SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČESKÉ REPUBLIKY ROČENKA 2014

Átírás

1 SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČESKÉ REPUBLIKY ROČENKA

2 sdružení knihoven České republiky v roce 2014

3 OBSAH 3 Úvod 8 Lea Prchalová, předsedkyně SDRUK Studijní cesta SDRUK, Německo Blanka Konvalinková (s využitím cestovní zprávy Ing. J. Kaňky, KK Zlín) Studijní cesta ředitelů krajských knihoven do Dánska a Švédska 14 Publikační činnost, hospodaření sdruk za rok Sekce pro akvizici 20 Aleš Brožek, Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem Sekce pro bibliografii 26 Eva Svobodová, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové Sekce pro historické fondy 28 Jitka Holásková, Vědecká knihovna v Olomouci Sekce pro informační vzdělávání uživatelů 30 Radomíra Kodetová, Krajská knihovna v Pardubicích Sekce pro informační technologie (it) 32 Petr Žabička, Moravská zemská knihovna v Brně Sekce pro regionální funkce 34 Blanka Konvalinková, Krajská vědecká knihovna v Liberci Sekce pro služby 38 Ivo Kareš, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích 17. kolokvium slovenských, moravských 41 A českých bibliografů ISBN malokarpatská knihovna v Pezinku, Eva Svobodová, předsedkyně sekce SDRUK pro bibliografii a Zdenka Mikulecká, vedoucí odd. bibliografie SVK HK

4 4 OBSAH OBSAH 5 Osobní fondy v knihovnách (pozůstalosti a speciální sbírky) 44 Vinič a jeho liečivé účinky i praktické rady pre vinárov a vinohradníkov v najstarších českých vydaniach M mattioliho herbára zo 16. storočia Michaela Sibylová, Univerzitná knižnica Bratislava 53 Vinárstvo a vinohradníctvo v rukopisoch storočia vo fonde univerzitnej knižnice v Bratislave Klára Mészárosová, Univerzitná knižnica v Bratislave 64 Poněkud trpké zdá se... M mělnické víno v legendách, kronikách a jiných spisech Jiřina Kádnerová, Státní oblastní archiv v Praze 82 Vinařství na pardubicku Martina Zlatohlávková, Krajská knihovna v Pardubicích 87 Vinařství v oblasti Krušných hor Gerda Lorenzová, Krajská knihovna Karlovy Vary 94 Vinohradníctvo na Zemplíne na základe vybraných historických a topografických prác Gabriela Vašková, Štátna vedecká knižnica v Prešove 103 Víno kráľov kráľ vín T tokajské a jeho objaviteľ Szepsi Laczkó Máté Tatiana Klimková, Knižnica pre mládež mesta Košice, Gabriela Nagyová, Verejná knižnica Jána Bocatia v Košiciach 112 Vinohradníctvo v regióne Tekov v odbornej a krásnej literatúre Mária Bôbová, Štátna vedecká knižnica v Banskej Bystrici 120 Hospodársky spolok bratislavskej župy (v prvých dvoch desaťročiach činnosti) Katarína Pekařová, Univerzitná knižnica v Bratislavě Vinárska škola v Modre ako súčasť histórie slovenského 139 a českého vinohradníctva a vinárstva Daniela Tóthová, Malokarpatská knižnica v Pezinku Valašský Edison Josef Sousedík 152 Eva Filípková, Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně Rudolf Geschwind, šľachtiteľ ruží a lesmajster mesta Krupina 161 Elena Matisková, Krajská knižnica Ľudovíta Štúra vo Zvolene Mléčnou drahou dolů a hutí 171 Kladenské období básníka a výtvarníka Jiřího Koláře Jiří Mika, Středočeská vědecká knihovna v Kladně Cesta Slováka za poznáním západních Slovanů 177 a role knihoven v národním obrození Jaromír Kubíček, Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF Slezské univerzity v Opavě Jan Hála a jeho pôsobenie na Slovensku 184 Anna Kucianová, Slovenská národná knižnica Martin Po stopách rodákov z Čiech a Moravy v Košiciach 192 od druhej polovice 19. storočia do polovice 20. storočia Životné príbehy pozoruhodných ľudí na stránkach 1. dielu Lexikónu Košičanov Eleonóra Blašková, Štátna vedecká knižnica v Košiciach Staviteľ Michal Milan Harminc tri výročia v jednom roku Zuzana Mesárošová, Knižnica Juraja Fándlyho v Trnave Iniciatívy spolku Česko-slovanská jednota 216 v Prahe pri rozvíjaní česko-slovenskej spolupráce v literatúre ( ) Nadežda Jurčišinová, Inštitút histórie Filozofická fakulta Prešovskej univerzity v Prešove

5 6 OBSAH 232 tvorba Karla Kálala vo fonde Štátnej vedeckej knižnice v Prešove Lucia Němcová, Štátna vedecká knižnica v Prešove 241 Jaroslav Vodrážka a mesto Martin Ivana Poláková, Matica slovenská v Martine 247 Česká a slovenská básnická tvorba v ukrajinských prekladoch Milana Bobáka Zuzana Džupinková, Štátna vedecká knižnica v Prešove 260 Jan Rychlík, historik česko-slovenského stýkání a potýkání Personální bibliografie jako kronika života Václava Horčáková, Historický ústav Akademie věd České republiky 264 Poznámky ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN

6 8 ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN 9 Úvod Foto: Mgr. Jana Leparová Lea Prchalová, předsedkyně SDRUK Vážené kolegyně a kolegové, SDRUKaři, jsem nesmírně ráda, že se díky činorodé spolupráci knihoven a velkému osobnímu nasazení řady knihovnic a knihovníků stal SDRUK lídrem českého knihovnictví (našeptáno mnoha hlasy). Rozvinuly se práce sekcí se zcela zřetelnými výsledky. Konference Knihovny současnosti 2014 se těšila zájmu 340 účastníků, přičemž byla kromě společenského večera velmi oceňována aktuálnost a odborná úroveň prezentací. 1 Jak všichni víme, je budoucnost knihoven o nás, o tom, jaké služby a v jakých prostorách poskytneme, a to v každé knihovně. Mělo by jít o příjemné prostředí, v němž je možné vést dialog nad informačními zdroji, které je knihovna schopna zpřístupnit, v němž je možné studovat díky zapojení knihoven do projektů celoživotního vzdělávání, v němž lze vzhledem k postupující digitalizaci jednoduše bádat ve starých dokumentech a také mít k dispozici nejnovější čísla většiny českých periodik. Určitě bude dále platit zásada dobré znalosti zájmů čtenářů a dostatečná obnova nabízeného fondu. Je jisté, že budoucnost kvalitních služeb je stále silněji podmíněna úzkou spoluprací knihoven a vstřícností a odbornou erudicí knihovnic a knihovníků. Tak se prosím, milí SDRUKAŘI, dále snažme a naplňujme poslání knihoven 21. století. 1 Záběr ze zahájení konference Knihovny současnosti Paní Monica Dahlgren, vedoucí kulturního oddělení úřadu Sigtuna, paní Lena Gustavson Randau, ředitelka Městské knihovny v Märstě, paní Zuzana Helinsky, konzultantka pro knihovnictví Čerstvá nositelka medaile Z. V. Tobolky PhDr. Zdeňka Friedlová, ředitelka Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. 4 Ing. Martin Lhoták, ředitel Knihovny Akademie věd po převzetí medaile. 5 Prezentace paní Liv Sæteren, emeritní ředitelky Městské knihovny v Oslo. 5

7 10 ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN 11 1 IKMZ 2 Philologische Bibliothek Freie Universität zu Berlin Foto: Miroslav Bünter, SVKUL Studijní cesta SDRUK, Německo Blanka Konvalinková (s využitím cestovní zprávy Ing. J. Kaňky, KK Zlín) Na programu letošní studijní cesty pořádané Sdružením knihoven České republiky (SDRUK) byla exkurze do šesti knihoven: univerzitní knihovny Brandenburgische Technische Universität Cottbus, filologické knihovny Freie Universität zu Berlin, Staatsbibliothek zu Berlin Unter den Linden, ústřední univerzitní knihovny Humboldt universität Berlin (Jacob-und-Wilhelm- -Grimm-Zentrum) a do pobočky Zentral- und Landesbibliothek Berlin v Luisenbad a Stadt- und Landesbibliothek Potsdam. Knihovny byly vybírány tak, aby u každé z nich bylo možné se soustředit na nějakou inovaci (stavební, technickou, odbornou). V nabídce byly knihovny různého typu. IKMZ (Informations, Kommunika tions und Medienzentrum) Brandenburgische Technische Universität Cottbus Budovu knihovny navrhla renomovaná architektonická kancelář Herzog & de Meuron (mezi jejich realizace patří např. olympijský stadion v Pekingu a další stavby). Budova má tvar améby. Interiér je proveden v živých barvách (světle zelená, žlutá, fialová + bílá a plech) a skýtá působivé průhledy knihovnou. Fond v jednotlivých patrech je rozdělen předmětově/tematicky. Knihovna má 44 zaměstnanců. Otevřeno je i v neděli, kdy v čase je provoz výhradně samoobslužný. Ve všední dny je ve večerních hodinách v knihovně pouze jeden knihovník, který asistuje u automatů, ve vstupním patře jen ochranky. Jednotlivá patra nejsou prostorově dělena, návštěvníci knihovny mají trochu problém s hlukem. Roční registrace pro veřejnost 25 EUR, akademická obec zdarma. Knihovna působí velmi futuristicky. Philologische Bibliothek Freie Universität zu Berlin Budovu navrhla architektonická kancelář Foster + Partners, s ohledem na svůj tvar a poslání se jí říká mozek. Interiér má umírněnou barevnost a působí velmi vzdušně a svobodně, uživatelé se tam musí cítit dobře, je to příjemné prostředí. Budova má dvouplášťovou fasádu (venkovní vrstva sklo ocel, vnitřní speciální textilie; na některých místech je problém se zatékáním). 1 2 Knihovna má 20 zaměstnanců. V době exkurze zaváděli jako novinku absenční výpůjčky (5 titulů / na 2 týdny), do té doby umožňovali pouze přes víkend. Exkurze proběhla s krátkým živým výkladem a následně s možností poslechu z audioprůvodců, které jsou v knihovně k dispozici k zapůjčení. Staatsbibliothek zu Berlin, budova Unter den Linden Jde o největší (nikoli však národní ) německou knihovnu s hlubokou historií (založena 1661). Fond čítá na 11 milionů dokumentů. Nejstarší dokument koptský rukopis ze 3. století, z 8. století první tištěná kniha (japonská). Provoz se odehrává ve dvou budovách. V historické budově na ulici Unter den Linden jsou uloženy fondy do roku 1900, novější budova z roku 1975 na Postupimském náměstí (původně v Západním Berlíně) obsahuje moderní fondy. Za 2. světové války byl knihovní fond rozvezen po celé říši a ukryt v dolech, část se po válce vrátila. Knihovnu zřizuje Pruský kulturní institut, je financována z federálního rozpočtu a z rozpočtu jednotlivých spolkových zemí. K dispozici je 250 studijních míst v nově vybudované impozantní a prostorné hlavní studovně, 60 míst ve studovně vzácných fondů s přísným dozorem. Studijní místa jsou často plně obsazena studenty (budova je blízko univerzity). Humboldt universität Berlín, Jacob und Wilhelm Grimm Zentrum Budova navržená švýcarským architektem Maxem Dudlerem byla otevřena v roce 2009, realizace stála 72 milionů EUR. Srdcem a hlavním prostorem knihovny je obrovská centrální stu-

8 12 ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN 13 Stadt und Landesbibliothek Potsdam Foto: Miroslav Bünter, SVKUL dovna se stupňovitými palubami, která obsahuje 500 studijních míst. Do studovny jsou průhledy úzkými okny z vnějších galerií, na kterých je uložen volný výběr fondů. Klidným dojmem působící interiér studovny je proveden ve tmavém dřevě. Provozní doba: 8 24 hod. Knihovnou projde návštěvníků denně (nezanedbatelné množství tvoří turisté), což mj. generuje potřebu téměř neustálého úklidu. Po 20. hodině jsou k dispozici již jen automaty na půjčování a vracení (RFID), obsluha pouze ve formě bezpečnostní služby. Knihovna nese jméno bratří Grim - mů, protože vlastní fond jejich knihovny (vyčleněn a chráněn jako speciální fond). Knihovna má 200 zaměstnanců celkem, v hlavní budově jich je 100. Pobočka Zentral und Landesbibliothek Berlin, Luisenbad Menší veřejná knihovna sídlí v budově bývalých léčebných lázní Luisenbad (v 18. století zde byl v blízkosti řeky Panke objeven léčivý pramen). Budova pochází z roku 1888, její zajímavou konverzi a dostavbu navrhla kancelář Chestnutt Niess (otevřeno v roce 1991). Pro budovu je charakteristické cílené zanechání některých vybraných architektonických prvků z historie a jejich kombinace s novými. Do budovy se v průběhu nastěhovalo i dětské oddělení, knihovna má navíc 3 bibliobusy. S ohledem na sídlo v převážně imigrantské čtvrti (převaha Turků a Arabů) se snaží mít v řadách zaměstnanců pracovníky s jazykovým širokým vybavením, pořádají bilingvní akce, snaží se přitáhnout lidi, kteří by do knihovny sami nikdy nepřišli (např. pořady na téma spojení fotbalu a literatury). Snaha mít aspoň jednu knihu v každém relevantním cizím jazyce svých uživatelů (z nichž někteří vůbec neumí německy). Knihovna má 30 zaměstnanců + dobrovolníky. Roční poplatek je 10, resp. 5 EUR pro dospělé a studenty. Stadt und Landesbibliothek Potsdam Knihovna vznikla sloučením ze dvou v roce 1969 a plní roli městské a zemské knihovny (Postupim má ca 160 tisíc obyvatel). Má 3 pobočky a 45 zaměstnanců. Zřizovatelem je město a od zemského úřadu dostávají podporu formou dotací. Budova, v níž ústřední knihovna sídlí, pochází z roku 1974 a v letech prošla radikální rekonstrukcí (zachován pouze skelet, vše ostatní je nové). Budovu s názvem Bildungsforum sdílí knihovna s dalšími třemi subjekty. Knihovna působí velmi příjemně, světle, otevřeně. Interiér je neokázalý, ale přitom elegantní a funkční. Převládá bílá, kterou doplňují další barvy použité zejména na sedacím nábytku. Knihovna má registrovaných uživatelů, návštěvníků, registrace stojí 19 EUR/rok (zajímavost veškeré finanční operace probíhají výhradně přes platební automat, obsluha vůbec nepřichází do kontaktu s penězi). Zajímavostí je služba půjčování bestsellerů (urychleně zpracovávaných) na 3 týdny / 2 EURa za výpůjčku (v této kategorii jsou po dobu, kdy se považují za bestseller, tedy tak dlouho, jak dlouho zůstávají na žebříčku bestsellerů v časopisu Spiegel, pak přecházejí do běžného fondu). Knihovna nabízí půjčování e-knih systémem DiViBib, náklady jsou ca EUR ročně pro konsorcium 5 knihoven (z toho pro tu postupimskou EUR). Jeden uživatel může mít jen jednu knihu v jeden čas (možnost rozšíření za úplatu), doba výpůjčky je 3 týdny.

9 14 ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN 15 Studijní cesta ředitelů krajských knihoven do Dánska a Švédska Aleš Brožek Každoročně podnikají ředitelé krajských knihoven pod hlavičkou Sdružení knihoven ČR studijní cestu do zahraničních knihoven. Financují ji však z vlastních rozpočtů a nikoliv z rozpočtu Sdružení. Přesto je tato forma výhodná pro obě strany, protože díky zmínce o Sdružení knihoven ČR jsou zahraniční knihovny vstřícnější k požadavku návštěvy u nich. Zástupcům těch zahraničních knihoven, kde se najde nejvíce inspirujících zkušeností, se posléze nabízí možnost podělit se o zkušenosti s ostatními českými a moravskými knihovníky na konferenci Knihovny současnosti. V září 2014 se vypravilo devět ředitelů a jeden náměstek do pěti dánských knihoven a dvou švédských. K cestě byl použit minibus, aby se nemuselo zůstávat na jednom místě, jak tomu bývalo v předchozích letech, ale aby se poznaly i knihovny vzdálenější od místa ubytování. Po úmorné šestnáctihodinové cestě se dorazilo do Kodaně a přespalo v panelovém hotelu postaveném v blízkosti vlakového nádraží Østerport. O klidném a útulném hotelu se tedy nedalo hovořit. Zážitky z navštívených knihoven však rychle daly zapomenout útrapám při cestě a hluku při nocování. Velký dojem na účastníky udělala Královská a univerzitní knihovna v Kodani. Nazývá se Black Diamond a funguje ve třech budovách: nejnovější (čtenáři a návštěvníci), nová (zde sídlí administrativa a je tu zázemí) a stará budova (čtenáři a návštěvníci). Hned za vstupem do ní je kulturní zóna kavárna, pódium, místo pro setkávání, výstavní prostory. Součástí fondů knihovny je široké spektrum dokumentů, včetně bohatého fotografického archivu vše je využíváno jako zdroj materiálu pro přípravu výstav. V sále, který je v knihovně využíván i komerčně, se konají tiskové konference, přednášky a koncerty (ve spolupráci se svazem skladatelů jsou pořádány i pětiminutové koncerty na schodech). Klubové členství (Diamond Club cca členů) umožňuje slevy na koncerty. V knihovně pracuje 430 za městnanců. Knihovna dostává z tiskáren sice dva exempláře povinného výtisku, ale druhý hned přeposílá do Aarhusu. Od roku 2002 jsou předmětem zájmu knihovny i e-born dokumenty. Do knihovny mají návštěvníci a turisté volný přístup, což ale neplatí pro uzavřené studovny, kam nepustili dokonce ani českou delegaci. Pro ochranu personálu i návštěvníků využívá knihovna služeb bezpečnostní agentury, která má statut civilních osob a je neozbrojená. Lidé z kodaňské ulice spíše chodí do hlavní budovy veřejné knihovny na Krystalgade 15. Ředitel informoval české knihovníky, že budovu od roku 2010 postupně modernizují. V nové knihovně chtějí nabídnout místo k setkávání, kavárnu, otevřený vstupní prostor, studijní prostory, prostory pro performance, chtějí nabídnout prostory pro teens, pro literární kluby, usilují o inspirativní a kreativitu podporující prostředí. Nedílnou součástí činnosti knihovny je poskytování komunálních informací, i proto mají záměr vytvořit přímo v knihovně ještě větší a živější náves. Knihovna musí být místem pro všechny, musí vyjít ze svých hranic, důraz kladou na aktivně vyhledávané partnerství a spolupráci, dialog, učení a podporu kreativity. Služby by měly Účastníci studijní cesty Foto: archiv SDRUK

10 16 ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN 17 fungovat tak, aby s dobrým systémem mohl pracovat přímo čtenář (90 % všech činností by měl dělat sám). V budoucnu chtějí rozvíjet a klást důraz na on-line pomoc (čtenář bude využívat služby a fondy knihovny z domova a s knihovníkem bude komunikovat pomocí mobilu nebo možnosti SKYPE. Pobočky této knihovny jsou v 21 lokalitách, z toho 15 knihoven je otevřeno denně 8 22 hod (některé části provozní doby dokonce bez knihovníků). Třetí navštívenou kodaňskou knihovnou byla CBS library na Solbjerg Plads 3. Slouží pro studentů a zaměstnanců. Loni poklesl počet výpůjček fyzických dokumentů o 90 %, jednoznačně převažuje práce s vlastními materiály a s elektronickými zdroji. Budoucnost knihovny vidí nejen v e-zdrojích, ale také jako místo učení, kurzů a služeb (plánují pořádání konferencí včetně poskytování hotelových služeb). Ředitel knihovny nemá snadnou situaci, neustále vysvětluje vedení univerzity, k čemu a proč je knihovna. Po několikahodinové cestě do Aarhusu přivítal ředitel knihovny české knihovníky slovy Muzeum je introvert, knihovna bude extrovert. V konferenční místnosti pak pohovořil o koncepci nové knihovny Dokk1. Bude místem pro lidi, znalosti, místem pro koncentraci, události, učení, konzultace, místem pro setkávání, diskuse, vzdělávání, experimenty, workshopy. Bude součástí Urban Media Space, dá městu novou identitu podobně jako knihovna v Birminghamu. Má ambici dostat obyvatele města ze starého centra k vodě, do nově oživovaného a budovaného prostoru. V něm se staví parkovací budova pro aut s automatizovanými výtahy, celé přízemí je koncipováno jako otevřený flexibilní prostor pro knihovnu, m 2 pro rodiny s dětmi, klubovny, kavárna, studovny. Dosud neexistuje projekt interiéru, budou testovat typový nábytek, se speciálními službami nebo prostory pro teenagery v Dokk1 nepočítají. Uvažují o minimalizovaných pultech, na celém podlaží budou pravděpodobně tři knihovníci, v knihovně by mělo pracovat cca 50 lidí. Stěhování do nové knihovny chtějí zvládnout za 3 až 4 týdny, otevření plánují v létě 2015, plný provoz od září Funkce knihovny v menším městě otestovali čeští knihovníci v šedesátitisícovém Helsingøru. Knihovna je součástí komplexu tvořeného novou a dvěma starými budovami, kde probíhají koncerty, konference, kde se hraje divadlo a kde funguje muzeum, na místě bývalé loděnice. Momentálně prochází proměnou, vše se děje za běžného provozu. Záměrem je mít knihovnu v každém podlaží jako vesnici s domy, náměstím, místem pro komunikaci. Dětské oddělení je inscenováno ve stylu loděnice, maskotem je velký plyšový medvěd, který pracoval v loděnicích. V létě tu není, cestuje, posílá pohledy ze zahraničí, děti chodí do knihovny, aby zjistily jeho cestovní záměry, píší mu dopisy. Knihovna zaměstnává v hlavní budově a 4 pobočkách cca 90 lidí. K dispozici mají jen 4 kanceláře, vše funguje jako otevřený prostor, zaměstnanci se u stolů střídají. Ve službách nosí černou vestu s otazníkem na zádech. Městská knihovna v Helsingøru Foto: archiv SDRUK

11 18 ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN 19 Blízkost Malmö vedla české knihovníky k rozhodnutí navštívit městskou i univerzitní knihovnu. První z nich se v koncepci nazvala Knihovnou miláčkem. Řídí se heslem Your life, your dreams, your library (Tvůj život, tvé sny, tvá knihovna). Knihovníci se snaží o maximální otevřenost a vstřícnost. Jako v kodaňské národní je zde opět navázaná nová prosklená budova na původní zděnou, opět jsou všude otevřené prostory a velice variabilní prostor. Bibliotheca Antiqua 2014 Sborník z 23. konference Olomouc, Olomouc vydání. Olomouc: Vědecká knihovna v Olomouci, s. ISBN (Vědecká knihovna v Olomouci), ISBN (Sdružení knihoven ČR) Knihovny současnosti 2014 Sborník z 22. konference, , Univerzita Palackého v Olomouci. 1. vydání. Ostrava: Sdružení knihoven ČR, s. ISBN PUBLIKAČNÍ ČINNOST Poslední navštívenou knihovnou byla instituce zvaná Orkanenbiblioteket. Od ředitelky znovu čeští knihovníci uslyšeli o konceptu knihovny jako vesnice učebny, místa pro práci, náměstí, tzn. místo pro setkávání, komunikaci, kostel, galerie V knihovně je dokonce k dispozici meditační prostor, využívají ji totiž studenti vyznávající různá náboženství. Jsou tu samostatné i skupinové studovny, tichá zóna. Na rozdíl od dánské CBS knihovny zatím studenti preferují papírovou knihu, e-verzi berou jako nutné východisko, když papírová není. Záměrem je více spolupracovat s veřejnou knihovnou v Malmö. Sdružení knihoven ČR v roce 2013 ročenka Ostrava: Sdružení knihoven ČR, s. ISBN Počáteční zůstatek ,08 Výnosy Konference Knihovny současnosti (včetně sborníků hrazených v rámci registrace) ,00 Ostratní semináře ,00 Zahraniční studijní cesty ,00 Publikace 3 559,00 Členské příspěvky ,00 Úroky termínovaný účet, běžný účet 2 055,64 Státní dotace ,00 Celkem ,64 Náklady Konference Knihovny současnosti ,45 Ostatní semináře ,00 Zahraniční studijní cesty ,63 Bankovní poplatky 6 320,00 Vedení účetnictví ,00 Výdej ze skladu publikace ,99 Kooperativa 400,00 Režie ostatní náklady ,76 Knihovna 21. století ,00 Odpisy ,00 Celkem ,83 HOSPODAŘENÍ SDRUK ZA ROK 2014 Konečný zůstatek ,21

12 20 ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN 21 SEKCE PRO AKVIZICI Aleš Brožek, Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem Obdobně jako v předchozích letech uspořádala sekce pro akvizici v r akviziční seminář a poradu knihoven s povinným výtiskem a nabídkovou povinností. Pro místo konání 24. akvizičního semináře byla zvolena nová budova Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně, aby si účastníci mohli prohlédnout její moderní vybavení. Úvodního slova se ujal Ing. Jan Kaňka, který přítomné přivítal v zastoupení ředitelky KKFBZ. Po něm hovořil Ing. Aleš Brožek. Svou prezentaci uvedl položením otázky Potřebujeme akviziční semináře? a pro přítomné si připravil milý příspěvek s fotografiemi z minulých ročníků semináře. Připomněl, že v červnu 2012 vznikla Konference akvizice pro umísťování nabídkových seznamů vyřazených dokumentů. V současnosti je běžných účastníků konference 316, digest využívá 78 účastníků. Dále neopomněl zmínit, že i knihov ny, které vydávají publikace, by měly využívat oznamovací povinnost přes portál České knihy databáze vydaných titulů. Mgr. Hana Vašková z KKFBZ si připravila zprávu ze statistik KKFB ve Zlíně a v číslech přítomné seznámila s přírůstky dokumentů za rok Po ní PhDr. Libuše Machačová přednesla příspěvek týkající se nákupu knih ve VKOL. Jako knihovna s celostátním povinným výtiskem se pyšní knihovním fondem přes 2 mil. knihovních jednotek. Za loňský rok částka na nákup knih tvořila pouze cca Kč. Díky povinnému výtisku v knihovně seženou uživatelé úplně všechno a nákupem řeší pouze velmi žádané knihy, promlčené nebo nesehnatelné povinné výtisky, ztracené a poškozené povinné výtisky a nákup zahraniční literatury do Angloamerické knihovny. I přes překážky, jako je nedostatek financí, nedostatek skladů a nedostatek personálu pro včasné zpracování, se snaží mít veškerou českou produkci alespoň jednou. Velmi zajímavou prezentaci si přichystal tým pracovníků KUK MU: Mgr. Zdeňka Dohnálková, Mgr. Petr Křivánek a Mgr. Jana Vartecká. KUK nakupuje dokumenty pro čtyři instituce. Systém sdružených akvizičních poptávek byl vytvořen jako webová aplikace spolupracující se systémem Aleph, tím doplnil KUK MU přehlednější a průhlednější akvizici, úsporu administrativy, možnost většího počtu dodavatelů a větších slev. Systém nekalkuluje přímo s rabaty, ale rozbor cen v porovnání s katalogovými cenami ukázal, že celková sleva činila 27 %. Bc. Vladimíra Perlová a Bc. Lenka Hrozková, DiS., z Ústřední knihovny ÚVIS Mendelovy univerzity v Brně účastníky semináře seznámily se systémem nákupu knih Mendelovy univerzity v režimu veřejné zakázky (dále jen VZ) a přiblížily, jakou úlohu v tomto systému hraje Ústřední knihovna. Podle loňského objemu nákupu knih za univerzitu (6 mil. Kč) a předpokládaného stejného objemu v letošním roce se pohybují kolem hranice pro podlimitní a nadlimitní VZ. Předpokládané hodnoty zakázky se sčítají zvlášť pro českou odbornou literaturu a zvlášť pro zahraniční odbornou literaturu. Rolí knihovny je kontrola dostupnosti knihy, kontrola ceny knihy a sběr požadavků na předepsaných formulářích. Požadavky předkládají manažeři projektů nebo dílčí knihovníci. Dle odborného posouzení knihovna navrhne změny, ale neprovádí je sama, musí je odsouhlasit zadavatel. Knihovna hotové soubory předá oddělení VZ, které provádí veškerou administraci, vystavení na profilu zadavatele a nese odpovědnost za celou VZ na nákup knih v souladu se zákonem. Mgr. Libuše Pavlicová z Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana vysvětlila, jak zajišťují systém společné akvizice pro 56 knihoven okresu, kdy při agregovaném rozpočtu 2,6 milionu Kč bylo v r nakoupeno cca 15 tisíc knih. KBBB uzavírá smlouvu s příslušným obecním úřadem, pod který spadá spolupracující knihovna, peníze na dokumenty jsou doručeny na účet KBBB i s paušální platbou za zpracování a dopravu. KBBB poskytuje půlroční vyúčtování, průběžné dodávky, 1 x týdně akviziční komisi a nákup s knihou v ruce, cenové výhody silného zákazníka, maximální efektivitu a rychlost a kompletní knihovnické a technické zpracování, dovoz knih, export záznamů.

13 22 ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN 23 Dr. Filip Vojtášek z Albertina Icome se ve svém příspěvku zaměřil na alternativní způsoby akvizice e-knih, speciálně na on-line zpřístupňované knihy pro instituce (institucionální licence) a přiblížil způsob akvizice formou PDA (Patron-Driven Acquisition). Dále popsal základní rysy 3 způsobů objednávek e-knih: nemoderované PDA (např. ebrary), moderované PDA (např. EBL) a objednávek podle míry využití (např. Gale). Zajímavé bylo závěrečné schéma podílu: tradiční vs. alternativní způsob akvizice a knihovny vs. uživatelé. Je relativně málo knihoven, které se do PDA chtějí pustit, přestože tento způsob akvizice přináší své výhody. 24. akviziční seminář konaný v červnu 2014 v Knihovně Františka Bartoše ve Zlíně Foto: Mgr. Zuzana Vrtalová V poslední prezentaci Bc. Lukáš Gilánik představil nákupní portál Mladé fronty kniha.cz, který mohou za výhodných podmínek využívat akvizitéři knihoven. Portál nabízí více než titulů skladem, moderní distribuční centrum PEMIC, expresní expedici zásilek v den objednávky, pro knihovny možnost platby na fakturu, profesionální zákaznický helpdesk, odběrová místa po celé republice, slevu 30 % na tituly Mladé fronty, plošnou slevu 20 % na tituly všech ostatních nakladatelů, expedici v den objednávky, předobjednávku novinky až 7 dní předem a dopravu zdarma při nákupu nad korun. Na závěr semináře Ing. Aleš Brožek poděkoval pořadatelům za vzornou přípravu akce, přednášejícím za přínosné prezentace a všechny přítomné pozval na jubilejní 25. akviziční seminář, který se bude konat 8. října 2015 v Havlíčkově Brodě. Porada knihoven s povinným výtiskem a nabídkovou povinností se tradičně uskutečnila v zasedací místnosti Národní knihovny ČR, a to 21. listopadu Na ní Milan Šilhan podal statistické údaje o počtu záznamů v databázi České knihy k datu Potěšitelný je nárůst nakladatelů, kteří aktivně přispívají do databáze (loni 227, letos 239). Novinkou databáze je, že bude obohacena o nové knihy díky importu dat z distribuce Kosmas. Od letošního roku probíhá import zkušebně, zatím se řeší technické detaily, dublování titulů apod. a od nového roku by vše již mělo fungovat. Mgr. Vlasta Havrdová si připravila příspěvek o využití knižních veletrhů v akviziční činnosti. I když veletrhy nejsou přímým akvizičním nástrojem, jistě nejsou v dnešní době přežitkem. Jsou využívány především pro přímý osobní kontakt s nakladateli. Ing. Hana Mikulíková vystoupila s prezentací o získávání PV v KKFB ve Zlíně, kterou měla původně mít na letošním akvizičním semináři, ale byla nemocná. Přiblížila způsob evidence povinných výtisků knihovny s nárokem na regionální PV. Užívá Excel a má v něm dva sešity (jeden pro obce a druhý pro nakladatele) provázané s kartami jednotlivých nakladatelů a případnými urgencemi. Proklikem se lze dostat do karty s evidovanými dodanými a nedodanými výtisky, na (nejčastější způsob urgencí) a na www stránky nakladatele. Evidence je využívána k hromadnému zasílání korespondence, ke zpětné kontrole PV. Mgr. Monika Myslivečková z JVK poreferovala o zpřístupnění části současné produkce e-knih českých nakladatelů prostřednictvím portálu ereading.cz. Registrovaný čtenář má možnost si zdarma vypůjčit e-knihu on-line. Otázka kladů a záporů zpřístupňování knih přes ereading.cz vyvolala poměrně živou diskuzi. Je složité propočítat, který způsob půjčování e-knih je výhodnější (knihovna platí za každou výpůjčku 49 Kč). Až dlouhodobější statistiky mohou ukázat, zda je pro knihovnu a akvizitéry levnější nákup této e-knihy či tradiční papírové knihy.

14 24 ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN 25 V prezentaci nazvané Zkušenosti s výpůjčkami e-knih: Levná knihovna představila Mgr. Gabriela Filipová jiný způsob půjčování e-knih, který v MSVK zavedli v červenci. Je to služba (platforma pro čtení e-knih), kterou od ledna 2014 nabízí Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk knihovnám, institucím i jednotlivcům. Způsob zpřístupnění je formou on-line čtení. Knihovny si mohou vybrat mezi dvěma modely. Knihovna zakoupí určitý počet pevných a plovoucích licencí k danému titulu. Jedna licence stojí na jeden rok 50 % ceny tištěné knihy. Mgr. Filipová nabídla první statistiky využití služby a na závěr zhodnotila klady a zápory tohoto způsobu poskytování e-knih. Se zprávou o Aktuálním stavu a vývoji e-publikací v ČR přítomné seznámil Mgr. Martin Žížala z NK ČR. Trend jasně ukazuje, že e-knihy budou v našem knihovnickém oboru a celkově ve světě hrát důležitou roli. Byla zmíněna 42% úmrtnost e-periodik, byl připomenut hlavní problém zastarávání formátu e-knih a možnosti jejich uchování do budoucnosti. Dále mluvil o projektu NAKI a spuštění pilotního provozu systému e-deposit. Nový zákon se zatím navrhovat nebude a půjde se cestou novelizace stávajících zákonů. Je naděje, že v r dojde k předložení návrhu zákona o PV e-knih do vlády. a centrální zpracování by do budoucna mohlo usnadnit rychlost a pružnost katalogizování knih v rámci sdílené katalogizace. Analýzu zpracovali na základě statistických údajů za rok Při nákupu knihovních jednotek a při 7 8 pracovnících na plný úvazek byla vyčíslena částka Kč potřebná k zajištění nákupu a zpracování třetího výtisku. Při variantě nákupu beletrie kn. j. byla spočítána částka Kč. Nákup dalšího výtisku je tedy velmi nákladný a technicky těžko proveditelný a nebyl ani schválen Ústřední knihovnickou radou. Proto se dál bude hledat jiná možnost řešení. Po skončení porady se přítomní podívali do prostor, kde nyní ODDD sídlí. Je to bývalá hlavní studovna Státní technické knihovny. Na legislativní část projektu navázal RNDr. Zdeněk Matušík a zmínil hlavní problémy e-depositu a důležité body při jednáních: bezpečnost, ochrana, pracnost dodávání, doporučený formát e-publikací (PDF/A), otázka morálních autorských práv. Pokud jde o zpřístupňování, tak nakladatelům jde o to, aby bylo zaručeno garantované uložiště pod NK ČR a další knihovny by měly mít pouze možnost přístupu streamováním bez možnosti meziukládání na disk. V poslední prezentaci Mgr. Olga Zeinertová z NK ČR nejdříve představila oddělení doplňování dokumentů (ODDD) a dále pohovořila o úkolu, který připadl oddělení: o analýze možnosti nákupu veškeré české produkce (tzv. třetího PV). Centrální nákup

15 26 ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN 27 SEKCE PRO BIBLIOGRAFII Eva Svobodová, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové Sekce SDRUK pro bibliografii pokračovala ve své činnosti již dvacátým rokem. Členská základna se rozrostla o zástupkyni z Národní lékařské knihovny. V některých případech došlo ke změně osob, které zúčastněné knihovny zastupovaly, jinak zůstala členská základna stejná. Prvořadým úkolem sekce pro bibliografii bylo zajišťování kooperačního systému ANL. Mgr. Eva Svobodová pokračovala v práci garanta podprogramu VISK9/1, v rámci něhož byly realizovány kooperativní projekty jednotlivých krajských knihoven, a v tomto roce i Knihovny Akademie věd a Národní lékařské knihovny. Celkem zúčastněné knihovny zpracovaly záznamy článků z periodik vydaných v roce 2013, eventuálně 2014 (nebo starších, podle potřeb báze ANL). Rozdělení excerpční základny, metodiku a koordinaci projektů měla na starosti pracovnice SVK HK Mgr. Zdeňka Mikulecká, která tuto práci převzala po odchodu Bc. Ivany Novotné na mateřskou dovolenou. Záznamy článků byly zpracovávány klasicky dle podaných projektů. V roce 2015 budou kooperativní projekty pokračovat, o dotaci už žádat nebude Národní lékařská knihovna, naopak nově se zapojí Knihovna Kabinetu hudební historie Etnologického ústavu AV ČR. Národní knihovna ČR ani v roce 2015 tento projekt koordinovat nebude. V roce 2014 pokračovalo zapojování producentů oborových databází do kooperačního systému ANL a dodávání záznamů z těchto databází do báze ANL. V současné době přispívá do ANL, kromě knihoven zapojených v kooperativním projektu, dalších 13 knihoven, 1 knihovna spolupráci dočasně přerušila. Dvacáté šesté zasedání sekce SDRUK ČR pro bibliografii se konalo ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové. Řešily se otázky článkové bibliografie, slovníku českých knihovníků a byla připravena témata pro přednášky podzimního bibliografického kolokvia. Pan Mgr. Tomáš Foltýn z Národní knihovny ČR ve své prezentaci připomněl projekt ANL Retro, vysvětlil organizační a technické zabezpečení projektu, podělil se o praktické zkušenosti s jeho řešením a na závěr celý projekt zhodnotil. V rámci programu se uskutečnily prohlídky Trautmannsdorfské a Biskupské knihovny v Hradci Králové, Knihovny města Hradce Králové a Kulturní památky Labská elektrárna Hučák. Sedmnácté Kolokvium českých, moravských a slovenských bibliografů se konalo v Pezinku. Hostitelkou byla Malokarpatská knižnica v Pezinku. Zhodnocení kolokvia a jednotlivé příspěvky jsou zveřejněny v druhé části ročenky. Prezentace byly vystaveny na stránkách SDRUK ČR. Následující ročník se bude konat v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích. V první polovině roku 2014 intenzivně pokračovaly práce na převedení databáze Slovník českých knihovníků do knihovního systému Aleph Národní knihovny v ČR. Důvodem předání dat byl přechod z individuálního softwaru, který již neodpovídal potřebám a nárokům na využívání databáze, do standardního knihovního systému a zajištění centrální správy dat. Cílem bylo vytvořit databázi, která by zpřístupnila informace o významných osobnostech českého knihovnictví široké veřejnosti v příjemném uživatelském rozhraní, výhledově s možností publikování dat formou tištěného slovníku. Ze stávajícího softwaru bylo do nového systému převedeno 589 hesel. Členové sekce se aktivně podíleli na zpřesnění kritérií pro výběr osobností a pravidel pro zápis jednotlivých personálních hesel. Správkyní báze se stala Ing. Dana Smetanová z Knihovnického institutu Národní knihovny ČR. Zástupci krajských knihoven, většinou členové sekce pro bibliografii, budou v následujícím období převedená hesla opravovat a aktualizovat. Trvalým úkolem zůstává doplňování nových hesel do báze. PSAB pracovala korespondenčně, část jejích členů se sešla s řešiteli projektu ANL Retro. Účastníci se dohodli, že dříve, než se bude připravovat další projekt na propojení

16 28 ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN 29 Bibliotheca Antiqua v Arcidiecézním muzeu v Olomouci Foto: archiv SDRUK záznamů článků s jejich plnými texty, je třeba zpracovat podrobnou koncepci dalšího vývoje článkové bibliografie v České republice, která bude definovat nejen cílový stav, ale i způsoby, jakými by jej mělo být dosaženo. Na zpracování koncepce budou vedle členů PSAB pracovat i pověření zástupci Národní Knihovny ČR. Veškeré dokumenty k činnosti sekce jsou vystaveny na SEKCE PRO HISTORICKÉ FONDY Jitka Holásková, Vědecká knihovna v Olomouci Sekce SDRUK pro historické fondy připravovala v roce 2014 již 23. ročník konference s názvem Bibliotheca Antiqua. Konference se konala ve dnech 5. a 6. listopadu v prostorách Arcidiecézního muzea v Olomouci. Sál Mozartea přivítal tentokrát 48 účastníků konference, což je o 10 méně než v minulém roce, nicméně i tak mezi účastníky byli zástupci ze Slovenska a z Maďarska. Pro tento ročník konference nebylo vyhlášeno žádné speciální téma, se svými příspěvky vystoupilo 21 zástupců paměťových institucí ČR, z toho 18 příspěvků bylo zahrnuto i ve sborníku. Konference se konala za podpory SDRUK, které jako i v předcházejících letech uhradilo autorské honoráře. I v roce 2014 měla konference dobou úroveň, mezi nejzajímavější vystoupení patřila bezesporu prezentace profesora Wilkena Engelbrechta s názvem Nizozemská prohibita ve fondech VKOL. Z dalších příspěvků, které byly téměř všechny zveřejněny ve sborníku, můžeme zmínit např. vystoupení Mgr. Lubomíra Novotného, které věnoval Janu Františku Löwovi z Erlsfeldu lékaři barokní doby, zajímavé osobnosti žijící od druhé poloviny 17. století a na počátku 18. století, která patřila ke společenské a vědní elitě tehdejší doby v Čechách, zejména lékařské fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity. Nebo vystoupení Mgr. Jiřího Černého, který se ve svém příspěvku Střelecká slavnost v Jáchymově zabýval jak architekturou střelnice v Jáchymově, tak i průběhem a zvyklostmi těchto slavností. Jednotlivé příspěvky ve sborníku byly doplněné obrazovými přílohami z prezentací, tentokráte v černobílém provedení. Náklad 160 ks se jevil jako dostačující a stejně jako v minulých dvou letech se podařilo sborník připravit v předstihu, aby byl k dispozici opět již na konferenci.

17 30 ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN 31 Seminář v Městské knihovně Havířov. Foto: archiv SDRUK SEKCE PRO INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UŽIVATELŮ Radomíra Kodetová, Krajská knihovna v Pardubicích V roce 2014 se sekce IVU věnovala i nadále své deklarované činnosti, tedy informačnímu vzdělávání. S ohledem na plnění mateřských povinností její předsedkyně Veroniky Peslerové bylo vedení sekce dočasně svěřeno ředitelce Krajské knihovny v Pardubicích Radomíře Kodetové. Členská základna zůstává stabilní s tím, že někteří její členové se velice aktivně podílejí na zpracovávání finálních podob připravovaných metodických materiálů. Ve dnech dubna 2014 se konal v Havířově již šestý celostátní seminář Informační vzdělávání uživatelů veřejných knihoven, hostitelem byla v letošním roce Městská knihovna Havířov. Program semináře byl koncipován podobně jako v předchozím roce v Prachaticích. Na úvod byly připraveny dvě odborné přednášky, které se věnovaly jednak rámcovým a školním vzdělávacím programům, další pak obecně seznámila účastníky s možnostmi databanky vzdělávacích programů KDK SKIP ČR. Následně byl již program vyplněn nabídkou praktických ukázek a workshopů. Účastníci setkání měli možnost vybírat ze sedmi nabízených, každý minimálně 3 témata. Jednotlivé workshopy trvaly 90 minut. Dostatečný prostor diskuzi a dotazům. Druhý den semináře byl v začátku věnován shrnutí informací z jednotlivých pracovních skupin a v navazujícím bloku byl opět vyplněn workshopy, které byly tematicky zaměřeny na základní tři okruhy námětů práce pracovních skupin sekce IVU Čtenářská gramotnost, Knihovny zdroje informací a Informační zdroje. Obsah semináře, workshopů a organizační zajištění byly ve zpětné vazbě účastníky hodnoceny velmi kladně a stejná forma semináře bude proto zachována i pro příští ročníky. Prezentace ze semináře byly umístěny na webových stránkách SDRUK. Pracovní setkání sekce (sedmé v pořadí) bylo naplánováno na do Krajské knihovny v Pardubicích. Na programu byla prezentace výsledků jednotlivých pracovních skupin, dokončení výsledné podoby metodického materiálu a příprava celostátního semináře na rok Bohužel, počasí nám nepřálo, a z důvodu kalamity v dopravě se do Pardubic dostalo pouze šest členů sekce. Díky této skutečnosti se pracovní setkání uskuteční v náhradním termínu na počátku roku 2015.

18 32 ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN 33 SEKCE PRO INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE (IT) Petr Žabička, Moravská zemská knihovna v Brně V roce 2014 byla základem činnosti sekce oblast digitalizace a přípravné práce na realizaci priority č. 6 v rámci Koncepce rozvoje knihoven na léta Centrálního portálu českých knihoven (více o projektu na V rámci CPK se členové SDRUK-IT zapojili do práce všech pracovních skupin CPK (pro centrální portál, pro informační zdroje, pro sdílení identit a on-line platby a pro MVS a DDS). Klíčovým pro další rozvoj Centrálního portálu knihoven se stalo podzimní doporučení Rady SDRUK, aby MZK pokračovala ve vývoji CPK s podporou projektu VISK. I v roce 2014 řada knihoven podala do VISK 8B projekty, v jejichž rámci se knihovny připravují na zapojení do CPK. Moravská zemská knihovna také uspořádala dne setkání se zástupci knihovních systémů, na němž byly diskutovány jednotlivé technické aspekty integrace knihovních systémů do centrálního portálu. Tak jako v předešlém roce provozovala JVK v Českých Budějovicích server ObalkyKnih.cz. Databáze před koncem roku obsahovala přes 920 tisíc obálek a 117 tisíc obsahů českých a zahraničních dokumentů. API služby využívá aktuálně přes 190 registrovaných knihoven a stovky neregistrovaných uživatelů. Hlavními cíli rozvoje v roce 2014 byly: nasazení nového řešení do ostrého provozu ve dvou různých lokalitách (JVK a MZK), aktualizace a řešení hlášených provozních problémů, optimalizace procesu ukládání obálek skenovacím klientem, realizace API pro vkládání komentářů a hodnocení a příprava metodických pokynů / manuálu pro knihovny a knihovní systémy. Dále bylo v rámci projektu NK ČR řešeno rozšíření o podporu obálek a obsahů vícesvazkových děl a periodik. Ve dnech proběhl v MZK seminář k digitalizaci pro krajské knihovny. Na semináři se probírala problematika krajských digitalizací, podrobně se řešily otázky kolem systému Kramerius a problematika metadatových standardů a jejich aktualizací. Filip Šír seznámil účastníky s problematikou digitalizace gramofonových desek a portálem Virtuální národní fonotéka ( Jiří Dufka hovořil o nástrojích a pomůckách pro online zpřístupňování map. Druhý den byl věnován problematice digitálních repozitářů, jejich auditu a certifikaci, přednášela Andrea Fojtů. Podrobný zápis ze semináře je umístěn na adrese Dne proběhla Adminparty K4, která se zabývala zejména pokročilou administrací Krameria, tedy např. úpravami vzhledu, loga, barev, zálohovacími strategiemi, doplňováním a tvorbou dalších položek popisů periodik, nastavováním pořadí záložek a nastavováním a úpravou zobrazovaného obsahu, nastavováním možnosti zpětné vazby pro uživatele, možnostmi vylepšování, metadatovým editorem a manipulací s částmi periodik. Podrobnější informace jsou zveřejněny na UVjx18. Ve dnech až proběhl v MZK dvoudenní hackathon zaměřený na VuFind 2.0. Cílem akce byla výměna zkušeností s konfigurací a provozem, úpravami typickými pro české knihovny apod. Akce byla určena hlavně pro programátory a administrátory. Akce Docker workshop proběhla Docker je platforma, která umožňuje tvorbu a distribuci kontejnerů. Tyto kontejnery usnadňují snadnou instalaci a následnou aktualizaci aplikací, které se skládají z více komponent. Na workshopu byla popsána architektura Dockeru, základy pro tvorbu kontejnerů a zkušenosti z testovacího provozu MEditu a Krameria. Odpoledne se školení rozdělilo na dva týmy. V jednom se udělal základ kontejneru pro VuFind a v druhém týmu byl ve spolupráci s Michalem Denárem vytvořen kontejner pro Kohu (dostupný na: docker.com/u/opensourceknihovna/koha-cz-dev/).

19 34 ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN 35 SEKCE PRO REGIONÁLNÍ FUNKCE Blanka Konvalinková, Krajská vědecká knihovna v Liberci Sekce SDRUK pro regionální funkce se sešla v loňském roce na jednání a v Praze v Klementinu. Její jednání v obou termínech bylo ovlivněno přípravou Centrálního portálu knihoven a plněním úkolů jednotlivých priorit Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta včetně internetizace knihoven Mgr. Ladislava Zemánková zhodnotila RF z celostátního pohledu a ve srovnání jednotlivých krajů. Výsledky roku 2013 byly porovnány s rokem Hovořila též o finančním zajištění RF v krajích v roce PhDr. Vít Richter podal informaci o vydání a distribuci brožury Služby knihoven knihovnám. Tato brožura pak vyšla v průběhu května, distribuována byla prostřednictvím Svazu měst a obcí a k dispozici byla v Knihovnickém institutu NK ČR. Brožura v elektronické podobě je vystavena na stránkách NK: V. Richter pak hovořil o návrhu novely Standardu pro regionální funkce. Bylo shromážděno množství připomínek, ty byly doplněny do stávajícího textu. Na úpravě Standardu pro regionální funkce se podílely i metodičky KK. Centrálním adresářem knihoven se zabývala Pavlína Lonská (MKP). V rámci Centrálního portálu knihoven na doméně by měl být používán centrální adresář knihoven, existuje Adresář knihoven ADR v rámci Souborného katalogu na stránkách NK, tam je asi veřejných knihoven. Krajské knihovny by měly rozhodnout, zda chtějí spolupracovat na centrálním adresáři nebo zda budou udržovat nadále pouze své krajské adresáře, dále je nutno se domluvit, v jakém formátu budou vytvářeny krajské adresáře, aby byly kompatibilní s ADR. Informace ze sekce SDRUK pro služby o MVS podal Vít Richter: tématem setkání byla snaha o změnu systému MVS. Z této schůzky vyplynulo několik bodů, které se týkají všech knihoven, jedním z nich by měla být dohoda všech krajských a pověřených knihoven, že požadavky z knihoven v rámci příslušného kraje nebudou účtovány. Informace o seminářích pro metodiky ve Vyškově a Děčíně poskytla Jaroslava Starcová a o vzdělávání knihovníků v Moravskoslezském kraji Marie Šedá Vít Richter podal důležitou informaci o Novele standardu pro RF. Během roku proběhla novelizace Metodického pokynu Ministerstva kultury k zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven a jejich koordinaci na území České republiky. Dokument je ke stažení na Rozc.htm na stránce dole. Dokument byl vydán Ministerstvem kultury ČR. Na této pracovní schůzce proběhlo rozloučení s paní Mgr. Ladislavou Zemánkovou, která odchází do penze. Mgr. Vladana Pillerová hovořila o Statistickém vykazování výkonů knihoven za rok 2014 a o hlavní změně ve statistickém výkaze 2015 začlenění e-výpůjček. Metodici a metodičky krajských knihoven pak hovořili o finanční situaci v krajích. Většinou zůstane finanční příspěvek ve stejné výši jako v roce 2014, někde dokonce dojde k mírnému navýšení o 3,5 % na platy (zatím ale nejisté). Stejně jako na minulém setkání se hovořilo o Prioritě 19 a Adresáři knihoven (Lenka Hanzlíková a Vít Richter). Národní knihovna vytvoří CADR (Centrální adresář knihoven), základem centrálního adresáře bude adresář SK ČR a databáze knihoven evidovaných MK ČR. Následovat bude doplnění dat KK, PK, ostatní knihovny. Tyto činnosti budou probíhat v příštím roce PhDr. Hana Nová, NK ČR, informovala o Prioritě 8 Koncepce knihoven Zpřístupnění EIZ široké veřejnosti informace na stránce sites.google.com/a/mzk.cz/koncepceeiz/. Vzrůstá počet zapojených knihoven. Pro rok 2015 budou poskytnuty zkušební přístupy Anopress, LibraryPressDisplay, AtoZ. Paní Nová upozornila na seznam volně dostupných EIZ sites.google.com/a/mzk.cz/koncepceeiz/home/ceske-zdroje. Vzniká příručka k EIZ ve spolupráci se studenty gymnázia.

20 36 ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČINNOST SDRUŽENÍ KNIHOVEN 37 PhDr. Zuzana Hájková, Jihočeská vědecká knihovna České Budějovice, měla příspěvek na aktuální téma Funkce krajských knihoven při zavádění RDA v roce Krajské knihovny musejí začít používat RDA od 1. dubna 2015, doporučuje se záznamy odesílat rychleji (prostřednictvím protokolu OAI-PMH), aby je ostatní knihovny mohly přejímat co nejdříve; knihovny, které přispívají do SK ČR, musí rovněž začít používat RDA. Nutnost přechodu na výměnný formát MARC21 (přechod je podporován v rámci dotačního programu VISK 3). Záznamy zpracované podle pravidel RDA v Unimarcu budou přijímány ještě maximálně rok po zavedení RDA. Proto je třeba vyškolit školitele a pak ostatní knihovny: úvodní semináře pro krajské knihovny proběhly v roce 2014, v lednu 2015 proběhne v NK školení školitelů KK, kteří budou školit ve svých krajích. Priorita 12 Doplňování cizojazyčné literatury pokračování projektu (za koordinátorku projektu Š. Kašpárkovou hovořila B. Konvalinková): Pilotní projekt proběhl v krajích Ústeckém, Zlínském, Jihočeském, Jihomoravském a Královéhradeckém. 2. etapa v roce 2015 bude zahrnovat dalších 5 krajů, Liberecký, Moravskoslezský, Olomoucký, Vysočina, Karlovarský. V těchto krajích budou vybrána vždy 3 centra distribuce, mimo KK. Koordinátorem projektu bude MZK. Ve 3. etapě v roce 2016 by měly být zapojeny zbývající kraje, ve 4. etapě v roce 2017 krajské knihovny. PhDr. Vít Richter hovořil o novele Autorského zákona, navrhované změny: Knihovny budou moci tisknout z digitálního podkladu, bude to součástí hromadné licence. Poplatek za kopírování bude vybírán paušálně podle počtu registrovaných čtenářů v knihovně od knihoven, které službu poskytují za úplatu. Je na každé knihovně, zda bude kopírovací služby nabízet a za jakých podmínek za úplatu nebo zdarma. V závěru pak Ing. Dana Smetanová, NK ČR, mluvila o databázi Slovník českých knihovníků. Provozovatelem databáze byl původně SDRUK, na základě dohody ji převzala Národní knihovna, která ji provozuje v systému Aleph. Data se importují a jsou přístupná. Databáze vzniká ve spolupráci s krajskými knihovnami, knihovny budou zasílat své návrhy osobností krajským zpracovatelům. RNDr. Lenka Prucková, ředitelka Knihovny Města Olomouce, přednesla zkušenosti hodnotitelky a členky komise Knihovna roku. Blanka Konvalinková nastínila program chystaného semináře v Pardubicích. Pravděpodobný termín v týdnu října 2015 v kooperaci s pardubickou knihovnou. Možná témata: Centrální portál knihoven, adresář knihoven, vzdělávání knihovníků, legislativa, novela Autorského zákona, nový Občanský zákoník, metodický pokyn věnující se vybavení knihoven