www.dobra-rada.cz Zpravodaj REGIONÁLNÍ RADY REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO LEDEN 2010 neprodejné 2 Události, které utvářely minulý rok, a skokem do blízké budoucnosti 3 Avízem o propl acení z ávěrečné monitorovací zprávy projekt nekončí 4 5 C o stojí průběžná spokojenost s čerpáním z ROP Moravskoslezsko? 6 Z chátrající stodoly je volnočasové centrum pro dě ti a mládež 7 kompe tentní z amě stnanci úspěšná firma 2010: Do oběhu jdou přes 3 miliardy korun z ROP Moravskoslezsko Schválené projekty podpořené dotací 6,3 miliardy korun, přibližně 3,5 miliardy korun v oběhu a další nejméně 3,1 miliardy korun, s jejichž uvolněním se počítá pro rok 2010. Jinými slovy taky jedna a půl milardy doma a třináctá na dohled. Taková je dosavadní bilance Regionálního operačního programu Moravskoslezsko i s výhledem na rok 2010, jak jej Regionální rada Moravskoslezsko schválila 17. prosince v plánu výzev. Co tato hra s čísly prakticky znamená? Své příjemce zná téměř jedna třetina z 20 miliard korun, dostupných pro rozvoj regionu v letech 2007 2013, jedná se o více než 260 podpořených záměrů. Většinu z nich sice zbývá realizačně ukončit a hlavně proplatit, dotace ale nejsou jen příslibem budoucího rozvoje. V 35 případech se příjemcům peněz podařilo udělat i ten poslední krok. Proplacená částka za ukončené projekty nebo jejich části překročila 1,5 miliardy korun. Další strany zpravodaje Apropó nabízí bližší informace o aktuálním stavu čerpání z ROP Moravskoslezsko, zajímavých projektech a cílových oblastech, do kterých dotace směřují. Tím nejaktuálnějším jsou hodnocené projekty, stejně jako průběžně předkládané záměry. Už leden ukáže, nakolik budou úspěšní předkladatelé žádostí o dotaci zaměřených na rozvoj v malých obcích. Ani další podpora do oblasti vzdělávání nebo dopravy na sebe nenechá dlouho čekat. Nemalou pozornost si pak zaslouží nově zveřejněný plán výzev na rok 2010. Počítá s uvolněním 3,1 miliardy korun. První půlrok bude zejména o rozvoji veřejné dopravy, modernizaci silnic, ale třeba i sociálních službách. Druhé pololetí dá šanci pro předkládání záměrů rozvoje ostravského letiště, vybavenosti středně velkých měst nebo výstavby cyklistických stezek. Podrobnosti nabízí přiložený plán výzev, který je k dispozici i na www.dobra-rada.cz. (mso) Regionální rada Moravskoslezsko a SUŠ Ostrava spojí síly Regionální rada Moravskoslezsko a Střední umělecká škola (SUŠ) Ostrava uzavřely smlouvu o spolupráci. Její podstatou je přiblížení témat spojených s evropskými dotacemi a dosažených výsledků Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko širší veřejnosti, a to očima žáků školy, s jejich nadhledem a uměleckým cítěním. Prvním a ne posledním výsledkem spolupráce je ilustrace na titulní straně aktuálního čísla zpravodaje Apropó, kterou zpracovala Gabriela Plačková, žákyně 3. ročníku oboru vzdělání Vědecká kresba a ilustrace. SUŠ Ostrava aktuálně realizuje projekt Střední umělecká škola v Ostravě odborná škola 21. století. S přispěním dotace 2,6 milionů korun z ROP Moravskoslezsko se snaží o modernizaci technického vybavení školy a učebních pomůcek využívaných v ateliérech nebo o vybudování učeben pro výuku informačních technologií. APROPÓ leden 2010 1
Novinky Povodňové domky byly předány Slavnostní předání tzv. Domů velké vody, které vznikly jako náhradní bydlení pro lidi, kteří o něj přišli během červnových povodní, proběhlo 17. prosince 2009 v Jeseníku nad Odrou. Domky vyrostly také v Kuníně a Životicích u Nového Jičína a byly financovány státními i krajskými penězi. Na výstavbu komunikací a doprovodných sítí u těchto domů přispěje také dotace z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko až ve výši 23 milionů korun. Nové limity pro veřejné zakázky Od 1. ledna 2010 platí nové finanční limity pro veřejné zakázky. Například pro obce a kraje se hranice rozlišující podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky na dodávky a služby posune ze stávajících 5 857 000 korun bez DPH na 4 997 000 korun bez DPH. Hranice pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce se pak sníží ze stávajících 146 447 000 korun bez DPH na 125 451 000 korun bez DPH. Limity pro veřejné zakázky malého rozsahu zůstávají zatím beze změn. Bližší informace přinese Apropó 2/2010. Barvy života Regionální rada Moravskoslezsko děkuje všem, kteří se zapojili do snímání Barev života, a vyjádřili se tak k fungování a principům organizace. Výsledky snímání přinese únorové číslo zpravodaje Apropó. Kraj schválil rozpočet na rok 2010 Moravskoslezský kraj počítá v roce 2010 s výdaji v objemu 7,4 miliardy korun a příjmy ve výši 6 miliard korun. Meziroční výdaje na spolufinancování projektů podpořených z evropských zdrojů vzrostou o 8,3 %, výdaje na provoz příspěvkových organizací kraje o 7 %. Naopak objem prostředků určených na krajské dotační programy poklesl o 6,3 %. Události, které utvářely minulý rok, a skokem do blízké budoucnosti Přehledu nejvýznamnějších událostí loňského roku vévodí čísla, první úspěšně realizované projekty i radostné a potěšující zprávy. A jaká jsou očekávání od letoška? leden Do roku 2009 vstoupila Regionální rada Moravskoslezsko s bilancí 124 schválených projektů podpořených částkou 3,9 miliardy korun z Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko. Proplacené dotace se zastavily na 260 milionech korun. březen Prvním ukončeným a zároveň proplaceným projektem z ROP Moravskoslezsko se stala Naučná trasa Městské památkové rezervace Příbor orientační značení a infosystém s příspěvkem necelých 1,9 milionů korun. Spojila osm významných městských pamětihodností v Příboře. červenec Na účty příjemců z ROP Moravskoslezsko se podařilo proplatit první miliardu korun. červenec Zástupci Regionální rady Moravskoslezsko a Evropské investiční banky podepsali tzv. Memorandum o porozumění, kterým stvrdili společný zájem na spolupráci při přípravě a zavedení finančního nástroje JESSICA v Moravskoslezsku. říjen Evropská komise poslala částku 26,9 milionů eur na účet Ministerstva pro místní rozvoj ČR jako odpověď na první žádost o platbu za ROP Moravskoslezsko. Znamená to, že proplacené dotace v Moravskoslezsku, které dosud zálohově poskytovalo právě ministerstvo, jsou Evropskou unií také propláceny nazpět. listopad Regionální rada Moravskoslezsko získala mezinárodní ocenění European Public Sector Award (EPSA) 2009 za inovativní a efektivní přístup k řízení ve veřejné správě. Porotu organizace zaujala svým pojetím Inspired by business neboli způsobem řízení inspirovaným dobrou praxí ze soukromé sféry. říjen Na konferenci Evropské příležitosti regionu byl poprvé představen nový způsob proplácení dotací z ROP Moravskoslezsko. Model tzv. modifikovaných plateb je založen na profinancování dosud nezaplacených faktur přímo dodavatelům, a snižuje tak náklady spojené s projekty na straně příjemců dotací. prosinec Aktuální stav na konci roku 2009 hovoří o 268 schválených záměrech podpořených částkou přibližně 6,3 miliardy korun z ROP Moravskoslezsko. Proplacených peněz za ukončené projekty nebo jejich části je na konci roku 2009 více než 1,5 miliardy korun. Stane se v roce 2010 Polovina programového období 2007 2013 by mohla znamenat i polovinu ze všech prostředků z ROP Moravskoslezsko, které poznají své příjemce. Ti mají dobře nakročeno k 10 miliardám korun schválených, stejně jako k nejméně 4 miliardám korun proplacených dotací. Vše záleží zejména na rychlosti a pečlivosti při předkládání a proplácení žádostí o platbu, aktuálně hodnocených projektech i běžících a plánovaných výzvách k předkládání projektů. V následujících měsících se také dá očekávat potvrzení přesunu prostředků, původně vyhrazených na novostavbu Moravskoslezské vědecké knihovny, do jiných oblastí podpory. A kromě zavedení tzv. modifikovaných plateb visí ve vzduchu jedno velké J. Založení holdingového fondu a fondu rozvoje měst, a tedy zavedení finančního nástroje JESSICA se zdá být na nejlepší cestě. (MSO) 2 APROPÓ leden 2010
KOMPLEXNÍ INFORMAČNÍ SERVIS PRO KLIENTY REGIONÁLNÍ RADY MORAVSKOSLEZSKO Ze života úspěšných projektů Krok po kroku projektovým cyklem Avízem o proplacení závěrečné monitorovací zprávy projekt nekončí Krok DEsÁtÝ: Zajištění udržitelnosti Po fázi přípravné a realizační projekty vstupují do fáze provozní, v níž už většinou nedochází k nárokování a následnému proplácení dotace (výjimkou jsou pouze některé projekty obsahující křížové financování). I z tohoto důvodu se dá říci, že provoz je pro příjemce dotace jednou ze zatěžkávacích zkoušek, neboť veškeré finanční toky si hradí ze své kapsy. Z hlediska je tato fáze jednou z nejdůležitějších, neboť se v ní ukazuje, zda-li veškeré příjemcem přednastavené a předdefinované výdaje, příjmy, rizika a projekt samotný nebyly poddimenzované a zda-li je projekt samostatně provozuschopný. Případně i ziskový, pokud to dovoluje charakter. dnů po uplynutí každého roku od finančního ukončení. Předmětem této zprávy jsou informace o udržitelnosti, naplnění a udržení cílů a indikátorů, změnách v, případných vazbách na další chystané či realizované projekty. Minimálně jednou za období udržitelnosti provádí poskytovatel dotace kontrolu v místě, aby se ubezpečil o tom, zda-li jsou údaje deklarované ve zprávě o zajištění udržitelnosti v souladu s reálným stavem a metodikou řídícího orgánu, případně je-li s majetkem pořízeným z dotace nakládáno v souladu se smlouvou o poskytnutí dotace (po dobu povinné udržitelnosti například musí příjemce tento majetek vést odděleně ve svém účetnictví apod.). Obecní dům se otevřel veřejnosti Opavanům se poprvé v plné parádě otevřel Obecní dům. Novobarokní budova po kompletní rekonstrukci nabídla při slavnostním zahájení bohatý kulturní program. Ke vzniku Obecního domu přispěje dotace z Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko přes 70 milionů korun. Doba povinné udržitelnosti je odlišná v závislosti na typu žadatele. Zpravidla je stanovena na pět let od finančního ukončení. Pouze malé a střední podniky mají zkrácenou dobu povinné udržitelnosti tři roky. V tomto období jsou příjemci dotace povinni odevzdávat tzv. zprávy o zajištění udržitelnosti, a to vždy do 30 kalendářních Vyplývá z toho jediné. I v době povinné udržitelnosti mohou být za neplnění podmínek smlouvy o poskytnutí dotace uděleny sankce, případně může hrozit vrácení celé dotace. Stejně jako v jiných fázích proto platí, že než se vystavovat zbytečnému riziku, vyplatí se obrátit na poskytovatele dotace vždy, neví-li si s něčím příjemce v provozní fázi rady. (MKU) Dvě slavnostní otevření v Jablunkově Druhý týden v prosinci se otevřela Základní škola Jablunkov po celkové rekonstrukci a modernizaci interiéru. Město Jablunkov na ni získá dotaci z ROP Moravskoslezsko ve výši až 41,6 milionů korun. Obec je nyní dostupnější i díky novému bezbariérovému chodníku, k jehož výstavbě přispěje přes 12 milionů korun z ROP Moravskoslezsko. Projektový záměr Příprava Vyhlášení výzvy k předkládání žádosti o dotaci Podpis smlouvy o poskytnutí dotace Rozhodnutí o dotaci Hodnocení Zahájení realizace Monitorování realizace Žádost o platbu Nová sportovní hala v Brumovicích V areálu základní školy v Brumovicích vyrostla nová víceúčelová Publicita Zajištění udržitelnosti hala s celoročním využitím. Na její výstavbu získá obec dotaci necelých 9 milionů korun z ROP Moravskoslezsko, polovina částky již byla obci vyplacena. APROPÓ leden 2010 3
Apropó Téma Co stojí průběžná spokojenost s čerpáním z ROP Moravskoslezsko? Kde a jak pomáhají dotace z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko? Nakolik přispívají ke zlepšení životních podmínek místních obyvatel a rozvoji regionu, když k tomu byly určeny? Na dvě jednoduché otázky je zatím mnoho neúplných odpovědí. Přinejmenším rozhoduje úhel pohledu i ústa toho, kdo otázky pokládá. Přesto už může začátek roku 2010 alespoň napovědět, jak to s uplatněním prostředků z ROP Moravskoslezsko vlastně je. Všechna hodnocení jsou sice průběžná, jedná se vždy pouze o dílčí úspěchy a neúspěchy, leccos ale mohou naznačit. Stejně jako dosavadní role a postoje klíčových aktérů. Signály průběžné spokojenosti Vrchním arbitrem při posouzení účelnosti a efektivity nakládání s penězi ze strukturálních fondů Evropské unie je sama Unie, respektive Evropská komise. Kdo peníze dává, má také právo rozhodnout, je-li s nimi dobře naloženo. Z tohoto pohledu lze hovořit o signálech průběžné spokojenosti. Komise certifikovala první platbu za ROP Moravskoslezsko a poslala nazpět 26,9 milionů eur, což znamená, že neshledala nejmenší problém s tím, jakým způsobem a kam jsou dotace v regionu propláceny. Příznivá jsou také dílčí slova chvály zástupců Evropské komise na adresu příjemců dotací, realizovaných projektů i Regionální rady Moravskoslezsko, zvoleného způsobu a tempa čerpání. Zájem veřejnosti především Evropské dotace mají i své místní koncové uživatele, aniž by o tom třeba věděli. Veřejnost stojí na začátku i na konci každého. Vytváří poptávku a je zároveň zasažena výsledky realizovaných záměrů. A jaké jsou výsledky? Již nyní může být řeč o tisících dětských úsměvů (v souvislosti s podporou v oblasti školství a volnočasových aktivit) nebo o desítkách nových pracovních míst (zejména u podpořených projektů v oblasti cestovního ruchu), stejně jako o bezpečnějších silnících, ušetřených hodinách na cestách (nové, rekonstruované a modernizované komunikace) nebo o sociálních službách dostupnějších pro své klienty (investice do infrastruktury sociálních služeb) apod. Výsledky jsou, není jich málo a hlavně jich bude přibývat. Schválené projekty Vyřazené projekty Projekty v hodnocení UKONČENÉ (77) 259 255 SMLOUVA (122) Žadatelé mohou O dotace v Moravskoslezsku je mezi veřejnými a neziskovými organizacemi i podnikateli dostatečný zájem a nehrozí, že by je nebylo kde uplatnit. Tolik další dobrá zpráva. S níž souvisí i dostatečný převis poptávky nad nabídkou, který dovoluje vybírat a podporovat kvalitní a smysluplné záměry. Tady se ale pohled poskytovatele dotace a žadatelů o dotace může zásadně lišit. Zatímco Regionální rada Moravskoslezsko vítá možnost transparentní soutěže o dotace, která dává možnost vybírat a podpořit ty nejlepší záměry, mnoha neúspěšným žadatelům nezbudou než oči pro pláč. Obecně ale musí platit, že uspět nemůže každý to by se pak projekty nemusely přijímat ani hodnotit. Nakolik jsou žadatelé úspěšní a v jaké stavu se projekty nacházejí napovídá graf (1). Příjemci musí Ani příjemce dotace (po podpisu smlouvy) nemá vyhráno. Od schválení k vyplacení dotace jej čeká dlouhá cesta lemovaná veřejnými zakázkami, monitorovacími zprávami a vyúčtováním. Že je možné se s tím popasovat se ctí, by mohly vyprávět přibližně čtyři desítky těch, kteří dokázali udělat i poslední krok. Jakým způsobem konkrétně sleduje cyklus Ze života úspěšných projektů na stránkách Apropó nebo www.dobra-rada.cz. 0 50 100 150 200 250 300 Graf 1: Žádosti o dotaci z ROP Moravskoslezsko dle stavu k 18.12.2009 PŘED SMLOVOU (69) Cukr a bič Regionální rada Moravskoslezsko je za čerpání dotací z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko přímo zodpovědná. Nastavila průhledné prostředí pro získávání dotací, přichází s informační, konzultační a technologickou podporou ve všech fázích projektového cyklu. Na druhou stranu také do posledního haléře kontroluje, k jakým účelům byly dotace vynaloženy, aby nevystavila riziku sebe, 1,54 4,12 6,3 7,71 9,86 12,96 14,51 20,43 mld. Kč Proplacené Nasmlouvané Schválené Alokace celkem V hodnocení Běžící výzvy Plán do konce roku 2010 Požadavek na dotaci Graf 3: Stav čerpání z ROP Moravskoslezsko k 18.12.2009 4 APROPÓ leden 2010
příjemce dotace ani ostatní, kteří by na vrácení peněz a sankcích tratili. Vše s jedním hlavním cílem získat do posledního haléře vše, co evropské fondy nabízí. ERR (%) 14 12 10 8 6 4 2 0 regionální infrastruktura a dostupnost podpora prosperity regionu rozvoj měst ø10,96 % strategický cíl RRMS % % % % 9,61 13,01 11,63 10,70 rozvoj venkova Graf 2: Ekonomické vnitřní výnosové procento dle prioritních os ROP Moravskoslezsko, 18.12.2009 Nejde pouze o to peníze přerozdělit, ale využít je efektivně a co nejvíce je zúročit. V tomto ohledu je jedním z klíčových ukazatelů míra ekonomického vnitřního výnosového procenta (ERR) podpořených projektů, znázorněná graficky (2). Úspěchy a neúspěchy Bez dotací by nebylo příjemců a bez příjemců by nebylo dotací. Proto platí, že společná cesta je také tou nejschůdnější. Ve většině případů se jí daří nacházet. Odrazem dosavadní snahy jsou nejen data a čísla graficky ztvárněná ve stavu čerpání (3), především ale realizované záměry nesoucí lidem užitek. Za úspěch pak lze považovat každou korunu, kterou se podařilo proplatit a uplatnit tak, že přináší další přidanou hodnotu regionu a jeho obyvatelům, váže na sebe další investice a je příslibem do budoucna. A kterou se rovněž podařilo certifikovat ze strany Evropské komise. Dílčím neúspěchem je zase každá koruna, o kterou byla příjemcům dotace krácena, ať už z jakéhokoliv důvodu. Poslední dobrá zpráva nakonec. Regionální operační program Moravskoslezsko s přehledem uhájí alokaci na rok 2007, která musí být do konce roku 2010 proplacena a certifikována. Michal Sobek K uplynulému roku i otázkám týkajícím se nejbližší budoucnosti, veřejným rozpočtům i opatřením, která předcházejí rizikům se vyjadřuje David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko. Nepotýkáme se s výraznými výkyvy Celková alokace Regionálního operačního programu Moravskoslezsko je pro roky 2007 2013 rozvrstvena do několika let dle toho, jak musí být čerpána a peníze následně certifikovány Evropskou komisí. Již nyní je zřejmé, že poměrný díl za rok 2007 se podaří bez problému získat a podle pravidla n+3 do roku 2010 rovněž certifikovat. Jaký je váš odhad pro příští léta? Získání alokace pro rok 2007 není samozřejmé, ostatně se netýká všech operačních programů v České republice. U některých naopak hrozí, že budou prostředky vracet, pokud se však pravidlo N+3 nezměkčí na celoevropské úrovni, což je velmi pravděpodobné. V případě Regionálního operačního programu Moravskoslezsko se na dobrém výsledku podepsala výborná připravenost programu i schopnost regionu, místních organizací a lidí peníze získat a využít. Jelikož se program se nepotýká s výraznými výkyvy a dotace jsou uvolňovány postupně, neočekávám problém ani v příštích letech. Rozhodně je naším cílem využít každou korunu, kterou má region k dispozici. O dotace z ROP Moravskoslezsko se primárně ucházejí veřejné organizace kraj, města, obce apod., které budou muset pro příští rok hospodařit se sníženými rozpočty. Nebude tedy možná tolik peněz na spolufinancování projektů. Není toto jedno z rizik, které by mohlo mít vliv na přísun peněz z Evropy do regionu? Obecně se rizikům snažíme předcházet. Úvěrovou zátěž z příjemců značně snímá nově zaváděný model tzv. modifikovaných plateb a možnost proplácení většiny výdajů spojených s projekty přímo dodavatelům. Míra spolufinancování je u většiny projektů veřejného sektoru nastavena na 7,5 %, což by kraji, městům a obcím ani při rozpočtových škrtech pro příští rok nemělo zadělávat na problémy. Ty se možná dají očekávat při realizaci finančně náročných projektů, kde i 7,5 % může být mnohamilionová částka. Peněz není nikdy dost, na druhou stranu jsou tyto investice strategické a klíčové, proto věřím, že se peníze na spolufinancování podaří nalézt. Omezovat se jistě budou investice financované ze 100 % z vlastních rozpočtů, ale o vysoce dotované projekty bude stále zájem. Co vás v loňském roce v souvislosti s Regionálním operačním programem Moravskoslezsko nejvíce potěšilo? Mám radost z ukončených projektů, z rychlosti kterou se množí i z radosti a užitku, které s sebou přinášejí. Poděkování patří všem, kteří se na realizaci programu a projektů podílejí. Bez nositelů projektů, našich partnerů, bychom nikdy evropské zdroje nedokázali tak dobře využít. Za mimořádný úspěch naší Regionální rady považuji rychlé a v České republice pionýrské zavádění nového finančního nástroje, jenž Evropská komise nazvala Jessica, a získání evropské ceny pro veřejný sektor EPSA za moderní a inovativní přístup k vedení a řízení úřadu. Byl to pro nás náročný rok, ale dobrý pocit z toho, co všechno se podařilo, mi dává víru a přesvědčení, že se skvělými lidmi se dají dělat výjimečné věci. Michal Sobek APROPÓ leden 2010 5
Harmonogram výzev ROP Moravskoslezsko Z chátrající stodoly je volnočasové centrum pro děti a mládež ZE ŽIVOTA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ 8.10.2009 15.1.2010 2.2.1 Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu (pouze pro projekty nezakládající veřejnou podporu). Alokace: 150 milionů korun 10.11.2009 15.1.2010 Oblast podpory 3.2 Subregionální centra (infrastruktura vzdělávání a volného času). Alokace: 400 milionů korun 10.11.2009 15.1.2010 Dílčí oblast podpory 2.2.2 Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení. Alokace: 100 milionů korun (omezení max. výše dotace na 15 milionů korun) 8.12.2009 12.2.2010 Dílčí oblast podpory 1.1.2 Cyklistické stezky a pěší doprava, bezpečnost na komunikacích (cyklistické stezky). Alokace: 120 milionů korun 8.12.2009 12.2.2010 Oblast podpory 2.4 Marketing regionu. Alokace: 38 milionů korun 18.12.2009 22.2.2010 Dílčí oblast podpory 2.1.3 Zajištění efektivnosti a dostupnosti poskytování zdravotnických služeb (Podpora vybavení zdravotnických zařízení zdravotnickou technikou). Alokace: 200 milionů korun Římskokatolická farnost Rychaltice se zasadila o vznik společenského centra pro volnočasové aktivity dětí a mládeže. Dvoupodlažní, původně zchátralé hospodářského stavení po rekonstrukci nabízí počítačovou kavárnu, klubovny pro mládež, prostory pro zájmovou činnost a mateřské centrum. Objekt v areálu farnosti v minulosti sloužil vybavením, věří v zájem o nové centrum jako stodola nebo pro ustájení dobytka. rychaltický farář Dariusz Jędrzejski. Již několik let byl nevyužívaný a postupně chátral. Po rekonstrukci se zachovaly Na rekonstrukci objektu a zprovoznění některé zajímavé architektonické prvky jako centra přispějí peníze z evropských strukturálních fondů, farnost může počítat s dotací dřevěné trámoví. Jinak ale budova prošla kompletní přeměnou, která trvala více než 7,4 milionů korun z Regionálního operačního jeden rok. programu Moravskoslezsko. Celkové náklady převyšují 8 milionů korun. Děti a dospívající mládež neměly v Rychalticích téměř žádné zázemí pro své volnočasové a zájmové aktivity. Omezeně například taci z Regionálního operačního programu Rychaltická farnost předložila žádost o do- mohly využít místní základní školu. Ze Moravskoslezsko v březnu 2008, od června stejných důvodů byla ukončena činnost věděla, že může s dotací počítat. Na realizaci zdejších skautů. Ale třeba i matky s dětmi musela mít zajištěno předfinancování celé částky. Slavnostní otevření centra v předškolním věku se scházely v provizorních prostorách fary. V novém centru budou proběhlo 6. prosince 2009, po kolaudaci mít všichni dostatek prostoru a věřím, že stavby 10. prosince 2009 se naplno otevřelo i dostatečně útulné prostředí s patřičným zájmu dětí i veřejnosti. (mso) D R P NOHLEDEM 18.12.2009 22.2.2010 Dílčí oblast podpory 2.1.3 Zajištění efektivnosti a dostupnosti poskytování zdravotnických služeb (podpora pořízení vozidel RZP, RLP a vozidel setkávacího systému Rendez-vous pro zdravotnická zařízení). Alokace: 50 milionů korun Podrobné informace naleznete na www.dobra-rada.cz v sekci Plán výzev. mld. Kč 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1.1 1.2 1.3 1.4 2.1 2.2 2.3 2.4 3.1 3.2 4.1 5.1 5.2 Oblasti podpory ROP Moravskoslezsko zdroj: MSC 2007 Průběžný stav alokace ROP Moravskoslezsko dle oblastí podpory k 18.12.2009 Zbývající alokace Plán výzev Běžící a nevyhodnocené výzvy Schválené Nasmlouvané Ukončené 1.1 Silniční infrastruktura 1.2 Rozvoj letiště Ostrava 1.3 Dopravní obslužnost 1.4 Integrovaný záchranný systém 2.1 Infrastruktura veřejných služeb 2.2 Rozvoj cestovního ruchu 2.3 Brownfields 2.4 Marketing regionu 3.1 Rozvojové póly regionu 3.2 Subregionální centra 4.1 Rozvoj venkova 5.1 Implementace programu 5.2 Podpora absorpční kapacity Od dubna 2009 vzrostl objem prostředků ve schválených, nasmlouvaných a ukončených projektech téměř o 1,5 miliardy korun. Za ukončené projekty bylo dosud proplaceno přibližně 1,1 miliardy korun (nejvíce na silniční infrastrukturu, rozvoj středních měst a venkova) a dalších 400 milionů korun za projekty v realizaci. Nejvíce prostředků zbývá rozdělit na rozvoj letiště, IPRM či brownfields. Na první dvě oblasti budou v roce 2010 vyhlášeny výzvy za celkem 1,9 miliardy korun, v případě brownfields se připravuje přesun části prostředků z této oblasti na financování iniciativy JESSICA. (lba) 6 APROPÓ leden 2010
Kompetentní zaměstnanci úspěšná firma Akce Projekt CECE (Competent Entrepreneur Competitive Employee) je jedním z projektů tohoto typu poslední certifikační trénink nově vyškolených lektorů se uskutečnil v prosinci v Bruggách. Projekt CECE je volným pokračováním spolupráce, která vznikla během EQUAL Kompetence pro trh práce. Odehrává se pod hlavičkou evropského programu Leonardo da Vinci. 11. 1. 2010 Seminář pro žadatele z Operačního programu přeshraniční spolupráce SR ČR Místo konání: zasedací místnost zastupitelstva Zlínského kraje, Krajský úřad, Zlín. Více informací na www.strukturalni-fondy.cz. Proč jsou měkké kompetence neboli soft skills důležité? Často bývají klíčovým faktorem, který rozhoduje o úspěchu organizací, firem i jednotlivců na trhu. Společnosti RPIC-ViP se originálním způsobem zpracování tréninkových programů pro rozvoj měkkých kompetencí podařilo strefit do vzrůstající celoevropské poptávky. Moravskoslezský kraj se tak stává významným exportérem vzdělávacích programů do Evropy. V současné době RPIC-ViP koordinuje projekty např. s partnery z Belgie, Polska, Španělska, Velké Británie, Portugalska, Bulharska, Rumunska, Nizozemí, Turecka, Řecka, Itálie a Slovenska. Cílem je posilovat kompetence u zaměstnanců i u zaměstnavatelů. Vyvinuté tréninkové programy jsou z angličtiny překládány do vlámštiny, polštiny a španělštiny. Celkově má RPIC-ViP k dispozici více než 1000 hodin interaktivních skupinových i individuálních cvičení, modelových situací, podkladů k vedení diskuse či brainstormingu pro specifické cílové skupiny. V Moravskoslezském regionu firmy nejčastěji poptávají tréninky z oblastí manažerských dovedností, rozvoje měkkých kompetencí zaměstnanců, posílení týmového duch a rozvoje sítě interních trenérů. Marek Prorok, RPIC ViP, prorok@rpic-vip.cz Moravskoslezský kraj pokračuje v přerozdělování dalších milionů do oblasti vzdělávání 29. 1. 2010 Setkání vedení Moravskoslezského kraje s vedením Žilinského samosprávného kraje, Opolského vojvodství a Slezského vojvodství ve věci založení Evropského sdružení územní spolupráce. Místo konání: Úřad Žilinského samosprávného kraje, Žilina. 18. 21. 1. 2010 Infotherma 2010 XVII. ročník mezinárodní specializované výstavy k ekologickému a ekonomickému vytápění, úsporám energie a využívání obnovitelných zdrojů v malých a středních objektech v ČR a SR. Místo konání: Ostrava, výstaviště Černá louka. Více informací na www.khkmsk.cz. 4. 2. 2010 Seminář k česko-vietnamské spolupráci. Místo konání: Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje rozhodlo na svém zasedání dne 14. října 2009 o přerozdělení finanční dotace přesahující 504 milionů korun z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost na úspěšných 113 projektů v prioritní ose 1 Počáteční vzdělávání. Finanční prostředky jsou poskytnuty z druhého kola výzev z oblastí podpor: 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání, 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními potřebami a 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení. O dalším přidělení finanční dotace ve výši převyšující 193 milionů korun, tentokrát do oblasti dalšího vzdělávání, bude zastupitelstvo kraje rozhodovat v 1. čtvrtletí roku 2010. Tyto finanční prostředky budou poskytnuty pro oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání. V 1. kole této výzvy k předkládání projektů bylo zaregistrováno celkem 91 projektových žádostí a poté každý z projektů musí projít několikafázovým hodnotícím procesem. 18. 19. 3. 2010 Proměny Evropy 2010 3. ročník mezinárodní konference se koná u příležitosti oslav 20. výročí založení ČSVTS a bude zaměřen na všechny stěžejní aspekty znalostního trojúhelníku: Vzdělávání Inovace v podnikání Společenská odpovědnost organizací. Místo konání: Praha 1 Staré Město, Novotného lávka 5. Více informací na www.khkmsk.cz. Další kola výzev k předkládání projektových žádostí pro oblasti počátečního i dalšího vzdělávání bude vyhlašovat Moravskoslezský kraj v průběhu roku 2010. Na jaře je plánována druhá výzva do oblasti podpory 3.2, na podzim pak do prioritní osy 1, všech oblastí podpor. Každou výzvu bude předcházet série seminářů určených pro zájemce působících v oblasti vzdělávání. Potřebné informace jsou k dispozici na www.nuts2moravskoslezsko.cz pod odkazem OP VK. Lucie Mádrová, Moravskoslezský kraj APROPÓ leden 2010 7
PŘEDSTAVUJEME Patnáctičlenný Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko je složen ze zastupitelů Moravskoslezského kraje. Výbor jedná a rozhoduje ve věcech spojených s řízením a realizací Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Členy výboru jsou také Karel Konečný a Pavol Lukša. Chcete čerpat peníze z evropských fondů? Připravujete projekt, který je možné podpořit z ROP Moravskoslezsko? Přijďte Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko Hrabákova 1, Ostrava zavolejte tel.: 552 303 546 napište e-mail: info@dobra-rada.cz Podívejte se Ing. RSDr. Karel Konečný V době krácení veřejných rozpočtů jsou dotace z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko jedním z mála dostupných a stálých finančních zdrojů na realizaci potřebných investičních záměrů, veřejné služby a jejich dostupnost nevyjímaje. Letos se poprvé otevírá možnost využít je také v oblasti zdravotnictví, které potřebuje finanční injekci ke zvýšení kvality a efektivity při poskytování zdravotnické péče. Pavol Lukša Regionální infrastruktura a dostupnost kraje je bezpodmínečná pro jeho další rozvoj. Dotace ze strukturálních fondů EU a Regionálního operačního programu Moravskoslezsko výrazně napomáhají s financováním nákladných projektů. I v roce 2010 je tato oblast jednou z nejpotřebnějších a oprávněně do ní směřuje největší část prostředků. www.dobra-rada.cz Českobratrská náměstí Matiční Dr. Šmerala Dvořákova Sokolská třída Matiční Hrabákova Havlíčkovo nábř. egií Vydavatel: Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Hrabákova 1, 702 00 Ostrava tel.: 552 303 501 fax: 552 303 503 IČO: 75082616 Redakce: Úřad Regionální rady Moravskoslezsko Hrabákova 1, 702 00 Ostrava press@rr-moravskoslezsko.cz tel.: 552 303 549 Kontaktní osoba: Michal Sobek (tel.: 552 303 549) Ilustrace na titulní straně: Gabriela Plačková ISSN tištěné: 1802-7814 ISSN on-line: 1802-7822 Evidenční číslo: MK ČR E 17835 8 APROPÓ leden 2010