OCHRANA OSÔB A MAJETKU PROTECTION OF PERSONS AND PROPERTY

Átírás

1 Technická univerzita vo Zvolene Drevárska fakulta Katedra protipožiarnej ochrany OCHRANA OSÔB A MAJETKU PROTECTION OF PERSONS AND PROPERTY 1. Medzinárodný zborník vedeckých prác ZAHRANIČNÉ PRÍSPEVKY december 2009 Zvolen Slovenská republika

2 Zborník vedeckých prác: OCHRANA OSÔB A MAJETKU 2009 Zvolen, 2009 ISBN

3 Katedra protipožiarnej ochrany Drevárskej fakulty Technickej univerzity vo Zvolene organizuje 1. medzinárodný zborník vedeckých prác Ochrana osôb a majetku. Je to pokračovanie úspešného medzinárodného zborníka referátov Fórum mladých odborníkov v požiarnej ochrane, ktrorý by mal 10 výročie. Zborník bude uverejnený na internete od Tématicky zahŕňajú oblasti: požiarnotechnické vlastnosti materiálov testovanie horľavosti etapy procesu horenia požiarna bezpečnosť stavieb modelovanie požiarov hasenie požiarov hasivá, sorbenty protivýbuchová prevencia informačné technológie v protipožiarnej ochrane ODBORNÝ GARANT doc. RNDr. Danica Kačíková, PhD. Technická univerzita vo Zvolene Katedra protipožiarnej ochrany VEDECKÝ VÝBOR doc. RNDr. Danica Kačíková, PhD., Technická univerzita vo Zvolene Katedra protipožiarnej ochrany doc. Dr. Ing. Miloš Kvarčák Vysoká škola banská Technická univerzita v Ostrave doc. Ing. Vojtěch Navrátil CSc. Technická univerzita vo Zvolene Katedra nábytku a drevárskych výrobkov. doc. Ing. Ivana Tureková, PhD. STU v Bratislave, MTF, UBEI, SR Dr. Vytenis Babrauskas, Ph.D. Fire Science & Technology Inc., USA Dr. Dipl. - Ing. Zuzana Giertlová, Technische Universität München, Fakultät für Architektur, Nemecká spolková republika Dr. László Komjáthy., Univerzita národnej obrany Miklósa Zrínyiho Ing. Veronika Veľková, PhD. Technická univerzita vo Zvolene Katedra chémie a chemických technológií RNDr. Laura Laurová, PhD. Technická univerzita vo Zvolene Katedra chémie a chemických technológií Ing. Jana Krajčovičová, PhD. Požiarno technicko expertízny ústav, SR 241

4 RECENZENTI doc. RNDr. Iveta Marková, PhD., Technická univerzita vo Zvolene Katedra protipožiarnej ochrany doc. RNDr. Danica Kačíková, PhD. Technická univerzita vo Zvolene Katedra protipožiarnej ochrany doc. Dr. Ing. Miloš Kvarčák Vysoká škola banská Technická univerzita v Ostrave Ing. Jana Krajčovičová, PhD. Požiarno technicko expertízny ústav, SR Ing. Ľudmila Tereňová, PhD. Technická univerzita vo Zvolene Katedra protipožiarnej ochrany Ing. Jozef Jaško Okresné riaditeľstvo HaZZ Bratislava 1 ORGANIZAČNÝ VÝBOR doc. RNDr. Danica Kačíková, PhD. Ing. Jozef Martinka Ing. Andrea Vallašeková ŠEFRADAKTOR doc. RNDr. Danica Kačíková, PhD. VÝKONNÝ REDAKTORY Ing. Jozef Martinka Ing. Andrea Vallašeková 242

5 Obsah: Česká republika MOBILNÍ KONTAKTNÍ A KOORDINAČNÍ CENTRUM Kamil Soldán POKLES HUSTOTY TEPELNÉHO TOKU ZA VODNÍ CLONOU Radek Zeman, Ondrěj Zeman Článoky prešiel recenznou úpravou. Recenzoval doc. Dr. Ing. Miloš Kvarčák, Vysoká škola banská, Technická univerzita v Ostrave Maďarská republika ÖNKÉNTES TŰZOLTÓ EGYESÜLETEK JELENTŐSÉGE, SZEREPE A MENTŐ TŰZVÉDELEMBEN ÉS A TÁRSADALOMBAN Sándor Buzás IRÁNYÍTÁSI HATÁSKÖRÖK PROBLÉMÁI, AZ ORSZÁGOS KATASZTRÓFAVÉDELMI FŐIGAZGATÓSÁG FŐIGAZGATÓJA ÉS A HIVATÁSOS ÖNKORMÁNYZATI TŰZOLTÓSÁGOK KÖZÖTT László Csordás A NUKLEÁRIS FEGYVERKEZÉS GLOBÁLIS KÖRNYEZETI HATÁSAI, SEMIPALATINSK TESZTHELYSZÍN 327 Diána Mihalyi A GLOBÁLIS KLÍMAVÁLTOZÁS ÉS A KATASZTRÓFAVÉDELEM László Teknős Článoky prešiel recenznou úpravou. Recenzoval Ing. Jozef Jaško, Okresné riaditeľstvo HaZZ, Bratislava 1 243

6 MOBILNÍ KONTAKTNÍ A KOORDINAČNÍ CENTRUM MOBILE CONTACT AND COORDINATION CENTRE Kamil Soldán Abstrakt SOLDÁN, Kamil: Mobilní kontaktní a koordinační centrum. Příspěvek do sborníku. Text abstraktu: Autor v příspěvku prezentuje využití mobilního kontaktního a koordinačního centra pro zajištění efektivní koordinace policie České republiky jako složky integrovaného záchranného systému při řešení mimořádné události. Klíčová slova: Mimořádná událost, MKKC. Abstract SOLDÁN, Kamil: Mobile contact and coordination centre. Contribution to the proceedings. Text of the Abstract: Author in a post presents the use of a mobile contact and coordination centre in order to ensure effective coordination of the police of the Czech Republic as components of the integrated rescue system to resolve the extraordinary event. Key words: Extraordinary event, MKKC. 244

7 Úvod Pro efektivní řízení a koordinaci zasahujících složek na místě mimořádné události je velice důležité, aby řídící pracovník nebo celý štáb měl přehled o celkové okamžité situaci. Proto je nutné, aby tok informací byl předáván v reálném čase do řídícího centra, kde budou efektivně a rychle zpracovány, vyhodnoceny a následně ihned předávány k zasahujícím složkám. Proto Policie České republiky získala nového pomocníka pro řešení a likvidaci mimořádné události při nasazení jako jedna ze složek integrovaného záchranného systému v podobě Mobilního kontaktního koordinačního centra (dále jen MKKC ). MKKC lze představit jako speciální vozidlo, které splňuje podmínky pro jeho použití za jakýchkoli klimatických podmínek a terénu. Nadstavba vozidla splňuje požadavky plné funkčnosti, odolnosti, operability a kompatibility pro komunikační a informační podporu. Vozidlo je dále opatřeno vybavením, které umožňuje plnění záchranných a likvidačních prací v reálné době na daném místě. 245

8 1. Analýza současného stavu Po zasedání MMF a Světové banky v Praze v roce 2000 vyvstala otázka, která vyplynula z bezpečnostní politiky na přenos informací (obrazových nebo slovních) z místa mimořádné události do řídícího centra nebo mobilního velitelského stanoviště. Mobilní proto, že štáb velení bezpečnostní akce musel pružně a operativně reagovat na vzniklou situaci a efektivně nasazovat pořádkové složky. Proto se Policie ČR začala touto otázkou zabývat. Například krajské ředitelství policie Severomoravského kraje začalo využívat mobilní velitelské stanoviště, které vzniklo adaptací dodávkového Fordu Tranzit (viz. obr. 1). Je to v podstatě mobilní kancelář pro práci v terénu s všestrannými možnostmi záznamu a přenosu dat (viz. obr. 2). Jeho využití se v praxi nejprve odzkoušelo na pořádkových akcích menšího typu, jako jsou krizová fotbalová utkání, při kterých se velice dobře osvědčilo. Proto také bylo nasazeno při zasedání summitu NATO v Praze, kde se velice dobře osvědčila jeho mobilita a nezávislost. Díky vybavení, kterým disponuje, může fungovat jako nezávisle pracoviště bez ohledu na umístění a povětrnostní podmínky. [1,2] V současné době je však již technicky překonáno a proto bylo nahrazeno novým mobilním kontaktním a koordinačním centrem, které je vybaveno technikou pro řešení mimořádných událostí a podporu složek Integrovaného záchranného systému. Policie ČR disponuje 80-ti vozidly tohoto typu, které byly zakoupeny s prostředků evropských fondů. Obrázek 1: Dodávkové vozidlo Ford Tranzit Obrázek 2: Pohled na místo velitele zásahu 246

9 2. Popis MKKC Mobilní centrum lze definovat jako speciální vozidlo, které splňuje přísná kriteria pro jeho použití za jakýchkoli klimatických podmínek. Je postaveno na podvozku dodávkového automobilu VW, které je speciálně upraveno, jako mobilní kancelář pro efektivní řízení zásahu při nasazení více složek Integrovaného záchranného systému při komunikační a informační podpory. Vozidlo je dále vybaveno zařízením, které umožňuje plnění záchranných a likvidačních prací v reálné době na daném místě (viz. obr. 3). Obrázek 3: Pohled na MKKC Pole působnosti MKKC je především v zajištění efektivní koordinace Policie ČR jako jedné z hlavních složek Integrovaného záchranného systému a v případě hrozby, nebo řešení mimořádné události, krizové situace a tím přispět k minimalizaci škod a ztrát vzniklých v rámci krizových situací či mimořádných událostí, dále pak k optimalizaci logistických postupů při řešení uvedených situací a zkvalitnění jejich prevence. 2.1 Možnosti nasazení MKKC Možnost nasazení a využívání MKKC vychází především z předem definovaných typových činností složek Integrovaného záchranného systému při společném zásahu. Tyto typové činnosti jsou především podkladem pro spolupráci sil a prostředků Integrovaného záchranného systému především na místě zásahu, tj. na nejnižší taktické úrovni upravující 247

10 koordinaci činností, které spolu se stručným popisem propojení na operační úroveň řízení, stanovují postupy a úkoly jednotlivých složek Integrovaného záchranného systému při společném konkrétním typu zásahu. Odpovídají zejména na otázky jak efektivněji a v co nejkratším přijatelném čase splnit úkoly přímo na místě mimořádné události. Dále se v něm dá rozhodovat o tom, v jakém pořadí se úkoly provedou, kdo je provede, s kým, jak a na čem bude spolupracovat. Pro využívání a nasazení jsou v současné době stanoveny tyto typové činnosti: - uskutečněné a ověřené použití radiologické zbraně, - letecká nehoda, - dopravní nehoda většího rozsahu, - oznámení o uložení nebo nálezu výbušniny nebo výbušného systému, - nález předmětu s podezřením na přítomnost B-agens nebo toxinů, - nebezpečná porucha plynulosti provozu na dálnici, - společný zásah v podmínkách rozsáhlých policejních opatření pro udržení veřejného pořádku při technoparty, - nasazení při hromadných veřejných shromážděních, - společný zásah u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí. Po vyhodnocení jejich nasazení a využívání budou MKKC používána i pro další typové činnosti, které budou v závislosti na jejich postupném zpracovávání a schvalování nadále rozšiřovány. 2.2 Činnosti Policie na místě mimořádné události Činnosti Policie ČR, která bude v rámci Integrovaného záchranného systému poskytovat na místě mimořádné události, nebo krizového stavu jsou následující: 248

11 a) pro veřejnost - podávání nezbytných informací o mimořádné události a o provádění záchranných a likvidačních prací sdělovacím prostředkům a veřejnosti, - poskytování nutných informací příbuzným osob, které jsou výrazně postiženi mimořádnou událostí, - lustrace osobních dokladů, - vymezení ochranných zón, - nasazení sil a prostředků pro záchranu bezprostředně ohrožených osob, zvířat nebo majetku, popřípadě jejich evakuace, - zajištění a podávání informací o dopravních omezeních. b) v rámci ostatních složek IZS - vyhodnocení druhu a rozsahu mimořádné události, - uzavření místa zásahu a omezení vstupu osob na místo jejichž přítomnost není potřeba (zajištění bezpečné zóny pro činnosti Integrovaného záchranného systému), - spolupráce při provádění záchranných a likvidačních prací. 249

12 3. Vnitřní vybavení MKKC Vozidlo MKKC je vybaveno výpočetní technikou dotykovým monitorem a barevnou tiskárnou v kombinaci se skenerem a tiskárnou (viz. obr. 4). Obrázek č. 4: Pracovní deska s dotykovým monitorem PC a tiskárnou Dále je vybaveno radiostanicemi MATRA, jedna je umístěna v přední části vozidla (viz. obr. 5), druhá v prostoru mobilní kanceláře. Tyto radiostanice jsou spojeny s propojovacím modulem Voice/IDR (viz. obr. 6), které je určeno pro zajištění komunikace do dvou různých segmentů digitální radiové sítě Pegas zároveň. Typické je nasazení při rozsáhlejším zásahu jednotek Integrovaného záchranného systému např. PČR nebo HZS v odlehlém terénu, kde je zhoršené pokrytí signálem sítě Pegas. Zařízení VOICE spolu se dvěma vozidlovými radiostanicemi je nainstalováno ve velitelském vozidle, zaparkovaném v místě s dobrým signálem. Jedna radiostanice je zapojena v přiděleném otevřeném kanále MOCH, druhá v přímém kanále DIR. V tomtéž DIR kanálu pracují radiostanice zasahujících jednotek, popř. monitorujícího vrtulníku. Velitel může komunikovat přímo jak s nadřízenými složkami cestou MOCH, tak s podřízenými. Může také sestavit obousměrný prostup mezi MOCH a DIR. Pro provoz tohoto prostupu není nutná přítomnost obsluhy u zařízeni VOICE. V zavazadlovém prostoru (viz. obr. 7) se pak nachází elektrocentrála o výkonu 3/2,6 kw s propojovacími kabely, kanystrem na PHM 20 l, kufr s GPS moduly, které slouží k zobrazení pohybu sil v mapovém rastru nebo 3D mapovém podkladu na místě mimořádné (krizové) události. Dále dvě osvětlovací zařízení, na výsuvném stojanu, prodlužovací kabely v navíjecím bubnu a dva kontejnery. Jeden je pro poskytnutí první pomoci lékařský kontejner se zdravotním vybavením spolu s fixačním setem včetně transportních skládacích nosítek. Druhý je kontejner první záchrany s vybavením pro plnění první technické pomoci v rámci 250

13 Integrovaného záchranného systému. Vozidlo je také vybaveno proměnnou LED informační tabulí (viz. obr. 8), která slouží pro zobrazování informací veřejnosti v postižené oblasti. Informační tabule má v sobě naprogramované typové textové a obrazové informace, ale podle potřeby a vývinu situace na místě mimořádné (krizové) události se dají textové a obrazové informace přeprogramovat. Obrázek č. 5: Radiostanice MATRA v přední části vozidla Obrázek č. 6: Voice modul 251

14 Obrázek č. 7: Umístění výbavy v zavazadlovém prostoru Obrázek č. 8: Proměnná informační LED tabule 252

15 3.1 Přenos dat a napájení výpočetní techniky Grafické znázornění zapojení přenosu dat (viz. obr. 9) a napájení výpočetní techniky (viz. obr. 10), které využívá MKKC. Obrázek č. 9: Zapojení data [3] 253

16 Obrázek č. 10: Zapojení napájení [3] 254

17 4. Vlastní zhodnocení MKKC V této kapitole bych zhodnotil MKKC na podvozku VW spolu s velitelským vozidlem na podvozku Ford. Hodnocení bych začal z pohledu mobility. Vzhledem k tomu, že vozidlo na podvozku Ford má pouze poháněnou zadní nápravu má obtížnou průchodnost v zimním období na zasněžených komunikacích a v lehčím terénu. Tyto problémy se eliminovali v případě podvozku VW, protože se jedná o variantu pohonu všech kol, takže jízda při výše uvedených problémech nečiní potíže. Co do vnitřního vybavení je vozidlo Ford pouze jako velitelské stanoviště tzv. mobilní kancelář, která je vybavena pouze výpočetní technikou, kamerovým systémem, radiostanicemi a mobilním telefonem pro komunikaci při řízení zásahu. Na rozdíl od vozidla MKKC, které je vybaveno jednak kvalitní výpočetní technikou, která umožňuje propojení s policejními informačními systémy pomocí WiFi, tak GPS modulovými sadami, které umožní zobrazování sil a prostředků na místě mimořádné události, které se zobrazují na mapových podkladech. Hlavní výhodou nového vozidla MKKC je však to, že umožňuje pokrytí signálem místa kde signál není pro komunikaci při zdolávání mimořádné události. Dále je MKKC vybaveno jednak technickými prostředky, tak materiálem pro prvotní zásah na místě mimořádné situace nebo krizového stavu. Těmito prostředky nebylo starší velitelské stanoviště vůbec vybaveno. Z výše uvedeného srovnání je patrné, že starší velitelské stanoviště mělo své uplatnění, ale pro plnění současných úkolů je již překonané jak po stránce vybavenosti výpočetní technikou, tak po stránce vybavení technickými prostředky. 255

18 Závěr Naše společnost je v současné době vystavována jednak nebezpečným společenským jevům jako je divácké násilí při sportovních utkáních, porušování veřejného pořádku při demonstracích nebo různým přírodním katastrofám a živelným pohromám, které za sebou zanechávají spoustu materiálních škod i ztráty na životech v postižených oblastech. Při řešení těchto mimořádných událostí jsou nasazovány po celém světě skupiny specializovaných záchranných týmů, které se snaží zmírnit následky těchto katastrof. Vymoženosti moderní doby umožňují využití nejmodernějších záchranných prostředků, ale základním prvkem všech záchranných je přenos informací. Pro efektivní řízení zásahu na místě mimořádné události nebo krizového stavu je nutné, aby řídící štáb měl dobrý přehled o situaci v reálném čase. Tyto informace jim řízení a rozhodování o nasazení sil zjednoduší a zefektivní. Zvláště při řízení zásahu jako byla nehoda rychlíku u Studénky, srážka tramvají ve Vřesině nebo požár Pražského výstaviště a při bezpečnostních opatřeních v souvislosti s konáním rizikových fotbalových utkáních nebo demonstrací a pochodů je více než pravděpodobné, že potřeba přenosu informací v reálném čase bude pro zvládnutí řízení bezpečnostní akce nebo zásahu nutností. 256

19 Literatura 1. KOWALA, P., KVARČÁK, M., SOLDÁN, K., HEJDA, M. Víceúčelové zásahové vozidlo. In Ochrana obyvatel : Ochrana kritické infrastruktury. Ostrava : Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, s ISBN SOLDÁN, K. Přenos informací z místa mimořádné události nebo požáru. In Fórum mladých odborníkov protipožiarnej ochrany : 9. medzinárodný odborný seminár Zvolen. Zvolen, Slovenská republika, s ISBN [online]. Dostupný z WWW: < Recenzent příspěvku Doc. Dr. Ing. Miloš Kvarčák Autor Ing. Kamil Soldán Policie České republiky Krajské ředitelství policie Severomoravského kraje Ostrava kamil_soldan@atlas.cz 257

20 Pokles hustoty tepelného toku za vodní clonou Decrease heat flux density behind the water screen Radek ZEMAN, Ondřej ZEMAN Abstrakt V článku je prezentováno experimentální měření, při kterém byl stanovován pokles tepelného toku při průchodu vodní clonou v závislosti na druhu použité trysky a tloušťce vodní clony. Kľúčové slová: ochrana konstrukcí, vodní clona, tepelné záření Abstract In this article is present the results of experimental measurements the goal of which was to define the decrease of the thermal flow passing through the water screen, depending on the kind of the jet used, and on the thickness of the water screen. Key words: protection of constructions, water screen, thermal radiation 258

21 Úvod Teplo uvolněné při požáru negativně působí na okolí. Může způsobit další přenesení požáru na okolní objekty, ohrozit unikající osoby nebo zasahující jednotky požární ochrany. Uvolněné teplo negativně působí na stavební konstrukce, mění jejich vlastnosti jako je pevnost, celistvost nebo stabilita. U požáru na otevřené ploše působí na stavební konstrukce tepelné záření a požárů v objektech také horké plyny. Na každou stavbu, včetně technologií, je kladena celá řada požadavků. Úkolem je snaha, aby stavby sloužily svému účelu, ale zároveň splňovaly bezpečnostní požadavky. Stavební objekty musíme navrhovat tak, aby ztráty na zdraví osob, majetku a životním prostředí byly minimální. Tyto požadavky se prokazují projektovým řešením. Pro zajišťování požární bezpečnosti staveb je k dispozici soubor technických předpisů a norem. V případech, kdy nemůžeme dodržet odpovídající odstupové vzdálenosti, je ochrana konstrukcí chlazením vodou nebo vytvářením vodních clon jednou z možností, jak zvýšit požární odolnost stavebních konstrukcí, resp. snížit intenzitu tepelného toku dopadající na povrch stavební konstrukce nebo technologie, aby nedošlo k nepřiměřenému ohřátí. Experiment, při kterém byla zjišťována účinnost vodní clony, se uskutečnil na vybraném objektu, kde se simuloval reálný požár. 259

22 Experimentální měření Cíl experimentálního měření Cílem experimentu bylo stanovit v podmínkách reálného požáru pokles intenzity tepelného záření při průchodu vodní clonou. Samotné měření bylo navrženo pro různé typy trysek, které byly instalovány v několika řadách, což umožňovalo realizovat experimentální měření v několika variantách. Při měření byly zároveň ověřovány parametry tykající se vody dopravované k tryskám, aby byly dodrženy doporučené hodnoty zadané výrobcem pro správnou funkci vodní clony. Popis zkoušky Experimentální měření bylo uskutečněno a k jeho provedení byl využit chátrající objekt v areálu průmyslového podniku v Ostravě Vítkovicích. V tomto objektu byla vybrána místnost s několika vstupy. Vnitřní prostor byl využit k instalaci vodních clon a přívodu vody. Největší z otvorů o šířce 3,3 m byl upraven pomocí sádrokartonu na výšku otvoru 2 m. Na hranici otvoru byla ustavena zkušební sestava - konstrukce s potrubními rozvody a tryskami. Ve venkovním prostoru před zkušebním otvorem byla vytvořena hranice dřeva, která po zapálení sloužila jako zdroj tepla. Obrázek č. 1 - Hořící hranice dřeva před objektem (zdroj: R.Benedikovič) 260

23 Zdroj tepla Zdrojem tepelného záření byla hořící hranice dřeva. Vytvořená hranice dřeva měla délku 5,8 m, šířku 2,4 m a výšku 1,1 m Celková hmotnost dřeva byla cca 2100 kg, což představuje požární zatížení asi 150 kg.m -2. Vzdálenost nejbližší hrany hranice dřeva od první řady trysek byla 4,2 m. Spalováno bylo především suché smrkové dřevo ve formě skladovacích palet, desky s tloušťkou 25 mm a hranolky s rozměry 60 x 80 mm. Zkušební sestava Obrázek č. 2 Hranice dřeva (zdroj: R. Benedikovič) Zkušební sestavu tvořil potrubní rozvod s tryskami a armaturami. Z hlavního přívodního potrubí světlosti DN 50 byly vedeny tři rozváděcí potrubí světlosti DN 32. Rozváděcí potrubí s různými typy trysek byla nainstalována ve třech řadách. Vzdálenost mezi jednotlivými řadami činila 500 mm. Pro realizaci měření v různých variantách spuštění trysek ve vodních clonách byl na každém potrubí a před každou tryskou osazen uzavírací kohout. Na rozváděcích potrubích byly osazeny tyto trysky: Aktivační ventil TW DN 32 se stěnovou tryskou TY 3331 (K faktor 80) 6 kusů trysek s plochým výstřikem (K-faktor 25) po dvou kusech ve třech řadách 2 kusy trysek MV 47 (K-faktor 80) v jedné řadě 2 kusy trysek TY-B (K-faktor 80) v jedné řadě 261

24 Obrázek č. 3 - Schéma zkušební sestavy (zdroj: R. Benedikovič) Obrázek č. 4 - Aktivační ventil TWF DN 32 se stěnovou tryskou TY 3331 (zdroj: R. Benedikovič) 262

25 Obrázek č. 5 - Trysky plochým výstřikem, trysky MV 47 a TY-B s kohouty (zdroj: R. Benedikovič) Obrázek č. 6 - Zkušební sestava (zdroj: R. Benedikovič) 263

26 Zdroj vody Vzhledem k nepřítomnosti vodního zdroje v místě experimentu byla zdrojem vody nádrž cisternové automobilové stříkačky CAS 32 Tatra 815 a její čerpadlo dodávalo vodu do potrubního rozvodu prostřednictvím hadicového vedení a potřebných armatur. Požadovaný průtok vody a tlak vody pro správnou funkci trysek byly ověřovány měřením prostřednictvím průtokoměru a sond, viz obrázek č. 9. Obrázek č. 7 Měření průtoku a tlaku vody v potrubním rozvodu (zdroj: R. Benedikovič) Měření teploty a stanovení hustoty tepelného toku Základem experimentu bylo měření teploty a stanovení hustoty tepelného toku a jejich změny v průběhu zkoušky. K měření teploty prostředí byly v místě experimentu rozmístěny termočlánky a kabely: na hranicí dřeva nad hranici dřeva v plamenech před vodní clonou na hraně stavební konstrukce, v místě aktivačního ventilu TW DN 32 u stavební konstrukce v místě za třetí řadou trysek Stanovení hustoty tepelného toku bylo realizováno prostřednictvím měřením a záznamem získaných hodnot termovizní kamerou ThermaCam SC 2000 od firmy FLIR Systems AB. Termovizní kamera byla umístěna za zkušební sestavou uvnitř v budově. 264

27 Základními parametry termovizní kamery ThermaCam SC 2000: detektor: 320 x 240 pixelů přesnost měření: 2 C, citlivost lepší než 0,08 C spektrální citlivost: 7,5 až 13 μm Obrázek č. 8 - Termovizní kamera ThermaCam SC 2000 Termovizní kamery pracují na principu přeměny elektromagnetické energie vyzařované pozorovaným objektem na elektronický signál. Infračervená energie dopadá na matici senzorů a výsledkem je dvourozměrný barevný obraz tepelného pole, tzv. termogram. Termogram zobrazený na displeji termovizní kamery umožňuje na první pohled určit místa s odlišnou teplotou a současně měřit a zobrazovat aktuální hodnoty teploty. Naměřená data se následně dají snadno ukládat, vyhodnocovat, editovat a archivovat v počítači. Postup provedení experimentálního měření Před zahájením experimentu byli všichni účastníci experimentu a přihlížející seznámeni s průběhem experimentu, upozorněni na možná nebezpečí a byla jim určena místa pro jejich 265

28 pohyb na místě experimentu. Bezpečnost a hledisko možného rozšíření požáru zajišťovala jednotka požární ochrany Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje. Před zapálením hranice dřeva byla provedena zkouška rozvodu vody, funkce trysek a funkce instalované měřící techniky (průtok a tlak vody v hadicovém vedení a teplota v měřených bodech). Vlastní měření bylo rozděleno do několika fází, ve kterých byly zjišťovány poklesy hustoty tepelného toku při různých variantách vodní clony při nepřetržité kontrole průtoku a tlaku vody s ohledem na správnou funkci trysky. V první fázi měření po zapálení hranice dřeva byly zjišťovány teplotní podmínky a reakční čas spuštění stěnové trysky s automatickým aktivačním ventilem. V dalších fázích měření byly pomocí kulových ventilů vytvářeny vodní clony vytvořené z trysek různých typů a zjišťovány změny teplotních podmínek při použití vodní clony. Stěnová tryska V této variantě měření (značeno 1) byly u stěnové trysky s aktivačním ventilem TW DN 32 zjišťovány teplotní podmínky a reakční čas zpuštění automatického aktivačního ventilu. Vzhledem k tomu, že aktivační teplota hlavice byla nastavená na 68 C a sonda umístěna v její blízkosti vykazovala pouze pozvolný růst teploty prostředí. Po pěti minutách od zahájení měření byla dosažena teplota kolem 20 C, proto bylo rozhodnuto o mechanické aktivaci trysky, rozbitím skleněné baňky. Průběžně byly zaznamenávány hodnoty termovizní kamerou a kontrolován průtok a tlak vody s ohledem na správnou funkci trysky. Poté byla tato část potrubí odstavena kulovým ventilem. 266

29 Obrázek č. 9 - Stěnová tryska (zdroj: R. Benedikovič) Clonové trysky s plochým výstřikem V těchto variantách měření byly zjišťovány změny teplotních podmínek u vodní clony vytvořené z trysek RD 25 s plochým výstřikem a to postupně při jedné řadě trysek (značeno 2a), dvou řadách trysek za sebou (značeno 2b) a třech řadách trysek za sebou (značeno 2c). Průběžně byly zaznamenávány hodnoty termovizní kamerou a kontrolován průtok a tlak vody s ohledem na správnou funkci trysky. Obrázek č Tři řady trysek s plochým výstřikem (zdroj: R. Benedikovič) Drenčerové trysky MV 47 V této variantě měření (značeno 3) byla zjišťována změna teplotních podmínek u vodní clony vytvořené z drenčerových trysek MV 47. Průběžně byly zaznamenávány hodnoty termovizní kamerou a kontrolován průtok a tlak vody s ohledem na správnou funkci trysky. 267

30 Obrázek č Drenčerové trysky MV 47 (zdroj: R. Benedikovič) Stojaté trysky TY-B V této variantě měření (značeno 4) byla zjišťována změna teplotních podmínek u vodní clony vytvořené ze stojatých trysek TY-B. Průběžně byly zaznamenávány hodnoty termovizní kamerou a kontrolován průtok a tlak vody s ohledem na správnou funkci trysky. Podmínky měření Při realizovaném experimentu dosahovala teplota prostředí průměrnou hodnotu +5 C. Činnost každé z clony probíhala v čase do 2 minut, aby došlo ke stabilizaci parametrů ve vodní cloně. Měření označené 2 až 4 byly opakovány ve všech navrhovaných variantách. Výsledky měření Vybrané údaje získané měřením byly vyhodnoceny a zpracovány do následujících přehledných tabulek. Tabulka č. 1 Varianty zkoušek Zkouška Použitá tryska 1 1 ks horizontální stěnová tryska TY - FRB, K - faktor 80, s aktivačním ventilem M.J.C 68 C 2a 1 řada trysek s plochým výstřikem, K - faktor 25 2b 2 řady trysek s plochým výstřikem, K - faktor

31 2c 3 řady trysek s plochým výstřikem, K - faktor řada drenčerových trysek MV 47, K - faktor řada stojatých trysek TY-B, K - faktor 80 Tabulka č. 1 Varianty zkoušek Komentář k prováděným zkouškám a jednotlivým měřením [3] Toto měření bylo realizováno pomocí termovizní kamery, emisivita byla stanovena na základě měření teploty kontaktním teploměrem v charakteristickém bodě. Snímání objektu má být, pokud možno, ve směru normály. Je-li odchylka snímání od normály příliš velká, může docházet vlivem odrazů ke zkreslení výsledků. Teploty naměřené takovým způsobem jsou vyšší. Termogramy byly pořízeny pomocí software ThermaCam Reporter PC. Termovizní kamera není schopna měřit v celém rozsahu teplot od -40 do 2000 C, jak udává výrobce, ale ve třech částečně se překrývajících rozsazích. Potřebné teploty nepokryjí celý rozsah, v některých případech (při nastavení na vyšší teploty) termovizní kamera nesnímá teploty pod 216 C a v některých případech (při nastavení na nižší teploty) nesnímá teploty nad 750 C. Rozložení teplot, resp. hustoty tepelných toků jsou ovlivněny nerovnoměrným hořením dřeva na hranici. Další chyby vznikají tím, že vyznačené obdélníky, z kterých se určují střední hodnoty, nejsou totožné. Dále uprostřed obdélníkových ploch vyznačených na každém termogramu pro určení histogramu a výpočet středních, maximálních a minimálních hodnot je sloup, který zase ovlivňuje střední i minimální hodnotu teplot. Další chyba je způsobena subjektivním hlediskem, protože obdélníky nejsou stejné a nepokrývají totožné oblasti. Určitou chyba vzniká při nastavení emisivity plamene. K částečné korekci měly sloužit teploty naměřené přímo v ohništi a nad plamenem. Protože tyto teploty vycházely nižší, než ukazovala termovizní kamera, nebyla provedena další korekce, která by tuto teplotu jen zvýšila. Výpočet tepelných toků byl proveden zjednodušeně pro uzavřenou soustavu. 269

32 Většina zjednodušujících úvah a případných chyb se týkala všech měření, tedy pro případ poměrných výsledků by chyba nemusela být příliš výrazná. Největší problém ale způsobil nerovnoměrný oheň, do kterého se během měření nekoordinovaně přikládalo další dřevo. Obrázek č. 12: Příklad termogramu [4] Vyhodnocení experimentálního měření Získané hodnoty poklesu hustoty tepelného toku pro jednotlivé varianty jsou prezentovány v níže uvedené tabulce č. 2, ve které byl následně prezentován odhad poklesu hustoty tepelného toku, tedy účinnosti vodní clony, pro jednotlivé varianty. Tabulka č. 2 - Výsledné poklesy hustoty tepelného toku [4] Zkouška Pokles hustoty tepelného toku o [%] Série 1 Série 2 Odhad poklesu 1 58,8 53,2 55 2a 57,1 24,4 40 2b 71,9 48,8 50 2c 58,7 62, ,3 85,

33 4 82,3 82,5 83 Odhad poklesu hustoty tepelného toku byl proveden na základě porovnání hodnot získaných v obou sériích měření. Výsledné hodnoty znázorňující účinnost vodní clony, která vyjadřuje pokles hustoty tepelného toku průnikem vodní clonou, a byly stanoveny odhadem po zvážení všech ovlivňujících faktorů. Především to byly chyby dané technickými podmínkami použitých měřících zařízení, aktuálními podmínkami při vlastním měření a chyby způsobené při stanovení teplotního pole v jednotlivých termogramech, nedostatečným pokrytím zkušebního otvoru plameny a tím omezenými možnosti při stanovení hustoty tepelného toku. Získané hodnoty nelze v současné porovnat s dostupnými hodnotami získanými za obdobných podmínek. S ohledem na tyto faktory je výsledný pokles intenzity tepelného záření při průchodu vodní clonou upraven a to směrem na stranu bezpečnosti. Z výsledků je tedy patrno, že nejúčinnější varianty jsou varianty 3 a 4, kde vodní clona byla vytvářena pomocí drenčerových hlavic. Tento fakt je dán především tloušťkou vodní clony, které použité trysky vytváří. Stanovené poklesy hustoty intenzity tepelného toku za vodní clonou byly stanoveny přes 80%, což je mnohem více, než je požadováno technickým normami [1, 2] pro návrh vodní clony bez dalšího průkazu. Nevýhodou při použití těchto trysek jsou opatření pro odvod vody z místa použití. Posouzením výsledků měření u variant 2a, 2b a 2c lze konstatovat fakt, že účinnost vodní clony vytvořené z trysek s plochým výstřikem je dána především tloušťkou této clony. Pokles hustoty tepelného toku průchodem přes tuto variantu vodní clony byl stanoven pro 1 řadu o 40%, pro dvě řady 50% a tři řady 62%. Pohledem na hodnoty se nabízí myšlenka o lineární závislosti poklesu hustoty tepelného toku na počtu řad, a tím i tloušťce vodní clony, ve vodní cloně. Tu závislost je nutné potvrdit další sérií měření [4]. 271

34 Závěr Poznatky a hodnoty získané při uskutečněném experimentálním měření se mohou stát podkladem pro projekční praxi. A to za předpokladu, že budou dodrženy výrobcem doporučené parametry průtoku a tlaku vody pro správnou funkci trysky. Hodnoty poklesu hustoty tepelného toku v závislosti na typu a počtu trysek stanovené na základě experimentálního měření dále poukázaly na závislost účinnosti vodní clony na použité trysce a počtu trysek. Měřením se prokázalo, že vodní clony vytvořené ze drenčerových trysek vytvářejících široký kužel vody, resp. tloušťku stěny, mají podstatně vyšší účinnost, než vodní clony vytvořené z trysek s plochým výstřikem. Zde ale je možné účinnost vodní clony zvyšovat počtem řad. Samotné měření poukázalo na několik závažných faktorů ovlivňujících odhad stanovení poklesu hustoty tepelného toku při průchodu vodní clonou. Pro získání přesnějších údajů je nutné měření v dostatečném počtu opakovat. Což je ovšem náročné jak z finančního hlediska, tak z hlediska proveditelnosti měření [4]. 272

35 Použitá a doporučená literatura [1] ČSN Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty. Praha: Český normalizační institut [2] ČSN Požární bezpečnost staveb - Výrobní objekty. Praha: Český normalizační institut [3] Kvarčák, M., a kol.: Experimentální měření posouzení účinnosti vodní clon. Závěrečná zpráva, Ostrava, 2008 [4] Zeman R.: Ochrana konstrukcí vodou před účinky působení tepla při požáru. Disertační práce,všb TU Ostrava, 2009, ISBN: , 122 s. Autor Ing. Radek Zeman Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Ostrava, Výškovická 40 radek.zeman@hzsmsk.cz Ing. Ondřej Zeman Tchas s. r. o. Ostrava, Francouzská 6167 oze@post.cz 273

36 Zrínyi Miklós Nemzetvédelmi Egyetem Kossuth Lajos Hadtudományi Kar Önkéntes Tűzoltó Egyesületek jelentősége, szerepe a mentő tűzvédelemben és a társadalomban (Intézményi Tudományos Diákköri Konferencia ) 2009 november Készítette: Buzás Sándor hallgató Neptun kód: ZS7C72 LBVGTÜ51 274

37

38 Őértük szólok, akik nyugalmunkat naponta őrzik Kik szunnyadó parázsban is otthonunkat védik Kiknek barát a tűz, de ha támad orvul Kezük, lábuk, karjuk vészjóslóan mozdul Mi hajtja őket? Talán a szenvedély? Az ember féltés, és az a remény Hogy égboltunk mindig tiszta marad Az önkéntes szolgálat, a hivatástudat. /Szigeti András/ 276

39 277

40 TARTALOMJEGYZÉK Bevezetés Történeti áttekintés Az önkéntes tűzoltóságok kialakulása A hivatásos tűzoltóság kialakulása Napjaink mentő tűzvédelemének jogi szabályozása A mentő tűzvédelem önkéntes szervezeti formái Önkéntes Tűzoltó Egyesület Önkéntes Tűzoltóság A jelenlegi mentő tűzvédelem visszáságai Tűzvédelem az Európai Unióban és Magyarországon, illetve Pest megyében Települési kötelezettség hiányának anomáliái Az önkormányzatiság problémái A lakosság tájékozottsága a tűzvédelem terén Az önkéntesek szerepe a jelenlegi mentő tűzvédelemben Az önkéntes tűzoltó egyesület Finanszírozás Képzettség Eszközök, felszerelések Az egyesületek helyzete a Pest megyei mentő tűzvédelemben Beavatkozások szakszerűsége Javaslatok Önkormányzati szinten Az egyesület lehetőségei a mentő tűzvédelemben A hivatásos és az önkéntes tűzoltók együttműködése Az egyesületek finanszírozása Kommunikáció a mentő tűzvédelemben Az önkéntes tűzoltók érdekképviselete Szakmai felügyelet Jogszabályi háttér Képzetség és beavatkozás terén felmerült jogi ellentétek, problémák Összegzés Felhasznált irodalom MELLÉKLETEK 1. sz. melléklet Magyarországi tűzoltóságok diszlokációja 2. sz. melléklet Tűz- és káreseti napló minta 3. sz. melléklet Tartalmi összefoglaló (rezümé) 4. sz. melléklet Tartalmi összefoglaló abstrct angol fordításban 278

41 Bevezetés Hazánk mentő tűzvédelmének biztosítása alapvetően a hivatásos önkormányzati tűzoltóságok és az önkéntes (köztestületi) tűzoltóságok feladata, azonban az állam bizonyos katasztrófa, illetve tűzvédelmi feladatokat civil szervezetek bevonásával kíván ellátni. Ide tartoznak a speciális mentőszervezetek és a tűzoltó egyesületek. A hivatásos önkormányzati tűzoltóságok elsődleges működési körzeteikben folyamatosan biztosítják a települések tűzvédelmét, viszont a riasztástól a kiérkezésig eltelt idő (vonulási idő) helyenként aránytalanul magas. Ahhoz, hogy a vonulási idő csökkenjen, a fehér foltok lefedettségének javítása realizálódjon, a jelenlegi gazdasági körülmények között elengedhetetlen az önkéntes mozgalom. Témaválasztásomat indokolta, hogy véleményem szerint az állampolgároknak nyújtandó megfelelő biztonságot jelenleg politikai érdekek vezérlik, nem pedig a valós védelem igénye. Ennek, ha nem is megoldását, de gondolatébresztőnek ajánlom az alábbi dolgozatomat. A dolgozat során igyekeztem a globális gondolkodásra, de a kutatások során célravezetőbbnek tartottam egy kisebb területet vizsgálni. Választásom Pest megyére esett, hiszen én is itt élek, illetve itt is dolgozom a mentő tűzvédelemben. Jelenlegi beosztásomban, mint Monor Város Önkormányzat Hivatásos Tűzoltóparancsnokság A szolgálati csoportjának szolgálatparancsnoka, rálátásom van korunk mentő tűzvédelmére. Országos szinten a tűzoltóságok és az állampolgárok részére egyaránt problémát jelent a tűzvédelem bonyolult és nem következetes szabályozása és az ebből adódó esetleges késedelmes beavatkozások. 1. Történeti áttekintés Az embernek, alig hogy felfedezte a tüzet, hamarosan meg kellett találnia legyőzésének módját is, amikor elvesztette felette az uralmát. A tűz elleni védekezés kísérleteinek csírái már a Római Birodalomban is meg voltak, de számos pusztító tűzvész ellenére a tűzoltás módszerei csak a 17. században indultak igazán fejlődésnek. A kézi fecskendővel ellátott 279

42 járművek, amelyeket kezdetben kézzel húztak, toltak, majd lóval vontattak, hamarosan felváltották a gőzzel hajtott kocsik, és feltűntek az első jól szervezett tűzoltó egységek. 1 A tűzoltóság jelenlegi rendszerét az évi XXXI. Tűzvédelmi törvény megalkotása és számos végrehajtási rendeletének bevezetése alakította ki. A múlt áttekintése segítséget nyújt abban, hogy voltak Magyarországon más, jól működő rendszerek is, ami az akkori kor követelményeinek eleget tett Az önkéntes tűzoltóságok kialakulása A középkorban, a tűzoltás a céhek, kézműves szervezetek és a lakosság közös feladata volt. Az igazán jól szervezett tűzoltó erők a XVII. században, a diák-tűzoltóságok alakulásával jelentek meg. A Nagy-Magyarországon és egyben Európában is az első önkéntes tűzoltó-egységet Aradon hozták létre, 1835-ben. A Soproni tűzoltó- és Tornaegylet 1866-ban, a Pesti Tűzoltó-egylet 1870-ben adhatta első szolgálatát. Rá nemsokára megalakultak Komárom, Székesfehérvár, Esztergom és Gyula egységei is. Az önkéntes tűzoltóságok szervezettségükkel és elhivatottságukkal lényegesen hatékonyabb beavatkozásokat hajthattak végre, mint a céhek tűzoltásra kötelezett tagjai. Az állami tűzoltóságok megalakulásával a hivatásos tűzoltóságoktól távol lévő településeken önkéntes tűzoltóságok alakultak A hivatásos tűzoltóság kialakulása Egészen a XIX. század közepéig a tűzoltást az arra kötelezett céhek tagjai, majd mellettük az önkéntes egyletekbe, testületekbe tömörült emberek végezték. A jelentős technikai fejlődéshez, a hatékonyabb, bonyolultabb, drágább tűzoltógépek tartásához és kezeléséhez azonban főfoglalkozású, hivatásos alakulatokra volt szükség. E törekvés hazai felkarolója az önkéntes tűzoltó egyletek létrejöttét is szorgalmazó Széchenyi Ödön volt. Tevékenységének köszönhetően 1870 február 1-jén Pesten 12 fővel megkezdte működését az első hivatásos tűzoltóság. Létszámuk az év végéig megháromszorozódott. 1 Neil Wallington: Tűzoltóautók és a tűzoltás világenciklopédiája 280

43 Széchenyi munkájára külföldön is felfigyeltek, és a török szultán meghívta őt a konstantinápolyi tűzoltóság megszervezésére ban Magyarország 54 vidéki városából 26-ban még nem volt hivatásos tűzoltóság, 1300 községben pedig semmiféle tűzoltóosztag nem létezett ben tartották az első légoltalmi tanfolyamot a fővárosi és vidéki tűzoltótiszteknek, ami előrevetítette a háborús készülődés terheit, a legénység, majd a lakosság kiképzésének súlyos kötelességét a gáz és légvédelem, majd a kárelhárítás terén ban aztán, ötvenévi várakozás után elkészült egy modern, bár nem teljesen hibátlan tűzrendészeti törvény. A növekvő háborús veszély miatt felgyorsult a hivatásos tűzoltóságok felállítása, de ezeknek a testületeknek már a légoltalmi hálózat, társadalmi, lakóházi önkéntesek oktatása, irányítása is a feladatuk volt. A II. világháború befejeződésekor az önkormányzati és vállalati tűzoltóságok szétestek ban létrejött az állami tűzoltóság, az ország tűzvédelmét új alapokra helyezték, a hivatásos tűzoltóságokat átszervezték, a tagokat önkéntes alapon, a szolgálati idő beszámításával tulajdonképpen átvették az állami tűzoltóságok és megalakították a BM Országos Tűzoltó Főparancsnokságot, amely később a BM Tűzoltóság Országos Parancsnoksága nevet kapta. A tűzoltóság életében jelentős állomás volt a tűz elleni védekezésről, a műszaki mentésről és a tűzoltóságról szóló 1996.évi XXXI.törvény Napjaink mentő tűzvédelemének jogi szabályozása Napjaink mentő tűzvédelmét meghatározó és kapcsolódó jelentősebb jogszabályok, illetve a törvényi háttér feltárásakor használt törvények, rendeletek: évi XXXI. törvény a tűz elleni védekezésről, a műszaki mentésről és a tűzoltóságról évi XXXIII. törvény az önkéntes tűzoltó egyesületekről évi II. törvény az egyesülési jogról évi LXV. törvény a helyi önkormányzatokról 256/2008. (X.21.) Kormány rendelet az önkéntes tűzoltóság létesítéséről, működésének feltételeiről és feladatáról 2 /bemutatkozás / történelmi áttekintés részéből 281

44 1/2003 (I. 9.) BM rendelet a tűzoltóság tűzoltási és műszaki mentési tevékenységének szabályairól 57/2005 (XI.30) BM rendelet a Riasztási és Segítségnyújtási Tervről, a hivatásos önkormányzati és az önkéntes tűzoltóságok működési területéről, valamint a tűzoltóságok vonulásaival kapcsolatos költségek megtérítéséről 3. A mentő tűzvédelem önkéntes szervezeti formái 3.1. Önkéntes Tűzoltó Egyesület Az önkéntes tűzoltó egyesület (1996. évi XXXI. törvény alapján Tűzoltó egyesület, a továbbiakban egyesület) társadalmi szervezetként az egyesülési jogról szóló törvény, illetve saját alapszabálya alapján működik. Az elmúlt évtizedre visszamenően végeztem kutatást az egyesületek számát tekintve, de az adatok hiányosak (1999 és 2003 adatok) és nem pontosak. Az egyesületek számának alakulása az elmúlt évtizedben 1. sz. ábra A működő egyesületek száma 2009-ben ra tehető. Az Önkéntes Tűzoltó Egyesületek számát pontosan ma Magyarországon senki nem tudja! A Cégbíróság ellenőrizte néhány éve a bejegyzett egyesületeket, hogy ki működik még, ki teljesíti az alapszabályában vállaltakat, legalább valamilyen alacsony szinten. Itt kb. 700 egyesületet ítéltek még működőnek. Mivel az egyesületek számáról sincs pontos adat, így az ott közreműködő, ténykedő önkéntes tűzoltók száma is valamilyen becslésen, pontatlan adatszolgáltatáson alapul. 282

45 Az Ö.T.E. tűzoltók létszáma az elmúlt évtizedben [fő] 2.sz. ábra Önkéntes Tűzoltóság Az önkéntes tűzoltóság (továbbiakban Köztestület) a települési önkormányzat és a tűzoltó egyesület által közösen alapított köztestület, amely tűzoltási és műszaki mentési célokra folyamatosan igénybe vehető készenléti szolgálatot lát el, és önálló működési területtel rendelkezik. 3.sz. ábra A Köztestületek számának alakulása Az országban jelenleg 60 Köztestület rendelkezik önálló működési területtel. 283

46 4. A jelenlegi mentő tűzvédelem visszáságai A társadalmi és politikai érdekek különbsége ellentmondásos törvényeket, rendeleteket eredményez, melynek következménye a végrehajtó, alkalmazó szervezetek közötti feszültségek, érdekkülönbségek (H.Ö.T., Köztestület, Létesítményi Tűzoltóság, Egyesület). Ahhoz, hogy valamilyen következtetést le lehessen vonni, illetve egy koncepció felállításához elengedhetetlenek az összehasonlítások Tűzvédelem az Európai Unióban és Magyarországon, illetve Pest megyében Miben különbözik alapvetően a magyar tűzvédelem napjainkban az Unió tagállamaitól? 3 Magyarországi tűzoltóságok diszlokációját az 1.sz. melléklet tartalmazza. Európai Unió országaiban Minden település kötelezett a tűzoltásra A települések 92%-ában van tűzoltóság A lakosság átlag elérési ideje (tűzoltóság kiérkezési ideje) 11 perc A gazdaság minden szereplője kötelezett saját veszélye elhárítására A település jellemzői alapján van a tűzoltó teljesítmény meghatározva A tűzoltóságok településvédelmet látnak el Többségében az önkéntes tűzoltóságok működnek Az egyenlő biztonság elve érvényesül A tűzoltóságot az önkormányzat működteti, a fejlesztésről is maga gondoskodik Magyarországon 173 település kötelezett a tűzoltásra A lakosság átlag elérési ideje (tűzoltóság kiérkezési ideje) 24 perc Csak a felső küszöbértékű veszélyes üzemek kötelezettek A tűzoltóságok teljesítménye öröklött ill. a mindenkori bevetések számához igyekeznek illeszteni A tűzoltóságok területvédelmet látnak el Döntően hivatásos (főállású) tűzoltóságok működnek Az egyenlő biztonság elve nem érvényesül A tűzoltóságok működtetése és fejlesztése az állam feladata 3 Az összehasonlítás forrása: LÖTOSZ (2004) 284

47 Pest megyében 187 település 9 készenléti szolgálattal rendelkező HÖT és 4 önkéntes tűzoltóság 30 tűzoltó egyesület 4.2. Települési kötelezettség hiányának anomáliái A helyi önkormányzatoknak törvény adta lehetősége, hogy a tűzvédelem annyi más feladat mellett- ne legyen kötelezően ellátandó feladat: 8. (1) A települési önkormányzat feladata a helyi közszolgáltatások körében különösen: a településfejlesztés, a településrendezés, ; gondoskodás a helyi tűzvédelemről, közbiztonság helyi feladatairól;, az egészséges életmód közösségi feltételeinek elősegítése. (2) Az (1) bekezdésben foglalt feladatokban a települési önkormányzat maga határozza meg - a lakosság igényei alapján, anyagi lehetőségeitől függően -, mely feladatokat, milyen mértékben és módon lát el. 4 Sajnos ez és más jogszabály sem határoz meg e témában kötelezettséget a települések önkormányzatainak, kivéve a hivatásos önkormányzati tűzoltóságot fenntartó önkormányzatok részére megszabott feladatokat, ami többek között pályázatokhoz az önrész előteremtése, laktanya és annak működési feltételeinek biztosítása, stb. A fenntartó önkormányzatok feladataihoz viszonyítva a helyi védelem nem mindig biztosított, szemben azokkal a településekkel akik gyakorlatilag ingyen kapják a védelmet. Bár ezeknek az önkormányzatoknak is lehetősége van a tűzoltóság támogatására, azonban nagyon kevés az a települési önkormányzat aki él ezzel a lehetőséggel. Ezért: A település nem érzi sajátjának a tűzvédelmet A települések nem fognak össze a közös véderő létrehozása érdekében A helyben védekező kisebb tűzoltó egyesületek tönkremennek 4 /Önkormányzati törvény/ 285

48 A jelenlegi jogszabályok alapján a lakosság biztonságához való joga nem érvénysül arányosan, hiszen az egyik település grátisz kapja a védelmet, a másik nem kapja sehogy, illetve a segítség későn érkezik! 4.3. Az önkormányzatiság problémái Az önkormányzat állami feladatként kezeli a tűzoltóság fejlesztését, fenntartását, az állam pedig egyre nagyobb terhet szeretne az önkormányzatokra hárítani. A két hozzáállás nem találkozik a jelenlegi gazdasági körülmények között, illetve a meglévő szabályozásokkal. További problémát jelent, hogy a központi finanszírozás mellet a munkáltató az önkormányzat, a szakmai felügyeletet viszont a megyei katasztrófavédelmi igazgatóság látja el, tehát az irányítás több kézben van, ezért az esetleges működési problémák egyszerű lineáris megoldása kivitelezhetetlen. Az állami, az önkormányzati és a szakmai érdekek egyeztetése bonyolult, a konszenzus nem mindig jön létre. A lefedetlenség nem párosul a finanszírozásokkal, illetve tűzoltóságok létesítésével. A jelenlegi rendszer csak kategóriaemelést eredményezhet egy-egy terület fejlődése során. Ezzel csak az a baj, hogy hiába emeljük a kategóriát és növeljük a szerek számát, ezzel a káresetek nem lesznek közelebb a mentő erőkhöz. Az állam új hivatásos tűzoltóság létrehozásával szemben inkább a központi költségvetést kevésbé megterhelő köztestületek létrehozását szorgalmazza A lakosság tájékozottsága a tűzvédelem terén Közvélemény kutatást végeztem a lakosság körében 2 típusú módszerrel, aminek az eredményei meghökkentő tényeket tárt fel előttem. Közvélemény kutatás egyik módszeréül egy kérdőíves felmérést választottam, amit válaszborítékkal láttam el. Működési területünkön kiválasztottam négy települést ahol embernek kiosztottam a kérdőíveket. Sajnos megdöbbenten álltam a tény felett, amikor 3 hét elteltével, a kiosztott négyszáz kérdőívből mindössze 47 borítékot kaptam vissza, annak ellenére, hogy csak hat kérdésre egy igen, vagy egy nem választ kellett volna beikszelni az adott embereknek, és az általam megcímzett felbélyegzett borítékot visszaküldeniük. A másik felmérésem szóbeli megkérdezés alapján történt, ahol az adott településeken szintén embernek feltettem ugyan azokat a kérdéseket, amik a kérdőíven szerepeltek. Itt 286

49 azért jobb arányokat sikerült elérnem, mert legalább a többség végighallgatta az első két mondatom. A lakosság részére az alábbi kérdéseket tettem fel: I. Tudja-e, hogy melyik településről érkezik a tűzoltói segítség baj esetén? II. Tudja-e mit tesz a saját önkormányzatuk a lakosság tűzvédelmének érdekében? III. Tudja-e mennyi időt vesz igénybe optimális esetben a beavatkozó állománynak az adott település elérése? IV. Nagyobb biztonságban érezné-e magát ha a településükön lenne legalább egy önkéntes egyesület? V. Tudja-e mi a különbség az önkéntes tűzoltó egyesület, és az önkéntes tűzoltóság között? Ha igen pár szóval kérem írja le (mondja el)! VI. Tudja e milyen telefonszámon lehet elérni a tűzoltóságot? A személyes beszélgetést azért tartottam jobb módszernek, mivel sok esetben beigazolódott az a tény is, hogy többször hiába válaszoltak igennel, a megkérdezettek rossz információ tudatában élték békés életüket. A következő diagram sok téren elgondolkodtatja az embert. 4. sz. ábra I. II. III. IV. V. VI. nem igen A megkérdezett 800 emberből több mint az ötven százalékuk nem válaszolt. Akik teljes mértékben együttműködtek velem azoknak a száma mindössze 409 fő volt. Ahogy a diagramon is látszik a megkérdezettek 59 % -a nem tudja melyik hivatásos tűzoltó egység vonul a településükre, és ugyan ennyi százalék válaszolta azt, hogy fogalma sincs róla mennyi időbe kerül míg a segítség megérkezik. Akik viszont tudták, hogy honnan érkezik a 287