MÁNÁ BUOREMUS GO OVTTASEALLIN LOAHPAHUVVO

Átírás

1 NORDSAMISK Mánáid-, nuoraid- ja bearašdirektoráhta MÁNÁ BUOREMUS GO OVTTASEALLIN LOAHPAHUVVO RÁVVAGAT VÁHNEMIIDDA OVTTASTALLANORTNEGIID JA ÁSSAN-SADJEČOVDOSIID BIRRA

2 OVTTASBARGU MÁNÁID FUOLAHEAMIS Eanas váhnemat geat loahpahit ovttaseallima nákcejit soahpat ortnegiid mat gusket mánáide. Mánáide lea buoremus ahte váhnemat leat ovttaoaivilis deaŧalaččamus ortnegiid birra mat gusket sidjiide maiddái maŋŋel go ovttaseallin lea loahpahuvvon. Mánáide ja nuoraide lea vahágin eallit váhnemiiguin geain leat stuora ja bistevaš soahpatmeahttunvuođat beroškeahttá das ellet go váhnemat ovttas vai eai. Dutkamat čájehit ahte bistevaš soahpatmeahttunvuođat váhnemiid gaskkas leat deaŧalaččamus sivat dasa ahte mánát ožžot psykososiála dahje dovdduide gulli váttuid dahje láhttenváttuid maŋŋel go váhnemat mannet goabbat sadjái. Dat gihpa lea ráhkaduvvon veahkkin váhnemiidda geat galget dahkat váttis mearrádusaid ássansaji ja ovttastallama birra mánáiguin maŋŋil go ovttaseallin loahpahuvvo. Gihpa lea vuosttažettiin jurddašuvvon váhnemiidda geat leat loahpaheame ovttaseallima dahje geat eai soabat ovttasbarggus oktasaš mánáid birra. Dat lea jurddašuvvon sihke sidjiide geain lea buorre ságastallan, ja sidjiide geat rahčet soahpatmeahttunvuođaiguin maŋŋel go leat heaitalan. Gihppaga vuođđun lea mánáidpsykologalaš máhttu dan birra movt iešguđet ovttastallan- ja ássansadjeortnegat heivejit mánáide agi ja ovdáneami mielde, nugo juhkkon ássansadji. Erenoamáš bealit mat gusket nuoramus mánáid vuhtiiváldimii namuhuvvojit sierra. Gihpa ii guoskkat bearrašiid main leat váttisvuođat čadnon veahkaváldimii ja illasteapmái, iige bearrašiid main váruhit váilevaš fuolaheami. Mánáin lea riekti oažžut fuolaheami ja ovddasmorraša sis geain lea váhnenovddasvástádus (mánáidláhka 30). ON mánáidkonvenšuvdna eaktuda ahte dat mii mánnái lea buoremus galgá vuhtiiváldojuvvot ja adnot mihttun buot daguin ja mearrádusain mat gusket mánáide. Mánáidkonvenšuvdna lea fátmmastuvvon mánáidlágas: Mearrádusat váhnenovddasvástádusas, gos mánná galgá orrut bissovaččat ja ovttastallama birra, ja dákkár áššiid gieđahallan, galgá vuosttažettiin čuovvut dan mii mánnái lea buoremus. (Mánáidláhka 48). Mii sávvat ahte dát gihpa sáhttá leat veahkkin oččodeamis buori ja oadjebas bajásšaddama mánáide ja nuoraide. Mánáid, nuoraid ja bearašdirektoráhtta ođđajagimánu MÁNÁ BUOREMUS GO OVTTASEALLIN LOAHPAHUVVO / BUFDIR

3 VÁHNEMIID OVDDASVÁSTÁDUS Váhnemin dudnos lea ovddasvástádus soahpat gos mánná galgá orrut bissovaččat ja man ollu mánná galgá ovttastallat dainna nuppiin váhnemiin. Sáhttibeahtti maid šiehttat ahte mánás galgá leat juhkkon ássansadji. Dát sáhttá mielddisbuktit ahte mánná galgá orrut liikká ollu goappáge luhtte dahje sáhttibeahtti soahpat eará juogu. Lea deaŧalaš ahte sohppojuvvon ortnet lea buorre mánnái. Lea maid deaŧalaš čuovvut mielde movt mánná doaibmá válljejuvvon ássansadje- ja ovttastallanortnegiin, ja vuhtiiváldit máná dárbbuid ja sávaldagaid go mihkkege šihttojuvvo dahje rievdaduvvo. Sáhttá leat jierpmálaš geahččalit čovdosa muhtun áiggi, ja dasto árvvoštallat berrešiigo rievdadit maidege. Mánnái lea deaŧalaš ahte fuolahusdilli maŋŋel earráneami bissu eanas muddui nu go lei ovdal. Danne berrebeahtti deattuhit movt juogadeidde ovddasvástádusa mánnái ovdal earráneami, ja goabbái mánná lea eanemusat čadnon. Dábálaččat berre oappážagain leat seamma ássansadji maŋŋel earráneami, jus eai leat erenoamáš dilit maid geažil dát čoavddus ii ávžžuhuvvo. BUFDIR / MÁNÁ BUOREMUS GO OVTTASEALLIN LOAHPAHUVVO 3

4 MÁNÁ AHKI 0-1 jagi 1-3 jagi Man muttus mánná lea ovdánanpsykologalaččat, sáhttá váikkuhit dasa movt mánná hálddaša váhnemiid heaitaleami ja soahpatmeahttunvuođaid. Ovttaseallima loahpaheapmi lea čielgasit lossat mánnái. Muhtun mánáide gal sáhttá leat buorrin, go ođđa bearašdilli buktá eambbo ráfi, bissovašvuođa ja oadjebasvuođa árgabeaivái. Lea váttis dadjat obbalaččat makkár ahkáičadnon dárbbut mánáin leat, muhto soames ovttaláganvuođat goitge gávdnojit. Ovttastallanortnet ferte heivehuvvot máná fysalaš dárbbuide, nugo njamaheapmái ja borran-/ oađđinrytmii, ja de ferte vuhtiiváldit goappás mánná sorjá eambbo ja goabbái lea eambbo čadnon. Mánná dovdá vuosttažettiin oadjebassan váldofuolaheaddji luhtte gitta deavdá jagi. Mánát sáhttet fuolastuvvat ja stađuhuvvat jus báikkit ja olbmot čađat molsašuvvet. Smávva mánáin lea erenoamáš dárbu fásta oađđensadjái. Jus unna mánážii ii sihkkarastojuvvo dakkár stáđisvuohta, de dat sáhttá váikkuhit máná oadjebasvuođadovdui. Unnimus mánáide berre ovttastallan čađahuvvot beaivet idjadeami haga. Váhnemat geain lea dat vejolašvuohta, berrejit láhčit dilálašvuođaid nu, ahte mánná beassá dávjá ovttastallat beaivet nuppiin váhnemiin. Dákkár beaiveovttastallamat berrejit heivehuvvot máná rutiinnaide. Dađistaga sáhttet sihke guhkebuš beaiveovttastallamat ja idjadeamit leat buorit čovdosat. Dát ii berre heađuštit máná eallima stáđisvuođa. Ovttastallanidjademiid máŋgga ija badjel ii berre čađahit ovdalgo mánná lea gaskkal 2-3 jagi. Dakkár ovttastallanortnet doaibmá buoremusat jus fuolaheddjiid gaskkas lea buorre ovttasbargu ja dat gulahallet dávjá, ja mánná lea doarvái láddan dasa. Go árvvoštallá man ollu mánná galgá idjadit nuppi váhnema luhtte, de lea deaŧalaš vuhtiiváldit máná oktagaslaš beliid, nugo man nanus ja hearki mánná lea ja movt dat lea čadnon váhnemiidda 4 MÁNÁ BUOREMUS GO OVTTASEALLIN LOAHPAHUVVO / BUFDIR

5 3-6 jagi 6-12 jagi 12 - jagi Mánás buorrána nákca ovttastallat ja idjadit nuppi váhnema luhtte golmma jagi rájes gitta skuvlaahkái. Dán ahkásaš mánát sáhttet maid leat láddan juhkkon ássansadjái jus dilálašvuođat muđuid heivejit ja dakkár čoavddus lea buoremussan mánnái. Dat vuolgá das go mánná dál ipmirda eambbo, almmuha iežas dárbbuid čielgaseappot ja su sáhttá ráhkkanahttit dasa mii galgá dáhpáhuvvat dás duohko. Jávkat olles vahkkuid nuppi váhnemis lea dábálaččat beare ollu. Danne berre láhčit dilálašvuođaid nu, ahte mánná beassá deaivat nuppi váhnema vahkku mannolagas. Berre maid vuhtiiváldit máná ovdánanmuttu ja dárbbuid go dakkár šiehtadusaid mearrida dahje rievdada. Dađi mielde go mánát sturrot, sis ovdána giella ja sáhttet eambbo ieža muitalit movt sis lea ja maid sii háliidivčče. Dalle lea deaŧalaš ahte váhnemat guldalit sin ja geahččalit heivehit dili máná sávaldagaid mielde, nu guhká go dat maiddái čuovvu dan mii mánnái lea buoremus. Mánná maid dađistaga ieš ohcališgoahtá earáid ja sosiálalaš ovttastallan lassána. Lea deaŧalaš ahte váhnemat ipmirdit dán dárbbu ja leat geabbilat, vaikko dat mearkkašivččiige ahte mánná dárbbaša leat nuppi váhnema luhtte eambbo go movt lea šihttojuvvon. Nuoraidagis mánát čadnojit dađistaga iežaset ahkahaččaide, vaikko váhnemat ain leatge mávssolaččat sidjiide. Lea deaŧalaš ahte váhnemat láhčet diliid nu ahte mánná sáhttá doalahit liikká buori oktavuođa ustibiiguin goappaš ruovttuin jus mánás lea juhkkon ássansadji. Nuorat dárbbašit beassat eambbo mearridit iežaset áššiin dađistaga go boarásnuvvet ja láddet. Dát guoská maid jus háliida orrut ovtta ruovttus ovdaliigo nuppis. Nuorat leat gáibideaddji ovdánanáigodagas, ja ollu nuorat háliidivčče ovtta váldoruovttu dán áigodagas. Dát ii dárbbaš mearkkašit ahte leat buorebut dan nuppi váhnemii, muhto soaitá leat mearkan dasa ahte boarráset mánát eai leat nu geabbilat. BUFDIR / MÁNÁ BUOREMUS GO OVTTASEALLIN LOAHPAHUVVO 5

6 MÁNÁ OAIVIL ea mávssolaš ahte doai váhnemin L guldaleahppi máná ja vuhtiiváldibeahtti su oaiviliid ja sávaldagaid go šiehttabehtet dahje rievdadehpet šiehtadusa ássansaji ja ovttastallama birra. Mánáidláhka cealká ahte mánáin, geat máhttet hukset iežaset oaiviliid, galgá leat dadjamuš ovdal go váhnemat mearridit persovnnalaš áššiin máná birra. Ii gávdno vuolit ahkemearri goas máná galgá vuhtiiváldit. Mánáin lea vuoigatvuohta dadjat iežaset oaivila dan rájes go leat čieža jagi boarrásat. Man ollu doai galgabeahtti deattuhit máná oaivila vuolgá máná agis ja láddandásis. Go mánná lea deavdán 12 jagi, de galgá ollu deattuhit maid son oaivvilda. Nuorain lea vuoigatvuohta leat mielde šiehtadit ja rievdadit ovttastallan- ja ássansadjeortnegiid. Mánás lea riekti, muhto ii geatnegasvuohta, dadjat iežas oaivila. Lea deaŧalaš láhčit diliid nu, ahte soabaheaddji gullá máná soabaheami oktavuođas. 6 MÁNÁ BUOREMUS GO OVTTASEALLIN LOAHPAHUVVO / BUFDIR

7 RÁVVAGAT VÁHNEMIIDDA MÁNÁID DÁRBBUID BIRRA FUOLAHANATTÁLDAGAT Eanas váhnemiin leat attáldagat ja gálggat mat dahket sin doarvái buorren váhnemin. Jus leat stuora erohusat váhnemiid eavttuin bures fuolahit máná, de lea buoremus šiehttat ahte mánná lea eanemusat dan luhtte goappás leat buoret eavttut fuolahit máná. BISSOVAŠVUOHTA ÁRGABEAIVVIS Mánát dárbbašit vásihit ahte váhnemat leat buorit sidjiide ja beroštit sin dárbbuin, beroškeahttá goappá luhtte leat. Lea deaŧalaš doarjut ja čájehit ipmárdusa jus mánná ohcala nuppi váhnema. Mánná maid dárbbaša ahte váhnen muhtun muddui berošta das maid mánná bargá ja vásiha nuppi ruovttus. Danne lea deaŧalaš ahte doai, mađi mielde orru heivvolaš, sáhttibeahtti riŋget ja gullat movt mánáin manná ja ahte mánná sáhttá riŋget nuppi váhnemii go sus lea dasa dárbu. Mánnái sáhttá leat buorre oaidnit dudno ovttas riegádanbeivviin, doaluin mánáidgárddis, skuvllas dahje eará oktavuođain. Muhtin váhnemat šaddet eahpesihkarin go galget okto fuolahit máná, juogo beaivválaš dilis dahje ovttastallama oktavuođas. Dát sáhttá leat hástalussan jus ovdal earráneami ii leat searvan beaivválaš fuolaheapmái, nugo nohkkadeapmái, dikšumii ja diekkár doaimmaide. Jus nubbi dudnos lea leamaš ollu eambbo mánáin go nubbi, de lea deaŧalaš ahte dan nubbái muitaluvvojit rutiinnat, dábit ja eará geavatlaš áššit mat leat deaŧalaččat mánnái. Lea deaŧalaš ahte mánná vásiha ahte sáhttá muitalit sihke buriid ja heajos vásáhusaid nuppi ruovttus nuppi ruktui. Jus mánná diehtá ahte váhnemat humadeaba gaskaneaskka, de dáidá mánnái leat álkit hupmat nuppi ruovttu birra. Dasa lassin lea mánnái buorre vásihit ahte doai ovttas berošteahppi máná eallimis ja árgabeaivvis. GEABBILVUOHTA Mánnái lea dábálaččat buorre vásihit ahte sus leat guokte váhnema olles áiggi. Dát gáibida váhnemiin geabbilvuođa. Lea deaŧalaš ahte doai láhčibeahtti dili nu, ahte mánná vásiha ahte válljejuvvon ortnet lea su váste, iige ovddemusat dudno váste. Dát mearkkaša ovdamearkka dihte ahte okta váhnen, dárbbu mielde, viežžá máná mánáidgárddis dehe doalvu máná hárjehallamii, vaikko rievtti mielde leage nuppi vuorru. Mánná dárbbaša vásihit ahte doai sáhttibeahtti heivehallat dađi mielde go mánná stuorrula ja oažžu BUFDIR / MÁNÁ BUOREMUS GO OVTTASEALLIN LOAHPAHUVVO 7

8 JUS VÁHNEMAT GULAHALLET JA LEAT OVTTAOAIVILIS, DE SÁHTTÁ DAT DAHKAT AHTE MÁNNÁ II VÁSIT RUOVTTUID EROHUSAID NU VÁTTISIN. eará dárbbuid dahje sávaldagaid. Seammás lea deaŧalaš ahte mánát vásihit ahte ovttastallan- ja fuolahanortnet addá sidjiide buori rytmma eallimis. Ovttastallama ja ássansaji šiehtadusaid berre árvvoštallat dađi mielde go máná ovdáneapmi ja dovddolaš dárbbut rivdet. Ovttastallanšiehtadussii sáhttibeahtti dahkat lasihanplána. Ovdamearkka dihte sáhttá šiehttat ahte unna mánážis leat dávjá ovttastallamat beaivet ja ahte idjadanovttastallamat bohtet johtui go mánná lea guovtte- golmmajahkásaš. Ovttastallanortnet sáhttá maid viiddiduvvot ja muddejuvvojit dan mielde movt mánná loaktá ortnegiin. Boarráset mánát háliidit geabbilvuođa fuolahusortnegis. Jus áigubeahtti rievdadit šiehtadusa, de ferte mánná oažžut dieđu ja beassat dadjat iežas oaivila. Lea deaŧalaš muitit ahte mánná dávjá dárbbaša áiggi nuppástuhttimii. OVTTASBARGU Go ovttaseallin loahpahuvvo, dat gáibida ahte váhnemat nákcejit ovttasbargat mánáid hárrái. Lea deaŧalaš ahte doai nákcebeahtti juogadit dieđuid vuohkkasit ja njuovžilit. Buot ovttastallanšiehtadusat ja gustovaš šiehtadusaid rievdadeamit berrejit leat čálalaččat. Man birra váhnemiin lea dárbu hupmat vuolgá máná dárbbuin ja agis. Unnimus mánát dárbbašit ahte ovttastallanváhnen oažžu dieđuid dan birra masa mánná liiko, makkár dábit mánás leat ja mii doaibmá buoremusat mánnái. Jus váhnemat gulahallet ja leat ovttaoaivilis, de sáhttá dat dahkat ahte mánná ii vásit ruovttuid erohusaid nu váttisin. Vaikko boarráset mánát sáhttet leat čeahpit muitalit masa liikojit ja maid háliidit, de lea ain deaŧalaš ahte rávisolbmot gulahallet bures. Mánnái lea buorre jus ii dárbbaš leat sáttatolmmájin váhnemiid gaskkas. Goabbat ruovttuin čuožžilit vealtameahttumit sierralágan njuolggadusat ja rájit. Eanas mánát hálddašit dán. Easkka de go erohusat leat menddo stuorrát, sáhttá mánná bártahuvvat dainna. Mánnái lea váttis jus váhnemat áddejit ja gieđahallet su guoktin áibbas goabbatlágan persovdnan. Mánát dárbbašit váhnemiid geain eanas muddui leat seammasullasaš vuordámušat ja gáibádusat sidjiide. Ollu váhnemiidda sáhttá leat ábas ohcat veahki, juogo earráneami áiggi dahje dakka maŋŋil, eastadan dihte soahpatmeahttunvuođaid mat dahket váttisin ovttasbargat mánáid fuolaheamis. Bearašsuodjaluskantuvra sáhttá rávvet ja bagadallat váhnemiid movt buoridit ovttasbarggu. Gávdnojit maid kurssat buoridit váhnenovttasbarggu maŋŋel earráneami. MAN GUHKKÁLAGA RUOVTTUT LEAT Gaska lea deaŧalaš fáktor go galgá hábmet fuolahan- ja 8 MÁNÁ BUOREMUS GO OVTTASEALLIN LOAHPAHUVVO / BUFDIR

9 ovttastallanortnegiid. Jus mánás lea juhkkon ássansadji dahje viiddis ovttastallanortnet, de lea čielgasit ovdamunnin ahte ruovttut leat lahkalaga. Dainna lágiin mánás sáhttá leat gullevašvuohta lagasbirrasii gos olaha skuvlla, ustibiid ja doaimmaid goappaš ruovttuin. Dat maid addá mánnái buoret vejolašvuođaid deaivat dan nuppi váhnema daid beivviid go ii leat su luhtte. Oanehis gaskkat maid addet vejolašvuođa spontána ja lunddolaš deaivvademiide. Mánná beassá maid ieš, go lea doarvái stuoris, finadit nuppi váhnema luhtte jus lea sihkkel-/vázzingeaidnu. Lagasvuođas leat maid geavatlaš ovdamunit go šaddá álkit viežžalit biktasiid, biergasiid ja eará nuppi váhnema luhtte. OĐĐA GUOIBMI Ovttasbargu sáhttá šaddat váttisin jus oažžubeahtti ođđa guimmiid. Lea deaŧalaš ahte mánná ii vásit ahte ovttasbargu hedjona dahje ahte unnideahppi oktavuođaid dan ođđa guoimmi geažil. Jus dilli šaddá váttisin, de berrebeahtti ohcat veahki buoridit dan. SOAHPATMEAHTTUNVUOHTA Soahpatmeahttunvuođat dagahit huša váhnemiid gaskii, muhto maiddái mánnái. Mánná gii šaddá vásihit ahte váhnemat eaba soabat dahje leaba bahážat, fákte eambbo movt váhnemiin lea go eará mánát. Dat sáhttá dahkat ahte mánná ii dovdda iežas liikká oadjebassan ja dat sáhttá váikkuhit máná ovdáneapmái. Soahpatmeahttunvuođat ja hušša sáhttet leat duođalaš várran máná boahttevaš psykalaš dearvvašvuhtii. Mánát dustejit soahpatmeahttunvuođaid iešguđet láhkái. Muhtun mánát šaddet passiivan ja eahpesihkarin, earát stađuhuvvet dahje geassádit, ja muhtun mánát fas váldet beali riiddus. Mánáin lea dávjá nanu vuoiggalašvuođadovdu ja sii sávvet ahte goappaš váhnemiin galgá leat buorre dilli maŋŋel earráneami. Lea deaŧalaš ahte mánát besset leat mánnán ja ahte váhnemat eai noađut mánáid iežaset riidduiguin ja ovttasbargováttisvuođaiguin. Váhnenriidu sáhttá leat liikká duođalaš boarráset mánáide go sii sáhttet searvat riidui eará láhkái go nuorat mánát. Váhnemat leat deaŧalaš ovdagovat go mánát galget oahppat čoavdit soahpatmeahttunvuođaid. Jus váhnemat čájehit heittot návcca čoavdit riidduid, de dát sáhttá váikkuhit máná nákcii čoavdit riidduid. Dát sáhttá váikkuhit mánnái sihte ovttas earáiguin, ja maŋŋel eallimis go ieža gávdnet guimmiid. Go mánát vásihit heittohin ahte leat guokte ruovttu dahje leat báinnahallan rávisolbmuid riidduide, de lea váhnemiid bargu guldalit mánáid. Lea váhnemiid bargu gávdnat čovdosiid váttisvuođaide. Váhnemat eai galgga sirdit iežaset riidduid mánáid ala ja galget deattuhit joatkevaš váhnenvuođa maŋŋel earráneami. BUFDIR / MÁNÁ BUOREMUS GO OVTTASEALLIN LOAHPAHUVVO 9

10 RISKADILIT DEGO VEAHKAVÁLDIN, ILLASTEAPMI, GÁRRENMIRKKUID GEAVAHEAPMI JA DUOĐALAŠ PSYKALAŠ VÁTTUT earrašiin main nihttin ja veahkaváldin lea B báidnán dahje ain báidná oktavuođaid, ferte vuhtiiváldit erenoamáš beliid. Mánáidlágas leat njuolggadusat mat fuolahit dán ( 60). Leat maiddái ráhkaduvvon bagadusgihppagat ja eará materiála mii sáhttá leat veahkkin dákkár dilálašvuođain. Gávnnat eambbo dieđuid dáppe: ja Váhnemat geat ballet ovddeš beallelaččas, sáhttet váldit oktavuođa heahteguovddážiin. Jus lea dárbu suodjaleapmái, de galgá váldit oktavuođa politiijaiguin ja advokáhtain vai oažžu juridihkalaš veahki čielggadit áššiid maid mánáidláhka stivre. Dáin áššiin lea erenoamáš deaŧalaš suddjet mánáid. Lea dábálaččat dárbu eará lahkonanvuohkái árvvoštallat ovttastallanja ássansadjeovttasbarggu váhnemiid gaskkas go dat mii ovdalis lea čilgejuvvon. Jus fuolastuvvá máná dilis ovtta dahje goappaš ruovttuin, ovdamearkka dihte veahkaváldima, illasteami, gárrenmirkkuid geavaheami dahje váhnemiid psykalaš váttuid geažil, de ferte mánáidsuodjalusbálválussii dieđihit. Sáhttá maid vuojehit ássansadje- ja ovttastallanáššiid diggái, jus váhnemat eai soabat. 10 MÁNÁ BUOREMUS GO OVTTASEALLIN LOAHPAHUVVO / BUFDIR

11 BUORRE BAJÁSŠADDAN BISTÁ MÁŊGA BUOLVVA BUFDIR / MÁNÁ BUOREMUS GO OVTTASEALLIN LOAHPAHUVVO 11

12 GOAS JUHKKON ÁSSANSADJI DAHJE GARRASIT VIIDDIDUVVON OVTTASTALLAN LEA BUOREMUS MÁNNÁI: Mánná galgá leat doarvái boaris ja muttágit láddan psykologalaččat. Mánás berre leat buorre ja lagas oktavuohta goappaš váhnemiidda. Mánná ferte ieš sávvat ortnega ja loaktit dainna. Goappaš váhnemat galgaba leat ovttaoaivilis ortnegii. Váhnemat galgaba sáhttit ovttasbargat bures mánáid fuolahemiin ja sudnos galgá leat nákca čoavdit gaskaneas soahpatmeahttunvuođaid. Váhnemat ferteba sáhttit soahpat geavatlaš ortnegiid mat geahpidit máná dili guvttiin ruovttuin. Ruovttut leat geográfalaččat lahkalaga, vai mánná čadno ovtta lagasbirrasii mas olaha skuvlla, ustibiid ja doaimmaid goappaš ruovttuin. 12 MÁNÁ BUOREMUS GO OVTTASEALLIN LOAHPAHUVVO / BUFDIR

13 MÁNÁIDLÁGA 43 OVTTASTALLAMA BIRRA: Váhnemat šiehttaba ieža ovttastallanrievtti viidodaga dan vuođul mii sudno mielas lea buoremussan mánnái. Go váhnemat šiehttaba ovttastallama, de galgaba earret eará deattuhit máná oaivila, buoremus vejolaš oktasaš váhnenoktavuođa, máná agi, man muddui mánná lea čadnon lagasbirrasii ja man guhkki lea johtit váhnemiid gaskka ja muđuid vuhtiiváldit máná. Váhnemat sáhttiba šiehttat dábálaš ovttastallanrievtti. Dát lea lágas meroštallojuvvon ovttastallamin ovtta maŋŋelgaskabeaivvi vahkkus idjademiin ja juohke nuppi vahkkoloahpa. Dakkár ovttastallanortnet addá maid vuoigatvuođa leat ovttas mánáin oktiibuot golbma vahkku geasseluomus. Geasseluopmoovttastallama sáhttá juohkit máŋgga oassái. Dasa lassin addá dábálaš ovttastallan rievtti leat ovttas mánáin juohke nuppi čakča-, juovla-, dálve- ja beassášluomu. BUFDIR / MÁNÁ BUOREMUS GO OVTTASEALLIN LOAHPAHUVVO 13

14 DÁRBU VEAHKKÁI earašsuodjalusas leat fálaldagat B go leat ovttaseallinváttut dehe soahpatmeahttunvuođat váhnenovttasbarggus. Bearašsuodjalus čađaha maid soabaheami earráneami oktavuođas nu go láhka gáibida. Dát guoská sihke náitalan olbmuide ja ovttasássiide, ja váhnemiidda geat áigot čuoččáldahttit ášši diggái mánáidlága mielde. Sihke ovttaskasolbmot, párat, ovdalaš guimmežagat ja bearrašat sáhttet váldit oktavuođa. Fálaldat lea nuvttá, ja dohko ii dárbbaš čujuhuvvot. Bearašsuodjaluskantuvrrat gávdnojit buot fylkkain Norggas. Gávnna iežat báikkálaš bearašsuodjaluskantuvrra: Sáhtát maid váldit oktavuođa mánáidgárddi dehe skuvlla bargiiguin, báikkálaš bearašguovddážiin dahje dearvvašvuođastašuvnnain rávvagiid ja veahki dihte. 14 MÁNÁ BUOREMUS GO OVTTASEALLIN LOAHPAHUVVO / BUFDIR

15 GIHPPAGA LEA BUVTTADAN BUFDIR OVTTASBARGGUIN DÁIGUIN: IDA BRANDTZÆG lea psykologaspesialista ja oahppogirječálli. Brandtzæg bargá Nic Waal Instituhtas, buohcciviesus Lovisenberg Diakonale Sykehus Oslos ja son oahpaha njuorat- ja unnamánážiid psykalaš dearvvašvuođa birra RBUP Øst ja Sør:s. ESPEN WALSTAD lea oahppogirječálli ja psykologa geas lea iežas divššohat. Son lea leamaš mánáidáššedovdi 1991 rájes. BUFDIR / MÁNÁ BUOREMUS GO OVTTASEALLIN LOAHPAHUVVO 15

16 GOVVEN: Tine Poppe DEADDILEAPMI: Skipnes AS HÁBMEN: Tibe T Reklamebyrå Mánáid-, nuoraid- ja bearašdirektoráhta