteaddjit Ingolf Kvandahl Barbro Lill Hætta Váldočoahkkin Anne Marie Guttorm Graven Olav Andersen

6 Bargit Jagi 2015 ledje Várdobáikkis 21 bargi guhkes áiggi bargošiehtadusain, ja 4 bargi dihto áigodagaid barggus museas. Dasa lassin ledje bálkáhuvvon 18 eará bargi iešguđet doaimmaide iešguđet áigodagaide. Várdobáikkis lea maid leamaš bálká- ja bargiidovddasvástádus Márkomeanu buvttadeaddjivirggis mas jagi 2015 barge 1 olmmoš vuosttaš jahkebeali ja 2 olbmo nuppi jahkebeali. Dasa gullet earret eará bálká- ja honoráramáksimat ja čáliheapmi geatnegahttojuvvon virgepenšuvdnaortnegii. Jagi 2015 registrerejuvvojedje 72 olbmo min bálkávuogádaga bokte, dás maiddái luopmoruhta- ja honoráramáksimat, ja vel olbmot Márkomeanu virggiin. Dannego stuorra oassi guovddáža doaimmain leat prošeaktabarggut, de geavahuvvojit viehka ollu gaskaboddasaš virggit ja bálkáhuvvon resurssat. Várdobáiki lea IA-fitnodat (čáhkkilis bargosadji), ja čuovvu njuolggadusaid mat gusket IA-fitnodagaide. Lanjat Várdobáiki láigoha lanjaid Nautå Næringsbygg nammasaš searvvis. Dáppe leat 12 kontuvrra, guokte čoahkkinlanja ja okta čájáhuslatnja. Nubbi čoahkkinlatnja geavahuvvo kontuvran. Dáin kontuvrrain leat golbma kontuvrra láigohuvvon viidáseappot. Várdobáiki doaimmaha Márkománák sámi mánáidgárddi Láŋttedievás Skániin. Mánáidgárdi jođihuvvo visttis maid Sáráhká sellju AL oamasta. Dárbbu mielde láigohuvvojit maid iešguđet gilivisttit ja eará beallealmmolaš lanjat iešguđet doaibmabijuid čađaheami oktavuođas. Várdobáiki museas lea ovddasvástádus Gállogieddi sámi olgomuseas ja ovddasvástádus áimmahuššat visttiid mat leat šiljus. Sámi joavkkut ja searvvit besset friddja geavahit Várdobáikki lanjaid iešguđet čoahkkimiidda ja doaibmabijuide. Doaibma Várdobáikki doibmii gullet mánáidgárdi, musea, giella, kultuvra ja dearvvašvuohta. Buot dát doaimmat ruhtaduvvojit iežamet doaibmaruđaiguin ja vel prošeaktaruđaiguin maid mii oažžut erenoamáš doaibmabijuide. 6

7 Kulturguovddáš Várdobáiki OS, kulturguovddáš lea organisašuvnna buot doaimmaid goavdi ja fuolaha kulturguovddáža doaimma. Beaivválaš jođiheapmi, joatkevaš ovddideapmi, ekonomalaš plánen, prošeaktastivren, čuovvoleapmi, bargiidovddasvástádus ja láigoheapmi leat dakkár doaimmaide ovdamearkan mat leat čadnojuvvon guovddáža jođiheapmái. Dasa lassin lágiduvvojit muhtun prošeavttat njuolgga kulturguovddáža vuollásažžan. Dáidda ja dáiddagaskkustanovttadat Várdobáiki Galleriijas ledje jagi 2015 golbma čájáhusa. Vuosttaš čájáhus lágiduvvui skábmamánus Dat lei Tove Kvernmo Gaupa duodječájáhus. Gaupa čájáhusa maŋŋá lei Elizaveta Amundsena sárgosiid čájáhus jagi 2015 maŋešgeasi. Skábmamánu loahpageahčen 2015 lágiduvvui Ingunn Moen Reinsnesa njuohtamiid čájáhus. Ivar Murberga govvačájáhus lágiduvvui Ájtte nammasaš museas Johkamohkis miessemánu rájes borgemánu rádjai Fágabeaivvit Sámi fágabeivviid prošeakta mii álggahuvvui jagi 2013, loahpahuvvui fágabeivviiguin jagi 2015 čavčča. Evenášši ja Skániid skuvllat geavahedje fálaldaga. Ovttasbargu Márkomeannu sámi festiválain Márkomeannu láigoha kontuvrraid Várdobáikkis. Várdobáikkis lea ovddasvástádus Márkomeanu rehketdoalus, bálká- ja bargiiddoaimmain. Várdobáikki mielas lea Márkomeannu okta dain deháleamos arenain mii čalmmustahttá guovllu sámi dáidaga ja kultuvrra. Festivála lea erenoamáš dehálaš nuoraid ja mánáid sámi identitehta, giela ja kultuvrra ovddideapmái, ja danne vuoruha Várdobáiki ovttasbarggu festiválain go lea vejolaš. Ovttasbargu Lulli-Romssa Girje- ja kulturbussiin Várdobáikkis lea jagi 2011 rájes leamaš ovttasbargoprošeakta Romssa fylkkasuohkaniin ovddidan dihtii Lulli-Romssa Girje- ja kulturbusse sámi fálaldaga. Jagi 2015 Várdobáikki doaibma girje- ja kulturbusse oktavuođas vástidii 35 % virgái. Čuovvovaš doaibmabijut leat čađahuvvon: - Oanehis logaldallamat busses, sámi dálkemearkkat ja luonddudiiddat Várdobáikki sámi guovddáža bargi Klemet Hætta bokte (10 skuvlla miessemánus 2015). Elle ja Ándá čájálmasat loahpahuvvojedje busse girjeruvttus. - Sámi čalmmustahttin girje- ja kulturbusses Davvi-Norgga Riepmodoaluin, máinnasteapmi goavddi luhtte, olgodoaimmat ja sámi báikenamaid čalmmustahttin. - Adveantabottu mieldelágideaddji Skániid girjerájus. - Gierdomátkkáža man fáddán ledje sámi gárvvut, fertiimet maŋidit jahkái

8 Ovttasbargu Kulturbussiin lea dehálaš. Várdobáiki lea ilus go sáhttá váikkuhit dasa ahte sámi kultuvra čájehuvvo girje- ja kulturbusse doaimma oktavuođas Lulli-Romssas. Dát lea buorre vuohki buktit ovdan dieđuid sápmelaččaid ja sámi diliid birra, erenoamážit mánáidgárdemánáide ja skuvlamánáide. Elle ja Ándá viervvás Muitalus Elle ja Ánddá birra viervvás buktojuvvui ovdan sihke Lulli-Romssa girje- ja kulturbusses ja njuolgga šiehtadusaid bokte mánáiguin, skuvllaiguin ja mánáidgárddiiguin sihke Davit Nordlánddas, Lulli-Romssas ja Gironis. Davviguovllu ovttasbargu, mánáidgárdi ja oahpahus, kultuvrralaš ovttasbargu, 2. oassi Ovttasbargoprošeakta mas Márkománák sámi mánáidgárdi ja Várdobáiki sámi giellaguovddáš barget ovttas Murmánskka pedagogalaš collagiin ja Murmánskka mánáidgárddiin, álggahuvvui jagi Prošeavtta ulbmil lea ahte mánáidgárde- ja oahpahusbargit galget oahpásmuvvat guhtet guimmiideaset oahpahusvugiide ja oahppat ja movttiidahttojuvvot daid geažil. Jagi 2015 čađahuvvui 2. oassi. Murmánskka collage ja Murmánskka mánáidgárddi joavku galledii Márkománák mánáidgárddi ja Várdobáikki, ja galledeamis čuvvojuvvui prográmma maid mii leimmet ráhkadan. Dakkár čuovvolanprošeakta plánejuvvo mas galgá ráhkaduvvot doaibma-/fáddágihpa jietna/govva- CDain mánáidgárddiid várás mas davvisámegiela ja gielddasámegiela geavaheapmi galgá leat guovddážis. 8

9 Márkomáilbmi Youtubes Youtube-prošeavtta bokte, mii álggahuvvui jagi 2014, lea Várdobáiki buvttadan oktiibuot 22 sierranas oanehisfilmma mat leat dál olámuttus interneahtas, Youtubes ja sosiála mediain. Filmmain leat 8 buvttaduvvon jagi Filmmat duođaštit ja buktet oidnosii márkosámi guovllu sámi kultuvrra. Filmmaid lea vejolaš gávdnat Youtubes, ovdamearkka dihtii ohcandoahpagiin Markomailbmi. Maiddái sierra facebooksiidu lea ásahuvvon, Markomailbmi mannosaš filmmaid ovdamearka lea Juoksabahcin, Tinden bueskytterklubb nammasaš juoksabáhčinsearvvi birra ja Markomailbmi jahki 2014/2015. Markomailbmi jahki 2014/2015 čájehuvvui vuosttaš gearddi Arctic race oktavuođas Skániin borgemánus Prošeakta loahpahuvvui jagi Lávlunjoavku Várdobiegga Lávlunjoavku Várdobiegga mii ásahuvvui jagi 2012, lea joatkán heivvolaš ja bures doaibmi giellaarenan miehtá jagi Muhtun lahtuin lea hui unnán gelbbolašvuohta sámegielas ja earát fas leat oahppan sámegiela rávesolmmožin. Joavku lea hárjehallan jeavddalaččat maiddái jagi 2015 miehtá. Joavku lávlu sámegillii ja lávlunjoavku doaibmá giellaarenan mii galggašii bisuhuvvot. Sámi mátkeealáhusat Várdobáiki lei mielde Sámi mátkeealáhusat Davvi-Norggas (Origio Nord) nammasaš golmmajahkásaš ovddidanprošeavttas. Prošeakta loahpahuvvui jagi Dan jođihii Origo Nord ja ruhtadeaddjit ledje Sámediggi, Innovašuvdna Norga, Nordlándda fylkkasuohkan, Romssa fylkkasuohkan ja Finnmárkku fylkkagielda. Eará - Várdobáiki lei mielde sámi biebmofestivála bargojoavkkus. Árranis lei váldoovddasvástádus prošeavttas. - Várdobáiki oassálasttii sámi campii, sámi čalmmusteapmái Arctic race oktavuođas. Várdobáiki lei maid ovttas Evenášši suohkaniin vuostáiváldinlávdegottis vuostáiváldimin oassálastiid - Várdobáiki almmuhii ođđa websiidduid geassemánus 2015 Giellaguovddáš Sámegiela seailluheapmi, nannen ja čalmmusteapmi lea Várdobáiki váldodoaimmain okta. Fuolahettiinis dán doaibmamuša Várdobáiki giellaguovddáš álo čađaha ollu gielladoaibmabijuid. Gielladoaibmabijut ruhtaduvvojit doaibmaruđaiguin maid Sámediggi ja Romssa fylkkasuohkan juolludit, ja prošeaktaruđaiguin maid Sámediggi, Nordlándda fylkkasuohkan ja Barentsčállingoddi juolludit. Giellaguovddáš lea maid ožžon doaibmadoarjagiid Sámedikkis ja ruhtadoarjagiid 9

10 Nordlándda fylkkamánnis. Jagi 2015 áigodagaid ledje bealgoalmmát virggi giellaguovddážis jahkemolsašumis ledje beannot virggi giellaguovddážis. Dás vulobealde lea giellabarggu sierranas doaibmabijuid čilgen. Várdobáikki báikenammalávdegoddi Várdobáikki báikenammalávdegoddi nammaduvvui jagi 2010 ja nammaduvvui ođđasit jagi Bargomearrádus nuppástahttojuvvui ja dan mielde lávdegoddi galgá: - doaimmahit johtui sámegiel báikenamaid čohkkema, registrerema ja normerema Várdobáiki sámi guovddáža doaibmaguovllus. - ovddidit evttohusaid mearridaneiseválddiide sámegiel báikenammaáššiin. - doaimmahit johtui galbema čađaheami sámegillii, sihke geaidnogalbema ja eará almmolaš báikkiid galbema. - leat rávvejeaddji, fága- ja gulaskuddaninstánsa ja ovttasbargoguoibmi almmolaš ja priváhta organisašuvnnaide sámegiel báikenammaáššiin mat gullet Várdobáiki sámi guovddáža doaibmaguvlui. - doaibmat Várdobáikki erenoamáš báikenammaprošeavttaid referánsajoavkun. Meron Sámi báikenamaid gaskkusteami oktavuođas leat stuorra oasit dain báikenamain, maiguin báikenammalávdegoddi lea bargan, biddjojuvvon Meron nammasaš diehtovuđđui. Meron nammasaš diehtovuođu lea Mearrasámi gelbbolašvuođaguovddáš mii lea Porsáŋggus, ráhkadan. Dat lea neahttabáiki mii vuoseha báikkálaš máhtu eanadagaid, báikenamaid, vuotnaekologiija ja sámi luonddugeavaheami birra. Geahča báikenamat, Ufuohta. Sámi báikenamat ledje maid guovdilis áššin go Várdobáiki searvvai govddiin FINN, festspillene i Nord Norge nammasaš riepmodoaluide. Giellakurssat Giellakursa čađahuvvui Goregis Lodegiin, ja dasa lassin álggahuvvui kursa mas E-skuvlla digitála kursapáhkka geavahuvvui oahpponeavvun. Várdobáiki lea čađahan hoallanhárjehallama, giellakurssa Sámedikki guovtti bargi várás Skániin. 10

11 Giellakursa/arenat rádjarasttideaddji prošeavtta bokte Ovttas Girona sámeservviin lágidii Várdobáiki Sámástallama Nihkaluovttas. Ulbmiljovkui gulle olbmot geain lei dárbu hárjehallat sámástit. Vihttanuppelogis serve giellalávgumii. Sihke oassálastit ja giellaresursaolbmot bohte sihke Norgga ja Ruoŧa bealde. Doaibmabiju ruhtadii Nordlándda fylkkamánne. Jurdda lea ain vuoruhit ja joatkit ovttasbargguid sámegiela oahpahemiin ja ovddidemiin ruoŧabeale sámebirrasiiguin. Dat ovttasbargu lea hui mávssolaš erenoamážit go sáhka lea báikkálaš sámegielsuopmana seailluheamis. Stullan Guokte stullan-lágideami čađahuvvojedje, miessemánus ja čakčamánus Stullan lea lágideapmi daid mánáid várás geain sámegiella lea ruovttugiella. Lágideamit leat dollojuvvon Várdobáikkis, ja daidda serve sullii vihttanuppelohkái sámegielalaš máná bearrašiiddisetguin ja sii bohte Lodegiin, Áhkanjárggas, Hársttagis ja Skániin. Heggen videregående skole nammasaš joatkkaskuvlla sámegieloahpahus ja musihkkalinnjá leat bargan ovttasráđiid doaimmaid hárrái Joikefeber nammasaš filmma vuođul. Giellaguovddáža ovddasvástádus lea maid leamaš čađahit siskkáldas doaibmabijuid nannen dihtii giela Várdobáikkis. Lohkanhárjehallan vuorrasiidda Mánnosaš doaibma mii čađahuvvo Várdobáikki dearvvašvuođadeaivvademiid oktavuođas. Eará doaibmabijut mat leat čađahuvvon: Giellaguovddáš galledii maid máŋga skuvlla guovllus main leat sámegieloahpaheaddjit. Giellaguovddáš lea ovttas bargan Beate Heidein juovlakaleandara jorgalemiin sámegillii, ja sámegielat juovlakaleanddar almmuhuvvui NRK Sámeradio neahttasiidduin. Giela nannen Márkománák mánáidgárddis Giellaguovddáš barggai jagi 2015 giđa ovttas mánáidgárddi resurssaiguin olgodoaimmaid hárrái ja barggai veahkkin 40 proseantasaš giellaresurssain mánáidgárddis čavčča miehtá. Čakčamánus álggahii giellaguovddáš erenoamáš prošeavtta mánáidgárddis 40 proseantasaš giellaresurssain. Sámi allaskuvla doarju prošeavtta fágalaččat, go sin bargi Ánte Mihkkal Gaup doaibmá bagadallin. 11

12 Giellanannendoaibmabijut jotkojuvvojit jagi 2016 dáinna namahusain: giellanannen ja giellaoahpahalli. Dearvvašvuođaáŋgiruššan Dearvvašvuođadeaivvadeamit Dearvvašvuođadeaivvadeapmi lea mánnosaš fálaldat vuoras sápmelaččaide mas sii besset čoahkkanit sámegiela lohkanhárjehallamii, deaivvadit eará olbmuiguin, gullat logaldallamiid/ovdaságaid sierranas fáttáid birra, lášmmohallat, oastit mállásiid. Romssa kulturbusse addá iežas fálaldaga deaivvademiin, busse iežas doaimmaid vuođul. Várdobáiki sámi guovddáš lea ovddidan dearvvašvuođadeaivvademiid ja daid álggahii jagi Jagi 2015 lágidii 10 dearvvašvuođadeaivvadeami. Muhtun fáttát mat leat čuvgejuvvon: Allergiijaid ja givssiid birra vuoigŋanorgánain čilgii buhcciiddivššár gii barggai geahpespoliklinihkas, Geahpespoliklinihkka Unn Harstad; Beaivefálaldagaid birra demeansabuhcciid várás Evenáššis muitalii Evenášši suohkana Dearvvašvuođa- ja fuolahusjođiheaddji; Birgema ja psyhkalaš dearvvašvuođa birra hálle Evenášši ja Dielddanuori suohkaniid psykiáhtralaš buhcciiddivššárat. Dearvvašvuođadeaivvadeamit leat ožžon rámi mediain ja dat leat beroštahttán ollu earáid geat maid háliidivčče álggahit dakkár doaimmaid. Helsetreffet på čađahuvvui geassemánus 2015, mátkkiin Gironii ja Nihkaluktii. Mii devddiimet busse oasseváldiiguin, sihke singuin geat lávejit searvat dearvvašvuođadeaivvademiide ja earáiguin. Oainnus, Várdobáikki čálaráidu man fáddá lea sámi dearvvašvuohta Čálaráidu gárvánii ja almmuhuvvui geassemánus Artihkalčállit ledje Kjersti Myrnes Balto, Ann Ragnhild Broderstad, Randi Nymo, Anne Karen Hætta ja Sara Brandsfjell. Identitehta, seksualitehta ja dearvvašvuohta Čakčat 2014 álggahuvvui prošeakta Identitehta, seksualitehta ja dearvvašvuohta man ulbmiljoavkun ledje mánát ja nuorat. Vuođu maid sámi mánáid- ja nuoraidjoavku lážii, ovddiduvvo viidáseappot dán ođđa prošeavttas. Prošeakta álggahuvvui čakčat 2014 ja jotkkii jagi 2015 vuosttaš jahkebeali. Prošeaktaáigodagas váldojuvvojedje ovdan fáttát mat guske identitehtii, seksualitehtii ja dearvvašvuhtii. Min guossin lei maiddái Erlend Elias Bragstad, guhte iežas sámi ja homofiila identitehtain, gullá guovtti unnitlohkui. Go prošeakta loahpai ja árvvoštallojuvvui, de dovddahedje oassálastit duhtavašvuođa. Sii sávve fáttáid mat gusket gillii ja kultuvrii ja vel luonddugeavaheapmái, boahtte prošeaktan. Ohcan hábmejuvvui mánáid ja nuoraid sávaldagaid mielde. 12

13 Ovttasbargu SÁNAG Sámi našuvnnalaš gealboguovddážiin psyhkalaš dearvvasvuođasuddjen Várdobáiki lea joatkán ovttasbarggu SÁNAG Sámi našuvnnalaš gealboguovddážiin psyhkalaš dearvvasvuođasuddjen. Mii leat nammadan sierra oktavuođaolbmo ja rávvejeaddji, Anne Silvikena, gean mii leat geavahan go mii čađaheimmet prošeavtta Identitehta, seksualitehta ja dearvvašvuohta. SÁNAG áigu min veahkehit go mis muđuid lea dárbu. Ovttasbargu ja diehtojuohkin Jagi 2015 virgáduvvui ođđa gárrenvuođaoktiiheiveheaddji ja SLT-oktiiordnejeaddji EDS-suohkaniid várás. Sin oahpásmuvvanmuttus sii válde oktavuođa Várdobáikkiin oahpásmuvvan dihtii bálvalusain ja ohcan dihtii ovttasbarggu. Mii plániimet fágabeaivvi man fáddá galggai leat sámit ja gárrenvuohta. SÁNAG plánii sisdoalu ovttasráđiid Várdobáikkiin. Ieš fágabeaivi lágiduvvui jagi Evenášši suohkan ásahii ergoterapevtavirggi. Mii lágideimmet vurrolagaid ovttasbargo- ja diehtojuohkinčoahkkimiid. Dat lea láhčán vuođu viidáset ovttasbargui. Mii sáhttit ovdamearkka dihtii namuhit čilgema ođđa bálvalusa birra dearvvašvuođadeaivvadeamis. Seamma suohkan lea maid álggahan lága vuođul mearriduvvon beaivefálaldaga mii lea demeansabuhcciid várás. Várdobáiki lea oasseveahkkin juohkán iežas vásáhusaid Muittašandeaivvademiin, sihke čoahkkimiin fuolahusjođiheaddjái, ja vel dearvvašvuođabargiid siskkáldas oahpahusas. Várdobáiki lea addán fágii gullevaš oahpahusa buhcciiddivššáriid oahpahusas Áhkanjárgga allaskuvllas. Hársttaga allaskuvla čađahii dutkanprošeavtta man namma lei Máŋggabealatvuohta ja gierdevašvuohta. Várdobáiki lei ovttasbargoguoibmi ja veahkehii earret eará lágidettiinis rabas čoahkkima dan fáttá birra. Romssa fylkkasuohkan lágidii sámi kultur- ja dearvvašvuođabeaivvi Hársttaga allaskuvllas. Várdobáiki lei mieldelágideaddji ja fálai oahpahusa. Álbmotdearvvašvuođavahkku Evenáššis Evenášši suohkan plánii ja čađahii Jagi 2015 álbmotdearvvašvuođavahku stuorra čalmmusteami. Várdobáiki lei mielde sihke plánen- ja čađahanoasis. Dat dagahii ahte sámi bealli buktojuvvui ovdan sihke fágalaččat, kultuvrralaččat ja sierranas doaibmabijuiguin. Rahpan galggai leat Gállogiettis, muhto dan ii lean vejolaš dahkat dannego livččii váttis dohko goastat muohttaga ja siivvu geažil. Rahpandilálašvuođas muitaluvvui guovddáža birra. Mii čađaheimmet maid dearvvašvuođadeaivvadeami dan vahkus ja das lei álbmotdearvvašvuohta fáddán. Go mii leat mielde plánenoasis, de beassat oainnusmahttit sámi dearvvašvuođa lágideami miehtá. Dat doaibmá hui bures, ja mii mielas ge veahkehit boahttevaš lágidemiin ge. ABC-Demeansa oahpaheapmi Boarásmuvvan ja dearvvašvuohta riikkalaš gelbbolašvuođabálvalusas lea oahpahusfálaldat maid sii gohčodit ABC-oahpahussan. ABC-oahpahus lea doaimmaide guoski siskkáldas máhttobuorideapmi 13

14 suohkaniid dearvvašvuođa- ja fuollabálvalusaid várás. Oahpahussii gullet ABC-pearpmat sierranas fágasurggiide, fágaid rasttideaddji ABC-joavkkut ja jahkebeallásaš fágaseminárat. Várdobáiki bovdejuvvui ovdasáhkadoallin álggus fáddáčohkkema oktavuođas Demeansafuolahusa ABCa birra, mas mii doalaimet fágii gullevaš ovdaságaid meannudeami nuppástuvvama birra mii dáhpáhuvvá demeanssa geažil, ja kultuvrralaččat heivehuvvon doaimmaid mávssolašvuođa birra demeanssa oktavuođas. Vásáhusat dás buktojuvvojedje maid ovdan vásáhusaid čohkkema čoahkkaneamis mii lágiduvvui ABC-ovttasbargoguimmiid várás Gardermoenis čakčat Musea Musea doaibma lea leamaš stuoris vaikko vel čájáhuslanjat ja dohkálaš magasiinnat leat váilon. Gállogieddi olgomusea hálddašeapmi, ovttasbargu eará museaiguin, searvan stuorát prošeavttaide ja Sámi museasearvái, ja vel kurssaid čađaheapmi ja muđuid oassálastin oktasaš guovddášlágidemiide leat leamaš musea guovdilis doaimmat jagi Bargit Museii lea čadnon okta bissovaš virgi museajođiheaddjin. Gitta njukčamánu lohppii lei virgi gaskaboddasaš, ja cuoŋománu rájes lea museajođiheaddjis leamaš bissovaš virgi. Gállogieddi olgomuseii lea virgáduvvon viessohoaiddár 30 proseantasaš virgái. Dasa lassin leat moadde ofelasti barggus Gállogiettis juohke geasi miehtá, ja dat dahká sullii 20 proseantasaš jahkebarggu. Museajođiheaddji hálddahuslaš doaibma lea earret eará leamaš ovddeš ja álggahuvvon prošeavttaid čuovvoleapmi, boahttevaš prošeavttaid prošekteren, raporttaid čállin, Gállogietti doaibma oktan bargguin leat ofelastiide guoski fága- ja bargiid ovddasvástideaddjin, sierranas cealkámušaid čállin ja museii boahtán olggobeallásaš gulaskuddamiid čuovvoleapmi. Gállogieddi olgomusea Várdobáiki museas lea hálddašanovddasvástádus Gállogieddi sámi olgomuseas. Musea lea leamaš rabas juohke geasi geassemánu 7. beaivvi rájes borgemánu 16 beaivvi rádjai. Njeallje ofelasti leat leamaš barggus, ja gallejeddjiid lohku lea njiedjan jagi 2014 logu ektui, muhto dattetge lea galledeami ovdáneapmi lassánan go olmmoš geahččá máŋgga jagi loguid. Geasseáigodaga rahpama oktavuođas geassemánu 7. beaivvi almmuhuvvui Várdobáikki čálaráidu nr. 2 man fáddá lea dearvvašvuohta. Lávlunjoavku Várdobiegga guoimmuhii lávlumiin ja musihkain ja árbevirolaš biebmu guossohuvvui. 30. vahkus lágiduvvui Márkomeannu-festivála Gállogiettis. Gállogieddi musea 25-jagi doaibma ávvuduvvui 39. vahkus guvttiin rabas lágidemiin. Nubbi lágideamis doalai Katri Somby musihkkaovdasága ja nubbi lágideapmi lei rabas beaivi Gállogiettis biepmuin, sártniiguin, juoigamiin ja teáhterčájálmasa osiid neaktimiin báikki ulddaid birra. Goavddi mii lea kulturbálgás, geavahit báikki olbmot viššalit sihke dálvet ja geasset. Visttiid gáhttán Várdobáiki museas lea vistegáhtten áŋgiruššansuorgi ja musea lea ovddeštan máŋga vistti. Ovddeštanruhtadeapmái ja ovddeš geahčaduvvon ja sihkkarastojuvvon visttiid ovddešteapmái ja čuovvoleapmái lea geavahuvvon bargoáigi. Čakčat 2015 lágiduvvui antikváralaš 14

15 ovddeštangelbbolašvuođa kursa mas báikkálaš giehtabargit oassálaste ja nu sii šaddet dehálaš resursan boahtteáigásaš vistegáhttenprošeavttain. Bååstede-prošeakta Bååstede mearkkaša oarjelsámegillii ruovttoluotta ja dat lea Norgga Álbmotmusea ja Kulturhistorjjálaš musea prošeavtta namahus mas dat guokte musea áigot máhcahit sullii 2000 sierranas historjjálaš dávvira iežaset čoakkáldagain sámi museaide. Jahki 2015 lea geavahuvvon dán prošeavtta organiseremii ja formála šiehtadusaide. Gaskaboddasaš árvvoštallan orru čájeheamen ahte gaskal 25 ja 30 dávvira galget máhcahuvvot Várdobáiki museii. Máhcaheami eaktu lea ahte museas lea dohkálaš magasiidnadilli, ja dat ii leat museas dál. Prošeakta Sámi sátnefriddjavuohta ja servodatberoštupmi Norgga Kulturráđđi lea ruhtadan prošeavtta, mii galgá duođaštit, oidnosii buktit, áimmahuššat ja gaskkustit Davit Nordlándda/Lulli-Romssa lagas sámi politihkalaš ja kultuvrralaš vássánáiggi. Dál lea vássán 50 jagi dan rájes go sámepolitihkalaš lihkadus čuožžilii min lagas vássánáiggis. Dálá šaddi buolva ja nuorra rávesolbmot eai leat vásihan servodaga Sámedikki haga. Lagas historjjá lea dehálaš duođaštit ja áimmahuššat nu ahte dat šaddá min oktasaš muittu oassin, sihke sámi servodagas ja servodagas muđuid. 24 sámi searvvi, organisašuvnna ja eará doaimmahusa mat oassálastet, ja Sámi Arkiiva ja Romssa universitehta Sámi dutkamiid guovddáš leat ovttasbargoguoimmit. Prošeakta Oktasaš dávvirčoakkáldagaid hálddašeapmi Romssa fylkka viđa museas Dát lea ovttasbargoprošeakta mii galgá oktiiheivehit dávvirčoakkáldagaid hálddašeami ja váldit atnui hálddašan- ja vuoruhanreaidduid čoakkáldagain. Oassálastit leat: Davvi-Norgga Musea, Davvi álbmogiid guovddáš, Gasko-Romssa Musea ja Lulli-Romssa Musea ja Várdobáiki Musea. Dát lea dehálaš gelbbolašvuođalokten Várdobáiki Museii, mii lea oassálastán jagi 2015 čavčča rájes. Gaskkusteapmi/seminárat Regiovnna sámi kulturhistorjá lea leamaš guovddážis buot musea gaskkustanbarggus, sihke vuođđoskuvlaohppiide, álbmogii ja turisttaide. Dan sii leat eanaš dahkan logaldallamiid, ofelastima ja doaimmaid bokte Gállogieddi olgomuseas. 15

16 Eará ásahusaid sávaldagaid vuođul lea museajođiheaddji logaldallan iešguđet fáttáid birra mat čatnasit sámi kultuvrii ja máilmmiáddejupmái. Márkomeannu-festivála oktavuođas suoidnemánus dán jagi lei Várdobáiki-seminára namahus Livet som barn i markebygdene under krigen (mo lei eallin mánnán márkogiliin soađi áiggi). Lorense Øivand ja Agnar Kvernmo muitaleigga soađi mannosaš mánnávuođamuittuideaskka, ja fáddá beroštahtii oassálastiid hirbmosit. Árbediehtu Várdobáiki musea, Várdobáikki ja Sámi allaskuvlla Árbediehtu-prošeavtta gaskasaš ovttasbargu, man ulbmil lea gáhttet, duođaštit ja viidáseappot gaskkustit márkogiliid vuoiŋŋalaš árbedieđu, loahpahuvvui 2015 čavčča filbmaráhkademiin mii čájeha osiid dain máhtuin ja dieđuin mat leat čohkkejuvvon. Márkománák sámi mánáidgárdi Várdobáiki jođiha priváhta mánáidgárddi, Márkománák sámi mánáidgárddi, mii lea čáppa birrasis Láŋttedievás Skániid suohkanis. Mánáidgárddis lea vuogas šillju sámi kultureanadaga guovdu mas lea vuovdi, gieddi ja várit mánáide stoahkan- ja oahppanbirasin. Várdobáiki lea jođihan mánáidgárddi jagi 2003 rájes. Várdobáikki mánáidgárdi álggahuvvui maŋŋágo priváhta jođiheaddjit heaittihedje doaimmaset seamma visttis. Eaiggát lea heivehan mánáidgárddi olgobirrasa nu ahte dat buoremusat heive sámi mánáidgárdin. Das lea earret eará darfegoahti ja dollasadji. Mánáidgárddi šilljui gullá áiti ge mii lunddolaččat gullá sámi viessošilljui. Mánáidgárddis leat guoktelogivihtta saji mánáide gaskal logi mánu ja guhtta jagi. Mánáidgárdi ruhtaduvvo iežas bušeahta bokte ja oažžu priváhta mánáidgárddiid suohkanlaš doaibmadoarjaga ja 16

17 váhnenmávssu. Ohcama vuođul sáhttet sámi mánáidgárddit oažžut sierra doarjaga Sámedikkis go dat erenoamážit deattuhit sámegiela ja sámi kultuvrra. Mánáidgárddis lea sierra ulbmil nannet mánáid sámi identitehta geavahettiinis sámegiela ja gaskkustemiinis sámi kultuvrra, eallinvuogi ja servodatdiliid. Muđuid lea mánáidgárdi geatnegahtton čuovvut dábálaš lágaid mat leat mánáidgárddiid várás. Várdobáiki lea hui duhtavaš ovttasbargguin vistti eaiggádiiguin ja háliida bisuhit dan buori gulahallama. Mánáidgárddi mánáin lei jagi 2015 njealljásis sámegiella ruovttugiellan. Eará mánáin lea sámegiella oassin mánáidgárddi beaivválaš doaibmamis, ja dat láhčá buori vuođu viidásat giellaoahppamii. Mánáidgárdi lea jagi 2012 rájes leamaš suohkana ovttastuvvon sisaváldima oassi. Mánáidgárdi váldá sisa mánáid Skániid ja Evenášši suohkaniin. Sii guđet ohcet Márkománák mánáidgárdái, fertejit ohcat suohkana ruovttusiidduid bokte. Jođiheaddji lea mielde sisaváldimis. Jus mánáidgárdi galggaš sáhttit doaibmat sámegiela duohta ealáskahttin guovllus, de lea dárbu háhkat eanet sámegielalaš bargiid. Mii oaidnit ahte lea áibbas dárbbašlaš virgádit vel ovtta bargi olles virgái, vai mánáidgárddis álo lea vejolaš doalahit sámegiela guovddážis ja addit mánáide dohkálaš fálaldaga. Lasse giellaáŋgiruššanfálaldahkan bargá Várdobáiki sámi giellaguovddáš dakkár doaibmabijuin mii galggašii nanosmahttit sihke mánáid ja váhnemiid giela. Buot mánáidgárdeossodaga bargit leat leamaš riikkalaš mánáidgárdekonferánssas. Giellaguovddáš lea álggahan sierra giellaáŋgiruššanprošeavtta mánáidgárddis. Láigoheaddjit Várdobáiki láigoha kontuvrraid viidáseappot eará sámi organisašuvnnaide/ásahusaide. Maŋŋágo Sámediggi fárrii olggos geasset 2014, de leat mis golbma láigoheaddji. Dat leat Romssa universitehta, (Sámi dearvvašvuođadutkama guovddáš), Duodjeinstituhtta ja Márkomeannu, guđet buohkat láigohit kontuvrra guhtege. Várdobáiki geahččala ollašuhttit láigoheddjiid kontordárbbuid nu bures go vejolaš ja atná buot láigoheddjiid dehálaš ovttasbargoguoibmin giela ja kultuvrra seailluhanbarggus guovllus. Prošeavttat Várdobáikkis leat leamaš ollu aktiiva prošeavttat jođus buot ossodagain aktiiva prošeavtta jagi prošeavtta raporterejuvvojedje ja/dahje loahpahuvvojedje jagi prošeavtta álggahuvvojedje jagi 2015 Áigumuš lea čađat leamaš válmmaštit prošeavttaid johtileappot, maid logut bajábealde duođaštit. 17

18 Bargu prošeavttaiguin ja prošeaktaruhtademiin rahpá vejolašvuođaid čađahit sierranas doaibmabijuid maid ii leat vejolaš čađahit dábálaš doaibmabušeahtain. Goluid osiid, prošeavttaid iešmávssuid gokčet aŋkke ossodagaid doaibmaruđat. Iešmáksogáibádus fas dagaha ahte lea váttis suitit virgádit guovddáža olggobeallásaš olbmuid prošeavttaid čađaheapmái, ja dat caggá min álggaheames doaimmaid ja háhkamis bargosajiid lagasbirrasa olbmuide. Dehálaš lea ahte lea vejolaš čađahit doaibmabijuid prošeavttaiuin, muhto ulbmil lea goittot doalahit prošeaktalogu dakkár dásis ahte lea vejolaš prošeavttaid bures čuovvolit ja čađahit. Ulbmil lea maid čađahit prošeavttaid plánejuvvon áigodagas. Ruhtadilli Doaibmaruđat Sámedikkis ja Romssa fylkkasuohkanis ja vel prošeaktadoarjagat eanaš Sámedikkis ja Nordlándda fylkkasuohkanis ruhtadit Várdobáikki. Jagi 2015 oaččui giellaguovddáš maiddái doaibmadoarjagiid Sámedikkis ja Nordlándda ja Finnmárkku fylkkamánniin. Oasi ovttasbarggus lávlunjoavkkuin Ruošša bealde ruhtadii Barentsčállingoddi. Nordlándda fylkkasuohkan ruhtada oasi Gállogietti doaimmas. Sámedikki doaibmadoarjagat addojit iešguđet doaimmaide, giellaguovddážii, museii, dearvvašvuhtii ja kulturvissui. Dát doarjagat gokčet eanaš beaivválaš jođiheaddji bálkká, iešguđet ossodagaid jođiheddjiid bálkkáid ja vel doaibmagoluid oasi. Doaibmadoarjaga oasit geavahuvvojit maid njuolgga doaibmabijuide mat leat geavaheddjiid várás. Várdobáiki oažžu ollu prošeaktaruđaid bissovaš doaibmadoarjaga ektui, ja ollu doaimmat leat prošeaktadoaimmat ja daid ruhtadit olggobeallásaš prošeaktaruđat. Doaimmat čađahuvvojit ruhtajuolludemiid mielde. Máŋga bissovaš virggi bissun lea ain das gitta man ollu prošeaktadoargat/doaibmadoargat juolluduvvojit. Gávpejorru lei jagi ,88 milj., dás gullá 2,67 milj. ru Márkománák sámi mánáidgárdái. Jagi 2015 rehketdoallu vuoseha ruvdnosaš badjebáhcaga, dannego lea leamaš buorre prošeaktastivrejupmi, eanet prošeaktadoarjagat ja buorre gollogoziheapmi fievrriduvvui ruvdnosaš ieškapitála balánsan (46 %). Oasseeaiggátsearvvi nuppástuhttima geažil oasussearvin leat buot oasit rievdaduvvon oasusin jagi 2015 mielde. Dasa lassin lea boahtán ruvnnu Sámedikkis oasusmáksun. Rehketdoallu ja ekonomiijadoaimmat dahkkojuvvojit siskkáldasat. Mii lonuheimmet revisora gii doaibmagođii rehketdoallojagi 2014 rájes. Ođđa revisora lea Enter Revisjon Hålogaland AS, Hársttak. Loahpaheapmi Várdobáikái bohtet dađistaga eanet hástalusat. Maŋŋágo ođđasis organiseren lei čađahuvvon ja jagi 2015 váldočoahkkin lei válljen ođđa stivrra, de vuoruhuvvo fas bargu ođđa kulturviesuin. Stivra oaidná ahte lea hoahppodárbu oažžut dohkálaš lanjaid, ja erenoamážit guoská dat museii. Dálá lanjain ii leat vejolaš ráhkadit museačájáhusa, ja dan vejolašvuođa atná musea dehálažžan. 18

19 Várdobáiki lea ožžon lassedoarjaga Sámedikki jagi 2015 bušeahtas bargat ođđa lanjaid áššiin. Sámegiela nannen mánáidgárddis lea maid dehálaš ja galgá vuoruhuvvot, ja dat lea nu mo Sámediggi háliida vuoruhit giellaguovddáža doaimmaid. Várdobáiki áigu ain nannosit čalmmustit doaibmabijuid geavaheddjiid várás. Giellaguovddážis ii leat vejolašvuohta jagi 2016 rájes ohcat prošeaktadoarjagiid, muhto sáhttá ruhtadit plánejuvvon gielladoaimmaid geavahettiinis eará doarjjaortnega, namalassii Sámedikki doaibmadoarjjaortnega. Musea oaččui viehka unna lasáhusa iežas doibmii Sámedikki jagi 2015 ja 2016 bušeahtain. Ain lea stuorra hástalus oažžut dakkár juolludusa mainna livččii vejolaš ruhtadit fágavirggi ja dakkár lanjaid museii maidda museačájáhus čáhká. 19