sdružení knihoven České republiky v roce 2012

Átírás

1 sdružení knihoven České republiky v roce 2012 ROČENKA ROK 2013

2 ISBN

3 Obsah Zpráva o činnosti Sdružení knihoven ČR za rok Lea Prchalová Zasedání Rady SDRUK a valná hromada 7 Studijní cesta do knihoven ve Spolkové republice Německo 11 Konference Knihovny současnosti Publikační činnost 16 Hospodaření SDRUK za rok SEKCE PRO AKVIZICI 18 Ing. Aleš Brožek SEKCE PRO BIBLIOGRAFII 22 PhDr. Jiřina Kádnerová SEKCE PRO HISTORICKÉ FONDY 24 RNDr. Jitka Holásková SEKCE PRO INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UŽIVATELŮ 25 Mgr. Veronika Peslerová SEKCE PRO INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE (IT) 27 Mgr. Tomáš Gec SEKCE PRO REGIONÁLNÍ FUNKCE 28 Mgr. Blanka Konvalinková kolokvium slovenských, moravských a českých bibliografů 2012, PREŠOV, Časopisy k česko slovenské vzájemnosti PŘED I. SVĚTOVOU VÁLKOU 36 Jaromír Kubíček, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně Slovenské knihovny a knihovnictví na stránkách českého časopisu Čtenář 41 PhDr. Jiřina Kádnerová, Středočeská vědecká knihovna v Kladně Bohemiká v knižnej pozostalosti Jozefa Repčáka 47 Lucia Němcová, Štátna vedecká knižnica Prešov

4 Bohemiká vo fonde Slovenskej obecnej knižnice mesta Prešov začiatkom 30. rokov 20. storočia 57 Marcela Domenová Patrik Derfiňák, Inštitút histórie Filozofickej fakulty PU Prešov BOŽENA NĚMCOVÁ A SLOVENSKÉ ROZPRÁVKY 70 Tatiana Klimková, Knižnica pre mládež mesta Košice Významné osobnosti Pardubicka se vztahem ke Slovensku 76 Martina Zlatohlávková, Krajská knihovna Pardubice Svět je plnej podivnejch krás Pokus o bibliografii ilustrátora Františka Ketzka 79 Jiří Mika, Středočeská vědecká knihovna v Kladně FRANTIŠEK BARTOŠ SBĚRATEL ČESKÝCH, MORAVSKÝCH A SLOVENSKÝCH PÍSNÍ 83 Eva Filípková, Krajská knihovna Františka Bartoše Zlín Ľudmila Strohnerová ( ) 91 Anna Kucianová, Slovenská národná knižnica Martin Umelecká knižná väzba Ján Vrtílek 99 Nataša Lajdová Ivana Uríková, Krajská knižnica Žilina PhDr. Alice Garrigue Masaryková 103 Ivana Poláková, Slovenská národná knižnica Martin Olga a Zdeno Zibrinovci česko-slovenský horolezecký pár 110 Blanka Snopková, Štátna vedecká knižnica v Banskej Bystrici Odkrývanie histórie: české osobnosti v Košiciach: architekti rokov 20. storočia 118 Ľubica Poklembová, Štátna vedecká knižnica Košice Češi na Slovensku v české historiografii od roku Václava Horčáková, Historický ústav AV CR Praha SLOVÁCI A DOSÍDLOVÁNÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE NA KONCI 40. A V PRŮBĚHU 50. LET 20. STOLETÍ 130 Gerta Lorencová, Krajská knihovna Karlovy Vary Už vím, co budu číst Projekt pre českú komunitu v Košiciach 134 Klára Kernerová, Verejná knižnica Jána Bocatia v Košiciach

5 IVAN MACINSKÝ, UKRAJINSKÝ SPISOVATEĽ, LITERÁRNY HISTORIK, PREKLADATEĽ A KULTÚRNO-OSVETOVÝ PRACOVNÍK ( ) 138 Zuzana Džupinková, Štátna vedecká knižnica Prešov Josef Vítězslav Šimák a jeho spolupráce s regionálními vlastivědnými časopisy s přihlédnutím k severním Čechám 145 Václav Kříček, Krajská vědecká knihovna v Liberci

6

7 Zpráva o činnosti Sdružení knihoven ČR za rok 2012 Lea Prchalová Zasedání Rady SDRUK a valná hromada Zasedání Rady proběhlo v roce 2012 třikrát. V Karlových Varech 6. března, v Havlíčkově Brodě 19. června a v Kladně 16. října. Struktura programu na zasedáních je již dlouhodobě stabilní a zahrnuje přípravu valné hromady či konference Knihovny současnosti (s různou intenzitou dle termínů zasedání). Valná hromada se uskutečnila 7. března v Karlových Varech a její program byl obohacen o poutavé vyprávění PhDr. Bucharoviče o historii Karlových Varů a zajímavých osobnostech, které se zde léčily. Po skončení valné hromady, jejíž zápis je k dispozici na cz/sdruk/o-organizaci/zapisy-z-valne-hromady/clanek/zapis-z-jednanivalne-hromady-sdruk-cr-ze-7-brezna-2012/, absolvovali účastníci exkurzi po krajské knihovně a navštívili muzeum a sklárnu Moser. Rada se dále zabývala přípravou studijních cest do Stuttgartu a okolí, o které je pojednáno samostatně, a do Londýna, kde ředitelé krajských Foto z valné hromady v Karlových Varech 7

8 Foto z valné hromady v Karlových Varech knihoven navštívili Britskou knihovnu politických a ekonomických věd (LSE), Obchodní knihovnu v City (City Business Library), archivní knihovnu v City (Guildhall Library), britskou národní knihovnu (British Library) a regionální knihovnu v Southend on the Sea. Foto: Diskuse v regionální knihovně v Southend on the Sea 8

9 Na každém setkání Rady se diskutovalo o návrzích další činnosti sekcí SDRUK, ale objevila se také mimořádná témata, k nimž se SDRUK vyjadřoval. Např. zaslal zastupitelům Havlíčkova Brodu stanovisko ve prospěch dalšího konání knižního veletrhu, které bylo ohroženo. Dále zaslal negativní stanovisko k návrhu začlenit Národní lékařskou knihovnu do NK ČR. Rada řešila další naplňování databáze Slovník českých knihovníků a také jeho budoucí provoz a odstraňování nefunkčností. Zde je třeba konstatovat, že definitivní rozhodnutí bylo odloženo na jarní setkání. Drobnou změnou v propagaci činnosti SDRUK se stalo převedení webových stránek z webu MSVK na samostatnou doménu sdruk.cz. Na stránky jsou průběžně vkládány informace o chystaných akcí, zápisy z rad i činnosti sekcí a většinou též příslušné fotografie. Rada SDRUK pracovala v roce 2012 ve složení: Ing. Aleš Brožek, PhDr. Květa Cempírková, PhDr. Zdeňka Friedlová, Mgr. Tomáš Gec, PhDr. Jiřina Kádnerová, Ing. Lea Prchalová, RNDr. Tomáš Řehák, Mgr. Eva Svobodová, PhDr. Eva Žáková. Ve čtvrtém čtvrtletí bohužel došlo ke snížení počtu členů Rady. Ve funkci ředitelek krajských knihoven loni skončily PhDr. K. Cempírková, PhDr. J. Kádnerová a PhDr. E. Žáková, čímž bylo také ukončeno jejich dlouhodobé aktivní působení v Radě SDRUK. Byť se jednalo o plánovaný konec manažerské činnosti, bude absence zmíněných kolegyň v Radě citelná. Potěšitelné je, že se členská základna rozrostla o Historický ústav Akademie věd, čímž počet členů stoupl na 44. Poděkování PhDr. Cempírkové a PhDr. Kádnerové na zasedání Rady v Kladně 9

10 10 Účastníci zájezdu do Stuttgartu

11 Studijní cesta do knihoven ve Spolkové republice Německo Na 4. až 6. června 2012 připravilo Sdružení knihoven studijní cestu do Německa, které se zúčastnilo 25 zástupců členských knihoven SDRUK. Program i organizaci cesty si vzala na starost Mgr. Blanka Konvalinková. Výběr padl na knihovny, které jsou inspirativní jak po architektonické stránce, tak nabídkou služeb: Universitätsbibliothek Erlangen, Stadtbibliothek Erlangen, Stadtbibliothek am Mailänder Platz, Stuttgart, Württembergische Landesbibliothek Stuttgart, Universitätsbibliothek Tübingen. Universitätsbibliothek v Erlangenu sídlí v historické budově (univerzita založena v roce 1743) a novostavbě přes ulici. V současné době má registrovaných čtenářů (z toho z řad veřejnosti) a knihovní fond v rozsahu 5,5 milionů knihovních jednotek. Katalog OPACPlus nabízí kromě vlastního fondu katalog akademických knihoven v Bavorsku a bibliografickou databázi časopiseckých článků bavorského sdružení knihoven. Pro studenty a zaměstnance je nabízena služba skenování a zasílání článků a statí v PDF. Stadtbibliothek Erlangen s nevšedně řešeným vstupem s proskleným atriem je ve 4 patrech rozdělena na několik oddělení oddělení pro dospělé, dětské oddělení a oddělení pro mládež a hudební oddělení. Služby však nabízí též v bibliobusu, který funguje od roku Má 18 zastávek v Erlangenu a na předměstí, na webových stránkách knihovny je k dispozici podrobný jízdní řád bibliobusu. Pojízdná knihovna úzce spolupracuje s 5 školami v Erlangenu ve čtyřtýdenních cyklech, pravidelně pořádá výstavy knih ve školách a na požádání sestavuje tematicky zaměřené kufříky. Noví obyvatelé Erlangenu mohou využít tříměsíční bezplatné členství, nabízen je též dárkový certifikát ročního členství vhodný jako dárek (17.50 EUR). 11

12 Stuttgartská městská knihovna sídlí v nové budově, která byla otevřena 24. října Jde o monolitickou stavbu čnící nad okolím jako jeho intelektuální a kulturní centrum poloha a podoba stavby podle architekta (Korejec Eun Young Yi) symbolizuje význam knihovny pro společnost. Knihovna je umístěna v nově budovaném obchodním a administrativním městském centru Stuttgart 21. Budova má podobu krychle, přičemž vchody jsou umístěny na všech čtyřech stranách. Základními použitými materiály jsou beton a sklo. Jsou zde dvě fasády vnější (masivnější, chápána jako záměrná zábrana mezi světem vzdělávání a hektickým venkovním světem) a vnitřní (funguje i jako termoizolační vrstva), mezi nimi je umístěn koridor, který může sloužit jako balkón či promenáda. Jde o energeticky úspornou budovu (geotermální sondy, solární panely) a současně o chloubu současné architektury včetně vnitřního designu. Zajímavým nápadem je více než 100 notebooků k prezenční výpůjčce, které se vypůjčí z boxů pomocí čipové karty, čímž není v prostoru trvale umístěno příliš mnoho PC stanic. Netradiční je rovněž přidání dětské literatury u tematických sbírek pro dospělé, i když existuje samostatné dětské oddělení. Snahou je neizolovat děti jen do jedné části knihovny. Ve vestibulu knihovny se nachází trvale otevřený prostor pro nespáče s možností výpůjčky měnícího se knihovního fondu. Foto novostavby Stuttgartské městské knihovny 12

13 Jednou z nejpodnětnějších informací ze zemské knihovny Württembergische Landesbibliothek Stuttgart se stal významný podíl knihovny na tvorbě regionálního informačního portálu o Badensku-Württembersku LEO-BW ( který byl připravován od roku 2001 a spuštěn v roce Portál je vytvářen 18 institucemi (knihovnami, archivy, muzei, univerzitami apod.) a obsahuje informace o regionu a regionální digitální dokumenty, přičemž zemská knihovna přispívá databází regionálních osobností ( autorit), zemskou bibliografií, digitálními sbírkami, online publikacemi a systematickým katalogem map a globů. Univerzitní knihovna v Tübingenu byla založena již v 15. století, svou vlastní budovu Bonatzbau získala však až v roce Během dalších let přibyly k této historické ještě další tři budovy (poslední v roce 2002) všechny jsou nyní vzájemně propojené. Knihovna má v současné době asi uživatelů (z toho studentů). Většina fondu je umístěna v otevřených skladech, kde je využito řazení podle signatur, které si uživatelé musí nejprve v katalogu vyhledat. Čipové karty lze nabíjet nabít v platebních automatech a využít pro úhradu kopírování, tisku či útraty v kavárně a menze. 13

14 Konference Knihovny současnosti září se v Pardubicích uskutečnila oblíbená konference Knihovny současnosti... Celkem se zúčastnilo 280 registrovaných účastníků včetně 12 hostů. Mezi registrovanými nejsou uvedeni zástupci 29 firem, které obohatily konferenční program. Po slavnostním zahájení v aule Univerzity Pardubice následovalo předávání medailí Z. V. Tobolky, kterou za rozvoj českého knihovnictví obdrželi: profesor PhDr. Ivan Hlaváček, CSc., PhDr. Jarmila Okrouhlíková, Knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze, PhDr. Eva Žáková, Krajská knihovna Karlovy Vary, PhDr. Halina Molinová, Regionální knihovna Karviná, PhDr. Jiří Polišenský, Národní knihovna ČR. Za celoživotní práci v knihovnictví byla vyznamenána: Mgr. Marie Valtrová, Městská knihovna v Praze. Přednášky či kratší příspěvky byly rozděleny do 6 programových bloků: Přístup k informačním zdrojům a služby knihoven. Vzdělávání uživatelů knihoven. Design služeb v knihovnách. Bezbariérová knihovna její prostor a lidé. Knihovna a E-knihy. Koncepce rozvoje knihoven aktuální stav a realizace. Naprostá většina prezentací (těch, které přednášející odmítli vydat, je opravdu jen pár) je k dispozici na kde je také vystavena fotogalerie a sborník, jehož tištěnou verzi připravila Krajská knihovna F. Bartoše ve Zlíně. Účastníci si předem vyžádali též workshop na téma úspěšné marketingové kampaně. Kromě prezentací na firemních stáncích byly k dispozici také panely s informacemi k českým databázím, které se sem přesunuly z bibliografické akce v SVK v Hradci Králové. Zájemci se dále mohli zúčastnit exkurze v univerzitní knihovně. Společenská část programu se tentokrát konala na malebném nádvoří a v sálech pardubického zámku. Konference se vydařila, pokusy o změnu periodicity konání KKS na dvouletou byly účastníky jednoznačně odmítnuty. Velký dík za úspěšný průběh patří programovému výboru konference za výběr vhodných příspěvků, moderátorům a přednášejícím za osobní nasazení a odbornou úroveň prezentací, dále Moravskoslezské vědecké 14

15 knihovně v Ostravě za přípravu a vedení agendy konference a kolektivu Krajské knihovny v Pardubicích v čele s pí ředitelkou Bc. R. Kodetovou za zajištění funkčního a příjemného zázemí. Medaile Z. V. Tobolky pro PhDr. Okrouhlíkovou Čerstvá nositelka medaile Z. V. Tobolky PhDr. Žáková 15

16 Publikační činnost Knihovny současnosti 2012: sborník z 20. konference, konané ve dnech 11. až 13. září 2012 v areálu Univerzity Pardubice. 1. vydání. Ostrava: Sdružení knihoven ČR, s. ISBN Sdružení knihoven České republiky v roce 2012: ročenka. Ostrava: Sdružení knihoven ČR, s. ISBN Problematika historických a vzácných knižních fondů 2011: sborník z 20. odborné konference, Olomouc září vydání. Olomouc: Vědecká knihovna v Olomouci, s. ISBN (Vědecká knihovna v Olomouci), ISBN (Sdružení knihoven ČR). Bibliotheca Antiqua 2012: sborník z 21. konference listopadu 2012 Olomouc. 1. vydání. Olomouc: Vědecká knihovna v Olomouci, s. ISBN (Vědecká knihovna v Olomouci), ISBN (Sdružení knihoven ČR). 16

17 Hospodaření SDRUK za rok 2012 Počáteční zůstatek ,93 Výnosy konference a seminář ,50 zahraniční cesty ,00 členské příspěvky ,00 úroky 8 910,28 státní dotace ,00 publikace ,00 Celkem ,78 Náklady konference a semináře ,50 zahraniční cesty ,92 bankovní poplatky 5 502,00 vedení účetnictví ,00 tsk publikací ,00 státní dotace ,00 výdej ze skladu 534,21 ostatní náklady (poštovné, účetní ,00 program, kancelářské potřeby) Celkem ,63 Konečný zůstatek ,08 17

18 SEKCE PRO AKVIZICI Ing. Aleš Brožek Po 21. celostátním akvizičním semináři, který se mimořádně konal v říjnu, proběhl letošní 22. akviziční seminář opět v červnu. Za místo setkání devadesáti akvizitérů z různých typů knihoven byla tentokrát zvolena Ostrava nejen proto, že pracovníci Moravskoslezské vědecké knihovny projevili nebývalou ochotu pomoci sekci při organizaci, ale i skutečnost, že se zde v té době konal 2. letní knižní veletrh. Jeho prohlídka 15. června zpestřila pobyt akvizitérů, kteří však především přijeli, aby 14. června vyslechli deset odborných referátů. Večer navíc někteří využili možnost popovídat si na Slezskoostravském hradě a poslechnout si LiStOVáNí scénické čtení U nás v Evropě autorky M. Hejkalové v podání L. Hejlíka a A. Novotného. Akviziční seminář tradičně zahájil předseda sekce pro akvizici, který jej i moderoval. Nejprve představil Marii Lichtenbergovou z SVKUL. Ta se v referátu, který nazvala Akvizice dokumentů v době krize aneb jak za méně získat co nejvíce nezištně podělila s přítomnými o své zkušenosti. Akvizitér by podle ní měl být aktivní obchodní manažer, který dokáže dohodnout ty nejlepší podmínky nákupu, sledovat obchodní podmínky jednotlivých distribucí, bránit se vysokým expedičním nákladům a poštovnému. Jak za méně získat více zaznělo i v referátu Využití institutu veřejná zakázka při nákupu dokumentů v Knihovně J. Mahena a v Knihovně města Ostravy. Nejprve Ing. Libuše Nivnická a Mgr. Eva Janišová přiblížily situaci v brněnské knihovně a seznámily přítomné s akviziční politikou této knihovny. Vybírají z týdenních ukázek od hlavního dodavatele, který byl zvolen na základě veřejné zakázky a byla s ním uzavřena smlouva na 12 měsíců. Mgr. Pavlína Kijová z Knihovny města Ostravy nastínila dosavadní způsob akvizice, který se jeví jako nevyhovující a nákladný. Na podnět zřizovatele chtějí za pomoci firmy E-centre vypsat výběrové řízení na dodavatele knihovních fondů. Pro akvizitéry z menších knihoven Ostravska, kteří však nevyužili možnosti, že se tentokrát akviziční seminář nekonal v Čechách, bylo určeno vystoupení Mgr. Heleny Legowicz z Regionální knihovny v Karviné. V něm se knihovnice zaměřila na doplňování knihovního fondu ve středisku polské literatury jak v minulosti, tak i v současnosti. S akvizicí v Krajské knihovně v Pardubicích seznámila účastníky semináře Lenka Bláhová. Uvedla, že nakupují v kamenných i internetových obchodech, u nakladatelů a dojíždějících dodavatelů, doplňkově v antikvariátech a na veletrzích, knihy získávají též pomocí darů, pozůstalostí a samozřejmě povinným výtiskem. Spolupracují s ostatními odděleními i se samotnými uživateli (sešity a krabičky na požadavky, sdělení přes webové stránky knihovny). 18

19 Očekávání, které si slibovali pořadatelé od neotřelého tématu akvizice komiksů skončilo zklamáním. Student knihovnictví a knihovník JAMU v Brně Josef Blažek představil pouze svůj průzkum. Naproti tomu vystoupení Evy Knollové z Národní agentury ISBN v ČR přineslo řadu námětů, jak číslo chytřejší, než by se na první pohled zdálo, může akvizitérům pomoci. Mgr. Jitka Sládková z Vědecké knihovny v Olomouci vtipnou a odlehčenou prezentací předvedla, jak by měla fungovat mezinárodní výměna publikací, aby byla oboustranně výhodná a přínosná a její výsledky pro čtenáře atraktivní, kde vyhledávat partnery, o co projevit zájem a co nabídnout na oplátku. Mgr. Světlana Knollová z NK představila novinku roku 2012 akvizici řízenou uživatelem. Pomocí firmy EBSCO byl projekt spuštěn v dubnu 2012, komise vybrala 69 titulů a po vyřešení technických otázek byly záznamy naimportovány a zpřístupněny v katalogu NK. Podle zájmu uživatelů se pak příslušné tituly zakoupí. V další přednášce Mgr. Gabriela Filipová z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě hovořila o využití Konspektu. Ostravští knihovníci provedli průzkum uživatelských potřeb pomocí dotazníku, jehož výsledkem jsou kódy úrovně doplňování, podle této úrovně a statistiky výpůjček stanovili počty exemplářů u jednotlivých skupin a s kódy jazykového Foto J. Leparová: Předsedkyně SDRUK Ing. Prchalová při zahájení 22. semináře akvizičních pracovníků v Ostravě

20 Foto J. Leparová: 22. seminář akvizičních pracovníků v Ostravě pokrytí a indikátory ochrany fondů vytvořili směrnici pro doplňování knihovního fondu. Závěr semináře patřil vystoupení Lukáše Pajera, který přítomné ujistil, že činnost Technického ústředí knihoven nekončí, jeho aktivity přebrala totiž od firma Ceiba s.r.o. Druhým hovořícím byl manažer firmy Pemic books a.s. Ondřej Stojeba. Pomocí prezentace ukázal nabídku informačního systému mypemic, způsoby vyhledávání, objednávání a výhody a podmínky spolupráce. Porada knihoven s povinným výtiskem a nabídkovou povinností se uskutečnila tradičně v zasedací místnosti Národní knihovny ČR, a to 20. listopadu Na ní proběhla nejprve kontrola zápisu z loňské porady a poté podala Marie Lichtenbergová rozsáhlou zprávu o plnění nabídkové povinnosti nakladatelů oslovených po loňské poradě. Milan Šilhan informoval o stavu Databáze vydaných titulů. Obsahuje již titulů. Za zrušené smlouvy s nakladateli byly uzavřeny smlouvy nové, celkem 192, ale počet nakladatelů, kteří takto plní nabídkovou povinnost, se stále díky propagaci především ústecké knihovny zvyšuje. Nyní jich je 230 a databáze během své více jak desetileté existence zachycuje produkci 862 nakladatelů. Mgr. Anděla Prchlíková ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje přednesla zprávu o plnění nabídkové povinnosti archivy, zaměřila se zejména na archivy Plzeňského kraje. Poté Jana Matějková z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Knihovny Celetná představila nový projekt na nákup elektronických knih pouze české odborné literatury, která je nejvíce žádaná a v knižní podobě stále půjčená. Projektu se účastní 18 subjektů knihovny VŠ i jednotlivých fakult, koordinátorem je Knihovna Celetná. Spolupracují se šesti nakladateli pomocí ereadingu. Náklady by se snížily, 20

21 kdyby se do projektu zapojilo více knihoven. V únoru 2013 proběhne další kolo výběru, lze se připojit k již zakoupeným titulům a zaplatit dohodnutý podíl ceny. Po loňském referátu o e-knihách Mgr. Martin Žížala z NK ČR představil další projekt na nákup e-knih a výsledek projektu cz/. Stále se zabývají možnými změnami v legislativě a povinným výtiskem, testovali sběr a zpracování od akvizice po katalogizaci, prováděli průzkum trhu a možnosti komunikace s nakladateli (smlouvy o poskytování elektronických publikací, výhody dobrovolného ukládání proti překážkám a problémům nedůvěra ohledně zabezpečení a úniku). Přesto se podařilo získat hodně publikací a nyní spouští NK ČR nový projekt NAKI. Závěrečného slova se ujala Mgr. Olga Zeinertová, poděkovala za uvedené příspěvky a podala informace o slíbené návštěvě Astronomické věže a Barokního knihovního sálu Klementina, kudy akvizitéry provedla PhDr. Hana Vajnerová. Zpracoval Aleš Brožek podle zápisů a prezentací vystavených na: clanek/sekce-pro-akvizici/ 21

22 SEKCE PRO BIBLIOGRAFII PhDr. Jiřina Kádnerová Činnost Sekce pro bibliografii Sdružení knihoven se i v 18. roce jejího trvání nijak nevymykala průměru. Počet bibliografů zůstal stejný, pouze se v některých členských knihovnách změnila osoba, která se činnosti sekce účastní. V závěru roku došlo ke změně předsedy sekce pro bibliografii v souvislosti s abdikací PhDr. Jiřiny Kádnerové na funkci ředitelky Středočeské vědecké knihovny v Kladně, a tím i současně na post předsedkyně sekce. Předsedkyní sekce od 16. října 2012 je Mgr. Eva Svobodová, ředitelka Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, které byla předána také veškerá dokumentace o činnosti sekce od jejího založení v roce Sekce pro bibliografii, přesněji Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové osobou své ředitelky a předsedkyně sekce pro bibliografii, celoročně zajišťovala jednání týkající se pokračování kooperačního systému článkové bibliografie po ukončení této činnosti v Národní knihovně v roce 2011 (čímž zároveň došlo k porušení platných smluvních vztahů). Zajištění pokračování (alespoň částečné) funkčnosti kooperačního systému si celoročně vyžádalo množství hodin a jednání s Ministerstvem kultury ČR, které pro článkovou bibliografii rozšířilo podpropram VISK 9/1, v rámci něhož se svými projekty všechny krajské knihovny společně snaží alespoň částečně nahradit mezeru vzniklou neuváženým zrušením oddělení analytického popisu v Národní knihovně. Koordinátorem společných snah krajských knihoven se stala Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Jednání s Národní knihovnou byla komplikovaná a nepřinesla žádoucí výsledky (z její strany chyběl garant spolupráce), jednání s firmou MULTIDATA Praha, s.r.o. (Ing. M. Vojnar) a s PhDr. B. Stoklasovou (není již zaměstnankyní Národní knihovny a tuto knihovnu nezastupuje) posouvala problematiku jen velmi zvolna. Všechny krajské knihovny (s výjimkou Moravské zemské knihovny v Brně a Městské knihovny v Praze) podaly projekt pro rok 2012 do podprogramu VISK 9/1 a podělily se o excerpci velmi frekventovaných a pro rešeršéry zásadních titulů odborných seriálů. Slibované a proklamované propojení s plnými texty v ANL+ se zdařilo jen částečně. Nutno konstatovat, že využitelnost kooperačního systému (funkčního od roku 1999) se výrazně zhoršila. Jarní zasedání v Hradci Králové (16. dubna 2012) se věnovalo této problematice velice důkladně, zúčastnila se i zástupkyně Národní knihovny Mgr. Edita Lichtenbergová, která členy sekce seznámila s aktuálním stavem a zodpověděla alespoň některé z naléhavých otázek. Druhým velkým tématem byla databáze Slovník českých knihovníků, která by v budoucnu ideálně měla být podkladem pro tištěné vydání 22

23 slovníku knihovnických osobností, což si nepochybně tento obor zasluhuje. I v tomto bodě jsou hledány nové cesty a možná řešení, protože v posledních letech mnoho nových hesel z regionů (a především z Prahy) nepřibývá. Samozřejmou součástí setkání bibliografů byly informace knihoven o bibliografické činnosti a další drobné informace. Zasedání sekce předcházelo zajímavému semináři zorganizovaném SVK v Hradci Králové ve spolupráci se Sdružením knihoven České databáze (nejen) v knihovnách. Pravidelným bodem jednání je příprava mezinárodního bibliografického kolokvia, které v roce 2012 organizovala slovenská strana. Na jarním zasedání byli účastníci seznámeni s okruhy témat vyhlášených slovenskou stranou pro rok 2012 a totiž Česko slovenské literární vztahy, Významné osobnosti regiónu v česko slovenských vztazích, Menšiny v česko slovenských vztazích, Spolupráce českých a slovenských knihoven, Různé. Ze zkušeností let předcházejících bylo rozhodnuto, že přihlášených příspěvků bude méně než 10, ostatně zástupci některých knihoven oznámili, že v souvislosti s místem konání Prešov se kolokvia neúčastní. Kolokviu je věnována druhá část ročenky. Zápisy a prezentace jsou vystaveny na stránkách SDRUK: clanek/sekce-pro-bibliografii/ Seminář České databáze ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové

24 SEKCE PRO HISTORICKÉ FONDY RNDr. Jitka Holásková Sekce SDRUK pro historické fondy zajišťovala v roce 2012 vydání sborníku příspěvků z 20. ročníku mezinárodní konference Problematika historických a vzácných knižních fondů, kterou pořádala spolu s Vědeckou knihovnou v Olomouci (VKOL) ve dnech září Sborník byl vydán v nákladu 200 výtisků, zahrnoval 21 referátů a byl sestaven pracovníkem VKOL Rostislavem Krušinským. Účastníci konference obdrželi sborník ke konci 1. pololetí 2012, dalších více než 100 výtisků si objednaly archivy, řada univerzit z České republiky i ze zahraničí, krajské knihovny, muzea, pracoviště Akademie věd ČR a další instituce. Na podzim pořádala sekce pro historické fondy další, 21. ročník konference. Organizátoři se rozhodli po dvaceti letech trvání přistoupit k několika změnám. Konference dostala nový název Bibliotheca Antiqua a větší důraz byl kladen také na výběr přednášejících. Byly osloveny nové osobnosti zabývající se problematikou historických fondů, což přineslo tematické oživení programu. Další viditelné změny se týkaly sborníku, který vyšel nejen pod novým názvem, ale také v nové grafické úpravě a formátu a navíc byl nově k dispozici již na konferenci. Sborník byl vydán v nákladu 200 ks a obsahoval 35 příspěvků, což je nejvyšší počet v historii akce. 21. ročník se konal ve dnech listopadu 2012 v Olomouci v prostorách Arcidiecézního muzea v sále Mozarteum. Součástí programu byla i prohlídka výstavy Opatovický misál Restaurování , kterou ve spolupráci s VKOL připravilo Arcidiecézní muzeum Olomouc. Jednalo se o komorní prezentaci průběhu restaurování poškozeného středověkého rukopisu z fondu VKOL. Inovovaný 21. ročník konference se setkal s kladnými ohlasy účastníků i přednášejících. S vydáváním sborníku před samotným setkáním se počítá i do budoucna. Zápisy a prezentace jsou vystaveny na stránkách SDRUK: 24

25 SEKCE PRO INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UŽIVATELŮ Mgr. Veronika Peslerová V roce 2012 sekce IVU uspořádala, popř. se spolupodílela na několika akcích. Počet stabilních účastníků akcí sekce se opět rozšířil a to z 23 v roce 2011 na 30 členů, přizváni byli další knihovníci z městských knihoven. V pořadí již čtvrtý seminář Informační vzdělávání uživatelů veřejných knihoven se konal ve dnech dubna 2012 tentokrát v Krajské knihovně Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Seminář byl rozdělen na dvě části. Teoretické příspěvky a informace o praktických příkladech z praxe zazněly první den semináře. Druhý den měl spíše pracovní ráz byl věnován workshopům, které byly tematicky zaměřeny na tři okruhy Čtenářská gramotnost, Knihovny zdroje informací a Informační zdroje. Témata v podstatě kopírovala náměty tří pracovních skupin sekce IVU. Seminář byl ve zpětné vazbě jak účastníky, tak přednášející hodnocen velmi kladně. Prezentace ze semináře jsou umístěny na webových stránkách SDRUK. 22. září 2012 se sekce IVU velmi dobře prezentovala v samostatném programovém bloku na konferenci Knihovny současnosti v Pardubicích. Celý blok Vzdělávání uživatelů knihoven odrážel potřebnost neustálého vzdělávání uživatelů knihoven, a to vzdělávání diferenciované, připravované se znalostí potřeb a zájmů konkrétních uživatelských skupin. Obsah přednášek mírně navazoval na seminář Informační vzdělávání uživatelů veřejných knihoven. Tematicky však byl rozšířen o téma celoživotního vzdělávání a informační vzdělávání bylo pojednáno v celé šíři tj. od knihoven akademických a odborných až po knihovny městské. Celkově již páté pracovní setkání sekce se uskutečnilo ve dnech listopadu v Městské knihovně v Poličce. V úvodu jednání byly shrnuty a kriticky zhodnoceny všechny předchozí akce sekce. Na základě těchto poznatků byla projednána příprava dalšího semináře. Tento seminář bude zaměřen na informační vzdělávání tentokráte formou workshopů a bude se konat v Prachaticích. Seminář tedy bude nadále putovní a snahou sekce je dostat takto tematiku informačního vzdělávání více do regionů. Hlavním smyslem celého jednání sekce bylo však umožnit práci ve skupinách, pokračovat na připravených podkladech a dokončit návrhy materiálů tak, aby je jako celek bylo možné předložit odborné knihovnické veřejnosti k připomínkování. Intenzívně se tedy pokračovalo na tématech Čtenářská gramotnost (informační výchova nejmenších), Knihovna nejen jako zdroj informací (práce s informacemi žáků základních škol) a Elektronické informační zdroje (zaměření na informační vzdělávání studentů středních škol). Na závěr setkání vedoucí týmů předložili výsledky a probíhala společná diskuse a samozřejmě stanovení dalších úkolů a termínů. 25

26 Připravované metodické podklady a vzorové lekce by měly knihovníkům pomoci realizovat a nabízet školám moderní informační vzdělávání žáků a studentů, vycházející z rámcových (RVP) a školních vzdělávacích programů (ŠVP). Zápisy a prezentace jsou vystaveny na webových stránkách SDRUK: Mgr. Peslerová moderuje seminář Informační vzdělávání uživatelů ve veřejných knihovnách 26

27 SEKCE PRO INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE (IT) Mgr. Tomáš Gec V roce 2012 byla prioritou činnosti sekce oblast digitalizace.v oblasti regionální digitalizace proběhla výběrová řízení na dodavatele digitalizace ve většině krajů a v části krajů již byla zahájena samotná digitalizace. MZK spolupracovala v rámci pracovní skupiny pro formáty projektu NDK s NK ČR a delegáty SDRUKu při doladění a upřesnění metadatových standardů pro digitalizaci periodik a monografií a vytvoření metodiky pro práci s nimi. MZK rovněž zorganizovala pracovní seminář k aktuálním problémům řešitelů digitalizačních projektů ve dnech v Brně. Na semináři byl prezentován způsob řešení pracoviště NDK v Brně. Dále byly debatovány body týkající se praktických zkušeností účastníků semináře s plněním Registru digitalizace, potřeba rozšíření metadatových standardů o hudebniny a mapy a problematika validátorů dat. Byl prezentován metadatový editor ke Krameriovi 4, URN:NBN revolver a Kramerius verze 4 včetně popisu řešení image serveru. Prezentace jsou vystaveny na clanek/sekce-pro-informacni-technologie/. Dále se sekce SDRUKu pro IT věnovala (v souladu s novou Koncepcí rozvoje knihoven do roku 2015) problematice centralizovaných on-line služeb. Účast na jednání pracovní skupiny Ústřední knihovnické rady pro centrální portál knihoven (CPK) využili i zástupci krajských knihoven (své zástupce vyslaly Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně a Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích). V 2. polovině roku 2012 byl realizován RPI s případnými dodavateli řešení centrálního portálu knihoven a byly ustaveny pracovní skupiny (pro centrální portál, pro informační zdroje, pro sdílení identit a on-line platby a pro MVS a DDS), do kterých se zapojili zástupci dalších krajských knihoven. Práce pracovních skupin bude pokračovat i v roce 2013 realizací RFP. V rámci sekce SDRUKu pro IT proběhl v Moravské zemské knihovně v Brně dvoudenní workshop zájemců o využívání vyhledávače Vufind ve dnech Tento open-source software využívá MZK jako svůj hlavní webový katalog a věnuje se kromě spolupráce na jeho lokalizaci pro potřeby MZK v rámci SDRUK i práci s komunitou, která kolem tohoto SW v ČR vzniká. Seminář proběhl v praktické rovině, na začátku proběhla instalace na notebooky účastníků, byl probrán vnitřní formát xml záznamů, které při vyhledání vrací databáze solr a další komponenty Vufindu. Podrobná zpráva o semináři je vystavena na adrese ikaros.cz/installfest-a-seminar-vufind. 27

28 SEKCE PRO REGIONÁLNÍ FUNKCE Mgr. Blanka Konvalinková Sekce SDRUK pro regionální funkce se sešla v loňském roce na jednání v Praze v Národní knihovně a v nově zrekonstruovaných prostorách Knihovnického institutu v Klementinu. 11. až 12. června se uskutečnil workshop krajských metodiků a některých ředitelů či jejich zástupců v Pardubicích, který se věnoval Celostátní koncepci rozvoje knihoven ČR na léta Na setkání v Praze hovořila Mgr. Ladislava Zemánková a ve svém příspěvku Regionální funkce v roce 2011 základní údaje o výsledcích porovnala roky 2009, 2010, 2011, výběrově s rokem Rok 2011 byl 10. rokem fungování RF. Celkově pokračovalo snižování dotací (ne ve všech krajích), na rok 2012 v celkovém součtu opět pokles, pokles počtu obsluhovaných knihoven o 43, pokles počtu metodiků o 9 (v roce 2010 o 10), nárůst nákladů obcí na nákup vlastního knihovního fondu, pouze 368 obcí přispívá na nákup VF. Přes pokles dotací nedošlo k žádným netradičním změnám v systému, jehož struktura zůstala téměř stejná. Koncepce rozvoje knihoven na léta Implementace do praxe. Diskuse k naplnění priority č. 15 bylo tématem PhDr. Víta Richtera. Na jednání ÚKR byli stanoveni zpravodajové pro jednotlivé priority (pro regionální funkce Ing. Lea Prchalová). Porovnaly se situace v krajích jak skloubit dosavadní koncepce KK nebo Krajské koncepce s novou Celostátní koncepcí. Návrh V. Richtera: uspořádat workshop zaměřený na přípravu krajských koncepcí. Vít Richter hovořil o Přípravě Analýzy mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven ČR v roce 2012, vyzval k zapojení maximálního počtu knihoven do Analýzy mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven ČR Dále informoval o situaci ohledně PIKu. Vzhledem ke stále nejisté situaci je třeba připravovat zřizovatele knihoven na potřebu financovat připojení knihoven z vlastních prostředků, případně jednat s kraji o pomoci zejména malým obcím. 11. a se díky laskavé podpoře kolegyň z KK v Pardubicích uskutečnil workshop Krajské koncepce rozvoje knihoven do roku 2015, společně jej pořádaly Sekce SDRUK pro RF, Knihovnický institut NK ČR a Krajská knihovna v Pardubicích. Dvoudenní workshop probíhal v krásných prostorách pardubického zámku. Vít Richter ve své prezentaci Koncepce rozvoje knihoven v ČR současný stav, hlavní témata pro RF a kraje, nastínil situaci v krajích a vytyčil cíle, které Koncepce rozvoje knihoven sleduje. Co chceme? Dlouhodobě zvyšovat v populaci podíl lidí, kteří knihovny využívají, kteří považují knihovny za důležité. Knihovna je místo, kde CHCEME být fyzicky, 28

29 Nástup účastníků na workshop Pilná práce ve skupinách virtuálně, citově Knihovny nabídnou komplexní služby v digitálním prostředí, tištěné a digitální dokumenty, služby v digitálním prostředí budou integrovány a centralizovány. Aby mohla každá knihovna nabízet služby celého systému knihoven, je nutná spolupráce sdílení zdrojů a identit, MVS, EDD. Po teorii jsme se vrhli na praxi, rozdělili do několika skupin a v nich se zabývali jednotlivými cíli koncepce a jejich rozpracováním. Výsledky práce jsme si pak navzájem veřejně sdělili, komentovali jsme postery vytvořené ve skupinách. 29

30 Závěr semináře workshopu patřil Mgr. Zlatě Houškové, která se věnovala kapitole 6. Koncepce, tedy Rozvoji lidských zdrojů. Cílem je na základě analýzy současného stavu zpracovat koncepci celoživotního vzdělávání pro oblast knihovnictví s důrazem na požadavky praxe jsme se sešli opět v Praze, program sekce byl věnován několika bodům: Standard VKIS zjišťování spokojenosti uživatelů hovořil PhDr. V. Richter a Bc. Gabriela Šimková (KISK FF MU Brno). Byla zdůrazněna důležitost průzkumů v knihovnách (měly by být prováděny nejméně jednou za pět let). Zdůrazněna důležitost zpětné vazby uživatelů. Bc. Šimková nabídla možnost využití on-line aplikací Survio.com, kde jsou připraveny šablony dotazníků, Survio nabízí pro knihovny 99 % slevu, účet Diamond 100 Kč na rok. Bližší informace na stránce typy-vyzkumu. Jak odměňujeme knihovny? bylo téma dalšího příspěvku: Na základě opakujících se podnětů ze strany metodiků prezentovaly kolegyně ze tří krajů (Královéhradecký, Jihomoravský a Vysočina) pravidla této aktivity, formu a průběh vyhlášení, angažovanost kraje, medializaci a zvýšení prestiže (nejen) oceněných knihoven a knihovníků u provozovatelů i občanů příslušného kraje. Cílem je, aby v co největším počtu krajů byly úspěšné knihovny a knihovníci oceňováni a jejich úspěchy medializovány cílem, vedle poděkování především knihovníkům a starostům obcí i posílení pozitivního obrazu o významu knihoven v očích veřejnosti. Statistické vykazování výkonů knihoven za rok 2012 již tradičně Mgr. Ladislava Zemánková informovala o termínech dodání a kompletace statistických údajů knihoven. Informace z krajů o finanční situaci a o stavu krajských koncepcí Vzhledem k tomu, že Rady krajů nebyly k tomuto datu plně ustaveny, ani rozpočty na RF nebyly zcela jisté. K žádnému razantnímu snížení by však v krajích dojít nemělo. Situace ohledně stavu krajských koncepcí bude dále sledována a oznámena nejpozději na jarním zasedání sekce SDRUK pro RF (duben) 2013, nebo elektronicky. PhDr. V. Richter hovořil o Prioritě č. 12 Podpora tvorby knihovních fondů. Snaha připravit podporu KF ve veřejných knihovnách (obecních, městských, pověřených) pro oblast jazykového vzdělávání a fondů zaměřených na cizojazyčnou literaturu, fondy pro migranty, průzkum pomocí dotazníku. Dále hovořil o programu VISK (prostředky redukovány) a PIK, kde je podpora garantována do Zápisy a prezentace jsou vystaveny na stránkách SDRUK: 30

31 kolokvium slovenských, moravských a českých bibliografů 2012, PREŠOV, kolokvium českých, moravských a slovenských bibliografů se konalo ve dnech října v Prešově. Stěžejní částí setkání bylo dvoudenní pracovní jednání, ale účastníci z obou republik se sešli tradičně v Prešově již v neděli 7. října a za deštivého odpoledne si za doprovodu archivářky města prohlédli městskou památkovou rezervaci Prešov a v pozdním pondělním odpoledni Soľnobanské múzeum v Prešove a prešovskou Kalvárii (druhou nejstarší na Slovensku). Součástí kolokvia bylo také přátelské večerní posezení v knihovně s muzikálem Na skle maľované v provedení divadelní skupiny DRAK. Účastníci kolokvia v Prešově Vlastní jednání kolokvia se po oba dny konalo v Knižnici P. O. Hviezdoslava v Prešově. Jednání zahájila ředitelka knihovny Mgr. Marta Skalková a za Prešovský kraj přítomné uvítala mluvčí Prešovského samosprávného kraje Mgr. Veronika Fitzeková. Jednání po oba dny řídila a předsedala PhDr. Anna Kucianová, PhD. ze Slovenské národné knižnice v Martine. Jednání bylo otevřeno příspěvkem doc. Jaromíra Kubíčka Časopisy k česko-slovenské vzájemnosti do roku Doc. Jaromír Kubíček (Moravská vlastivědná společnost Brno) představil časopisy, které byly vydávány v Čechách, na Moravě a ve Slezsku před rokem 1918 a obsahově se 31

32 věnovaly problematice Slováků a Slovenska, totiž Slovenské národní listy ( ) a Československá vzájemnost (1903 až 1904). Navazovala PhDr. Jiřina Kádnerová (Středočeská vědecká knihovna v Kladně) příspěvkem Slovenské knihovny a knihovnictví na stránkách českého časopisu Čtenář. Téma příspěvku bylo zvoleno proto, že Středočeská vědecká knihovna je od roku 1993 vydavatelem tohoto nejdéle vycházejícího oborového knihovnického časopisu v ČR (vychází od roku 1949). Z rozboru jasně vyplynulo, že v letech společného státu bylo příspěvků o knihovnickém dění v druhé části státu podstatně více než v současnosti příspěvků o státě sousedním. Mgr. Lucia Němcová, PhD. (Štátna vedecká knižnica Prešov) si za téma svého příspěvku zvolila slovenskou knihovnickou osobnost Bohemiká v knižnej pozostalosti Jozefa Repčáka (jazykoveda, literatúra a literárna veda). Dlouholetý pracovník Štátnej vedeckej knižnice v Košicích patří k zakladatelské generaci slovenských profesionálních knihovníků, v odborné literatuře je označován jako první profesionální knihovník na Slovensku. V jeho pozůstalosti je také sbírka bohemikálních knih z různých vědních oborů; jazykověda, literatura a literární věda obsahují 131 knih (asi třetina z celkového počtu knih těchto oborů). Mgr. Marcela Domenová, PhD. a PaedDr. Patrik Derfiňák, PhD. (Inštitút histórie Filozofickej fakulty PI Prešov) představili fond původní prešovské městské knihovny Bohemiká vo fonde Obecnej knižnice mesta Prešov začiatkom 30. rokov 20. storočia. Nejstarší obecní knihovna zřizovaná městem Prešov byla založena až po vzniku Československé republiky v roce 1925; u jejího zrodu (a prvním knihovníkem) stál Belo Klein-Tesnoskalský, člen a funkcionář místního odboru Matice slovenské. Základ fondu knihovny tvořila sbírka knih a časopisů nashromážděném místním odborem Matice slovenské (asi 500 svazků), od čsl. státu dostala knihovna cca 200 svazků. Mgr. Tatiana Klimková (Knižnica pre mládež mesta Košice) nazvala svůj příspěvek Božena Němcová a slovenské rozprávky. Božena Němcová při svých třech návštěvách Slovenska obdivovala lidovou slovesnost, především lidové pohádky, které slýchala od venkovských vypravěčů. Mnohé z nich vtělila do pohádek, zejména do pohádek O dvanácti měsíčkách, Sůl nad zlato a O hadím královi. Martina Zlatohlávková (Krajská knihovna Pardubice) zůstala věrná svému městu i ve svém příspěvku Významné osobnosti Pardubic se vztahem ke Slovensku, z nichž vybrala tři. Ing. Mirko Janeček, rodák z Bratislavy, dětská léta prožil v Pardubicích, později emigroval do Kanady, kde vydával krajanský časopis. PhDr. Vlastimil Zikmunda ( ), historik a podle svých vlastních slov původem i osobním vyznáním Čechoslovák zdědil po matce slovenské kořeny. Po několika létech pedagogického a archivního zaměstnání zakotvil v pardubickém muzeu, kde působil až do své smrti v roce Byl velkým znalcem dějin města a jeho okolí. Pavel 32

33 Sula ( , pocházel ze Svojšic na Pardubicku). Po první světové válce několik let učil na Slovensku v Hlohovci. Z tohoto období pochází jeho pedagogický spis Morální výchova ve školské praksi doklady z měšťanské školy chlapecké a dívčí v Hlohovci na Slovensku. Ing. Jiří Mika (Středočeská vědecká knihovna v Kladně) zahájil svůj příspěvek Svět je plnej podivnechj krás pokus o bibliografii ilustrátora Františka Ketzka ukázkou z Hrabalova filmu Sběrné suroviny, v němž František Ketzek ztvárnil šéfa sběrny. Neherec František Ketzek se dokázal v životě proměňovat do různých rolí. Přes svoji činorodost a nepochybné kvality své práce zůstává však výtvarník, publicista, operetní libretista, básník, filatelista, profesionální boxer, fotbalový brankář, kuchař i divadelní a filmový umělec slovenský rodák František Ketzek (1906 Bratislava 1978 Praha) poměrně neznámou osobou. V příspěvku byl představen především jako knižní ilustrátor. Bc. Eva Filípková (Krajská knihovna Františka Bartoše Zlín) v příspěvku František Bartoš sběratel českých, moravských a slovenských písní přiblížila, proč jeho jméno má zlínská knihovna ve svém názvu. O Františku Bartošovi dobře lze říci, že celý život na to dal, aby z lidu národ vychoval napsal Adolf Šiška ve vlastivědném sborníku vydaném k 20. výročí Bartošova úmrtí. Jeho hlavními profesemi byla etnografie a pedagogika. Nataša Lajdová a Ivana Uríková (Krajská knižnica Žilina) nazvaly svůj příspěvek Umělecká knižná väzba Ján Vrtílek. Mezi významné umělecké knihaře na Slovensku patřil moravský rodák Jan Vrtílek ( Vyškov Žilina). Svoje knihařské umění a řemeslnou zdatnost prezentoval na Výstavě soudobé kultury v Brně v roce Krátce poté odešel z Brna na Slovensko do Žiliny, kde hledal lepší knihařské uplatnění. V Žilině se oženil a zůstal trvale. Byl zakládající osobností svého oboru na Slovensku. PhDr. Anna Kucianová, PhD. ze Slovenské národné knižnice v Martine svůj příspěvek věnovala své kolegyni a přítelkyni, nezapomenutelné osobnosti slovenské bibliografie Ľudmile Strónerové ( ). Kolegy zvaná naša Ľudka se svým úsměvem, energií, aktivitami a výřečností nechyběla na žádném významném bibliografickém setkání od 80. let minulého století až do prvého desetiletí 21. století. Věnovala se především rozvoji regionální bibliografie. Významnou oblastí byla její účast a podíl na spolupráci českých, moravských a slovenských bibliografů. PhDr. Blanka Snopková posluchače zaujala příspěvkem o nadšených a odvážných horolezcích, manželské dvojici Olga a Zdeno Zibrinovci česko slovenský horolezecký pár. Ona byla rodačkou z českého Turnova, on z Brezna na Slovensku. Láska k horám, přírodě, sportu a zejména k horolezectví spojila jejich životy natrvalo. Mgr. Ľubica Poklembová (Štátna vedecká knižnica Banská Bystrica) se ve svém příspěvku Odkrývanie historie : české osobnosti v Košiciach zabývala českými architekty a jejich podílu na výstavbě Košic v meziválečném 33

34 období. Vznik čsl. státu v roce 1918 znamenal příliv zkušených českých architektů z tzv. pražské i brněnské školy. PhDr. Václava Horčáková (Historický ústav Akademie věd ČR) v příspěvku Češi na Slovensku v české historiografii upozornila na skutečnost, že důsledkem rozdělení Československa v roce 1992 se řada Čechů trvale žijících na Slovensku i Slováků žijících v Čechách takřka ze dne na den ocitla v postavení obyvatel cizího státu. Po rozdělení Československa se problematika česko-slovenských vztahů stala jedním z významných témat české i slovenské historiografie, zejména studium dějin zaniklého společného státu, ve kterém od roku 1918 prožilo svůj život několik generací Čechů i Slováků. Do západních Čech zavedla posluchače Gerta Lorenzová (Krajská knihovna Karlovy Vary) svým příspěvkem Slováci a dosídlování Karlovarského regionu na konci 40. a v průběhu 50. let 20. století. Západní Čechy jsou oblastí, kterou prošlo v historii několik migrací obyvatelstva, významně poznamenal tuto oblast i novodobý vývoj. Již v roce 1945 živelně přicházeli lidé z východních oblastí Slovenska zničených válkou kvůli volným usedlostem a půdě, kterou mohli získat. Osídlování pohraničí dle představ státních orgánů v roce se v 50. letech ukázalo jako neúspěšné. Neobydlené obce zanikaly, nedostatek pracovních sil vedl k hospodářskému i sociálnímu úpadku. V 60. letech řešila situaci vláda státoprávními úpravami. PhDr. Klára Kerneková (Verejná knižnica Jána Bocatia Košice) seznámila s projektem této knihovny Už vím, co budu číst. Na počátku byla kniha Tisíc dobrých kníh, kterou Verejná knižnica Jána Bocatia vydala v roce 2008 jako výsledek projektu na podporu čtení. Bc. Zuzana Džupinková (Štátna vedecká knižnica Košice) představila ve svém příspěvku Ivan Macinský ukrajinský spisovateľ, literárny historik a prekladatel : (k 90. výročiu narodenia a 25. výročiu úmrtia) významného představitele ukrajinské menšiny na Slovensku a osobnost města Prešova. Ivan Macinský byl ukrajinský spisovatel, literární historik, překladatel, dramaturg, ředitel Ukrajinského národního divadla v Prešově, redaktor a kulturně osvětový pracovník i autor několika odborných prací. Zprvu psal rusky, později začal svoje práce (odborné i vlastní poezii) vydávat v ukrajinštině. Mgr. Eva Svobodová (Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové) zdokumentovala Spolupráci ŠVK v Banské Bystrici a SVK v Hradci Králové od konce sedmdesátých let do současnosti ve fotografiích a dokumentech. Václav Kříček (Vědecká knihovna Liberec) zaujal příspěvkem (zařazeným do programu kolokvia v Jihlavě v roce 2011, z důvodu nemoci autora neodezněl) o mnohostranné osobnosti českého severovýchodu Josef Vítězslav Šimák a jeho spolupráce s regionálními vlastivědnými časopisy s přihlédnutím k severním Čechám. Turnovský rodák (15. srpna 1870, Turnov 30. ledna 1941, Praha), historik, profesor Univerzity Karlovy, řádný člen České akademie, 34

35 mimořádný člen Společnosti nauk a čestný člen Společnosti přátel starožitností se po celý život nejen do rodného města vracel, ale věnoval mu i velkou část své vědecké práce. Závěrečné slovo patřilo jako vždy doc. Jaromíru Kubíčkovi; vyzdvihl znamenitou úroveň mnohých příspěvků. Konstatoval, že některé z příspěvků jsou objevné, jelikož z tak podrobného úhlu nebyly některé osobnosti představeny. Závěrečné rozloučení patřilo ředitelce a hostitelské knihovny a předsedající kolokvia a také pozvání na kolokvium října 2013 do nově otevřené Krajské knihovny Františka Bartoše v zrekonstruované budově ve Zlíně. Slavnostní večer na kolokviu v Prešově 35

36 Časopisy k česko slovenské vzájemnosti PŘED I. SVĚTOVOU VÁLKOU Jaromír Kubíček, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně V roce 1907 se pořádal v Mnichově mírový kongres, na kterém se sešli zástupci téměř všech států. Velkou pozornost vzbudil ovšem norský básník Björnstjerne Björnson, který odmítl pozvání na kongres a označil jej za humbuk. Rozvedl v dopise pořadatelům kongresu zásadu: Nečiň jinému, co sám nechceš, aby jiní činili tobě a to na příkladu Maďarů, když napsal: Maďaři jsou nejhorlivějšími tam, kde se jedná o práci ve prospěch míru... Ve své vlastní domácnosti potlačují však tři miliony Slováků. Zakazují jim, aby mluvili jazykem své duše, jejich lásku k historickým tradicím zahrnují posměchem, zavírají jim muzea... Dopis vzbudil velký ohlas v celém světě a v Praze dal podnět k založení revue Naše Slovensko. Již první číslo dokládá šíři záběru revue. Vedle veršů Pavla Országha Hviezdoslava, Janka Jesenského a Samuela Tomášíka přineslo studii Stanislava Klímy Rok slovenského probuzení a utrpení, v níž popsal mnohé politické postihy na počátku 20. století a vyzýval ke konkrétní pomoci. Další studie Rudolfa Paláta z Prahy rozvedla národnostní statistiku Uher podle sčítání lidu z roku 1900 a to v jednotlivých župách, z níž vyplývala převaha Slováků v Horních Uhrách. Např. Prešov patřil v té době do šaryšské župy, v níž bylo 175 tis. osob, z nichž bylo 66 % Slováků, 20 % Rusínů a po 6 % Maďarů a Němců. Samotný Prešov jako svobodné město měl 14,5 tis. obyvatel, z toho 7 tis. Slováků, 5,5 tis. Maďarů a na 2 tis. Němců. První číslo Našeho Slovenska vyšlo v říjnu 1907 a 27. října 1907 se odehrála tragédie v Černové, o níž již druhé listopadové číslo přineslo několik zpráv. Stručně k událostem. Rodákem z Černové (dnes součást Ružomberka) byl Andrej Hlinka ( ), katolický kněz angažovaný v ľudovej straně, který se zasloužil o výstavbu kostela v této obci, kde byl farářem. Podporoval tamního lékaře Vavro Šrobára ve volbách za poslance do uherského sněmu a za to jej biskup Párvy v červnu 1906 suspendoval a soud jej poslal za předvolební řeči na dva roky do vězení. Za svého faráře se ovšem postavili farníci na Ružombersku také tím, že přestali chodit do kostela a nechtěli, aby Hlinkův kostel, na který se místní lidé sami složili, vysvětil maďarský kněz. Vztah slovenského lidu ke kostelům byl velmi silný, když si uvědomíme, že to bylo jediné místo, kde díky kněžím se hovořilo slovensky. Uherská vláda se snažila utvořit z Uher jednotný stát a tak nepřipouštěla ani v národních školách výuku jinak než v maďarštině, jen malé procento bylo národních škol se slovenskou výukou. Když 27. října 1907 přijel ke svěcení kostela maďarský děkan s dalšími administrátory za doprovodu okresního hejtmana a četníků do obce, lidé je nechtěli do kostela pustit a hejtman (služný) nechal střílet do lidu, tragédie si vyžádala 15 mrtvých. O této maďarské brutalitě se psalo v tisku po celém světě 36